19 C 289/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/1 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 80 620,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky ve výši , částka, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Ve shora uvedené věci soud rozhodl rozsudkem pod č.j.: , spisová značka, ze dne , datum, , kterým žalobě na zaplacení částky ve výši , částka, s přísl. vyhověl (výrok I.), žalobu co nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, zamítl (výrok II.) a dále žalobci přiznal náhradu nákladů řízení (výrok III.). K odvolání žalované, které bylo podáno toliko do výroku I. a III., odvolací soud svým usnesením ze dne , datum, pod č.j.: , spisová značka, shora uvedený rozsudek pro nedostatek důvodů v napadených výrocích I., a III. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, neboť popsaný stav neumožnil odvolacímu soudu napadaný výrok I. přezkoumat. Odvolací soud soudu prvního stupně uložil, aby zejména posoudil, zda tlakové čerpadlo bylo součástí či příslušenstvím kanalizační přípojky, zda bylo nutné provést výměnu původního tlakového čerpadla za nové a zda bylo nutné realizovat veškeré práce, které provedla firma , právnická osoba, ., zda bylo možné udržet funkčnost přípojky jiným způsobem a rovněž bylo uloženo, aby se nalézací soud vypořádal s odvolacími námitkami. Nalézací soud věc znovu posoudil v intencích shora uvedených pokynů a dospěl k opětovnému závěru, že nárok žalobce na úhradu bezdůvodného obohacení spočívající v nákladech vynaložených na opravu nefunkčního tlakového čerpadla je v zásadě dán, avšak pouze co do částky , částka, s přísl. (výrok I.), přičemž ve zbytku žalobního nároku soud žalobu zamítl (výrok II.). Po opětovném posouzení věci, kdy nalézací soud, vycházeje z pokynů odvolacího soudu, prohloubil a doplnil svou původní argumentaci, uvádí následující:

2. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Zamítaný výrok o nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, však nebyl napaden odvoláním, nabyl právní moci a dále není předmětem řízení. Žalobce uvedl, že je spoluvlastník pozemku-parc.č. st. , Anonymizováno, o velikosti id. ½, jejíž součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . , adresa, , tedy žalovaná, nechala v roce 2004 zřídit kanalizační přípojku na vlastní náklady v souvislosti s výstavbou veřejné kanalizace a to mj. k domu č.p. , Anonymizováno, . K zajištění odvádění splaškových vod přes zřízenou kanalizační přípojku do kanalizační stoky musela být k uvedenému rodinnému domu zřízena tlaková kanalizační přípojka, jejíž součástí je přečerpávací stanice s kompletním vystrojením. Přestože žalovaná uvedenou tlakovou přípojku zřídila, odmítá nést náklady na její opravu, neboť dle názoru žalované, za samostatné dílčí přípojky, které byly zřízeny na soukromých pozemcích a náležejících ke každé připojované nemovitosti, si zodpovídají majitelé předmětných nemovitostí, resp. opravu a údržbu tlakové kanalizační přípojky si zajišťuje vlastník pozemku, na němž se kanalizační přípojka nachází. S takovýmto názorem však žalobce nesouhlasí, neboť dle jeho názoru je nutno vycházet z toho, že předmětná kanalizační přípojka byla zřízena již za účinnosti zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu o změně některých dalších zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), který nabyl účinnosti dne , datum, . V § 30 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích je uvedeno, že vlastníkem vodovodní nebo kanalizační přípojky, popř. jejich částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. , právnická osoba, odst. 6 cit. zákona, in fine, je uvedeno, že vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Vzhledem k tomu, že kanalizační přípojka byla pořízena v letech 2004-2005, tedy po , datum, , nelze vlastnictví kanalizační přípojky posuzovat dle ust. § 3 odst. 3 cit. zák., ale dle § 3 odst. 6 cit. zákona, kdy vlastníkem kanalizační přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila, tedy žalovaná. Dle komentářové literatury i výkladového stanoviska Ministerstva zemědělství, opravu kanalizační přípojky zajišťuje vlastník, a to i v části, kde se kanalizační přípojka nachází na soukromém pozemku. Protože postupem času nebylo možno kanalizační přípojku užívat, aniž by došlo k její opravě a žalovaná i přes výzvy žalobce a pokusu o smírné řešení věci (kdy žalobkyně na zasedání zastupitelstva dne , datum, odmítla návrh dohody vypracované žalobcem), přípojku neopravila, nechal si žalobce kanalizační přípojku opravit firmou , právnická osoba, . Náklady na provedení opravy kanalizační přípojky dle faktury vystavené touto firmou činí , částka, , a protože uvedenou částku hradil žalobce za žalovanou, která měla zajistit opravu kanalizační přípojky, domáhá se žalobce svého nároku na zaplacení uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení, soudní cestou, neboť žalovaná odmítá žalobci cokoliv hradit.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná proti žalobnímu nároku široce brojila, kdy uváděla, že dle zákona č. 274/2001 Sb. žalované nevyplývá žádná povinnost žalobci něco hradit, mezi ní a žalobcem není jakýkoliv právní ani smluvní vztah který by opravňoval žalobce požadovat úhradu žalované částky. Pokud žalobce užívá kanalizační přípojku, činí tak bez právního důvodu a přečerpávací zařízení na kanalizační přípojce vyměnil bez souhlasu a součinnosti žalované, kdy o opravě byla žalovaná informována až po jejím provedení. Pokud jde o samotnou opravu, nebylo doloženo, v jakém rozsahu byla oprava provedena, ani to, zda byla nutná a nezbytná, či zda byla provedena účelně a hospodárně. Dle žalované některé úkony provedené firmou , právnická osoba, . byly buďto předražené, či nebyly pro opravu věci nutné, kanalizační přípojka byla funkční, popř. jí bylo možno opravit jinak a levněji. K poškození kanalizační přípojky došlo žalobcem a jeho požadavek na úhradu žalované částky je v rozporu s dobrými mravy.

4. Strany při jednání učinily nesporným, že žalobce je spoluvlastník parc. č. stavební , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Rovněž učinily nesporným to, že v roce 2004-2005 nechala obec vybudovat kanalizaci a zřídit kanalizační přípojku, na kterou byl napojen i objekt rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , a to na náklady obce. Rovněž je nesporné, že vlastníkem kanalizační přípojky je žalovaná a že místo opravy na kanalizační přípojce se nenachází na veřejném prostranství (viz tvrzení stran při jednání ze dne , právnická osoba, .2022)., právnická osoba, prokázání žalobního nároku soud provedl důkazy navržené žalobcem. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že tento je jednatelem firmy , právnická osoba, ., která u žalobce provedla opravu, resp. výměnu tlakového čerpadla na kanalizační přípojce. Svědek uvedl, že žalobce nezná a výměna tlakového čerpadla byla pro jeho firmu běžnou zakázkou. Tehdy byl osloven přímo žalobcem, na místo do obce , adresa, se jel podívat, vzpomíná si, že místo opravy se nacházelo na soukromém pozemku za plotem. Práce byly prováděny v šachtě a dále v části směrem do ulice, na potrubí směrem k domu žádné opravárenské práce prováděny nebyly. Protože tlakové čerpadlo bylo nefunkční, tak bylo vyměněno. Nefunkčnost talkového čerpadla byla patrná, neboť šachta, kde se poškozené čerpadlo nacházelo, byla plná fekálií. Poškozené čerpadlo bylo vyměněno za nové, a to značky TLAKAN P4 SMART, kdy tento typ čerpadla navrhl svědek dle svých odborných znalostí a zkušeností i dle informací žalobce o počtu osob v domácnosti. Pokud jde o kvalitu uvedeného čerpadla, jedná se tzv. „zlatý střed“ a výměna byla nezbytná, neboť kanalizaci bez tlakového čerpadla nelze užívat. Za výměnu čerpadla byla žalobci vystavena faktura, kterou žalovaný zaplatil v hotovosti, neboť se takto dohodli. Z pohledu svědka se jednalo o zcela běžnou zakázku spočívající v prohlídce místa, vypracování rozpočtu a jeho odsouhlasení zákazníkem, realizaci zakázky a její předání. Veškeré úkony uvedené v rozpočtu byly nezbytné a rovněž byly fakticky provedeny.

6. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že vlastní rekreační nemovitost v , adresa, a žalobce je jeho soused. O tom, že žalobce měl v minulosti problémy s tlakovým čerpadlem ví, neboť mu to žalobce sám sdělil a veškeré informace o výměně čerpadla tak má od něj. Osobně nebyl přítomen výměně čerpadla u žalobce, avšak vzpomíná si, že do ulice přijel fekální vůz. Na tuto situaci si vzpomíná, neboť v důsledku parkování svého vozidla byl fekální vůz nucen do ulice nacouvat z druhé strany. Svědek sám uvedl, že s tlakovým čerpadlem na své nemovitosti v , adresa, má podobné problémy, několikrát jej sám měnil. Tlakovým čerpadlům rozumí, neboť pracuje jako manažer důlní společnosti a tlaková čerpadla objednává. V roce 2018, kdy měnil své čerpadlo, jej výměna stála , částka, , avšak cena vyššího středního čerpadla v roce 2018 se pohybovala do , částka, do , částka, .

7. Z faktury pod č. , Anonymizováno, vystavené firmou , právnická osoba, . žalobci soud zjistil, že uvedená firma si za opravu tlakové kanalizace vyúčtovala částku ve výši , částka, , resp. , částka, včetně DPH. Fakturované práce byly uskutečněny dne , datum, a splatnost uvedené faktury byla dnem , datum, . Na faktuře je vyznačena poznámka, že platba byla předána v hotovosti. S uvedenou fakturou koresponduje i Krycí list rozpočtu a samotný Rozpočet, kde jsou specifikovány jednotlivé úkony, které byly za účelem opravy tlakového čerpadla na kanalizaci u žalobce provedeny. Jedná se celkem o 14 položek spočívajících v nákupu tlakového čerpadla zn.: TLAKAN P4 SMART, odčerpání jímky tlakové kanalizace, dezinfekce jímky pro montáž nové tlakové kanalizace, demontáž starého čerpadla, mechanické a chemické čištění kanalizačního potrubí, montáž nové tlakové kanalizace včetně připojení na stávající kanalizaci, demontáž a následné poskládání zámkové dlažby, nákup spojovacího a režijního materiálu, přesun hmot pro opravy a montáže, kontrola funkčnosti a těsnosti, úklid staveniště a likvidace odpadů, elektroinstalace a připojení nové tlakové kanalizace, montáž nové pojistkové skříně a revize elektro. Realizace shora uvedených položek byla vyčíslena částkou , částka, bez DPH, přičemž cena samotného tlakového čerpadla TLAKAN P4 SMART činí částku , částka, , bez DPH.

8. Firma , právnická osoba, . rovněž vyhotovila Zprávu k stavu tlakové kanalizace pro dům č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , z které vyplývá, že původní tlaková kanalizace vykazuje nedostatky a poruchy při používání. U tlakové kanalizace byly zjištěny netěsnosti na odpadním potrubí, nefunkční plovákový spínač, což vyvolává nutnost manuálního spuštění a vypnutí čerpadla. U elektroinstalace bylo zjištěno nevyhovující koncové zařízení a nefunkční spouštěcí zařízení.

9. Z Předávacího protokolu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce starostovi žalované předal rozbité zařízení přečerpávací stanice, které je v majetku obce , adresa, , a které bylo instalováno v roce 2004 na pozemku u rodinného domu č.p. , Anonymizováno, . Poškozené zařízení se skládá z poškozeného čerpadla a armatury. Předávací protokol obsahuje podpisy jak žalobce, tak , jméno FO, , starosty obce , adresa, .

10. Žalobce rovněž soudu předložil fotodokumentaci, jež zachycuje výměnu poškozeného čerpadla. Na fotodokumentaci je patrný stav poškozeného tlakového čerpadla a fekálie uvnitř stoky (č.l. 60 p.v., 61). Na fotografiích č.l. 61 p.v. a 62 je zachycen stav po výměně tlakového čerpadla včetně nové pojistkové skříně. Poškozené čerpadlo je rovněž vyfoceno na č.l. 106, nové čerpadlo na č.l.

103. Skutečnost, že poškozené čerpadlo na kanalizační přípojce se nachází již na soukromém pozemku žalobce (nikoliv na veřejném prostranství) je dokladováno i fotografií na č.l. 72 p.v.

11. Z dopisu právního zástupce žalobce adresovaného žalované dne , datum, (č.l. 42 spisu) má soud za prokázáno, že žalobce žalovanou informoval o nefunkčnosti kanalizační přípojky, žalované poskytl právní rozbor věci a vyzval žalovanou, aby zahájila a provedla opravu předmětné přečerpávací stanice, aby byla znovu funkční.

12. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne , datum, (č.l. 52 spisu) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k náhradě nákladů nezbytné opravy, a to částkou ve výši , částka, do 7i dnů. Žalovaná byla informována, že stávající kanalizaci nebylo možno bezpečně užívat a bylo nutno provést opravu, kdy náklady je nucen hradit vlastník, tedy žalovaná.

13. Soud měl dále k dispozici korespondenci mezi oběma účastníky, kdy např. z dopisu žalované ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná obdržela stížnost žalobce k poškozené přečerpávací stanici již dne , datum, . Z další vzájemné korespondence mezi účastníky (email pr. zást. žalobce ze dne , datum, , email pr. zást. žalované ze dne , datum, , Výzva k opravě kanalizační přečerpávací stanice ze dne , datum, , email pr. zást. žalované ze dne , datum, ) i konceptu „Dohody o úpravě práv a povinností stran při užívání kanalizační přípojky“ soud zjistil, že se účastníci snažili o řešení sporu dohodou. K dohodě nakonec nedošlo, neboť přestože se účastníci shodli na tom, že žalovaná je vlastníkem kanalizační přípojky, nedošlo ke shodě na tom, kdo a v jaké výši má nést náklady na její údržbu a opravu. Shora uvedenou Dohodu zastupitelstvo obce na svém zasedání ze dne , datum, neschválilo, což je prokázáno Zápisem č. , Anonymizováno, ze zasedání zastupitelstva obce , adresa, .

14. Rovněž žalovaná soudu předložila důkazy. Z ceníku čerpadel získaného z internetu v březnu 2022 soud zjistil, že cenová hladina různých typů čerpadel se pohybuje od , částka, do , částka, . Žalovaná soudu předložila rozpočet stavebních prací, z kterého je patrné, že , adresa, do rekonstrukce vodárenské a kanalizační infrastruktury investovala částku v řádu miliónů Kč.

15. Po právní stránce soud posoudil věc dle níže uvedených ustanovení.

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ust. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl o právu plnit sám.

17. Podle § 2999 odst. 1 věta první, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Dle odst. 2 cit. ust. (věta před středníkem) plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty.

18. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.

19. Podle § 3 odst. 3 cit. zákona vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

20. Podle § 3 odst. 5 cit. zákona vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

21. Podle § 3 odst. 6 cit. zákona vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

22. Podle § 3 odst. 7 cit. zákona opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.

23. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že žalobce svá žalobní tvrzení prokázal, žaloba byla podána důvodně, a proto jí soud vyhověl. Vlastnictví kanalizační přípojky žalovanou vyplývá z nesporného tvrzení (které je dokladováno i vzájemnou korespondencí účastníků), že žalovaná zbudovala kanalizaci v obci v letech 2004-2005, tedy po účinnosti zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. O tom, že vlastníkem předmětné kanalizační přípojky je žalovaná, svědčí, vyjma shora cit. právní úpravy (§ 3 odst. 6, věta za středníkem), i judikát Nejvyššího soudu pod sp. zn.: 22 Cdo 1308/2003, kde je uvedeno, že „vlastníkem kanalizační nebo vodovodní přípojky, zřízené před 1. 1. 2002, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak; vlastníkem přípojek zřízených po tomto datu je osoba, která na své náklady přípojku pořídila“. Rovněž odvolací soud ve svém kasačním usnesení pod č.j.: 10 Co 201/2022-144 na straně 2 uvádí, že „sdílí závěr soudu prvního stupně, že vlastníkem kanalizační přípojky je v daném případě žalovaná, jak vyplývá z nesporného tvrzení účastníků a ze skutečnosti, a že přípojku zřídila na své náklady v době v době po nabytí účinnosti zákona č. 274/2001 Sb.“. Odvolací soud rovněž uvedl, že „nezpochybňuje závěr, k němuž dospěl soud prvního stupně výkladem ustanovení § 3 odst. 7 zákona, že vlastník přípojky zajišťuje svým nákladem opravu a údržbu přípojky uložené v pozemcích, které netvoří veřejné prostranství.“24. Soud má rovněž za prokázané, že oprava, resp. výměna poškozené tlakové kanalizační přípojky byla fakticky provedena na pozemku ve spoluvlastnictví žalobce, kdy se jedná o pozemek u rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, a že byla provedena v místě, které není veřejným prostranstvím, tedy na pozemku, který spoluvlastní žalobce, a to v místě od šachty směrem k ulici (nikoliv tedy směrem k rodinnému domu žalobce, kdy by se jednalo o vnitřní kanalizaci stavby-viz ust. § 3 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích). Tato skutečnost byla prokázána jak z výpovědi svědka , jméno FO, , který sdělil, že oprava byla provedena hned „za plotem“ i z předložené fotodokumentace pořízené v průběhu opravy, z které je jasně patrné místo opravy kanalizační přípojky. Ostatně skutečnost, že oprava nebyla provedena na veřejném prostranství, (tedy logicky, že byla provedena na pozemku žalobce) vyplývá i z nesporných tvrzení účastníků. Soud tak má za prokázané, že nefunkční tlakové čerpadlo, které bylo vyměněno, se nacházelo v části tvořené úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby k zaústění do stokové sítě, tedy v části, která je kanalizační přípojkou a má režim samostatné stavby (§ 3 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích).

25. Soud se dle pokynu odvolacího soudu zabýval tím, zda nefunkční tlakové čerpadlo přečerpávací stanice a další dotčené části nacházející se v jímce na pozemku žalobce či jinak s provozem čerpadla související, jsou součástí či příslušenstvím kanalizační přípojky. Dle § 505 o.z. součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Dle judikatury je součást věci prvkem hlavní (složité) věci, která je vnitřně strukturovaná a tvořená relativně samostatnými částmi více nebo méně vzájemně spojenými (NS 22 Cdo 1934/2011). Součást je s hlavní věcí funkčně nebo fyzicky spojena (NS 28 Cdo 288/2004). Součástí věci se může stát i věc původně samostatná. Nutnou podmínkou proto, aby původně samostatná věc mohla být v případě volnějšího spojení s jinou věcí považována za součást věci, je, aby nadále byla v samostatných funkčních vazbách pouze s touto jedinou věcí (NS 22 Cdo 1934/2011). Samotná skutečnost, že jedna věc slouží pouze k lepšímu využití jiné věci (např. mobilní klimatizace v budově), nemůže vést k závěru, že jde o její součást (NS 20 Cdo 4367/2017).

26. S ohledem na shora uvedenou právní úpravu a judikaturu, je nalézací soud přesvědčen o tom, že tlakové čerpadlo je v dané věci součástí kanalizační přípojky (která je samostatnou stavbou), neboť tlakové čerpadlo bylo používáno pouze ve funkčních vazbách na kanalizační přípojku a je s ní funkčně a fyzicky spojeno. Tlakové čerpadlo samo o sobě nemá smysluplné funkční využití a jeho funkčnost se projeví pouze pokud je součástí trubního systému kanalizační přípojky. Lze tak bezpochyby uzavřít, že tlakové čerpadlo není samostatnou věci, nýbrž je součástí kanalizační přípojky.

27. Dále má soud za prokázané, že oprava kanalizační přípojky, resp. tlakového čerpadla, byla nezbytná. Tato skutečnost vyplývá z výpovědi svědka , jméno FO, , který popsal situaci na místě, kdy uvedl, že šachta, v níž bylo tlakové čerpadlo kanalizační přípojky umístěno, byla plná fekálií a čerpadlo nefungovalo. Vyjma svědecké výpovědi je tato skutečnost opět prokázána pořízenou fotodokumentací poškozeného čerpadla umístěného v šachtě kanalizace, z které je znečištění splašky patrné. Původní tlakové čerpadlo bylo zjevně nefunkční a bylo nutno stávající situaci, kdy splašky nebylo možno v důsledku poškozeného tlakového čerpadla odčerpávat do kanalizace, řešit.

28. Soud se dále, dle pokynu odvolacího soudu, zabýval tím, zda v rámci zprovoznění kanalizační přípojky bylo nezbytně nutné provést výměnu původního čerpadla za nové a provést s tím spojené práce podle rozpočtu přiloženého k faktuře společnosti , právnická osoba, ., případně zda bylo možné udržet funkčnost přípojky jiným způsobem. Dle pokynů odvolacího soudu bylo rovněž zjišťováno, zda bylo čerpadlo zcela nefunkční, nebo zda bylo funkční a bylo možné jej manuálně spouštět a vypínat. Dotazováním žalobce při ústním jednání ze dne , datum, bylo zjištěno, že manuální ovládání čerpadla možné nebylo. Situaci rodina žalobce řešila tak, že u nefunkčního čerpadla vždy nahodili jistič a následně, než se jistič v důsledku poruchy sám asi za 10 vteřin vypnul (resp. vyzkratoval), tak splašky vyčerpali, neboť jinou možnost neměli. Poruchu také řešili tak, že splašky jímali fankou (zednickou naběračkou) do kýble a následně vylévali do septiku. Uvedené vysvětlení prezentované žalobcem soud považuje za logické a věrohodné. Rovněž svědek , jméno FO, (soused žalobce) uvedl, že sám na své nemovitosti řešil podobné problémy s tlakovým čerpadlem jako žalobce a dále uvedl, že sám měl podobný typ tlakového čerpadla jako žalobce a v případě poruchy takového čerpadla se musí odčerpat splašky a přivolat technická pomoc. I z této výpovědi logicky vyplývá, že tlakové čerpadlo nebylo možno v případě poruchy ovládat manuálně. Pro úplnost je však nutno dodat, že i pokud by bylo zjištěno, že porouchané tlakové čerpadlo by bylo možno ovládat manuálně, na závěrech o nutnosti opravy čerpadla by to nic neměnilo. Lze si totiž v praxi stěží představit, že by pro domácnost žalobce bylo dlouhodobě udržitelné, aby po každém použití toalety či dalších spotřebičů (myčka, pračka apod.), manuálně zapínali a vypínali tlakové čerpadlo k přečerpání splašků. Tuto praxi nebylo možné po žalobci požadovat (stejně tak jako např. v dnešní době vyspělých technologií není možné po uživateli televizního přijímače požadovat, aby si v důsledku poruchy televizoru televizní kanály přepínal manuálně). Soud tedy dopěl ke závěru, že, i pokud by manuální spouštění tlakového čerpadla bylo možné, (přičemž bylo zjištěno, že ani toto možné nebylo), oprava byla nutná, neboť manuální ovládán tlakového čerpadla by pro uživatele představovalo značný diskomfort a bylo by dlouhodobě neudržitelné.

29. Soud se dále zabýval i tím, zda, opravu kanalizační přípojky, resp. tlakového čerpadla, bylo nutno provést tak, jak ji uskutečnil žalobce, tedy výměnou porouchaného tlakového čerpadla za nové, či zda měl žalobce zvolit cestu opravy porouchaného čerpadla. Dle přesvědčení soudu, žalobce v případě opravy kanalizační přípojky, resp. tlakového čerpadla nepochybil a postupoval tak, jak je obvyklé a jak by postupoval kdokoliv jiný. Žalobce si obstaral kontakt na firmu, která byla schopna zprovoznit kanalizační přípojku (, právnická osoba, .), přičemž tato firma opravu realizovala tak, že nefunkční tlakové čerpadlo vyměnila za nové, nové čerpadlo napojila do kanalizační i elektrické rozvodné sítě a kanalizační přípojku zprovoznila. Sám svědek , jméno FO, uvedl, že jeho firma , právnická osoba, . opravy tlakových čerpadel neprovádí. Dle názoru soudu nebylo povinností žalobce vyhledávat firmy, které se zabývají přímo opravami tlakových čerpadel. Je notorietou (obecnou lidskou zkušeností), že v době vyspělé tržní ekonomiky se porucha spotřebičů v domácnosti (v cenové relaci tlakového čerpadla, čemuž odpovídají např. pračky, televize, lednice apod.) řeší tak, že se pořídí spotřebiče nové a jejich oprava se zpravidla již neprovádí, neboť oprava těchto typů spotřebičů se ekonomicky nevyplácí ani spotřebitelům ani podnikatelům. V případě opravy je totiž nutno nejprve zjistit příčinu poruchy a detekovat vadný díl, následně vadný díl objednat (na trhu často ani nejsou samostatně nabízeny k prodeji) a v porouchaném spotřebiči vadný díl vyměnit. Výsledkem opravy je pak stále starý spotřebič s novým vyměněným dílem, kdy životnost takto opraveného spotřebiče je (na rozdíl od spotřebiče nového) nutně limitována, přičemž cena opravy se blíží ceně spotřebiče nového. Naopak pořízením nového spotřebiče zákazník získá jistotu, že spotřebič bude (minimálně po dobu záruky) fungovat (narozdíl od spotřebiče opravovaného, u kterého je riziko výskytu opětovné vady mnohem vyšší). Tyto skutečnosti vedou v praxi k tomu, že pokud se spotřebič v domácnosti porouchá, tak se již většinou neopravuje a pořídí se nový. O této, v dnešní době běžné praxi, svědčí i skutečnost, že zatímco ještě v době přechodu centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní (devadesátá léta), na trhu fungovala řada opravářů (typicky opraváři praček, televizí, lednic apod.), tak v dnešní době opraváři spotřebního zboží na trhu téměř vymizeli. V této souvislosti soud odkazuje i nález Ústavního soudu ČR pod sp. zn.: II ÚS 795/16 ze dne 27.4.2017, kde je konstatováno, že „právo a jeho výklad by mělo respektovat ekonomickou realitu, protože v opačném případě se stane kontraproduktivní až virtuální“. V této souvislosti je rovněž podstatné zjištění, že původní (nefunkční) tlakové čerpadlo bylo s ohledem na počet členů domácnosti pro žalobce nevhodné, a proto svědek , jméno FO, , Anonymizováno, dle svých odborných znalostí a zkušeností vyměnil porouchané čerpadlo za jiný typ čerpadla. Pokud by tedy bylo opravováno staré čerpadlo, které bylo pro domácnost žalobce nevyhovující, nemuselo by se jednat ani o opravu účelnou, neboť by opětovně bylo instalováno čerpadlo, které by bylo pro domácnost žalobce nevhodné. Soud tedy uzavírá, že pokud žalobce opravu tlakového čerpadla realizoval tak, že na doporučení firmy , právnická osoba, . pořídil tlakové čerpadlo nové, postupoval tak, jak je v dnešní době obvyklé a nebylo jeho povinností zjišťovat možnost opravy tlakového čerpadla na nedostatkovém trhu opravářů.

30. Soud má rovněž za prokázáno, že cena za výměnu tlakového čerpadla, včetně souvisejících prací uvedených v rozpočtu (např. rozebrání zámkové dlažby, přesun hmot, odvoz materiálu, elektro revize apod.) je běžnou tržní cenou, tedy cenou obecnou a nebyly zjištěny žádné skutečnosti, že by cena celé opravy byla ze strany firmy , právnická osoba, . uměle navýšena či, že by bylo fakturováno za položky, které ve skutečnosti nebyly provedeny. Bylo by rovněž nelogické, aby žalobce akceptoval a uhradil uměle navýšenou cenu opravy tlakového čerpadla (jak bylo v průběhu řízení naznačováno ze strany žalované), s vědomím, že mu tato cena nebude ze strany žalované dobrovolně uhrazena, a on se následné úhrady takto uměle navýšené ceny bude muset domáhat soudní cestou s nejistým výsledkem. Soud má tedy za to, že cena opravy účtované firmou , právnická osoba, . byla žalovanému účtována, jako kterémukoliv jinému zákazníkovi a lze bez pochyby uzavřít, že se jedná o cenu tržní, tedy obvyklou (což pochopitelně nikdy nevylučuje možnost, že jiná firma realizující opravu by mohla tuto zakázku účtovat levněji, avšak tato skutečnost nemá na úvahu o tom, že cena účtovaná firmou , právnická osoba, . je běžnou tržní cenou, žádný vliv).

31. Rovněž tak cena samotného čerpadla, které bylo vyměněno (zn.: TLAKAN P4 SMART), není cenou, která by vybočovala z hladiny tržních cen obdobných typů čerpadel. Za účelem zjištění běžné tržní ceny daného typu čerpadla (sama žalovaná uvedla, že se má jednat o „kalové čerpadlo AS motor, 400V/50 Hz“-viz č.l. 96) soud z veřejně přístupných zdrojů zjistil, že cena takovýchto typů čerpadel se pohybuje od cca , částka, do , částka, a to ke dni , datum, ). Pokud tedy firma , právnická osoba, . za shora uvedené tlakové čerpadlo účtovala v červnu 2021 žalobci částku , částka, (bez DPH), nejedná se o částku, který by vybočovala z hladiny tržních cen, za které se obdobné typy čerpadel prodávají.

32. Soud tedy skutkový stav ukotvil tak, že výměna tlakového čerpadla byla fakticky provedena na pozemku ve spoluvlastnictví žalobce parc.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jejíž součástí je rodinný dům č.p , Anonymizováno, , a to v místech od šachty směrem k chodníku, avšak ještě v oploceném areálu, který žalobce užívá. Vlastníkem kanalizační přípojky, v místě, kdy bylo měněno tlakové čerpadlo, je žalovaná, přičemž součástí kanalizační přípojky je tlakové čerpadlo. Soud má rovněž za prokázané, že celková cena opravy poškozeného tlakového čerpadla v celkové výši , částka, je běžnou tržní cenou, kterou firma účtovala zákazníkovi. Rovněž jednotlivé položky, které byly žalovanému účtovány, byly ve skutečnosti provedeny, mají s opravou kanalizační přípojky souvislost a byly pro opravu kanalizační přípojky nezbytné. Rovněž nebylo zjištěno, že by jednotlivé položky realizované opravy byly uměle přeceněny či nebyly fakticky vůbec provedeny. Protože vlastníkem kanalizační přípojky je žalovaná a oprava nebyla prováděna na veřejném prostranství, má žalovaná, jako vlastník věci (kanalizační přípojka je samostatnou věcí v právním slova smyslu) povinnost udržovat kanalizační přípojku v provozuschopném stavu a nést náklady na její údržbu a opravu. Podle ust. § 3 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. lze (argumentem a contrario) dovodit, že opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které netvoří veřejné prostranství, zajišťuje nikoliv provozovatel, ale vlastník, tedy žalovaná.

33. Vzhledem k tomu, že kanalizační přípojka je samostatnou stavbou (viz § 3 odst. 1 zák.č. 274/2001 Sb.), je žalovaná povinna předmětnou kanalizační přípojku opravit i dle ust. § 154 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), dle kterého je vlastník stavby povinen udržovat stavbu po celou dobu jej existence.

34. Soud má rovněž ze vzájemné korespondence za prokázané, že žalobce s žalovanou komunikoval, upozorňoval ji na nevyhovující stav předmětné kanalizační přípojky a žádal po žalované zajištění opravy. Odvolací soud uvedl, že nelze z těchto důkazů dovodit, jakých konkrétních oprav či údržby kanalizační přípojky se žalobce po žalované domáhal, kdy komunikace je v těchto listinách vedena spíše v teoretické rovině s argumentací směřující obecně k nositeli povinnosti oprav a údržby přípojky, aniž by z těchto listin vyplývala konkrétní potřeba opravy a údržby. Dle názoru nalézacího soudu však žalobce, jakožto laik, ani nemusel konkrétně vědět, v čem nefunkčnost kanalizační přípojky spočívá, zvláště za situace, kdy kanalizační přípojka včetně tlakového čerpadla, byla ukryta pod zemí. Je tak logické, že žalovaná nebyla (a ani nemohla být) ze strany žalobce konkrétně upozorněna v čem má závada na kanalizační přípojce spočívat a absence tohoto upozornění na konkrétní závadu nemá na shora uvedené závěry o povinnostech žalované závadu odstranit, žádný vliv. Pokud tedy žalovaná opravu předmětného tlakového čerpadla nezrealizovala, ačkoliv to byla její povinnost, jakožto vlastníka kanalizační přípojky, a opravu na své náklady realizoval prostřednictvím odborné firmy žalobce, bylo za žalovanou žalobcem plněno to, co měla po právu plnit sama (viz § 2991 odst. 2 o.z. in fine). S ohledem na ust. § 2991 odst. 1 věta první o.z. a § 2999 odst. 2 o.z. soud žalobci přiznal částku, vynaloženou na opravu kanalizační přípojky, avšak pouze do výše , částka, , jak je vysvětleno níže.

35. Pokud jde o výši částky vynaloženou na opravu, resp. výměnu tlakového čerpadla (, částka, ), její výše je prokázána předloženou fakturou vystavenou firmou , právnická osoba, ., výpovědí svědka , jméno FO, i Rozpočtem opravy. Svědek , jméno FO, uvedl, že se jednalo o běžnou výměnu tlakového čerpadla a položky uvedené v rozpočtu byly fakticky provedeny a rovněž měly s výměnou tlakového čerpadla zjevnou souvislost. Soud se dle pokynů odvolacího soudu opětovně zabýval jednotlivými položkami na uvedené faktuře z hlediska jejich nezbytnosti a účelnosti a dospěl k závěru, že všechny zde účtované položky sice souvisely s provedením opravy, byly pro zprovoznění nefunkční kanalizační přípojky, resp., tlakového čerpadla nezbytné, avšak některé úkony, které byly žalobci firmou , právnická osoba, . účtovány, byl povinen uhradit přímo žalobce, nikoliv žalovaná. Soud zde vycházel z úvahy, že žalovaná, jakožto vlastník kanalizační přípojky (jejíž součástí je tlakové čerpadlo), je povinna uhradit toliko úkony prováděné přímo na tělese kanalizační přípojky či úkony, které přímo s opravou kanalizační přípojky souvisí (např. elektroinstalace, montáž nové pojistkové skříně, revize elektro apod.) a nikoliv úkony, které byly prostorově prováděny mimo těleso kanalizační přípojky. Žalobce je totiž spoluvlastníkem nejen povrchu pozemku parc.č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jejíž součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , ale i prostoru pod povrchem pozemku (§ 506 odst. 1 o.z.). Bylo tak povinností žalobce, jakožto vlastníka prostoru nacházejícího se pod povrchem pozemku, pozemek připravit pro žalovanou tak, aby mohla provádět opravárenské úkony toliko na tělese kanalizační přípojky. Soud tedy určil, že úkony, které přímo souvisejí s opravou kanalizační přípojky a ke kterým byla povinna žalovaná jsou následující: pořízení samotného tlakového čerpadla zn Tlakan P4 Smart v hodnotě , částka, , demontáž starého čerpadla v částce , částka, , mechanické a chemické čištění kanalizačního potrubí v částce , částka, , montáž nové tlakové kanalizace včetně připojení na stávající odpadní potrubí v částce , částka, , spojovací a režijní materiál v částce , částka, , přesun hmot pro opravy a montáže v částce , částka, , kontrola funkčnosti a těsnosti v částce , částka, , elektroinstalace tlakového čerpadla a připojení nové tlakové kanalizace v částce , částka, , montáž nové pojistkové skříně v částce , částka, a revize elektro v částce , částka, . Celkem shora uvedené opravárenské úkony, ke kterým byla povinna žalovaná dle rozpočtu firmy , právnická osoba, . (č.l. 41) činí , částka, , tedy , částka, (včetně DPH ve výši 15%).

36. Úkony, které firma , právnická osoba, . prováděla mimo samotné těleso kanalizační přípojky, tedy odčerpání jímky tlakové kanalizace, dezinfekce jímky pro montáž tlakové kanalizace, demontáž a následné poskládání zámkové dlažby po úpravě elektroinstalace, úklid staveniště a odvoz a likvidace odpadů byl povinen hradit žalobce. Protože žalovaná byla povinna k provedení úkonů vyjmenovaných pod bodem č. , hodnota, , nikoliv k úkonům uvedeným pod bodem č. , hodnota, , soud žalobci přiznal částku ve výši , částka, s přísl. (výrok I. rozsudku), a co do zbytku žalobního nároku v částce , částka, s přísl. žalobu zamítl (výrok II.)

37. Úroky z prodlení soud stanovil dle ust. § 1970 o.z. a konkrétní výše byla stanovena dle vl. nař. č. 351/2013 Sb. Doba prodlení je odvozena od lhůty uvedené v předžalobní výzvě, kdy žalobce vyzval žalovanou k plnění.

38. Pokud jde o důkazy, které žalovaná navrhovala, a to výslech dalších „sousedů z ulice“ (, jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ), soud tyto důkazy zamítl, neboť jejich svědectví není pro shora učiněné skutkové závěry podstatné. Pokud by se uvedení svědci měli vyjádřit ke stavu kanalizace, soud, s ohledem na učiněné skutkové závěry, považuje jejich výpověď za nadbytečnou, neboť bylo bezpochyby prokázáno, že kanalizační přípojka, resp. tlakové čerpadlo, které užíval žalobce bylo nefunkční, vlastníkem kanalizační přípojky (s ohledem na shora uvedenou právní úpravu) je žalovaná a tato je i povinna k opravě. Pokud jde o výslech osob bydlící ve stejné ulici jako žalobce, soud již vyslechl souseda-svědka , jméno FO, a výslech dalších osob bydlící ve stejné či sousední ulici soud považuje za nadbytečný.

39. Soud rovněž zamítl výslech svědka Hellicha, kdy se má jednat o elektrikáře z , adresa, , který měl vyhotovit zprávu o tom, že motor předmětného čerpadla, které bylo vyměněno, po připojení do elektrické sítě fungoval. S ohledem na shora uvedené důkazy (svědecké výpovědi, fotodokumentace a další) má soud za nepochybné, že tlakové čerpadlo umístěné v kanalizační šachtě nebylo funkční jako celek, když dle zprávy firmy , právnická osoba, . byl poškozen mj. plovák. I pokud by tedy svědek Hellich sdělil, že elektrický motor čerpadla byl po připojení do sítě funkční, nemělo by toto dílčí tvrzení na závěr o celkové nefunkčnosti tlakového čerpadla, význam. Pokud by totiž motor čerpadla fungoval po té, co bylo čerpadlo vyjmuto z kanalizační přípojky, a připojeno panem Hellichem do elektrické sítě, nelze z toho učinit závěr, že tlakové čerpadlo fungovalo i tzv. pod zátěží zabudované do kanalizační přípojky. Je běžnou lidskou zkušeností, že řada výrobků, které jsou součástí většího funkčního celku (v tomto případě kanalizační přípojky) po vyjmutí z tohoto celku tzv. „v laboratorních podmínkách“ (zde po připojení do elektrické sítě elektrikářem Hellichem) samostatně fungují, avšak po zabudování do většího funkčního celku (zde pod tlakem do trubního systému kanalizační přípojky) mohou vykazovat známky nefunkčnosti. I pokud by svědek Hellich sdělil, že „motor tlakového čerpadla po připojení do sítě fungoval“, nemělo by toto sdělení na závěrech soudu o tom, že tlakové čerpadlo v kanalizační přípojce nefungovalo, žádný vliv.

40. Soud rovněž zamítl návrh žalované na ustanovení znalců z „příslušné odbornosti“, kteří by se měli vyjádřit k účelnosti opravy kanalizační přípojky a k výši fakturace opravy, neboť s ohledem na závěry o tržní (tedy obvyklé) ceně opravy i její nezbytnosti, považuje soud vyhotovení znaleckých posudků za nadbytečné a v rozporu s procesní ekonomií sporu.

41. Odvolací soud dále stanovil, aby se nalézací soud vypořádal s odvolacími námitkami žalované, k čemuž nalézací soud uvádí následující. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce opakovaně namítala, že nebyl k věci vyslechnut starosta obce, ačkoliv byl tento přítomen jednání soudu, což ve svém důsledku mělo vést k porušení práva na spravedlivý proces, neboť starosta obce má právo ve věci vypovídat. K této námitce lze uvést pouze tolik, že „právo ve věci vypovídat“, resp. vyjádřit se ke všem skutečnostem a důkazům, je právem obviněného v trestním řízení a jedná se o zásadu řízení trestního, nikoliv civilního. Pokud by měl být starosta obce v tomto řízení vyslechnut, muselo by se jednat o účastnický výslech a účastnický výslech je v civilním řízení zpravidla považován za tzv. důkaz z nouze, kdy prokazovanou skutečnost nelze prokázat jinými důkazními prostředky a účastnickému výslechu (oproti jiným důkazům) je zpravidla přisuzována i nižší důkazní hodnota. Rovněž není zcela zřejmé, k jakým skutečnostem rozhodným pro podstatu tohoto sporu by mohl starosta obce vypovídat, pokud nebyl přítomen vzniku poruchy tlakového čerpadla a jeho následné opravy (což ani žalovaná netvrdila). Pokud by se měl starosta obce jako účastník řízení při svém výslechu vyjadřovat k jednání s žalobcem ohledně opravy a následné úhrady za uskutečněnou opravu tlakového čerpadla, soud provedl listinné důkazy (vzájemnou korespondencí stran), které tato jednání dostatečně osvětlují. Navíc uvedená mimosoudní jednání stran nejsou pro posouzení věci podstatná.

42. Pokud žalovaná uvedla, že z pořízených fotografií, nevyplývá, kdy byly pořízeny ani rozsah údajného poškození tlakového čerpadla, soud odkazuje na výše uvedené závěry, kdy s ohledem na výpověď svědka , jméno FO, , , jméno FO, a listinné důkazy (faktura, zpráva o stavu kanalizace) je nepochybné, že tlakové čerpadlo, které užíval žalobce poškozené bylo. Fotografie předkládané žalobcem je tak nutno hodnotit v kontextu dalších žalobcem předložených či navržených důkazů, kdy právě s ohledem na tyto důkazy je iluzorní představa, že by si žalobce nafotil jako důkaz nějaké jiné poškozené tlakové čerpadlo (jak je naznačováno žalovanou). Soud rovněž výpověď svědka , jméno FO, hodnotí jako věrohodnou a spontánní, kdy svědek popsal způsob opravy čerpadla a jednání s žalobcem. Pokud je namítáno, že svědek při opravě tlakového čerpadla nevyhotovil dokumentaci jako je montážní deník, doklady o likvidaci odpadu, písemnou objednávku či smlouvu o dílo, soud uvádí, že smlouvu o dílo lze zavřít i v ústní podobě a předložení uvedených dokladů soud nevyžadoval, neboť tyto se zcela míjí s podstatou a předmětem tohoto sporu. Navíc z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že k žalobci přistupoval jako ke kterémukoliv jinému zákazníkovi a zjevně nepředpokládal, že bude s větším časovým odstupem podrobně vyslýchán k této pro něj běžné zakázce, a to v situaci, kdy práce spočívající ve výměně tlakového čerpadla nevykazují žádné vady.

43. Námitky žalované spočívající v tom, že čerpadlo „je jako movitá věc zakoupená žalobcem v jeho vlastnictví“ soud uvádí, že tlakové čerpadlo není samostatnou věcí v právním smyslu, jak je vysvětleno shora, neboť je součástí kanalizační přípojky ve vlastnictví žalované. Pokud jde o námitku, že „pořizovací cena odpovídá čerpadlu pro podstatně náročnější provoz“ soud uvádí, že z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že typ nového čerpadla navrhl on, neboť dle jeho odborných znalostí a zkušeností byl původní typ tlakového čerpadla pro domácnost žalobce nevyhovující. Pokud žalovaná namítá, že „nákup nového čerpadla byl nehospodárný, neboť toto bylo funkční a vada se projevila pouze v nefunkčnosti plováku a tuto vadu bylo možno odstranit opravou“, soud se již k možnosti a nutnosti opravy nefunkčního čerpadla vyjádřil shora.

44. Žalovaná se dále vyjadřuje k jednotlivým položkám na předmětné faktuře, kterou vystavila firma , právnická osoba, . žalobci, kdy (stručně řečeno), namítá nezbytnost provedení jednotlivých položek, rozporuje jejich cenu, namítá, že provedení jednotlivých položek nebylo řádně doloženo apod. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že jednotlivé položky byly žalobci účtovány, jako kterémukoliv jinému zákazníkovi, a souvisí s výměnou poškozeného tlakového čerpadla. Přesto soud zohlednil některé námitky žalované a položky, které nesouvisí s pracemi přímo na tělese kanalizační přípojky, nebo nemají s těmito pracemi souvislost, neuznal jako položky, k jejichž úhradě by byl povinen žalovaný, viz bod č. , hodnota, odůvodnění rozsudku.

45. Soud rovněž shledal jako nedůvodnou námitku žalované, že „k poškození kanalizační přípojky se stalo výlučně užíváním obyvateli domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, s tím, že jejich povinností bylo zajistit, aby užívání kanalizační přípojky nedocházelo k jejímu poškození či nadměrnému opotřebení“. Z vyjádření žalobce, ale i z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že poruchy tlakového čerpadla se vyskytly opakovaně a ze spisového materiálu nevyplývá žádná indicie (natož důkaz), že by k poruchám tlakového čerpadla došlo v důsledku „nesprávného užívání“ obyvateli domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, . Běžný uživatel domu ani zpravidla neví, kde se tlakové čerpadlo kanalizační přípojky přesně nachází, o jaký typ se jedná apod. a není tak zcela zřejmé o jaké nesprávné užívání tlakového čerpadla by se ze strany obyvatel domu č.p. , Anonymizováno, mělo jednat. Bez ohledu na to, že žalovaná ani netvrdila konkrétní způsob nesprávného užívání tlakového čerpadla, není zřejmé, jakým způsobem by hodlala toto „nesprávné užívání“ prokazovat. O tom, že by čerpadlo bylo ucpáno nějakým nevhodným odpadem, např. v důsledku nadměrného vylévání olejů do odpadu či ucpání vlhčenými ubrousky apod., by se zmínil svědek , jméno FO, , jehož firma provedla opravu čerpadla, avšak nic takového sděleno nebylo.

46. Soud souhlasí s námitkou žalované, že tato měla být informována o termínu výměny tlakového čerpadla a rovněž jí jako vlastníkovi mělo být umožněno, aby se přesvědčila o tom, že oprava kanalizační přípojky proběhla řádně a v případě potřeby moha reklamovat vadu prací provedených firmou , právnická osoba, . Avšak vzhledem k tomu, že předmětem tohoto řízení nebylo uplatnění práv z odpovědnosti za vadnou práci při výměně tlakového čerpadla, ale toliko úhrada samotných nákladů vzniklých při samotné opravě kanalizační přípojky, resp. výměně tlakového čerpadla, nemá uvedené pochybení na právní posouzení tohoto sporu vliv.

47. Pokud jde o námitku žalované, že jednání žalobce je v rozporu s dobrými mravy, kdy žalovaná na své náklady vybudovala kanalizační infrastrukturu v obci, z které profituje i žalovaný, a navíc by mu měla hradit i opravu zbudované kanalizační přípojky, soud uvádí, že nelze zcela negovat shora uvedenou právní úpravu pro domnělý rozpor s dobrými mravy. Soud má totiž za to, že žalobce se snažil s žalovanou dohodnout, o čemž svědčí rozsáhlá korespondence mezi účastníky. Pokud tedy k dohodě nedošlo, kdy žalovaná odmítla žalobci cokoliv hradit, a žalobce se svého nároku domáhá soudní cestou, nelze v jeho počínání spatřovat rozpor s dobrými mravy. Jednání žalobce by bylo možné považovat za rozporné s dobrými mravy, pokud by se nesnažil s žalovanou komunikovat a žalobu na úhradu opravy tlakového čerpadla podával opakovaně. Za této situace by tak bylo možno dospět k závěru, že se žalobce snaží zneužít platnou právní úpravu, a na úkor žalované profitovat. Protože však tato situace nenastala (žalobce s žalovanou komunikoval, dopředu jí na nutnost opravy tlakového čerpadla upozorňoval, a již v minulosti žalobce sám tlakové čerpadlo měnil), nelze jeho jednání za rozporné s dobrými mravy označit.

48. Závěrem soud uvádí, že argumentace žalované byla pojata značně široce, kdy žalovaná v podstatě rozporovala veškerá žalobní tvrzení (s výjimkou toho, že žalovaná souhlasí pouze s tím, že „pokud byla skutečně oprava provedena, tak nebyla provedena na veřejném prostranství..“). Pokud jde o jednotlivé žalobní námitky, které ve své obraně snášela žalovaná, soud odkazuje na shora uvedené skutkové závěry, které jsou pro přiznání nároku žalobce za dostačující, kdy naopak není povinností nalézacího soudu reagovat na každou námitku žalované. V této souvislosti lze zmínit i nález Ústavního soudu, který opakovaně vysvětil, že není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora jejich závěru je sama o sobě dostatečná (viz např. nález Ústavního soudu pod sp. zn.: III ÚS 989/08 či usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn.: 30 Cdo 2935/2019).

49. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobce byl ve věci zastoupen advokátem a soud jeho odměnu vypočetl dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), kdy výše odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena v částce á , částka, (vycházeno z tarifní hodnoty sporu ve výši , částka, ). Právní zástupce žalobce ve věci uskutečnil devět právních úkonů, a to přípravu a převzetí věci, zaslání předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast na jednání ze dne , právnická osoba, .2022, písemné vyjádření k výzvě soudu, účast na jednání ze dne , datum, přesahující dvě hodiny-2 úkony), písemné vyjádření k odvolání k výzvě soudu a účast na jednání ze dne , datum, . Soud právnímu zástupci žalobce dále přiznal režijní paušál za 9 úkonů právní služby á , částka, , tedy částku ve výši , částka, . Cestovné za cestu z Prahy do Litoměřic a zpět v roce 2022 dle vyhl. č. , Anonymizováno, Sb. bylo vypočteno v částce , částka, za jednu cestu tam a zpět (vůz o průměrné spotřebě 5,1 l BA/100 km, cesta 142 km, amortizace , částka, na 1 km, cena BA 95 oktanů činí , částka, na litr, vypočteno prostřednictvím programu Justtarif). Náhradu za promeškaný čas strávený cestami k soudu v roce 2022 soud právnímu zástupci přiznal v částce , částka, dle § 14 AT jako 8 započatých půlhodin á , částka, za 2 x cestu z Prahy do Litoměřic a zpět. Cestovné za cestu k soudu dne , datum, z Prahy do Litoměřic a zpět v roce 2023 dle vyhl. č. 467/2022 Sb. bylo vypočteno v částce , částka, (použit vůz Cupra Formentor o průměrné spotřebě 7,8 l BA/100 km, cesta 142 km, amortizace , částka, na 1 km, cena BA 95 oktanů činí , částka, na litr, vypočteno prostřednictvím programu Justtarif). Náhradu za promeškaný čas za cestu k soudu ze dne , datum, soud právnímu zástupci žalobce přiznal částku , částka, za čtyři započaté půlhodiny. DPH ze všech shora uvedených částek (, částka, ) ve výši 21% činí , částka, . Do celkové náhrady nákladů řízení byl započten i zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši , částka, . Protože žalobce byl ve sporu úspěšnější než žalovaná a poměr úspěchu a neúspěchu činí ve prospěch žalobce 61,91% (žalováno , částka, , přiznáno , částka, ), činí náhrada nákladů řízení částku ve výši 36 476, , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.