19 C 286/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa o žalobě pro zmatečnost - 8 C 80/2020

I. Žaloba pro zmatečnost ze dne 19. 8. 2021 proti rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 6 776 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobou pro zmatečnost napadl žalobce rozsudek zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (dále jen„ rozsudek“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba, kterou se domáhal vyslovení neplatnosti manželství s žalovanou. Zmatečnost napadeného rozsudku žalobce spatřuje v tom, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce. Svůj postoj žalobce odůvodnil tak, že samosoudkyně anonymizováno příjmení příjmení příjmení (dále jen„ soudkyně“), která rozhodovala v řízení o neplatnosti manželství, rozhodovala i v další věci, konkrétně sporu se právnická osoba s.r.o., IČO (dále jen„ právnická osoba“), kde byl žalobce procesním účastníkem v pozici žalovaného. Podle žalobce se soudkyně v rámci jednání v této věci vyjadřovala i k řízení o neplatnosti jeho manželství, přičemž se k němu už předem stavěla odmítavě, aniž by v něm proběhlo ústní jednání nebo došlo k pravomocnému rozhodnutí. S ohledem na tento předem odmítavý postoj má žalobce za to, že dotyčná soudkyně nebyla způsobilá objektivně posoudit předmět řízení, který označovala za nesmyslný, šikanózní a nepokrytě jej zlehčovala. Žalobce proto v řízení uplatnil námitku podjatosti soudkyně. Soud však tuto námitku nepředložil svému nadřízenému soudu s odkazem na ustanovení § 15b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že námitka je nedůvodná a byla uplatněna před jednáním, při němž byla věc rozhodnuta. Dle názoru žalobce však soud nemohl vědět, že jednání bude končit rozhodnutím (nebo to naopak již od počátku věděl), a měl tedy námitku předložit svému nadřízenému soudu. Pochybnosti o nestrannosti soudkyně pak dle žalobce vyvolával i její postup v řízení proti právnická osoba s.r.o., kde byl žalobce procesní stranou. V rámci tohoto řízení se také žalobce z výslechu svědkyně dozvěděl, že dotyčná soudkyně se velmi blízce přátelí s paní příjmení, což je manželka jméno příjmení, kterého žalobce před několika lety seznámil se zaměstnankyní a společnicí právnická osoba anonymizováno, a kteří spolu následně udržovali intimní vztah, a paní příjmení proto žalobce viní z krachu svého manželství. příjmení příjmení udržuje přátelské styky jednak s žalovanou, ale i s dotyčnou soudkyní. Žalobce tuto skutečnost dokládá čestnými prohlášeními jméno příjmení a zmíněné svědkyně, jméno příjmení. Žalobce má proto za to, že je možné, že se soudkyně dozvěděla od paní příjmení takové informace, které ji mohly ovlivnit do té míry, že řízení ve věci neplatnosti jeho manželství s žalovanou nevedla tato soudkyně nezávisle a nestranně. Žalobce proto navrhl, aby soud zrušil napadený rozsudek v plném rozsahu a věc opětovně projednal.

2. Žalovaná k věci uvedla, že žalobní návrh považuje za zcela absurdní a jednoznačně obstrukční. Žalovaná má za to, že žaloba pro zmatečnost byla podána opožděně, protože žalobce se o důvodu zmatečnosti dozvěděl nejpozději 17. 9. 2020, kdy podjatost soudkyně namítal. Navíc má žalovaná i za to, že vzhledem k předmětu řízení, jehož konečné rozhodnutí je žalobou napadáno (otázka neplatnosti manželství), není žaloba pro zmatečnost ani ze zákona přípustná. S ohledem na to proto navrhla zamítnutí žaloby.

3. Podle § 382 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost nejsou přípustné v řízení o určení, zda tu manželství je či není, a o neplatnost manželství.

4. Podle § 235f o. s. ř. zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání.

5. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že žaloba, kterou se žalobce domáhal vyslovení neplatnosti manželství s žalovanou, byla zamítnuta. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil.

6. Před věcným přezkumem žaloby samotné se soud zabýval primárně tím, zda je vůbec žaloba pro zmatečnost v řízení o neplatnost manželství přípustná. S ohledem na znění § 382 z. ř. s. však soud dospěl k závěru, že taková žaloba přípustná není, a o návrhu žalobce proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení a žalobu zamítl, aniž by ve věci v souladu s § 235f o. s. ř. provedl ústní jednání.

7. Nad rámec uvedeného nicméně soud konstatuje, že i pokud by snad žaloba pro zmatečnost v daném případě přípustná byla, ani meritorně by nebyl naplněn předpoklad pro vyhovění. Otázkou vyloučení soudkyně se již opakovaně zabýval odvolací soud – konkrétně v dané věci název soudu v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kde konstatoval, že soud (a potažmo tedy rozhodující soudkyně) postupoval procesně zcela správně, když nepředložil věc nadřízenému soudu, protože námitku žalobce posoudil jako nedůvodnou v souladu s § 15b odst. 2 o. s. ř. Zároveň ani on neshledal důvod pro vyloučení soudkyně. Žalobce pak zcela shodnou argumentaci ohledně důvodů podjatosti soudkyně uplatnil i při námitce podjatosti v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, kdy i zde odvolací soud v usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, dospěl k závěru, že důvody uváděné žalobcem nezakládají jakékoliv objektivní pochybnosti o nepodjatosti soudkyně a ta proto není ani v této věci žalobce z projednávání a rozhodnutí vyloučena.

8. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, s ohledem na neúspěch žalobce ve věci, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 776 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 a odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. vč. dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 600 Kč ve výši 1 176 Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalované. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozhodnutí je odůvodněna § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozhodnutím splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí či exekučně.