19 C 354/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 294 765,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 294 765,68 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 294 765,68 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 62 171 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 294 765,68 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že byl spolu se svými sourozenci, tedy s žalovanou, [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], oprávněným dědicem po rodičích [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. Dědické řízení bylo ukončeno usnesením pod č.j.: [číslo jednací] a usnesením pod č.j.: [číslo jednací]. Obě usnesení byla vydána Okresním soudem v Litoměřicích, resp. soudní komisařkou JUDr. [jméno] [příjmení], dne [datum] a téhož dne nabyla právní moci. V rámci předmětných dědických řízení došlo k určení dědických podílů shora uvedených dědiců na pozůstalosti po zůstavitelích, zejména na bytové jednotce [číslo] na [list vlastnictví] pro k.ú., obec a okres [okres] na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova garáže bez čp./če, zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú., obec a okres [okres] (předmětné nemovitosti). Po té, co byla dědická řízení ukončena a proveden vklad vlastnického práva pro oprávněné dědice do katastru nemovitostí, projevila žalovaná zájem o odkup spoluvlastnických podílů na uvedených nemovitostech od zbývajících spoluvlastníků, resp. dědiců. Žádosti žalované bylo vyhověno, načež dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva, kterou žalovaná odkoupila od ostatních spoluvlastníků jejich podíly. Konkrétně od [jméno] [příjmení] odkoupila spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6 k celku, od [jméno] [celé jméno žalobce] o velikosti id. 1/6 k celku a od žalobce o velikosti id. [číslo] k celku. Účastníky kupní smlouvy bylo dohodnuto, že kupní cena bude fakticky činit 2 500 000 a z této výše kupní ceny byla určena cena pro jednotlivé prodávající dle výše jejich spoluvlastnických podílů. K žádosti žalované byla v kupní smlouvě uvedena cena nižší (289 500 Kč za spoluvlastnický podíl o velikosti id 1/6 a 723 750 Kč za podíl o velikosti [číslo]). Fakticky se však mezi účastníky kupní smlouvy vycházelo z ceny nemovitostí 2 500 000 Kč, čemuž za spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 odpovídá částka 416 667 Kč a za spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] částka 1 041 667 Kč. Žalovaná [jméno] [příjmení] hodnotu spoluvlastnického podílu na nemovitostech o velikosti 1/6 k celku, tedy částku 416 667 Kč uhradila ve dvou platbách, kdy dne [datum] jí zaslala částku 289 500 Kč a dne [datum] částku 127 167 Kč. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] žalovaná uhradila částku ve výši převáděného spoluvlastnického podílu na nemovitostech ve výši 416 667 Kč, kdy dne [datum] mu zaslala částku 289 500 Kč a dne [datum] částku 127 167 Kč. Oproti tomu žalovaná žalobci namísto částky 1 041 667 Kč uhradila ve třech platbách ze dne [datum], [datum] a [datum] toliko částku 723 450 Kč. [příjmení] kupní ceny žalovaná žalobci odmítá uhradit s poukazem na nekonkrétní historické nároky, které měly vyplývat z převodu zcela jiných dvou nemovitostí na ni a na žalobce před mnoha lety za života rodičů. Protože tato tvrzení žalované jsou nekonkrétní a nedoložená, když žalovaná nemá vůči žalobci žádný vymahatelný nárok, žalobce argumentaci žalované odmítá a požaduje uhradit zbytek dohodnuté kupní ceny za převod jeho spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Ostatně sama žalovaná v emailu ze dne [datum] adresovaného žalobci sdělila, že mu dlužnou částku (po odečtení nákladů pohřbu rodičů) ve výši 294 765,68 Kč zašle. Protože žalovaná, i přes intenzivní korespondenci právních zástupů obou účastníků a zaslání předžalobní výzvy, dlužnou částku neuhradila, domáhá se žalobce svého nároku ne její doplacení soudní cestou.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná v zásadě nijak nerozporovala žalobní tvrzení. Potvrdila, že se společně se svými sourozenci stala podílovou spoluvlastnicí shora uvedené bytové jednotky [číslo] garáže postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [okres] že od ostatních shora uvedených sourozenců odkoupila jejich spoluvlastnické podíly, jak je tvrzeno v žalobě. Žalovaná rovněž potvrdila, že výše kupní ceny byla mezi sourozenci fakticky sjednána ve výši 2 500 000 Kč. Protože předmětná bytová jednotka je o rozměrech 80,18 m2, byla před rekonstrukcí a nachází se v přízemí, není uvedená cena nijak podhodnocena. Žalovaná rovněž vysvětila, proč byla v předmětné kupní smlouvě uvedena nižší cena (na žádost žalobce tomuto předem vyplatila částku 425 000 Kč a aby se tento fakt zohlednil, byla v kupní smlouvě stanovena nižší cena, resp. odhadní cena z dědického řízení). Žalovaná své sourozence vyplatila, když bylo vycházeno z částky ve výši 2,5 mil. Kč za předmětné nemovitosti a je pravdou, že žalobci uhradila toliko částku ve výši 723 750 Kč za převod jeho spoluvlastnického podílu. Rozdíl mezi vyplacenou částkou žalobci (723 750 Kč) a výší jeho spoluvlastnického podílu (1 041 666 Kč) činí 317 917 Kč. Žalobce však žalované dlužil částku 23 151 Kč, a proto žalobou uplatňuje svůj nárok ve výši 294 765 Kč. Tuto částku však žalovaná odmítá žalobci uhradit, protože mezi žalobcem a žalovanou bylo ujednáno, a odpovídalo to i přání jejich rodičů, že se mezi sebou mají vypořádat za rozdílné hodnoty bytů, které za života rodičů obdrželi. Žalobce za života rodičů obdržel byt o velikosti 2+1 o rozloze 63,96 m2 a žalovaná pouze byt o velikosti 1+1 a rozloze 35,73 m2. Rozdíl v hodnotě obou bytů činí minimálně 600 000 Kč, a proto žalovaná žalobci požadovanou částku ve výši 294 765 Kč nevyplatila, neboť tím došlo k vyrovnání rozdílných hodnot, které oba za života rodičů obdrželi. Dle žalované sám žalobce v emailu ze dne [datum] (čas [číslo]) připustil, že se mají s žalovanou vyrovnat za darované byty 2+1 a 1+1. Rovněž však žalobce začal tvrdit, že částka ve výši 2,5 mil Kč za předmětné nemovitosti byla podhodnocena, čímž mělo právě dojít k vyrovnání mezi žalobcem a žalovanou za rozdílné hodnoty bytů získaných za života rodičů. Toto tvrzení žalobce je však lživé. Protože přáním rodičů účastníků bylo, aby se mezi sebou vyrovnali za rozdílné hodnoty bytů, žalobce sepsal prohlášení, že v případě, že prodá byt o velikosti 2+1, dá polovinu kupní ceny žalované. Prohlášení bylo sepisováno v době, kdy žalovaná od rodičů sama ještě žádný byt neobdržela.

3. K dotazu soudu sporné strany označily žalobní tvrzení za nesporná. Žalobce i žalovaná jsou za jedno v tom, že stali účastníky dědického řízení po svých rodičích [jméno] a [jméno] [příjmení], že v rámci shora uvedeného dědického řízení vedeného Okresním soudem v Litoměřicích nabyli předmětné podíly k bytové jednotce [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Litoměřice a k pozemku parc. [číslo] včetně garáže bez čp/če zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Litoměřice (byt v [anonymizováno] ulici v [obec]). Žalovaná rovněž prohlásila za nesporné, že mezi sourozenci, tedy žalovanou, žalobcem, [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce], došlo k uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], na základě které žalovaná od ostatních sourozenců odkoupila jejich spoluvlastnické podíly na předmětných nemovitostech. Žalovaná jako nesporné rovněž uvedla, že faktická kupní cena nemovitostí byla mezi sourozenci sjednána ve výši 2 500 000 Kč a z této ceny bylo vycházeno při odkupu jednotlivých spoluvlastnických podílů, kdy žalovaná měla žalobci skutečně vyplatit částku ve výši 1 041 667 Kč za odkup jeho podílu o velikosti [číslo] k celku na předmětných nemovitostech. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že žalovaná žalobci uhradila toliko částku 723 450 Kč, přičemž doplatek kupní ceny za vykoupený spoluvlastnický podíl žalobce činil 317 917 Kč. Mezi účastky rovněž nebylo sporu o tom, že žalobce žalované dlužil částku 23 151 Kč (náklady pohřbu) a žalovaná by tak měla žalobci uhradit částku 294 765 Kč.

4. Předmětem sporu bylo tvrzení žalované, která uvedla, že požadovanou částku žalobci neuhradila, neboť již z minulosti měla vůči žalobci pohledávku spočívající v tom, že za života rodičů obou účastníků, tito obdrželi každý bytovou jednotku, přičemž žalobce obdržel bytovou jednotku o vyšší hodnotě, než-li žalovaná a za rozdílné hodnoty těchto bytů se měli spolu vyrovnat. Protože rozdílná hodnota darovaných bytů představuje dle tvrzení žalované částku min. ve výši 600 000 Kč, započetla žalovaná tuto svou pohledávku vůči nároku žalobce na doplacení zbytku kupní ceny za prodej svého spoluvlastnického podílu a odmítá tak žalobci zbytek kupní ceny (po odečtení nákladů pohřbu) ve výši 294 765 Kč uhradit. Žalobce s tímto nesouhlasí a uvádí, že žalovaná vůči žalobci nedisponuje pohledávkou, kterou by bylo možno tímto způsobem započíst.

5. K dotazu soudu žalovaná k tvrzené pohledávce vůči žalobci uvedla, že v roce 2007 rodiče žalobci darovali byt v [obec] o velikosti 63,94 m2 a v roce 2009 žalované darovali byt o velikosti 35,73 m2. Žalovaná dále uvedla, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dohoda v ústní formě a to ještě za života rodičů v tom směru, že žalobce se s žalovanou vypořádají za rozdílné hodnoty obou bytů, což bylo i přání rodičů. Konkrétní datum uzavření ústní dohody si žalovaná již nepamatuje. Rovněž detaily vypořádání za rozdílné hodnoty bytů nebyly v ústní dohodě mezi žalobcem a žalovanou sjednány, neboť se jednalo o ústní dohodu uzavřenou před více než deseti lety, navíc mezi sourozenci. Existence shora uvedené dohody však vyplývá i z emailové korespondence mezi žalobcem a žalovanou ze dne [datum] a [datum].

6. Pokud jde o listinné důkazy předložené žalobcem, soud považuje za nadbytečné se těmito detailně zabývat, neboť tyto prokazují skutečnosti, které jsou tvrzeny v žalobě a které jsou mezi účastníky nesporné. Soud pouze pro úplnost uvádí, že žalobní tvrzení ohledně uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem, žalovanou a ostatními sourozenci vyplývají z kupní smlouvy uzavřené formou notářského zápisu notářskou JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] pod sp. zn.: [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Uhrazení kupní ceny za vykoupení spoluvlastnických podílů [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] je prokazováno výpisy z účtu, kdy ve vztahu k [jméno] [příjmení] se jedná o výpis ČSOB a.s za srpen 2020 a ve vztahu k [jméno] [celé jméno žalobce] se jedná o doklady o platební transakci u [právnická osoba] za září 2020.

7. Z emailu žalované ze dne [datum], adresovaného žalobci, vyplývá že„ žalovaná přehodnotila postoj ke konečnému vypořádání pozůstalosti“ a kdy finální tabulku vyúčtování zasílá žalobci v příloze. Z uvedené tabulky vyplývá, že doplatek za úhradu spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech vůči žalobci činí 317 917 Kč a po odečtení dluhu žalobce vůči žalované ve výši 23 152,32 Kč, činí končený dluh žalované vůči žalobci částku 294 765,68 Kč.

8. Soud rovněž provedl důkazy emailovou korespondencí z průběhu října a listopadu 2020 mezi právními zástupci účastníků, avšak tato ohledně meritu sporu ničeho neprokazuje, pouze z ní vyplývá, že žalovaná odmítá uhradit žalobci doplatek kupní ceny za převod jeho spoluvlastnického podílu s poukazem na kompenzaci za darování bytů o velikosti 2+1 a 1+1 oběma účastníkům, tak jak tvrdí žalovaná shora.

9. Z důkazu předloženého žalovanou-„ Dohody o rozdělení finančních prostředků z případného prodeje bytu“ soud zjistil, že žalobce deklaroval, že pokud v budoucnu prodá svůj byt o velikosti 2+1 na adrese [adresa žalobce], poskytne žalované polovinu finančních prostředků získaných prodejem. Žalovaná se zavazuje koupit z poskytnutých peněz svým dětem něco pěkného na sebe. Dohoda je žalobcem podepsána dne [datum]. Soud rovněž provedl důkaz cenovými mapami, které předložila žalovaná na podporu svého tvrzení, že rozdíl v hodnotě darovaných bytů 2+1 a 1+1 má činit 600 000 Kč. U uvedených cenových map vyplývá, že tržní cena bytové jednotky 3+1 (80 m2) v ulici [anonymizováno] v [obec] v roce 2020 činila 1 991 716 Kč.

10. Žalovaná rovněž soudu při jednání poskytla emailovou korespondenci mezi účastníky ze dne 5.9.- [datum], kterou soud provedl důkaz, avšak z obsahu této korespondence toliko vyplývá prezentace postojů žalobce a žalované k předmětné věci, tak jak je uvedena shora, kdy žalovaná odmítá žalobci doplatit zbytek kupní ceny s poukazem na kompenzaci rozdílné hodnoty darovaných bytů 2+1 a 1+1, což žalovaný odmítá. <i>11. Po právní stránce soud posoudil spor dle ust. § 1987 o.z. Podle ust. § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 cit. ust. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.</i> 12. S ohledem na obranu žalované, které nezpochybňovala nárok žalobce na doplatek kupní ceny za převáděný spoluvlastnický podíl ve výši 294 765 Kč, bylo určující zjistit, zda žalovaná vůči žalobci disponuje pohledávkou, která by byla vůči nároku žalobce na doplatek kupní ceny za převod spoluvlastnického podílu k nemovitostem započitatelná. Žalovaná od počátku, a následně k dotazům soudu, tvrdila, že má vůči žalobci pohledávku z titulu vzájemné kompenzace bytů, které byly za života rodičů darovány žalobci a žalované v rozdílné hodnotě, když žalobci v roce 2007 rodiče darovali byt o výměře 63,94 m2 a žalované v roce 2009 byt o výměře 35,73 m2. Darování nebylo stranami nijak rozporováno.

13. K samotné dohodě o vzájemné kompenzaci rozdílných hodnot bytů mezi žalobcem a žalovanou, žalovaná uvedla, že tato byla uzavřena asi před deseti lety, ústní formou, přičemž ani detaily vzájemné kompenzace za rozdílné hodnoty bytů nebyly mezi účastníky sjednány. Nebylo tedy dohodnuto, jakým způsobem mělo ke kompenzaci dojít, resp. jakým způsobem by se měly oba byty za účelem vzájemné kompenzace ocenit, zda v tržní hodnotě a jakým způsobem, zda znaleckým posudkem, či dobrozdáním realitní kanceláře, či zda měla být hodnota bytu stanovena administrativní metodou. Rovněž nebylo mezi účastníky dohodnuto, resp. to žalovaná neuvedla (žalovaná uvedla, že detaily dohody nebyly mezi účastníky sjednány) k jakému datu by se měly oba darované byty ocenit. Toto ujednání by mělo být klíčové, neboť cenová hladina nemovitostí se v čase mění, resp. roste. Dohoda o vzájemné kompenzaci bytů mezi účastníky uzavřená v ústní formě tak byla zcela nekonkrétní a na základě této dohody nemůže mít dle přesvědčení soudu žalovaná vůči žalobci pohledávku, která by byla vůči nároku žalobce na doplacení kupní ceny započitatelná.

14. S ohledem na shora uvedené soud odkazuje i na judikát velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9.9.2020 pod sp. zn.: 31 Cdo 684/2020 kde je uvedeno, že„ nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka "jistá a určitá", odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne)“.

15. Závěrem soud uvádí, že tvrzená pohledávka žalované vůči žalobci na základě ústně uzavřené dohody o vzájemné kompenzaci bytů je neurčitá, zjevně soudně nevymahatelná a není způsobilá k započtení. Na tomto závěru nic nemění ani důkazy předložené žalovanou. Z Dohody o rozdělení finančních prostředků z případného prodeje bytů vyplývá jen to, že se žalobce zavázal, že v případě, že prodá byt 2+1, tak polovinu utržené kupní ceny poukáže žalované. Tato situace však nenastala, neboť žalobce byt 2+1 neprodává.

16. Soud rovněž žalované zamítl navržené důkazy a to výslech svědků-bývalého manžela žalované, dcery žalované a současného partnera žalované, kteří se měli ke shora uvedené ústní dohodě o vzájemné kompenzaci bytů vyjádřit. Důvodem zamítnutí těchto důkazů je skutečnost, že ani tvrzení žalované o obsahu uzavřené ústní dohody o vzájemné kompenzaci bytů nejsou způsobilá k započtení pohledávky vůči nároku žalobce. Protože nelze předpokládat, že by navržení svědci k obsahu ústní dohody uzavřené před více než 10i lety uvedli detailnější informace, než soudu poskytla sama žalovaná, soud jejich výslech pro nadbytečnost zamítl.

17. Závěrem soud uzavírá, že žalobce prokázal, resp. nebylo mezi účastníky sporné, že disponuje vůči žalované vymahatelnou pohledávkou z titulu kupní smlouvy uzavřené formou notářského zápisu dne [datum], kde se žalovaná zavázala, že žalobci uhradí za převod jeho spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] k celku částku ve výši 723 750 Kč, avšak ve skutečnosti částku 1 041 667 Kč (což nebylo účastníky rozporováno), když bylo vycházeno z ceny převáděných nemovitostí 2 500 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci uhradila na jeho pohledávku ve výši 1 041 667 Kč pouze částku 723 450 Kč a dále započetla svou pohledávku z titulu úhrady nákladů pohřbu částku ve výši 23 151 Kč, má žalobce nárok na úhradu zbytku kupní ceny ve výši 295 065,50 Kč. Nárok žalobce na úhradu zbytku kupní ceny (žalobce požadoval toliko částku 294 667 Kč, tedy ne více, než na co by měl nárok) byl po právní stránce posouzen dle ust. 2079 odst. 1 o.z., kdy kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Zatímco žalobce své povinnosti z kupní smlouvy splnil a převedl na žalovanou spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem, žalovaná své povinnosti uhradit plnou kupní cenu žalobci nesplnila.

18. Úroky z prodlení se řídí ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v znění novel účinných ke dni vzniku prodlení. Doba prodlení započala po uplynutí lhůty k plnění stanovení v předžalobní výzvě, která byla žalované doručena dne [datum], tedy od [datum].

19. Pro úplnost soud uvádí, že darování bytů v rozdílných hodnotách od zůstavitelů je možno zohlednit v rámci pozůstalostního řízení dle § 1660 a násl. o.z. (tzv. kolace dědických podílů), kdy na povinný díl dědice se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo na delší dobu.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch a náleží mu plná náhrada nákladů řízení. Při výpočtu účelně vynaložených nákladů na straně žalobce, soud postupoval podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Žalobci tedy náleží náhrada nákladů řízení, proto mu soud přiznal náhradu nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 14 739 Kč (právní zástupce mylně kalkuloval soudní poplatek ve výši 17 739 Kč), odměnou za zastupování žalobce advokátem za čtyři úkony právní služby á 9 500 Kč, ve výši 38 000 Kč, dále čtyřmi paušálními částkami náhrady po 300 Kč jako náhradami advokátových výdajů za čtyři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a sepis předžalobní výzvy a účast na jednání). Příslušná DPH ze shora uvedených částek (39 200 Kč) činí 8 232 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 62 171 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

21. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.