19 C 320/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: povinnost uzavřít kupní smlouvu a o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Řízení, aby soud určil, že vlastníky - každý jeden - spoluvlastnických podílů o stejné velikosti jedné ideální poloviny (½) k p. [parcelní číslo] o výměře 266 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, a p. [číslo] o výměře 105 m2 (zahrada), zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], jsou žalovaná [číslo] (½) a žalovaný [číslo] (½), se zastavuje.

II. Žaloba, aby soud nahradil projev vůle žalované [číslo], tak, aby tato byla povinna uzavřít se žalobkyní tuto kupní smlouvu: KUPNÍ SMLOUVA Dne............ v [obec] uzavřely: 1/ [celé jméno žalované], [datum narození], [rodné číslo], [adresa] 01 [obec], dále jako prodávající, a 2/ [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [rodné číslo], [adresa] 01 [obec], dále jako kupující, tuto kupní smlouvu: Za prvé: Prodávající je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti jedné ideální poloviny – ½ p. [parcelní číslo] o výměře 266 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp/če (jiná stavba) a p. p. [číslo] o výměře 105 m2 (zahrada), podle kupní smlouvy s [územní celek] ze dne [datum]. Její vlastnické právo je zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Za druhé: Nemovitosti popsané v článku prvním jsou národní/kulturní památkou podle zák. č. 20/1987 Sb., což kupující bere na vědomí. Za třetí: Kupující je znám skutečný stav popsaných nemovitostí, a to na základě informací prodávající. Za čtvrté: Prodávající touto kupní smlouvou prodává svůj spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální poloviny – ½ p. [parcelní číslo] o výměře 266 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp/če (jiná stavba) a p. p. [číslo] o výměře 105 m2 (zahrada), se všemi součástmi a příslušenstvím, právy a povinnostmi kupující za sjednanou kupní cenu 475.000,00 Kč, a kupující prohlašuje, že tyto nemovitosti do svého výlučného vlastnictví kupuje a přijímá za uvedenou kupní cenu. Za páté: (1) Kupující zaplatí kupní cenu prodávající na její bankovní účet, který jí prodávající řádně a písemně oznámí doporučeným dopisem na její adresu shora, a to do 30 dnů ode uplynutí lhůty uvedené v 13 odst. 1, odst. 3 zák. č. 20/1987 Sb.; tato lhůta počne běžet dnem doručení nabídky k přednostní koupi Ministerstvu kultury ČR. (2) Návrh na povolení vkladu práva vlastnického bude podán kupující u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], teprve po uplynutí lhůt uvedených v odstavci (1) tohoto článku. (3) Kupní cena bude poté zaplacena do 30 dnů ode dne rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], o povolení vkladu vlastnického práva pro kupující. Za šesté: Prodávající ubezpečuje kupující, že kromě zákonného omezení podle z. č. 20/1987 Sb. neváznou na jejím spoluvlastnickém podílu žádné dluhy, věcná práva a ani jiné právní povinnosti, zejména insolvence, exekuce nebo nájemní vztah etc. Za sedmé: Podle této kupní smlouvy bude zapsáno vlastnické právo pro kupující v katastru nemovitostí u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště Litoměřice, na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] takto: V části ALV: [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], [adresa] 01 [obec], podíl ½, V části BB1CFLV. Beze změny, V části DLV: Bez zápisu, V části EVL: Kupní smlouva ze dne........................... Prodávající: Kupující: a dále, aby soud nahradil projev vůle žalovaného [číslo] tak, aby byl povinen uzavřít se žalobkyní tuto kupní smlouvu: KUPNÍ SMLOUVA Dne............ v [obec] uzavřeli: 1/ [celé jméno žalovaného], [datum narození], [rodné číslo], [adresa] 01 [obec], dále jako prodávající, a 2/ [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [rodné číslo], [adresa] 01 [obec], dále jako kupující, tuto kupní smlouvu: Za prvé: Prodávající je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti jedné ideální poloviny – ½ p. [parcelní číslo] o výměře 266 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp/če (jiná stavba) a p. p. [číslo] o výměře 105 m2 (zahrada), podle darovací smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Jeho vlastnické právo je zapsáno u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště Litoměřice, na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Za druhé: Nemovitosti popsané v článku prvním jsou národní/kulturní památkou podle zák. č. 20/1987 Sb., což kupující bere na vědomí. Za třetí: Kupující je znám skutečný stav popsaných nemovitostí, a to na základě informací prodávajícího. Za čtvrté: Prodávající touto kupní smlouvou prodává svůj spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální poloviny – ½ p. [parcelní číslo] o výměře 266 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp/če (jiná stavba) a p. p. [číslo] o výměře 105 m2 (zahrada), se všemi součástmi a příslušenstvím, právy a povinnostmi kupující za sjednanou kupní cenu 475.000,00 Kč, a kupující prohlašuje, že tyto nemovitosti do svého výlučného vlastnictví kupuje a přijímá za uvedenou kupní cenu. Za páté: (1) Kupující zaplatí kupní cenu prodávajícímu na jeho bankovní účet, který jí prodávající řádně a písemně oznámí doporučeným dopisem na adresu shora, a to do 30 dnů od uplynutí lhůty uvedené v 13 odst. 1, odst. 3 zák. č. 20/1987 Sb.; tato lhůta počne běžet dnem doručení nabídky k přednostní koupi Ministerstvu kultury ČR. (2) Návrh na povolení vkladu práva vlastnického bude podán kupující u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Litoměřice, teprve po uplynutí lhůt uvedených v odstavci (1) tohoto článku. (3) Kupní cena bude poté zaplacena do 30 dnů ode dne rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], o povolení vkladu vlastnického práva pro kupující. Za šesté: Prodávající ubezpečuje kupující, že kromě zákonného omezení podle z. č. 20/1987 Sb. neváznou na jeho spoluvlastnickém podílu žádné dluhy, věcná práva a ani jiné právní povinnosti, zejména insolvence, exekuce nebo nájemní vztah etc. Za sedmé: Podle této kupní smlouvy bude zapsáno vlastnické právo pro kupující v katastru nemovitostí u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště Litoměřice, na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] takto: V části ALV: [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], [adresa] 01 [obec], podíl ½, V části BB1CFLV. Beze změny, V části DLV: Bez zápisu, V části EVL: Kupní smlouva ze dne........................... Prodávající: Kupující: <b>se zamítá.</b>

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným [číslo] [číslo] náhradu nákladů řízení ve výši 35 688,70 Kč a žalovanému [číslo] náhradu nákladů řízení ve výši 58 467,20 Kč a to k rukám jejich právních zástupců, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala jednak určení toho, že vlastníkem nemovitostí-pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemku parc. [číslo] zapsaných [stát. instituce], kat. prac. [obec] pro obec a kat. území [obec] jsou žalovaná [číslo]) a žalovaný [číslo] každý svým podílem o velikosti ½. Dále se žalobkyně domáhala, aby soud za žalovanou [číslo] žalovaného [číslo] nahradil projev vůle, tak že žalovaná [číslo] žalovaný [číslo] jsou povinni uzavřít s žalobkyní smlouvou, jejíž text žalobkyně vymezila v žalobním petitu a který soud převzal do výroku tohoto rozsudku. Dlužno dodat, že žalobkyně žalobní petit žalobkyně opravila až na výzvu soudu, neboť původní petit nebyl řádně vymezen, resp. byl neurčitý a proto nevykonatelný.

2. K samotné žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaná [číslo]) a žalovaný [číslo] jsou manželé a jejich majetkový režim je od [datum] upraven notářským zápisem spočívající v zúžení a vypořádání SJM sepsaný notářkou JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná [číslo] v roce 2004 na základě kupní smlouvy nabyla do svého vlastnictví, resp. do SJM spoluvlastnický podíl o velikosti ½ pozemkové parc. [číslo] o výměře 266 m2, jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemkovou parc. [číslo] o výměře 105 m2. Žalovaný [číslo] nabyl do svého výlučného vlastnictví další spoluvlastnický podíl o velikosti ½ pozemkové parc. [číslo] o výměře 266 m2, jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemkové parc. [číslo] o výměře 105 m2 a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od dárce jiřiny [příjmení]. Vlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem následně od žalovaných [číslo] [číslo] nabyl žalovaný [číslo] kdy od žalované [číslo]) kupní smlouvou ze dne [datum] nabyl její spoluvlastnický podíl o velikosti ½ parc. [číslo] podíl o velikosti ½ parc. [číslo] za kupní cenu 850 000 Kč (třebaže převáděný podíl padal do SJM žalované 1 a žalovaného 2). Dále žalovaný [číslo] od žalovaného [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyl do svého vlastnictví zbývající podíl o velikosti ½ parc. [číslo] podíl o velikosti ½ parc. [číslo] za kupní cenu ve výši 16 666 Kč. Vlastnické právo k uvedeným nemovitostem bylo v září 2021 katastrem nemovitostí zavkladováno pro žalovaného [číslo]. Nabytí vlastnického práva žalovaným [číslo] ke shora uvedeným nemovitostem však žalobkyně rozporuje, neboť ještě předtím, než bylo vlastnické právo k nemovitostem na žalovaného [číslo] převedeno, tak žalobkyně uzavřela s žalovanými [číslo] [číslo] smlouvou u budoucí kupní smlouvě, jejíž obsah měl spočívat v tom, že ji žalovaní [číslo] [číslo] prodají své spoluvlastnické podíly, každý o velikosti ½ k předmětným nemovitostem, za částku 950 000 Kč (2 x 475 000 Kč). K uzavření uvedené smlouvy o smlouvě budoucí žalobkyně uvedla, že na podzim 2020 oslovila žalované [číslo] [číslo] avšak následně jednala toliko s žalovaným [číslo]. Tomuto sdělila, že má zájme o koupi předmětných nemovitostí, na kterých se nacházel bunkr. Od prosince 2020 do března 2021 byla žalobkyně s žalovaným [číslo] pravidelně v kontaktu, kdy žalobkyni bylo sděleno, že dosud nebyl na žalovaného [číslo] převeden spoluvlastnický podíl o velikosti ½ k předmětným nemovitostem. Nakonec se žalovanému [číslo] podařilo uvedený spoluvlastnický podíl získat do svého vlastnictví, kdy dne [datum] uzavřel darovací smlouvou s dárkyní [jméno] [příjmení]. Poté žalobkyně s žalovaným [číslo] nadále jednala osobně, telefonicky i prostřednictvím SMS a nakonec mu předala formulář kupní smlouvy bez vyplněné ceny, kde však namísto žalobkyně jako kupující vystupoval její strýc [jméno] [příjmení]. V červnu 2021 žalobkyně náhodně zjistila, že se prostřednictvím realitní kanceláře [spisová značka] koná aukce předmětných pozemků. Když volala žalovanému [číslo] ten jí k tomu sdělil, že pouze prostřednictvím trhu zjišťuje kupní cenu předmětných nemovitostí s tím, že jeden zájemce nabídl 600 000 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého strýce [jméno] [příjmení] učinila nabídku na 620 000 Kč. Žalovaný [číslo] však nakonec sdělil, že se cena vyšplhala ještě výše, přičemž žalobkyně sdělila, že je ochotna zaplatit cenu 950 000 Kč. Žalovaný [číslo] telefonicky sdělil, že další zájemce přidá na kupní ceně dalších 100 000 Kč a dne [datum] žalovaný [číslo] telefonicky žalobkyni sdělil, že prodej domluvil s dalším zájemcem. Žalobkyně po té z katastru nemovitostí zjistila, že na žalovaného [číslo] bylo zavkladováno k předmětným nemovitostem vlastnické právo. Žalobkyně má za to, že s žalovanými [číslo] [číslo] uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí a pokud žalovaní [číslo] [číslo] prodali předmětné nemovitosti žalovanému [číslo] prodali je v rozporu s ústně sjednanou smlouvou o smlouvě budoucí. Žalobkyně žalované [číslo] [číslo] dopisem, který jim byl doručen [datum], vyzvala k uzavření kupních smluv, avšak žalovaní na její výzvy nereagovali.

3. Žalobkyně taktéž soudu sdělila, že předmětné nemovitosti jsou nemovitými kulturními památkami dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči a dle § 13 odst. 1 cit zákona je vlastník kulturní památky povinen v případě jejího prodeje, tuto přednostně nabídnout ke koupi Ministerstvu kultury ČR. Dle žalobkyně uvedla, pokud žalovaný [číslo] prodal svůj spoluvlastnický podíl za částku 16 666 Kč, byla cena dohodnuta tzv. naoko, aby se žalovaný [číslo] vyhnul placení daně. Žalobkyně v posledku uvedla, že kupní smlouvy na převod předmětných nemovitostí uzavřené mezi žalovanými [číslo] [číslo] žalovaným [číslo] jsou absolutně neplatné a domáhá se určení, že vlastníky předmětných nemovitostí jsou žalovaní [číslo] [číslo], a rovněž určení toho, že soud za žalované [číslo] [číslo] nahradí projev vůle s uzavřením kupní smlouvy, na základě ústně sjednané smlouvy o smlouvě budoucí. Pokud jde o tzv. naléhavá právní zájem na podání určovacích žalob, žalobkyně stručně uvedla, že tento je ve věci dán, neboť pokud bude žalobě vyhověno, docílí toho, že e stane vlastníkem předmětných nemovitostí.

4. Žalovaní [číslo] [číslo] s žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Uvedli, že sice s žalobkyní o prodeji předmětných nemovitostí jednali, jako s jedním z potenciálních zájemců, avšak nikdy s ní neuzavřeli žádnou smlouvu, jejímž předmětem by měly být uvedené nemovitosti (což ostatně vyplývá i z důkazů předložených žalobkyní). Protože se s žalovanou na konkrétních podmínkách kupní smlouvy nikdy nedohodli, prodali nemovitosti prostřednictvím realitní kanceláře [anonymizováno] [právnická osoba] ([spisová značka] G8 Reality [obec]) žalovanému [číslo].

5. Žalovaný [číslo] rovněž s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že pokud se žalobkyně domáhá, aby soud nahradil projev vůle za žalované [číslo] [číslo] k uzavření kupní smlouvy, jedná se o požadavek nesplnitelný, neboť žalovaní [číslo] [číslo] již nejsou vlastníky předmětných nemovitostí, neboť vlastnické právo převedli na žalovaného [číslo] nemají tak právo s nemovitostmi nakládat. Dále žalobce [číslo] sdělil, že i pokud by se žalobkyni podařilo prokázat existenci ústně uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí a prokázat její porušení ze strany žalovaných [číslo] [číslo] nebude dán její naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva. Určovací žaloba není v daném případě efektivním a vhodným prostředkem k ochraně práv žalobkyně, kdy žalobkyni s k ochraně jejích zájmů spíše nabízí žaloba na zaplacení náhrady škody za porušení smluvní povinnosti. Je pravdou, že žalovaný [číslo] uzavřel s žalovanými [číslo] [číslo] kupní smlouvu, na základě které od žalovaných nabyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Kupní smlouva byla uzavírána prostřednictvím realitní kanceláře a nic nenasvědčovalo tomu, že by žalovaní nebyli vlastníky předmětných nemovitostí. Žalovaný [číslo] nebyl účastníkem žádných dohod mezi žalovanými a žalobkyní a rovněž ani nebyl jako svědek žádné takové dohodě přítomen. O tom, že snad měla být ze strany žalovaných [číslo] [číslo] porušena smlouva o smlouvě budoucí se dozvěděl až po té, co bylo zavkladováno jeho vlastnické právo k předmětným nemovitostem na katastru nemovitostí. Je rovněž absurdní, že by žalovaní [číslo] [číslo] měli prodat předmětné nemovitosti žalobkyní za částku 950 000 Kč, tedy za cenu vyšší, než za kolik ji prodali žalovanému [číslo] (866 000 Kč) a ještě se k tomu vystavovali riziku, že poruší smluvní ujednání s žalobkyní. Pokud jde o žalobkyní zmiňované porušení předkupního práva státu s ohledem na to, že předmětné nemovitosti jsou kulturními památkami, tak žalovaný [číslo] tvrdí, že nemovitosti nemají status žádné kulturní památky a absentuje tak povinnost nemovitosti prioritně nabídnout ke koupi státu. Pokud žalobkyně namítala, že cena předmětných nemovitostí byla vytvořena tzv. naoko, aby se účastníci vyhnuli daňovým povinnostem, žalovaný [číslo] uvedl, že stanovení ceny je ryze věci účastníků smlouvy a výše ceny nepodléhá žádné regulaci. [příjmení] důsledky kupní smlouvy k předmětným nemovitostem jsou samostatnou kapitolou, v této věci je dána působnost finančních úřadů a v tomto typu sporu ani nelze uplatňovat daňové námitky.

6. V průběhu prvního jednání vzala žalobkyně žalobou částečně zpět, kdy uvedla, že netrvá na tom, aby soud určil, že žalovaní [číslo] [číslo] jsou vlastníky předmětných nemovitostí, požaduje pouze, aby soud nahradil projev vůle za žalované [číslo] [číslo] k uzavření kupní smlouvy, tak jak je uvedeno v petitu žaloby. Vzhledem k tomu, že žalovaní [číslo] [číslo] [číslo] s částečným zpětvzetí žaloby souhlasili, soud postupem podle § 96 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. řízení v části, kde žalobkyně požadovala určit, že žalovaní [číslo] [číslo] jsou vlastníky předmětných nemovitostí, zastavil (viz výrok I. rozsudku).

7. S ohledem na tvrzení, prezentovaná účastníky řízení, má soud za nesporné, že žalobkyně s žalovanými [číslo] [číslo] jednala o prodeji předmětných nemovitostí, přičemž k prodeji nemovitostí žalobkyni nedošlo. Soud má rovněž za nesporné, že žalovaní [číslo] [číslo] předmětné nemovitosti prodali žalovanému [číslo]. Předmětem sporu je jednak právní otázka, zda má žalobkyně na podání určovací žaloby ve smyslu jejího částečného zpětvzetí, kdy požaduje nahradit za žalované [číslo] [číslo] projev vůle k uzavření kupní smlouvy, tzv. naléhavý právní zájem. Dále je předmětem sporu skutkové zjištění, zda žalobkyně s žalovanými [číslo] [číslo] uzavřela v ústní podobě smlouvu o smlouvě budoucí na prodej předmětných nemovitostí, tak, jak tvrdí v žalobě.

8. Soud provedl důkazy, které předložila žalobkyně. Z provedených důkazů je podstatná kupní smlouva uzavřená mezi žalovanou [číslo] žalovaným [číslo] dne [datum], na základě které žalovaná [číslo] převedla na žalovaného [číslo] vlastnické právo k podílu o velikosti ½ k nemovitostem parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če a parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] a to za částku 850 000 Kč. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným [číslo] žalobkyní dne [datum] má soud za prokázáno, že žalovaný [číslo] převedl na žalovaného [číslo] vlastnické právo k podílu o velikosti ½ k nemovitostem parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če a parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] a to za částku 16 666 Kč. Zavkladování vlastnického práva na žalovaného [číslo] k předmětným nemovitostem má soud za prokázáno i výpisu katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] na [list vlastnictví], pro obec a k.ú. [obec], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, kat. prac. [obec].

9. Žalobkyně dále soudu předložila listiny nazvané jako„ kupní smlouva“. Jedná se fakticky o koncepty kupních smluv, kde na straně prodávající je uvedena žalovaná [číslo] na straně kupujícího [jméno] [příjmení]. Z textu konceptu kupní smlouvy se podává, že žalovaná [číslo]„ převádí“ na kupujícího svůj podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech. Z druhého konceptu kupní smlouvy se podává, že žalovaný [číslo] na [jméno] [příjmení] převádí svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech o velikosti ½. V konceptu smluv není vyplněna kupní cena a text není podepsán, proto uvedené listiny nemají žádnou důkazní hodnotu.

10. Soud dále provedl důkaz přepisem SMS zpráv mezi žalobkyní a žalovaným [číslo]. Jedná se o 15 krátkých SMS zpráv mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] v období od [datum] do [datum]. Z obsahu SMS zpráv vyplývá, že žalobkyně několikráte kontaktovala žalovaného [číslo] ohledně prodeje předmětných nemovitostí. Žalobkyně se dotazuje, jak to vypadá s prodej nemovitostí, snaží se dohodnout termín schůzky a přimět žalovaného [číslo] k právně závaznému jednání. Z obsahu SMS zpráv nelze dospět k závěru, že by mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] byla uzavřena smlouva, resp. že by zde byla učiněna jasná a určitá oferta ze strany žalobkyně a akceptace této oferty ze strany žalovaného [číslo]. Odpovědi žalovaného [číslo] jsou vyhýbavé např.„ zítra zavolám, ještě se ozvu“ apod.

11. Ze sdělení Národního památkového ústavu soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] s objektem bez čp/če a pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] nebyly prohlášeny kulturní památkou Ministerstvem kultury ani dříve zapsány do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Nejedná se o kulturní památku a na pozemky se nevztahuje právo státu na přednostní koupi kulturních památek dle § 13 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Předmětné nemovitosti se toliko nacházejí na území ochranného pásma městské památkové rezervace [obec] a dále na území s archeologickými nálezy kategorie III, které je evidováno ve Státním archeologickém seznamu.

12. Po právní stránce soud posoudil věc dle níže uvedených ustanovení. <i>13. Podle § 80 o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jej tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žalobkyně k naléhavému právnímu zájmu uvedla, že tento spatřuje v tom, že se chce stát vlastníkem předmětných nemovitostí.</i> <i>14. Podle § 1785 o.z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.</i> <i>15. Podle § 1734 o.z. nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě.</i> 16. Ještě dříve než budou ze strany soudu hodnoceny samotné důkazy, je nutno posoudit, zda má žalobkyně na podání této určovací žaloby tzv. naléhavý právní zájem, kdy pro úspěšnost podané žaloby je prokázání existence tzv. naléhavého právní zájmu conditio sine qua non.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobu je nutno zamítnout, neboť žalobkyně nemá na podání určovací žaloby, kde požaduje, aby soud za žalované [číslo] [číslo] nahradil projev vůle s uzavřením smlouvy, jejíž text je uveden ve výroku rozsudku pod bodem II. a III. tzv. naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř. Předně je nutno zdůraznit, že předmětem řízení k okamžiku rozhodování soudu byl pouze požadavek žalobkyně na nahrazení projevu vůle u žalovaných [číslo] [číslo] neboť žalobu, kde žalobkyně požadovala určit, že vlastníky předmětných nemovitostí jsou žalovaní [číslo] [číslo] vzala zpět.

18. Soudní judikatura i komentářová literatura tzv. naléhavý právní zájem ustáleně vykládá tak, že tento je zejména dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým.

19. Předmětem tohoto sporu bylo žalobní tvrzení, že mezi žalobkyni a žalovanými [číslo] [číslo] byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí na prodej předmětných nemovitostí a že žalovaní [číslo] [číslo] tuto ústně uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí porušili. Situaci, kdy se účastník smlouvy o smlouvě budoucí domáhá po soudu nahrazení projevu vůle ve vztahu k ostatním účastníkům smlouvy za situace, kdy měla být smlouva o smlouvě budoucí porušena (tak jako se tomu mělo stát v tomto případě), již byla vyřešena soudní judikaturou, která dospěla k závěru, že v takovýchto případech se nelze úspěšně domáhat nahrazení projevu vůle, neboť zde absentuje naléhavý právní zájem.

20. V rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn.: 33 Cdo 1721/2007 je uvedeno, že„ Smlouva o smlouvě budoucí je účinná jen mezi jejími účastníky. Jestliže účastník této smlouvy převede věc, jejíž zamýšlený převod je obsahem smlouvy o smlouvě budoucí, platnou smlouvou na osobu třetí, zaniknou práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění a na jejich místo nastupují odpovědnostní vztahy mezi účastníky smlouvy. Smlouva o smlouvě budoucí totiž nepůsobí absolutně a její porušení jedním z účastníků nemůže mít samo o sobě vliv na právní postavení třetí osoby a na platnost kupní smlouvy, kterou účastník smlouvy o smlouvě budoucí převádí nemovitosti, o něž ve smlouvě o smlouvě budoucí šlo, na třetí osobu“.

21. Z uvedeného je zjevné, že se žalobkyně nemůže domáhat nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy na základě (údajně) uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí, neboť žalovanými [číslo] [číslo] byly předmětné nemovitosti převedeny na třetí osobu (žalovaného [číslo]) a práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí zanikly pro nemožnost plnění.

22. I pokud by tedy žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o smlouvě budoucí mezi ní a žalovanými [číslo] [číslo] jak tvrdí v žalobě, práva z této smlouvy již zanikly pro nemožnost plnění a na jejich místo nastupují odpovědností vztahy. V dané věci tak nemůže být dán tzv. naléhavý právní zájem na nahrazení projevu vůle v kupní smlouvě za žalované [číslo] [číslo] a již z tohoto důvodu nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

23. Jinými slovy řečeno, soud nemohl žalobě vyhovět, neboť by za žalované [číslo] [číslo] nahradil projev vůle k něčemu, co již objektivně nemohou splnit a to je převést vlastnické práva k předmětným nemovitostem na žalobkyni za situace, kdy žalovaní [číslo] [číslo] nejsou vlastníky předmětných nemovitostí. Požadavek, aby sud určil, že vlastníky předmětných nemovitostí jsou žalovaní [číslo] [číslo] nebyl předmětem rozhodování, neboť v této věci došlo ke zpětvzetí žaloby.

24. Pro úplnost soud uvádí, že ani po skutkové stránce žalobkyně neprokázala, že by s žalovanými [číslo] [číslo] uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí. Žalovaní [číslo] [číslo] popřeli, že by s žalovanou přistoupili k jakémukoliv právně závaznému jednání a z obsahu předložených SMS nelze dovodit, že by jakákoliv smlouva byla uzavřena (není zde existence jednoznačné a konkrétní oferty ze strany žalobkyně a jednoznačné a konkrétní akceptace ze strany žalovaných). Žalobkyně rovněž ani nijak netvrdila a tudíž ani neprokázala, že by žalovaná [číslo] zmocnila žalovaného [číslo] k uzavírání smluv ve vztahu k předmětných nemovitostem, a že by tak žalovaný [číslo] byl vůbec oprávněn za žalovanou ve věci uzavírání smluv ohledně převodu jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech jednat.

25. Pokud žalovaná soudu při ústním jednání předložila přepis telefonních nahrávek mezi žalobkyni a žalovaným [číslo] soud takovýto důkaz neprovedl. Ze souhlasných prohlášení žalobkyně i žalovaného [číslo] soud zjistil, že žalovaný [číslo] nebyl žalobkyní informován o tom, že si telefonní hovory nahrává. Soudní judikatura za určitých podmínek připouští provedení důkazy tzv. tajnými nahrávkami, avšak pouze za situace, kdy není zasahováno do osobnostních práv druhého účastníka a kdy se např. jedná o skutečnost, kterou nelze (z povahy věci) prokázat jinak, popř. kdy je zde ospravedlnitelný zájem na ochraně slabší strany právního vztahu. V dané věci se jednalo o hovor mezi soukromými osobami (nikoliv tedy např. o hovor mezi podnikatelem a spotřebitelem nebo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem či společníky obchodní společnosti). Rovněž nelze hovořit o tom, že by žalobkyně měla při jednání s žalovaným [číslo] slabší postavení, neboť se jednalo o rovnocenné postavení dvou potencionálních kontrahentů. Soud rovněž zohlednil, že přestože zákon č. 89/2012 Sb. umožňuje uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí i ústně, bývá uzavírání těchto smluv standardně prováděno v písemné formě, a proto prokazování uzavření této smlouvy tajnými nahrávkami považuje soud za problematické (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 1009/98, 30 Cdo 64/2004, 22 Cdo 3171/2008 a další).

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní měli ve věci plný úspěch a žalovaným vůči žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Žalovaní [číslo] [číslo] byli zastoupení advokátem a rovněž žalovaný [číslo] byl ve věci zastoupen svým právním zástupcem, soud proto odměnu advokátů vypočetl dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Náklady řízení na straně žalovaných [číslo] [číslo] jsou tak tvořeny odměnou dle advokátního tarifu za zastupování žalovaných advokátem. Při stanovení odměny advokáta za jeden právní úkon soud vycházel z ust. § 7, § 8 odst. 1 AT, kdy za tarifní hodnotu soud považuje cenu nemovité věci, jichž se právní služba týká. Realizovaná prodejní cena nemovité věci je 866 666 Kč (nikoliv cena 950 000 Kč, neboť tato cena byla pouze navržena žalobkyní a nejedná se o skutečnou prodejní cenu). Každý z žalovaných vlastnil podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech a jeden úkon právní služby tak ve vztahu ke každému z žalovaných [číslo] [číslo] činí á 5 890 Kč. S ohledem na ust. § 12 odst. 4 AT za zastupování více osob se sníží odměna za každou ze zastupovaných osob o 20%, čili za každého z žalovaných náleží právnímu zástupci odměna ve výši á 4 712 Kč. V dané věci právní zástupce žalovaných [číslo] [číslo] uskutečnil 3 úkony právní služby za každého z žalovaných [číslo] [číslo] odměna ve výši á 4 712 Kč - převzetí a příprava zastoupení, vyjádření se k žalobě, a účast na soudním jednání ze dne [datum]. Dále mu náleží tři paušální částky náhrady á 300 Kč za úkon jako náhrada advokátových výdajů, v dané věci tedy 900 Kč. Soud právnímu zástupci žalovaných [číslo] [číslo] přiznal náklady spočívající v cestovném z [obec] do místa sudiště ve výši 123,80 Kč za cestu tam a zpět. (počítáno dle vyhl.č. 511/2021 Sb., ujeto 18 km, cena nafty 36,10 Kč/litr, spotřeba dle TP 6 litru [číslo] km). náhrada za promeškaný čas strávený cestou k soudu činí 2 započaté půlhodiny á 100 Kč, tedy 200 Kč DPH ze shora uvedených částek (29 494,80 Kč) činí 6 193,90 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí ve vztahu k žalovaným [číslo] [číslo] činí částku ve výši 35 688,70 Kč. Soud právnímu zástupci žalovaných [číslo] [číslo] jako úkon, za který by bylo možno přiznat odměnu neuznal studium spisu ze dne [datum], neboť v ust. § 11, kde je výčet právních úkonů, za které je možno přiznat mimosmluvní odměnu, takovýto úkon uveden není. Studium spisu je možno přiznat jako odměnitelný úkon pouze v trestním řízení a v občanskoprávním řízení je studium spisu konzumováno úkonem příprava a převzetí zastoupení. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaných [číslo] [číslo].

27. I ve vztahu k žalovanému [číslo] ohledně náhrady nákladů řízení soud postupoval dle ust. § 142modst. 1 o.s.ř. a tomuto přiznal plnou náhradu. Žalovaný [číslo] byl ve věci zastoupen advokátem a odměna právního zástupce žalovaného tak byla rovněž vypočtena dle vyhl.č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Při stanovení výše odměny právního zástupce žalovaného soud postupoval dle ust. §§ 7, 8 odst. 1 AT, kdy za tarifní hodnotu soud považuje cenu nemovité věci, jichž se právní služba týká. Realizovaná prodejní cena nemovité věci je 866 666 Kč (nikoliv cena 950 000 Kč, neboť tato cena byla pouze navržena žalobkyní a nejedná se o skutečnou prodejní cenu). Právní zástupce žalovaného ve věci učinil čtyři účelně vynaložené úkony právní služby, kdy se jedná o přípravu a převzetí věci, sepis vyjádření žalovaného k žalobě ze dne [datum], porada s klientem přesahující jednu hodinu a účast na ústním jednání ze dne [datum]. Odměna za jeden úkon právní služby činí 11 780 Kč a paušální náhrada nákladů řízení činí 1 200 Kč (4 x 300 Kč). DPH ze shora uvedených částek (48 320 Kč) činí 10 147,20 Kč Celkem tek odměna právního zástupce žalovaného [číslo] činí 58 467,20 Kč. Soud právnímu zástupci žalovaného [číslo] nemohl uznat jako účelně vynaložený úkon spočívající v doplnění vyjádření k žalobě. Žalovaný [číslo] se k žalobě vyjádřil dvěma podáními ze dne [datum] a ze dne [datum], avšak první vyjádření učinil žalovaný, aniž by k němu byl soudem vyzván a soud toto vyjádření obdržel krátce po té, co vyzval žalovaného [číslo] aby se vyjádřil k žalobě. Žalovaný [číslo] tedy vyjádření ze dne [datum] učinil na výzvu soudu, avšak za situace, kdy již obsahově v zásadě shodné podání soudu zaslal ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že obsahově jsou obě podání (ze dne [číslo] a ze dne [číslo]) z větší části shodná, posuzoval soud obě podání za jeden úkon právní služby.