19 C 326/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem státní instituce sídlem adresa žalované dále zastoupená opatrovníkem pro řízení advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 24 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 Kč od 23. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky ve výši 1 500 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 500 Kč od 23. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 1 524 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že je provozovatelem veřejné drážní a silniční dopravy. Dne 22.1.2020 byla žalovaná na lince tramvaje č. 9 přepravována žalobcem, přičemž žalobce zjistil, že žalovaná nemá platný jízdní doklad, čímž porušila smluvní přepravní podmínky. Žalované žalobce dle smluvních a přepravních podmínek vyúčtoval za černou jízdu v roce 2020 přirážku ve výši 1 500 Kč. Dále žalobce po žalované požaduje úhradu ceny platné jízdenky ve výši á 24 Kč Celkem tak žalobce po žalované požaduje částku ve výši 1 524 Kč, kterou žalovaná ani přes výzvy neuhradila.

2. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [číslo jednací] bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 10. 12. 2012 bylo ve věci žalované [celé jméno žalované], [datum narození], rozhodnuto, že se omezuje ve způsobilosti k právním úkonům tak, že není schopna nakládat s majetkem ani finanční částkou přesahující 50 Kč denně. Následně rozsudkem zdejšího soudu č.j. [spisová značka] bylo rozhodnuto, že žalovaná se omezuje ve svéprávnosti tak, že není schopna samostatně uzavírat smlouvy, nakládat s finančními prostředky nad 1 705 Kč na 14 dní, rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity. Opatrovníkem jmenované bylo jmenováno [státní instituce] [anonymizováno] s tím, že je povinno ochraňovat její zájmy a jednat za opatrovankyni při všech právních jednáních, v níž je opatrovankyně rozhodnutím soudu omezena ve svéprávnosti. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 3. 2017. Ze spisu dále vyplývá, že posuzovaná se často zdržuje v Praze, kde pobývá často v azylovém domě [název] [anonymizováno], popř. po noclehárnách. Vzhledem k tomu, že žalované nelze doručovat, byl jí ustanoven opatrovník pro řízení.

3. Ze spisu zdejšího soudu např. pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] ve věci téhož žalobce proti žalované bylo zjištěno, že žalovaná opakovaně takto cestuje v mnoha dalších případech dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy v Praze a bylo rozhodnuto o její povinnosti zaplatit pouze jízdné, nikoliv nároky vyplývající z přirážek k jízdnému.

4. Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a poučil je, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají žádných námitek. Žalobce již v žalobě avizoval, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Opatrovník pro řízení žalované se k tomuto postupu nevyjádřil a soud jeho souhlas presumoval.

5. V daném případě bylo zjištěno ze Zápisu o provedené přepravní kontrole, že žalovaná cestovala dne 22.1.2020 linkou tramvaje č. 9 MHD v Praze, neprokázala se platným jízdním dokladem, byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole, který má všechny požadované náležitosti. Soud měl také k dispozici předžalobní výzvu k plnění, tarif Pražské integrované dopravy a výňatek ze smluvních přepravních podmínek.

6. Bylo tedy prokázáno, že žalovaná cestovala prostředkem městské hromadné dopravy. Na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost zaplatit jízdné 24 Kč. Vzhledem k rozhodnutí soudu, týkající se omezení žalované ve svéprávnosti, je tato dle § 57 občanského zákoníku omezena ohledně hospodaření v rozsahu stanovené finanční částky a schopnosti samostatně uzavírat smlouvu. Dle závěru soudu tedy žalovaná nebyla schopna uzavřít smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. občanského zákoníku a předmětného zákona o drahách. Nelze tedy po žalované požadovat přirážku k jízdnému, neboť není schopna posoudit důsledky porušení smlouvy o přepravě s ohledem na rozsah jejího omezení nakládat s finančními prostředky. Z opatrovnického spisu však vyplývá, že omezená často jezdí do Prahy, využívá zde širokou škálu různých služeb, přebývá v azylových domech [název] [anonymizováno]. Pohybuje se na veřejnosti zcela samostatně, a pokud je schopna dopravy hromadou dopravou, pak je podle závěru soudu schopna platit jízdné za dopravu a posoudit adekvátně finanční nároky spojené s využitím dopravy hromadnou veřejnou přepravou. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit dlužné jízdné ve výši 24 Kč jako adekvátní nárok vyplývajícího s jakéhosi jejího obohacení, a to s požadovaným úrokem z prodlení stanoveného dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Uvedené závěry vyplývají i z rozsudku zdejšího soudu např. pod č.j.: 15 C 160/2018-18.

7. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány žádné konkrétní skutečnosti odůvodňující prodloužení této lhůty. K osobě žalované bylo zjištěno, že je proti ní vedeno několik exekucí. Opatrovník řeší několik dluhů jmenované. Tato osoba je bez zaměstnání, dlouhodobě vedena v evidenci úřadu práce, pobírá pouze dávky pomoci v hmotné nouzi, má však údajně majetek na Slovensku, který v rámci dědictví zdědila.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když soud žalobě vyhověl pouze částečně, žalovaná byla ve sporu úspěšnější nežli žalobce a s ohledem na to soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.