19 C 276/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky o vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 1934 m2, zapsáno na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , se ruší.

II. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 1490 m2 vzniklý na základě geometrického plánu úředně oprávněného zeměměřičského inženýra , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , hodnota, -79/2021, v katastrálním území , adresa, , se přikazuje do vlastnictví žalovaného.

III. Pozemek parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , o výměře 444 m2, vzniklý na základě geometrického plánu úředně oprávněného zeměměřičského inženýra , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , hodnota, -79/2021, v katastrálním území , adresa, , se přikazuje do vlastnictví žalobce.

IV. Geometrický plán úředně oprávněného zeměměřičského inženýra , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na vypořádací podíl za zrušené spoluvlastnictví k pozemku parc.č. , hodnota, v obci a k.ú. , adresa, částku ve výši , částka, a to 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce a žalovaný jsou povinni každý zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady státu vzniklé v tomto řízení ve výši , částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k rozsáhlému souboru nemovitostí-pozemků nacházejících se v katastrálním území , adresa, . Věc byla u Okresního soudu v Litoměřicích vedena pod sp. zn.: , spisová značka, . Soud již v této věci rozhodl rozsudkem pod č.j.: , spisová značka, , který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, pod č.j.: , spisová značka, . Součástí rozsáhlého souboru nemovitostí ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , které chtěli jak žalobce, tak žalovaný vypořádat, byl i pozemek-parc.č. , hodnota, o výměře 1934 m2, zapsaný na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále také jako sporný pozemek). Protože pro účely rozdělení sporného pozemku bylo nutno provést opakovaně místní šetření a vypracovat geometrický plán, bylo řízení o tomto sporném pozemku z původně vedené věci pod sp.zn. , spisová značka, vyloučeno k samostatnému projednání a následně vedeno pod sp. zn , spisová značka, . Ve vztahu k tomuto pozemku žalobce i žalovaný navrhovali, aby byl reálně rozdělen, avšak účastníci se nedokázali shodnout na způsobu reálného rozdělení. Žalobce tvrdil, že část pozemku parc.č. , hodnota, historicky využívá k pojezdu zemědělského malotraktoru, kdy na části parc.č. , hodnota, (na jeho východní části) vede část cesty, po které se malotraktorem dopravuje na sousední pozemek parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , kde obhospodařuje vinici. Žalobce soudu při jednání několikráte předestřel svou vizi na rozdělení sporné parcely, kdy jeho návrhy jsou na č.l. 92 (do vlastnictví žalobce by z předmětné parcely připadla část nepravidelného tvaru o výměře 969,06 m2). Rovněž při posledním jednání žalobce soudu předložil další návrh na rozdělení pozemku, kdy do jeho vlastnictví by připadla část nepravidelného tvaru o výměře 628,44 m2.

2. Žalovaný se způsobem rozdělení pozemku tak, jak jej navrhoval žalobce, nesouhlasil. Namítal, že žalobce by do vlastnictví získal pozemek o vyšší výměře, než je reálně zapotřebí a navrhl jiné rozdělení pozemku. Návrh žalovaného na rozdělení sporného pozemku je veden na č.l. 51 spisu zn.: , spisová značka, a dále na č.l. 141 tohoto spisu. Žalovaný požadoval sporný pozemek rozdělit tak, aby do vlastnictví žalobce z rozdělovaného pozemku připadla část o mnohem nižší výměře, resp. aby dělící hranice byla posunuta co nejvíce východním směrem, tak, aby tečovala vyjetou přístupovou cestu, kterou žalobce používá pro přístup na svůj pozemek parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

3. Soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne , datum, pod č.j. , spisová značka, , kdy sporný pozemek mezi účastníky rozdělil na základě geometrického pánu , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a nově vzniklou parcelu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 1490 m2 přiřkl do vlastnictví žalovaného a nově vzniklou parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 444 m2 do vlastnictví žalobci. K odvolání účastníků byl shora uvedený rozsudek usnesením Krajského soudu v , adresa, pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve zrušovacím usnesení odvolací soud nalézacímu soudu vytkl, že některé závěry nemají oporu v dokazování, jsou částečně nepřezkoumatelné. Uložil soudu zjistit některé skutečnosti, např. zda byla dodržována v minulosti uzavřená dohoda mezi účastníky o rozdělení sporného pozemku, prověřit přístup žalovaného na pozemek parc.č. , hodnota, , prověřit možnost alternativního přístupu žalobce na pozemek parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , při vypořádání spoluvlastnictví k spornému pozemku nutností zabývat se tím, jaké stavby a porosty připadnou do výlučného vlastnictví toho kterého z účastníků atd.

4. Soud prvního stupně doplnil dokazování v intencích pokynu odvolacího soudu, kdy opětovně provedl místní šetření na sporném pozemku, zjistil požadované skutečnosti a nechal nově vypracovat znalecký posudek k zjištění aktuální hodnoty sporného pozemku pro účely vypořádání spoluvlastnictví. Po doplnění dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

5. Z nesporných tvrzení účastníků i z výpisu katastru nemovitostí soud zjistil, že jak žalobce, tak žalovaný jsou spoluvlastníky sporného pozemku, kdy každý spoluvlastní ideální ½ vzhledem k celku.

6. Z tvrzení účastníků dále vyplynulo, že tito se shodují v tom, že sporný pozemek má být reálně rozdělen a rovněž nebylo sporu o tom, že žalovanému by po rozdělení připadla větší, západní část sporného pozemku, neboť na sporný pozemek integrálně navazuje pozemek parc.č. st. 18/2, na kterém se nachází dům, ve kterém žalovaný bydlí a další stavby ve vlastnictví žalovaného. Žalobci by po rozdělení sporného pozemku připadla menší, východní část sporného pozemku.

7. Za účelem zjištění místních poměrů soud uskutečnil několik místních šetření za účasti účastníků a v jenom případě i za účasti přizvaného geodeta , tituly před jménem, , jméno FO, . Z těchto místních šetření (při kterých byla vždy pořízena fotodokumentace, popř. videozáznam) soud zjistil, že žalobce pro svůj přístup na vinici na pozemku parc.č. 306/3 v k.ú. , adresa, využívá cestu, která z parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (ve vlastnictví žalobce), zasahuje na sporný pozemek. Uvedené zjištění na místě samém zřetelně koresponduje i s náhledem ortofotomapy, kterou soud provedl důkaz a kde jsou vyjeté koleje z cesty využívané žalobcem pro přístup na vinici jasně patrné. Dále bylo na místě samém zjištěno, že pod pravotočivou zatáčkou shora uvedené cesty se nachází bíla zídka, která se v oblouku pod zatáčkou lomí do pravého úhlu a dále s v pravém úhlu opět lomí, aby pokračovala ve stejném směru na západ. Tato zídka vede přes levou část parc.č. 306/1 a dále přesahuje hranice pozemku a pokračuje v pravé části na sporný pozemek. Nad uvedeným pravoúhlým lomem se ve svislém směru vzhůru nachází nízká zeď, která je silně porostlá vegetací a z levé části je zpevněna valem. Při místním šetření bylo rovněž zjištěno, že sporný pozemek je ve směru od uvedené kamenné zídky na sever velmi svahovitý, a to do té míry, že je zde samotná chůze značně nesnadná. Nalevo od uvedeného valu se ve svahovité části sporného pozemku nachází zarostlé schody, které usnadňují výstup po sporném pozemku směrem k pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, (ve vlastnictví žalovaného).

8. Dle pokynů odvolacího soudu soud prověřil možnost přístupu na pozemek parc.č. , hodnota, , která je ve vlastnictví žalovaného a která se nachází se nad sporným pozemkem. Při místním šetření bylo zjištěno, že přístup na pozemek parc.č. , hodnota, je možný pouze z pravé (východní) části sporného pozemku, kde se nachází shora uvedené schody. Přístup na parc.č. , hodnota, není možný z levé (západní) strany sporného pozemku (jak tvrdil žalobce), neboť zde je svahovitost terénu tak velká, že znemožňuje chůzi. Schody byly v této části kdysi vybudovány, avšak nyní jsou v dezolátním stavu a přístup na parc.č. , hodnota, z levé části sporného pozemku je v zásadě (viz znázornění na č.l. 145-147).

9. Dle pokynu odvolacího soudu byla rovněž prověřena možnost přístupu na pozemek parc.č. , hodnota, z pozemku parcely č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , který vlastní žalovaný. , adresa, šetřením bylo zjištěno, že pozemek na parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, není ze sporného pozemku v běžné docházkové vzdálenosti, pro přístup na parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je nutno použít vozidlo, kdy doba jízdy trvá cca 2-3 minuty. Poté co se pomocí vozidla soudce při místním šetření přesunul na pozemek parc.č. 911/1, tak po několika minutové chůzi po tomto pozemku bylo možné se ze severu dostat na hranici s pozemkem parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , avšak na hranicích obou parcel se nachází plot, je zde nízká kamenná zídka porostlá vegetací. Závěr při místním šetření byl takový, že přístup na pozemek parc.č , Anonymizováno, , Anonymizováno, z pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , tak není prakticky možný.

10. Dle pokynů odvolacího soudu, soud rovněž zjistil, že pokud jde o písemnou dohodu mezi účastníky o rozdělení sporného pozemku ze dne , datum, , nebyla tato v praxi nikdy aplikována, neboť žalovaný si ve spodní části sporného pozemku umístil zemědělské stroje, čímž došlo k znemožnění realizaci dohody. Dále bylo zjištěno, že k pojezdu na vinici na pozemek parc.č. 306/3 žalobce užívá čtyřkolový malotraktor MTK-14. Sám žalobce sporný pozemek využíval pouze tak, že jezdil po vyjetých kolejí na svou vinici a rovněž v dolní části obhospodařoval své políčko, které z pozemku na parc. č. 306/1 na sporný pozemek zasahuje. Skutečnost, že žalobce přístupovou cestu na vinici užíval, je prokazována i z leteckého náhledu na sporný pozemek v aplikaci www.mapy.com, kterým soud provedl důkaz, a kde je z historických leteckých snímků patrné, že přístupová cesta na vinici, byla žalobcem v minulosti užívána, neboť jsou zde patrné vyjeté koleje. Z historických leteckých snímků (kterým soud provedl důkaz na monitoru počítače), bylo zjištěno, že políčko ve spodní částí sporného pozemku bylo obhospodařováno, a tedy bylo žalobcem historicky užíváno.

11. Po právní stránce soud posoudil vypořádání spoluvlastnictví k sporné nemovitosti dle ust. §§ 1143, 1144 odst. 1 a 1147 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník-o.z.).Dle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Podle ust. § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. Po provedeném dokazování, zejména s ohledem na závěry učiněné při místních šetření, soud rozdělil sporný pozemek dle geometrického plánu vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, a nově vzniklou parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, přiřkl do vlastnictví žalovanému a parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, do vlastnictví žalobci. Reálné rozdělení sporného pozemku je technicky možné a zejména tento způsob vypořádání spoluvlastnictví nad ostatními způsoby (přiřknutí do vlastnictví jednomu ze spoluvlastníků za náhradu či případný prodej v dražbě) má ze zákona prioritu.

13. Ohledně způsobu reálného rozdělení sporného pozemku se soud řídil následujícími úvahami. Ohledně způsobu rozdělení nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že vypořádání spoluvlastnictví k spornému pozemku bylo vyloučeno z původního sporu, u zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , kde předmětem vypořádání byly desítky, převážně zemědělských pozemků. V tomto dřívějším sporu bylo vypořádání, převážně v souladu se shodnou vůlí obou účastníků, provedeno tak, že jednotlivé pozemky nebyly reálně děleny a byly vždy přikázány jako celek tomu z účastníků, který je buď historicky užíval, či měl jiné logické důvody proto, aby mu byly přikázány. Jinými slovy řečeno, pokud by v tomto sporu o vypořádání sporného pozemku nebylo potřeba vypracovat geometrický plán k reálnému rozdělení, byl by i tento sporný pozemek jako celek přiřknut některému z účastníků, tak jak se to stalo u všech ostatních pozemků ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, . V takovém případě by sporný pozemek byl jako celek přiřknut do vlastnictví žalovaného, neboť žalovaný vlastní pozemky parc.č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc.č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jejichž součástí jsou stavby-rodinný dům a další stavby, které užívá a bylo by tak spravedlivé, aby mu celý pozemek připadl do vlastnictví. Stejným způsobem totiž došlo k vypořádání pozemků na parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , který byl ve sporu vedeném pod sp. zn. , spisová značka, přiřknut do vlastnictví žalobci, neboť u parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se nachází rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , který užívá žalobce (stejně tak, jako žalovaný užívá rodinný dům na parc.č. st. , Anonymizováno, /2, Anonymizováno, . Rovněž tak parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, byly ve sporu vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, jako celek přiřknuty do vlastnictví žalobci, neboť se nachází u domu č.p. , Anonymizováno, , který v minulosti žalobce užíval. Tyto skutečnosti soud považuje za úředně známé a jsou nepochybně známy jak žalobci, tak žalovanému, neboť sami byli účastníky sporu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, .

14. Tak jako shora uvedené pozemky na parcelách v k.ú. , adresa, (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) připadly ve sporu vedeném pod sp. zn. , spisová značka, do vlastnictví žalobci, bylo by spravedlivé, aby i sporný pozemek připadl jako celek žalovanému. Pokud by však sporný pozemek jako celek připadl žalovanému, ztratil by žalobce přístup na vinici na pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, i možnost obdělávat západní část svého políčka nacházejícího se v dolní části sporného pozemku. Soud byl tedy nucen sporný pozemek rozdělit a to tak, aby se žalovanému dostalo ze sporného pozemku co nejvyšší výměry, ale zároveň měl žalobce zachován přístup na vinici na pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, i možnost obdělávat své pole zasahující v dolní části na sporný pozemek. Tomuto způsobu rozdělení odpovídá právě nově vytyčená hranice mezi pozemky na základě geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Na základě uvedeného geometrického plánu nová parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 444 m2 připadne do vlastnictví žalobce a nová parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 1490 m2 do vlastnictví žalovaného. Na nově vzniklém pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se bude nacházet část cesty, kterou žalobce užívá pro přístup na vinici a žalobci tak bude nadále na vinici umožněn přístup pomocí zemědělské mechanizace, tak jako dosud. Na pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se rovněž bude v dolní části nacházet část pole, které žalobce historicky užívá, což žalobci umožní pole (dosud se v západní části nacházející na sporném pozemku) užívat a obdělávat jako celek. Na nově vzniklém pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se bude v jeho horní polovině nacházet i val, který bude moci žalobce udržovat tak, aby nedošlo k případnému sesutí pozemku, neboť pozemky na parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se v horní části nachází v různých úrovních (jak bylo zjištěno při místním šetření). Uvedeným rozdělením zůstane žalovanému zachován přístup na parc.č. , hodnota, , neboť schody (z větší části zarostlé, jak zjištěno při místním šetření) se budou nacházet na svahovité východní části parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která připadne do vlastnictví žalovanému.

15. Pokud žalovaný uváděl, že při tomto způsobu rozdělení nebude moci zbudovat případnou cestu vedoucí na pozemek parc.č. , hodnota, , tak, aby i on mohl požívat zemědělskou mechanizaci pro přístup na tento pozemek, jedná se dle názoru soudu o tvrzení liché, neboť pokud by žalovaný chtěl rozšířit nové vzniklou parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, směrem na východ (na úkor nově vzniklé parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pro účely zbudování cesty pro zemědělskou mechanizaci), musel by ji rozšířit na úkor stávajícího valu, neboť hranice vytyčená dle geometrického plánu mezi pozemky parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, tečuje uvedený val. Odstranění tohoto valu by však mohlo být z důvodu možné nestability obou pozemků (pozemky se nachází v různých úrovní) problematické. Ostatně žalovaný dosud přístupovou cestu pro zemědělskou mechanizaci ze sporného pozemku na pozemek parc.č. , hodnota, nikdy nezbudoval a tvrzení, že by mu stávající rozdělení sporného pozemku znemožnilo tuto cestu vybudovat soud považuje do jisté míry za účelovou.

16. Soud nepřistoupil k přiřknutí celého sporného pozemku do vlastnictví žalovaného a zřízení věcného břemene, resp. služebnosti cesty ve prospěch žalobce, tak aby měl zachován přístup na vinici na parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , tak jak to umožňuje ust. § 1145 o.z. Z ust. § 1276 odst. 3 o.z. totiž vyplývá, že osoba, které přísluší služebnost cesty přispívá poměrně k jejímu udržování. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá. Z uvedeného vyplývá, že zřízení služebnosti cesty předpokládá základní míru snášenlivosti a schopnosti kooperace mezi účastníky. S ohledem na špatné vztahy mezi žalobcem a žalovaným je velice pravděpodobné, že pokud by byla služebnost cesty ve prospěch žalobce zřízena, generovalo by to mezi účastníky další spory, zvláště pokud jde o udržování zídky a valu. Přiřknutí celého pozemku do vlastnictví žalovaného za současného zřízení věcného břemene užívání pro žalobce, tak není perspektivním vyřešením sporu mezi účastníky.

17. Soud se rovněž neztotožnil s tvrzením žalobce, který uváděl, že sporný pozemek byl měl být rozdělen tak, aby vypořádání v penězích bylo co nejnižší. S tímto tvrzením lze v obecné rovině souhlasit, avšak v daném případě soud sporný pozemek rozdělil tak, aby do vlastnictví žalovaného připadla větší výměra a žalobci přiřkl pouze tolik, aby měl zachován přístup na vinici a měl možnost obhospodařovat pole v dolní části sporného pozemku (viz bod 13. a 14. odůvodnění). Pokud žalobce soudu při jednání, krátce před vynesením rozsudku, soudu předložil zákres (modrou barvou), kde byly vtěleny jeho představy o rozdělení sporného pozemku, kdy do jeho vlastnictví by připadla výměra 628,44 m2, v dolní části se rozšiřující směrem na západ, soud tuto představu nemohl reflektovat již z toho důvodu, že v důsledku tohoto rozdělení by do vlastnictví žalobce připadla dolní část sporného pozemku, kde má žalovaný dlouhodobě uskladněnu, resp. odstavenu zemědělskou techniku. Rovněž tak odkaz žalobce na dohodu s žalovaným z roku 2008 nemá pro toto vypořádání žádný význam, neboť dle uvedené dohody nebylo nikdy v praxi postupováno a měla být uzavřena před 17i lety, kdy od té doby nepochybně došlo ke změně poměrů.

18. Pokud jde o vypořádací podíl, který za zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke spornému pozemku vyplatí žalovaný žalobci, vycházel soud z nově vypracovaného znaleckého posudku znalce z oboru oceňování nemovitostí , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl vypracován pod č. , RČ, ze dne , datum, . Znalec byl rovněž při ústním jednání soudem vyslechnut, kdy hodnověrně obhájil závěry svého znaleckého posudku. Znalec stanovil dle zadání hodnotu sporného pozemku a rovněž hodnotu na něm se nacházejících stavebních prvků (zdi, schodiště, pilíře apod.) a to tzv. zjištěnou cenou. V daném případě četnost vzorků využitelných cenových údajů pro využití porovnávací metody je pro danou skladbu nemovitých věcí v dané lokalitě a v dané době nedostatečná, resp. nulová. Nejsou rovněž k dispozici ani nabídkové ceny či výnosy z pronájmu obdobných věcí. Protože tak nelze cenu obvyklou určit, bylo nutno přistoupit k ocenění sporného pozemku zjištěnou cenou, která je považována i za odhad tržní hodnoty.

19. Znalec určil hodnotu pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, částkou , částka, a hodnotu pozemku parc.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, částkou , částka, . Úkolem znalce však nebylo ocenit pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zvlášť, ale pouze sporný pozemek (parc.č. , hodnota, ) jako celek, přičemž při výslechu znalce vyšlo najevo, že hodnota sporného pozemku není pouhým součtem hodnot pozemků parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , neboť při ocenění pozemků parc.č , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, znalec zohlednil např. jakým způsobem budou pozemky parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, tvořit celek s přilehlými pozemky. Z tohoto důvodu (i protože byly oceněny zvlášť pozemky parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které měly rozdělením teprve vzniknout a z právního hlediska dosud neexistovaly) dle pokynu soudu znalec vypracoval doplněk znaleckého posudku, kterým ocenil sporný pozemek jako celek a zohlednil skutečnost, že na sporném pozemku se nachází vodovodní přípojka. Znalec měl pro účely ocenění k dispozici technickou zprávu vodovodní přípojky, kterou soudu předložil žalovaný. Ze znaleckého posudku vypracovaného pod č. , č. účtu, ze dne , datum, znalec určil hodnotu sporného pozemku částkou ve výši , částka, . Znalec dále v posudku pod č. , RČ, určil hodnotu jednotlivých stavebních prvků a rovněž dle znaleckého zadání sdělil, zda se uvedené stavební prvky nachází dle geometrického plánu na budoucí parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, či na parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

20. Dle znaleckého posudku se na budoucí parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nachází tyto stavební prvky: zděný pilíř z šamotově vápenopískových cihel v hodnotě , částka, , opěrná zeď cihelná v hodnotě , částka, , plot ze starých planěk na ocelových sloupcích v hodnotě , částka, , opěrná zeď kamenná v hodnotě , částka, , opěrná zeď montovaná z prefa dílců v hodnotě , částka, (u tohoto stavebního prvku znalec revidoval své závěry při ústním jednání, kdy v důsledku výpočetní chyby uvedl nesprávnou hodnotu , částka, , kterou následně korigoval částkou , částka, ), opěrná zeď z kamenné rovnaniny v hodnotě , částka, , opěrná zeď montovaná z prefa dílců v hodnotě , částka, , opěrná zeď (kamenné betonové dílce) v hodnotě , částka, , betonové schodiště v hodnotě , částka, , plot ze starých planěk na ocelových sloupcích v hodnotě , částka, , podezdívka z monolitického betonu v hodnotě , částka, , plot z ocelových plotových rámů v hodnotě , částka, , vrátka ocelová s výplní pletiva v hodnotě , částka, , betonový práh mezi sloupky v hodnotě , částka, , zarostlé torzo schodiště v hodnotě , částka, , plot u silnice ze starých planěk v hodnotě , částka, a trvalý porost na parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, má hodnotu , částka, . Celková hodnota stavebních prvků nacházejících se na nově vzniklé parc.č. 18/1 tak činí , částka, .

21. Soud neoceňoval zvlášť sklep, který se nachází na budoucí parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , neboť při místním šetření bylo zjištěno, že sklep je stavebně technicky propojen s rodinným domem nacházejícím se na parc.č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tvoří tak součást tohoto domu, a není součástí sporného pozemku.

22. Ze znaleckého posudku dále bylo zjištěno, že na budoucí parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se nachází plot u silnice ze starých planěk v hodnotě , částka, , opěrná zeď cihelná u silnice v hodnotě , částka, , opěrná zeď z lomového kamene v hodnotě , částka, , opěrná zeď z lomového kamene v hodnotě , částka, , opěrná zeď z lomového kamene v hodnotě , částka, a trvalý porost na parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, má hodnotu , částka, . Celková hodnota stavebních prvků nacházejících se na parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, tak činí , částka, .

23. Do vlastnictví žalovaného připadne nový pozemek parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přičemž hodnota stavebních prvků na tomto pozemku se nacházejících činí 112 059. Do vlastnictví žalobce připadne nový pozemek parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přičemž hodnota stavebních prvků na tomto pozemku se nacházejících činí , částka, . Hodnota všech stavebních prvků na sporném pozemku činí , částka, a každému z účastníků by se mělo dostat poloviny této hodnoty, tedy , částka, . Vzhledem k tomu, že do vlastnictví žalobce se dostaly stavební prvky na parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v hodnotě , částka, , vyplatí na vyrovnání podílů na stavebních prvcích žalovaný žalobci částku , částka, .

24. Hodnota sporného pozemku (bez stavebních prvků) byla znaleckým posudkem určena částkou , částka, . Vzhledem k tomu, že se jedná o pozemek o výměře 1 934 m2, činí hodnota za m2 částku , částka, . Do vlastnictví žalovaného připadne nově vzniklý pozemek parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 1 490 m2, jehož hodnota tak činí , částka, . Do vlastnictví žalobce se připadne pozemek prac.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 444 m2, jehož hodnota tak činí , částka, . Protože každému z účastníků by se mělo dostat poloviny hodnoty sporného pozemku (tedy částka , částka, ) a žalobci se dostalo pouze , částka, , na vyrovnání podílu z rozdělovaného sporného pozemku žalovaný žalobci vyplatí částku , částka, .

25. Při stanovení výše vypořádacího podílu soud zohlednil skutečnost, že dosud nebyly vypořádány porosty na parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozsudku Krajského soudu v , adresa, pod č.j. , spisová značka, , kdy ze strany 8 odůvodnění rozsudku (bod 24) vyplývá, že soud v řízení vedeném pod sp. zn.: , spisová značka, nesprávně při stanovení hodnoty pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , do této započetl hodnotu porostů nacházejících se na pozemku jiném, který ani nebyl ve věci , spisová značka, předmětem vypořádání. Odvolací soud tedy hodnotu parc.č. , hodnota, zohlednil v částce , částka, (bez stanovení ceny porostů pro parc.č. , hodnota, a 18).

26. Dle znaleckého posudku č. , RČ, (str. 26 ZP) byla hodnota porostů na parc.č. , hodnota, stanovena částkou , částka, . Vzhledem k tomu, že parc.č. , hodnota, (kterou původně z jedné poloviny spoluvlastnili žalobce a žalovaný) v rámci vypořádání vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, připadla celá žalovanému, vyplatí žalovaný žalobci polovinu hodnoty trvalých porostů na této parcele, tedy částku , částka, .

27. Výsledná výše vypořádacího podílu pro žalobce tak činí částku , částka, , kdy se jedná o součet částky , částka, (vypořádací podíl za stavební prvky) částky , částka, (vypořádací podíl za rozdělení sporného pozemku) a částky , částka, („dovypořádání“ porostů na parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ).

28. Lhůtu k plnění soud s ohledem na výši vypořádacího podílu s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil v délce 3 dní.

29. Strany soudu při jednání předkládaly fotografie sporného pozemku, kdy žalobce předložil fotografii, z povodní v roce 2002, z které mělo vyplývat, že žalobce sporný pozemek v dolní části užíval ještě před povodněmi. Žalovaný pak předložil fotografie, z nichž mělo vyplývat, že žalobce na sporném pozemku provádí stavební práce. Vzhledem k tomu, že žádná z fotografií neměla na shora uvedené závěry ohledně rozdělení pozemku či výpočtu vypořádacího podílu žádný vliv, soud tyto nijak nehodnotil.

30. Soud se rovněž v dané věci neztotožňuje s tvrzením žalovaného, že vodovodní přípojka cenu sporného pozemku snižuje. Znalec vysvětlil, že sporný pozemek neohodnotil na základě tržní ceny, ale tzv. zjištěnou cenou, která vychází z ceny administrativní a v takovém případě je nutno akceptovat závěry znaleckého posudku, kdy znalec vodovodní přípojku ocenil a dle znaleckého zadání ji promítl do výsledné zjištěné ceny sporného pozemku. Rovněž tvrzení žalovaného, že nemělo být při určení výše vypořádacího podílu přihlédnuto k porostům na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , není dle názoru soudu správné. Soud, s ohledem na závěry rozsudku Krajského soudu v , adresa, pod č.j. , spisová značka, (bod 24) „dovypořádal“ porosty na pozemku parc.č. , hodnota, , neboť stejným způsobem byly oceněny a vypořádány porosty na ostatních pozemcích v řízení vedeném pod sp. zn , spisová značka, a není žádný logický důvod, proč by porosty na parcele č. , hodnota, neměly být „dovypořádány“.

31. Pokud jde o argumentaci stran prezentovanou v tomto řízení, je přesvědčen, že není povinen se vypořádat s každou jednotlivou námitkou. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry Nejvyššího soudu publikované pod sp. zn,: 22 Cdo 64/2008, které jsou aplikovatelné i na poměry nového občanského zákoníku. Zde je uvedeno, že „v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jsou často dány skutečnosti, umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená.“ V usnesení ze dne 20. července 2005, sp. zn. 22 Cdo 1914/2004, publikovaném v Soudních rozhledech, 2005, č. 12, Nejvyšší soud uvedl: "Judikatura vychází z toho, že hlediska uvedená v § 142 odst. 1 ObčZ je třeba vždy vzít do úvahy, nejde však o hlediska rozhodující (viz např. R 16/1967 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a otázka, komu bude věc přikázána, záleží vždy na úvaze soudu. Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vždy musí zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít z jiných skutečností; dovolací soud by pak úvahy soudů rozhodujících v nalézacím řízení mohl zpochybnit jen v případě, že by byly zjevně nepřiměřené.“32. Za vypracování geometrického plánu geodetu , jméno FO, soud vyplatil odměnu ve výši , částka, . Soud zde opět odkazuje na závěry rozsudku odvolacího soudu pod č.j.: , spisová značka, (bod 28), kde je uvedeno, že do řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn.: , spisová značka, nebylo možno náklady na vypracování geometrického plánu zahrnout. Za vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , RČ, soud vynaložil částku ve výši , částka, . Za vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , RČ, a za účast při ústním jednání soud znalci přiznal odměnu ve výši , částka, . Celkem tak náklady vynaložené státem v tomto řízení (včetně nákladů na vypracování geometrického plánu) činí částku , částka, . Soud tedy o nákladech na vynaložených v tomto řízení rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stanovil, že každý z účastníků zaplatí České republice-Okresnímu soudu v Litoměřicích poloviční částku vynaložených nákladů, tedy , částka, .

33. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, a to s ohledem na typ projednávaného sporu. V řízení o vypořádání spoluvlastnictví se jedná o tzv. iudicium duplex, kdy žalobu může podat kterýkoliv z účastníků sporu a soud není petitem podané žaloby vázán. Dle nálezu Ústavního soudu pod sp. zn.: I.ÚS 3202/20 v řízeních iudicium duplex nelze na náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu o úspěchu ve věci. Zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Soud v dané věci zvláštní důvody pro úhradu nákladů řízení neshledal a považuje za spravedlivé, ab si každý z účastníků nesl náklady řízení ze svého. Bylo tedy rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.