19 C 37/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou územní celek obec sídlem adresa žalované o zaplacení 8 627,82 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 627,82 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 627,82 Kč od 24. 7. 2014 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem tohoto řízení bylo zaplacení částky ve výši 8 627,82 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce (spol. [právnická osoba] se [adresa] [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], [země]) s žalovanou dne 23.6.2014 uzavřel smlouvu o zápůjčce v režimu občanského zákoníku, kdy žalované půjčil částku ve výši 8 627,82 Kč převodem na účet. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobce a formou SMS. Odesláním žádosti o půjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila se smluvními podmínkami a jejich přílohami. Žalovaná rovněž žalobci poskytla údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a čísle bankovního konta. Žalovaná se rovněž zavázala, že půjčku žalobci vrátí v dohodnuté době do 23.7.2014. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci půjčku nevrátila, domáhá se žalobce svého nároku na zaplacení soudní cestou, kdy požaduje toliko dlužnou jistinu a úroky z prodlení. Soud zjistil, že žalovaná má omezenou svéprávnost a to na základě usnesení zdejšího soudu pod č.j.: [spisová značka] ze dne 31.8.2020 žalovaná není schopna mj. jednat s úřady a se soudy. Důvodem omezení svéprávnost je duševní porucha vzniklá v souvislosti s poškozením mozku při cévní mozkové příhodě. Od 15.2.2018 je žalovaná umístěna v ÚSP [obec]. Dle uvedeného rozsudku byla opatrovníkem žalované jmenována [územní celek]. Soud na dne 21.6.2021 nařídil ústní jednání, ke kterému se dostavil opatrovník žalované, resp. zástupce [územní celek]. Žalobce se z účasti na ústním jednání omluvil. Opatrovník žalované při ústním jednání vznesl námitku promlčení nárokovaného dluhu. Při jednání soud provedl důkazy, které předložil žalobce a dospěl k následujícímu skutkovému stavu. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 22.6.2014 Smlouvu o úvěru, kde žalobce, jako úvěrující, půjčil žalované, jako úvěrované, částku až do maximální výše 360 000 Kč, přičemž maximální výše jednorázově poskytnutého úvěru může činit 10 000 Kč. Tuto částku žalobce žalované poskytl jako úvěr a žalovaná se zavázala, že tuto částku žalobci splatí do 23.7.2014. Soud tedy vycházel z důkazů, jež soudu nabídl žalobce a uzavřel, že žalobce svá skutková tvrzení o poskytnutí úvěru prokázal. Shora uvedený skutkový závěr soud opřel o Smlouvu o úvěru i o důkaz nazvaný jako„ [jméno] aplication Info“, z kterých vyplývá, že žalobce žalované shora uvedenou částku poskytl žalované a to na její účet č. [bankovní účet]. To, že se jedná o účet žalované, bylo potvrzeno i [právnická osoba] Aktivní legitimaci ve sporu má soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21.12.2017, kterou byla pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovanou postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 18.1.2018 - Oznámení o postoupení pohledávky. Žalobce rovněž soudu předložil Rozhodčí smlouvu sepsanou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 22.6.2014. Uvedená smlouva však není ani jednou ze stran podepsána a žalobce k této smlouvě nic bližšího neuvedl. Není tedy patrné, zda byla mezi stranami platně uzavřena a zda na jejím základě proběhlo rozhodčí řízení a s jakým výsledkem. Přestože žalobce svá skutková tvrzení prokázal, zabýval se soud námitkou promlčení, kterou vznesl opatrovník žalované. Ze shora uvedeného je zřejmé, že úvěr poskytnutý v částce 10 000 Kč měla žalovaná vrátit do 23.7.2014. Pokud žalovaná v době splatnosti úvěr žalobci nevrátila, mohl se žalobce od tohoto dne domáhat svého nároku na zaplacení soudní cestou (tzv. actio nata) a od tohoto dne rovněž běží promlčecí lhůta, která je tříletá. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. S ohledem na shora uvedené promlčecí lhta skončila dne 23.7.2017 a pokud byla žaloba podána až dne 22.5.2020 je nárok žalobce ze nesplacené úvěrové smlouvy promlčen. Nárok žalobce je promlčen ode dne 23.7.2017, tedy ještě dříve, než žalovaná byla postižena mozkovou příhodou v důsledku se stala osobou s omezenou svéprávností. Pro úplnost soud uvádí, že nárok by byl promlčen, i pokud by bylo zahájeno rozhodčí řízení. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn.: IV ÚS 2524/16 ze dne 31.10.2016 bylo konstatováno, že pokud bylo rozhodčí řízení zahájeno po dni 11.5.2011, je na místě přijmout závěr o nestavení promlčecí doby. I pokud by tedy jakési rozhodčí řízení bylo zahájeno, nemělo by na běh promlčecí doby vliv. Soud nepřihlédl ani k tvrzení žalobce, který v reakci na skutečnost, že žalovaná je osobu s omezenou svéprávností písemně uvedl, že požaduje dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení. V takovém případě by totiž k promlčení došlo až za 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (638 odst. 1 o.z.). Soud však má za to, že takovýto postup by byl v rozporu s dobrými mravy. Judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu se dlouhodobě vyslovuje k tomu, že i uplatnění námitky promlčení může být v rozporu s dobrými mravy, pokud je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil – viz Nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 643/04. Žalobce tedy nemůže těžit z toho, že tvrdí, že nárok požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, když v žalobě explicitně uvádí, že s žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, která byla platně uzavřena, neboť k omezení svéprávnosti žalované došlo až po uzavření úvěrové smlouvy. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná měla plný úspěch a měla by nárok na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná, resp. jej opatrovník žádné náklady řízení nepožadoval, bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.