19 C 406/2018

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. země anonymizována čtyři slova sídlem adresa žalované za níž jedná země - anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno anonymizováno sídlem adresa 2. název žalované , IČO sídlem adresa žalované o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem následujících nemovitostí – pozemků: [parcelní číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] [parcelní číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] [parcelní číslo] [parcelní číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] [parcelní číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v katastrálním území Lovosice.

II. Určuje se, že žalobce je vlastníkem následujících nemovitostí – pozemků, vymezených v oddělovacím geometrickém plánu vypracovaném vyhotovitelem Geodetické služby Ing. [jméno]. [příjmení], [ulice a číslo], [obec] ze dne [datum], [číslo] číslo plánu [číslo], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku: p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v katastrálním území Lovosice, jež představují části stávajících pozemků zapsaných na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice.

III. Určuje se, že žalobce je vlastníkem následujících nemovitostí – pozemků: [parcelní číslo] [parcelní číslo] [parcelní číslo] [parcelní číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v katastrálním území Lovosice.

IV. Žalovaný [číslo] žalovaný [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady soudního řízení ve výši 3 828 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný [číslo] žalovaný [číslo] jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 51 674,18 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] a na [list vlastnictví] pro katastrální území Lovosice, vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, kat. prac. [obec] a to v rozsahu v jakém byly pozemky identifikovány v příloze [číslo] příloze [číslo] znaleckého posudku ze dne [datum] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení]. Následně žalobce pozemky, u kterých požadoval určit své vlastnictví, specifikoval údaji nutnými pro zápis do katastru nemovitostí tak, jak je uvedeno ve výroku I., II. a III. rozsudku. Uvedl, že byl založen dle § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a vznikl zápisem do obchodního rejstříku dne [datum]. Do vlastnictví žalobce při jeho založení přešel privatizovaný majetek, který byl vymezen schváleným aktualizovaným Privatizačním projektem státního podniku Státní plavební správy v [obec] ze dne [datum]. Na základě tohoto schváleného Privatizačního projektu Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR vyňalo část majetku privatizované Státní plavební správy [obec], která byla blíže specifikována v Privatizačním projektu a byla zakladatelem, tj. Fondem národního majetku ČR vložena do [právnická osoba] přístavy a.s. Hmotná aktiva, tj. přehled všech pozemků ve vlastnictví [právnická osoba], jež mají zůstat v jeho základním jmění po celou dobu trvání této společnosti je uveden v příloze č [číslo] Privatizačního projektu. Uvedená příloha obsahuje výpisy z pozemkových knih a z evidence nemovitostí pro [část Prahy], [část Prahy], [část Prahy] [část obce], [část Prahy], [obec], [obec], [obec], [obec] a [obec]. V části 7 přílohy [číslo] Privatizačního projektu byly dle výpisu z evidence nemovitostí ze dne [datum] a dále dle historických údajů z pozemkových knih uvedeny nemovitosti v [obec], které jsou předmětem tohoto sporu (dále jako sporné pozemky). Uvedené pozemky v [obec] tak byly vyňaty z majetku Státní plavební správy [obec] a jako nepeněžitý vklad vloženy do žalobce při jeho založení, o čemž svědčí zakladatelská listina žalobce (notářský zápis o založení společnosti), kde je v části třetí a příloze [číslo] vymezen vkládaný majetek shodně jako v Privatizačním projektu. Vlastnické právo ke sporným pozemkům v [obec] přešlo na žalobce již dnem jeho vzniku, tedy [datum], neboť dle § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb. v tehdy platném znění, přechod vlastnictví vyplýval přímo ze zákona, aniž bylo třeba registrace dle zvláštních předpisů. Nedopatřením však nebyla změna vlastnictví u sporných pozemků zaevidována v tehdejší evidenci nemovitostí (EN), avšak v roce 1992 nebyla evidence nemovitostí podmínkou vzniku vlastnického práva, neboť intabulační princip uplatňovaný v katastru nemovitostí (KN) ještě neexistoval. Po vzniku katastru nemovitostí však vlastnictví ke sporným pozemkům nebylo na žalobce zapsáno a uvedený stav trvá dodnes. Skutečnost, že sporné pozemky nejsou zapsány na Státní plavební správu [obec], ale na žalované [číslo]) a [číslo]), není podstatná, neboť žalovaní [číslo] [číslo] pouze vykonávají právo hospodařit s majetkem státu. To, jakým způsobem byly sporné pozemky v rámci organizační struktury státu převáděny, není podstatné, neboť Česká republika vystupuje dle zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích jako jediná právnická osoba a z vlastnického hlediska se tak jedná o spor mezi žalobcem a Českou republikou. Sporné pozemky uvedené v Příloze [číslo], část 7- [obec] byly tehdy identifikované na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] v tehdy platné evidenci nemovitostí, kdy však s ohledem na zavedení katastru nemovitostí sporné pozemky, tak jak jsou nyní v katastru nemovitostí identifikovány, neodpovídají identifikaci v Privatizačním projektu. Žalobce tak nechal zpracovat znalecký posudek znalcem z oboru geodézie kartografie-Ing. [jméno] [příjmení], který zkoumal vývoj evidence pozemků a určil, které nemovitosti v současném katastru nemovitostí odpovídají pozemkům ve vlastnictví žalobce. Následně k požadavku soudu byly pozemky na základě geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] řádně označeny údaji závaznými pro zápis do katastru nemovitostí tak, jak je uvedeno ve výrocích rozsudku. Protože žalovaní odmítají žalobci poskytnout součinnost pro zápis do katastru nemovitostí, který by odstranil rozpor mezi zapsaným a skutečným stavem, je podávána tato žaloba. Protože zapsaný stav ke sporným pozemků neodpovídá právní realitě, je na určení vlastnického práva dán i naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř.

2. Žalovaný [číslo] s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že je oprávněn s pozemky hospodařit, pozemky nabyl dle zákona č. 219/2000 Sb. od organizační složky státu-Státní plavební správy a to Zápisem o převodu nemovitostí mezi organizačními složkami státu ze dne [datum]. Uvedl, že je provozovatelem veřejného přístavu a ze Státního fondu dopravní infrastruktury byla zrealizována modernizace přístavu investiční akcí ISPROFIN [číslo] z investičního programu„ 327 520 Podpora rozvoje vodních cest“. Pokud by žalobě bylo vyhověno, bylo by nutno vymáhat vynaložené prostředky státu z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, neboť při realizaci této investice by byly porušeny podmínky a to vlastnictví přístavu státem a trvalé veřejné užívání. Případnou změnou vlastníka by došlo i k narušení konkurenčního prostředí v oblasti přístavních služeb v Ústeckém kraji.

3. Ve svém dalším vyjádření (ze dne [datum]) žalovaný [číslo] dále uvedl, že dle § 5 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb. se převod majetku provádí podle rozhodnutí o privatizaci podniku nebo jeho části nebo podle rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání jiné právnické osoby, vydaného na základě privatizačního projektu. Dle judikátu Nejvyššího soudu pod sp. zn.: 29 Odo 150/2006 je privatizační projekt pouze podkladem pro rozhodnutí o privatizaci vydané vládou či ministerstvem pro správu národního majetku. Podle judikátu 29 Odo 1239/2006 ani privatizační projekt schválený vládou ani rozhodnutí o privatizaci nejsou právní skutečností zakládající práva a povinnosti třetích osob k privatizovanému majetku. Nejvyšší soud rovněž dovodil, že pro určení privatizovaného majetku je rozhodující jeho vymezení v rozhodnutí o privatizaci podle § 11 odst. 1 z.č. 92/1991 Sb. a v kupní smlouvě, případně v zakladatelské listině subjektu, do jehož základního kapitálu měl být privatizovaný majetek vložen, a nikoliv v privatizačním projektu, který je podkladem pro privatizační proces. V daném případě po zpracování privatizačního projektu byla založena akciová společnost, do jejíhož základního kapitálu byl vložen majetek, s nímž dříve hospodařila Státní plavební správa [obec] a pokud se měly sporné pozemky stát majetkem nově vzniklé akciové společnosti, muselo se tak stát vkladem do této společnosti. Právním titulem pro převod majetku tak, není ani privatizační projekt ani rozhodnutí o privatizaci. Z předmětného notářského zápisu 8 NZ 283/92 ze dne 29.4.1992 o založení akciové společnosti žalobce je třeba posuzovat případný přechod sporných pozemků do vlastnictví žalobce. Z tohoto notářského zápisu však nelze dovozovat, že by se sporné pozemky staly majetkem žalobce, neboť příloha [číslo] notářského zápisu je poněkud neurčitá, když majetek označuje pouze jeho hodnotou a výslovné vymezení vkládaných pozemků zde chybí. I pokud by seznamem vkládaného majetku byl míněn privatizační projekt, není zde předmět žaloby řádně vymezen. Ani v privatizačním projektu totiž nejsou sporné pozemky řádně označeny, když v seznamu vkládaných nemovitostí, který je součástí privatizačního projektu, jsou tyto pozemky uvedeny neurčitě s odkazem na [list vlastnictví]. Předmětné pozemky jsou rovněž neurčitě specifikovány tak, že před číslem pozemku je uvedeno„ část“. Předmětem privatizace tak nemohly být všechny pozemky, ale pouze jejich části, které ale nejsou blíže specifikovány. Dle žalovaného [číslo] tak v procesu privatizace nebyly sporné pozemky na žalobce převedeny, a pokud by bylo dospěno, že převedeny byly, tak není jasné v jakém rozsahu. V této souvislosti žalovaný [číslo] zpochybňuje znalecký posudek předložený žalobcem, na základě kterého byly pozemky identifikovány. Jako vlastník sporných pozemků je v katastru nemovitostí zapsán stát, který prostřednictvím žalovaného [číslo] [číslo] s pozemky hospodaří, na pozemcích investuje a lze tak dovozovat jeho dobrou víru. Z dlouhodobého a faktického chování státu k sporným pozemkům tak lze dovozovat skutečnou vůli státu v procesu privatizace, tedy že sporné pozemky na žalobce nepřešly a přejít neměly.

4. Žalovaný [číslo] se dále vyjádřil i k jednotlivým pozemkům, tedy k parc. [číslo] kdy uvedl, že se jedná o historický majetek státu, bylo zde vybudováno veřejné přístaviště, přístupové komunikace, zdymadlo. Uvedené pozemky byly historicky zastaveny stavbami ještě před rokem 1991. Žalobce se k uvedeným pozemkům nikdy nechoval jako vlastník a vydržecí doba pro žalované tak běží od doby založení žalobce, tedy od [datum] O tom, že stát byl v dobré víře, že je vlastníkem sporných pozemků, svědčí to, že zde investoval-viz shora uvedená investiční akce ISPROFIN.

5. Žalovaný [číslo] uvedl, že s žalobou rovněž nesouhlasí. Žalovaný [číslo] hospodaří pozemky ve vlastnictví státu, které jsou zapsány na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Dle názoru žalovaného [číslo] je rovněž vlastníkem sporných pozemků stát, který prostřednictvím žalovaného [číslo] jakožto státního podniku, s pozemky dlouhodobě hospodaří v dobré víře o tom, že je jejich vlastníkem. Na podporu svého tvrzení o tom, že žalovaný [číslo] je v dobré víře, tedy se zřetelem na všechny okolnosti, vlastníkem sporných pozemků, doložil skutečnosti týkající se historie jednotlivých parcel. Ve vztahu ke sporným pozemkům se jedná o pozemek parc. [číslo] ke kterému uvedl, že je zastavěn stavbou vodního díla ve vlastnictví ČR s právem hospodařit pro žalovaného [číslo]. Jedná se o zdymadlo v [obec], které bylo vybudováno na počátku 20. století a do katastru nemovitostí bylo zapsáno v roce 2012. Parcela vznikla sloučením různých dílů jiných pozemků dle geometrického plánu pro vyznačení vodního díla č. 1967, [číslo] ze dne [datum], který vyhotovila spol. [právnická osoba] a potvrdil katastr nemovitostí dne [datum]. K parcelám [číslo] uvedl, že nově vznikly oddělením na základě geometrického plánu z parc. [číslo]. Parcely jsou zastaveny částí stavby- [ulice] dílo [obec], které bylo vybudováno v 70. letech 20. století, o čemž bylo rozhodnuto Městským úřadem v Lovosicích, č.j.: OŽP 345/ 2012 VV ze dne [datum]. Na těchto pozemcích se konkrétně nachází část plavebního kanálu a stavby břehového opevnění. Žalovaný vodní dílo v takto vymezeném rozsahu užívá od doby svého vzniku, tedy od [datum] na základě zákona o povodích č. 305/2000 Sb. a od této doby běží vydržecí doba u žalovaného [číslo] neboť je v dobré víře o tom, že mu pozemky patří. Dříve byly pozemky užívány jeho právním předchůdcem [právnická osoba] V roce 2018 provedlo Katastrální pracoviště v [obec] přisloučení výměr konkrétních pozemků pod vodním dílem [obec] do výměry pozemku parc. [číslo]. K parc. [číslo] uvedl, že se jedná o pozemky zastavěné stavbou vodního díla překladní zdi z let 2004 [číslo]. Investorem byl žalovaný [číslo] dne [datum] bylo právo hospodaření převedeno na žalovanou [číslo] od této doby se počítá její dobrá víra o tom, že je vlastníkem pozemků a na základě které došlo k vydržení vlastnického práva státem. K pozemkům parc. [číslo] uvedl, že byly převedeny od Státní plavební správy a nachází se zde přístupová komunikace do areálu plavební komory. Uvedená silnice je 30 let užívána pouze žalovaným [číslo] jedná se o slepou ulici. K parc. [číslo] uvedl, že se zde nachází protipovodňová ochrana a dne [datum] byl od Městského úřadu v Lovosicích udělen kolaudační souhlas. S uvedenými pozemky původně hospodařil žalovaný [číslo] od [datum] vzniklo právo hospodaření pro žalovaného [číslo].

6. Na podporu žalobních tvrzení soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobce vznikl zápisem dne [datum], kdy předmětem podnikání je provozování překladišť a souvisejících manipulačních a skladových prostor. Jediným zakladatelem společnosti byl Fond národního majetku České republiky a společnost byla založena zakladatelskou listinou učiněnou ve formě notářského zápisu.

7. Ze stejnopisu notářského zápisu 8 NZ 286/92 (který je evidován jako Příloha [číslo] Privatizačního projektu) má soud za prokázáno, že byl sepsán Státním notářstvím pro [část Prahy] [datum]. Uvedeným notářským zápisem se osvědčuje, že Fond národního majetku České republiky, jako zakladatel, zakladatelskou listinou založil [právnická osoba] přístavy. Dle zakladatelské listiny sepsané formou uvedeného notářského zápisu bylo předmětem podnikání žalobce provozování a výstavba veřejných přístavů. V části„ za třetí“ uvedeného notářského zápisu je uvedeno, že základní jmění při založení činilo [tel. číslo] Kčs a je představováno cenou hmotného a dalšího majetku státní organizace Státní plavební správa [obec], který na zakladatele přešel v souvislosti s privatizačním projektem. Jmenovitý seznam tohoto majetku je přílohou [číslo] notářského zápisu. Ocenění vkládaného majetku bylo provedeno a schváleno v rámci privatizačního projektu uvedené organizace. Dále je zde uvedeno, že zmíněné ocenění nahrazuje ocenění nepeněžitého vkladu zakladatele do základního jmění akciové společnosti na základě odborného odhadu. V Příloze [číslo] notářského zápisu je uvedeno, že obsahuje„ Seznam majetku vkládaného zakladatelem do [právnická osoba] přístavy“. Hodnota základního jmění je zde uvedena v částce [tel. číslo] Kčs a majetek privatizované jednotky částkou [tel. číslo] Kčs. Příloha byla zpracována z údajů aktualizovaného privatizačního projektu státního podniku Státní plavební správa v [obec].

8. Soud měl k dispozici podstatné části„ Aktualizovaného privatizačního projektu k [datum]“. Z tohoto vyplývá, že privatizovaným subjektem byla Státní plavební správa v [obec] a privatizační projekt byl evidován pod [číslo]. Součástí privatizačního projektu byl Seznam majetku vkládaného zakladatelem do [právnická osoba] přístavy, z kterého vyplývá, že majetek subjektu činil celkem [tel. číslo] Kčs a základní jmění akciové společnosti celkem [tel. číslo] Kčs.

9. Z dopisu Ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaný předsedovi výkonného výboru Fondu národního majetku ČR má soud za prokázáno, že byl schválen privatizační projekt Státního podniku Státní plavební správa v [obec].

10. Z tabulky„ Doplněk k ocenění SPS [obec] (Příloha 4.8 Privatizačního projektu) vyplývá hodnota majetku [anonymizována dvě slova] v částce 553 7 10 000 Kč. Součástí Přílohy 4.8. jsou pak jednotlivé tabulky z nichž vyplývá majetek subjektu celkem ve výši 553 774 000 Kčs (Přehled o majetku privatizovaného subjektu nebo jeho části) a dále z tabulky Přehledu o majetku privatizovaných jednotek je uveden majetek jednotky zahrnutý v účetnictví v částce 553 7 10 000 Kč.

11. Podstatným důkazem ve věci je pak dále Příloha [číslo] Privatizačního projektu (PP), která obsahuje výpisy z pozemkových knih a z evidence nemovitostí. V této příloze je uveden seznam přístavů, které se staly předmětem privatizace, kdy se jedná o přístavy [obec] [část obce], [obec] [část obce], [obec] [část obce], [obec], [obec], [obec] a další. Pod bodem 7 je uveden přístav [obec].

12. Příloha [číslo] PP pak obsahuje„ část 7. [obec]“, kde, je uveden výpis z evidence nemovitostí z listu vlastnictví [číslo]. Evidence nemovitostí je tvořena tabulkou obsahující parcelní čísla 876, 869, [číslo], [číslo], [číslo], 879 a [číslo]. U každé z těchto parcel je vždy uvedeno slovo„ část“. Součástí tohoto důkazu je dále srovnávací tabulka (kde jsou ve vztahu k uvedeným nemovitostem evidovaným podle stavu v evidenci nemovitostí (EN) uvedeny nemovitosti, které jsou evidovány dle Pozemkových knih a dále příslušné kopie samotných Pozemkových knih.

13. Na podporu svého tvrzení, že veškerý nemovitý majetek uvedený v příloze [číslo] PP byl převeden na žalobce, žalobce soudu předložil i Přílohu [číslo] (č.l. 142 spisu), která obsahuje majetek, který privatizován nebyl. V uvedené příloze je zaznamenána řada položek movitých věcí, avšak žádná nemovitost.

14. Soud dále provedl důkaz znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru geodézie a kartografie. Úkolem znalce bylo určit, které pozemky nebo jejich části evidované v dnešním katastru nemovitostí odpovídají všem pozemkům vymezeným dobovými údaji v přiloženém přehledu označeném jako Příloha [číslo], část 7.„ 7Lovosice“ a zahrnujícím výpis z evidence nemovitostí (EN) datovaný k [datum]. Znalec v závěru svého znaleckého posudku identifikoval požadované pozemky, kdy pozemkům uvedeným v Příloze [číslo], část 7.„ 7Lovosice“ odpovídají pozemky identifikované v příloze [číslo] znaleckého posudku (srovnání stavu a grafické srovnání). Součástí znaleckého posudku je Příloha [číslo] která obsahuje- Přílohu PP [číslo], část [obec], stav evidence nemovitostí (EN) a [příjmení] knihy, dále Přílohu [číslo] která obsahuje tabulku srovnání stavu parcel dle výpisu [list vlastnictví] z roku 1991 s platným stavem dle katastru nemovitostí. Příloha [číslo] obsahuje grafické srovnání parcel z roku 1991 s platným stavem dle katastru nemovitostí.

15. Na uvedené závěry znaleckého posudku navazuje geometrický plán vypracovaný geodetkou Ing. [jméno] [příjmení], číslo plánu [číslo]. Geometrický plán byl vyhotoven za účelem řádné specifikace sporných pozemků tak, aby tyto byly označeny údaji závaznými pro katastr nemovitostí a mohly být přejaty do výroku rozsudku soudu a rovněž proto, že dle privatizačního plánu přešlo na žalobce v některých případech vlastnické právo pouze k části některých pozemků nyní zapsaných v katastru nemovitostí. Uvedeným geometrickým plánem tak došlo k oddělení pozemků specifikovaných v žalobě.

16. K vypracovanému znaleckému posudku byl vyslechnut znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento popsal, jakým způsobem vypracoval znalecký posudek, kdy vycházel z historických evidencí půdy tak, jak šly chronologicky za sebou. Znalec vysvětlil, že od roku 1927 do roku 1964 existovala tzv. Jednotná evidence půdy, od roku 1954 se evidovaly pouze užívací vztahy, které nebyly právně podloženy, a z tohoto důvodu bylo často uváděno, že je užívána pouze„ část“ pozemku. Od roku 1964 začala platit tzv. Evidence nemovitostí, kdy byla snaha zobrazit evidenci vlastnických vztahů, proto docházelo k přečíslování parcel. Závěry znaleckého posudku jsou obsaženy v Příloze [číslo] [číslo] kde je uvedeno tabulkové a grafické srovnání parcel. Pokud byla v evidenci nemovitostí v Příloze [číslo], část 7Lovosice privatizačního projektu ve vztahu k zde uvedeným parcelám uvedeno pouze„ část“, nebyl pro znalce problém pozemky konkrétně identifikovat. Znalec vysvětlil, že měl k dispozici soutisk katastrální mapy katastru, pozemkovou mapou, evidenci nemovitostí a jejich průnikem graficky vyhodnotil části pozemků uvedených na výpise [list vlastnictví] v evidence nemovitostí. Původní mapa pozemkových knihy totiž obsahuje i grafickou složku a přiložení těchto map k evidenci nemovitostí se získá průnět, s kterým dále pracoval a byl tak schopen nemovitosti identifikovat. Výchozím materiálem pro identifikaci byl plán vypracovaný Geodézií [obec] k [list vlastnictví]. Znalec dále uvedl, že v oboru působí již od roku 1986 a takovéto typy posudků běžně vypracovává. V dané věci ani nebylo příliš složité pozemky identifikovat, neboť situace byla ulehčena tím, že se jedná o historické vlastnictví státu. V minulosti zpracovával řadu náročnějších posudků, zejména v souvislosti s restitucemi.

17. Soudem byla vyslechnuta i geodetka Ing. [jméno] [příjmení], který uvedla, že pracuje jako úředně oprávněný zeměměřičský inženýr. V dané věci vypracovala geometrický plán (GP) na základě závěrů znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Jejím úkolem bylo pozemkům, které byly označeny jako„ části“ v evidenci nemovitostí přiřadit konkrétní parcelní číslo dle katastru nemovitostí. Pokud byly v evidenci nemovitostí některé pozemky označeny jako„ část“ bylo to tehdy běžné označení a konkrétní podoba pozemků, tak jak jsou uvedeny v GP, byla získána porovnáním jednotlivých částí pozemků, tak jak byly v minulosti evidovány v evidenci nemovitostí a dalších tehdy používaných evidencí.

18. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu se mimo jiné stala otázka dobré víry státu o tom, že je vlastníkem sporných nemovitostí a že s ohledem na dobu užívání sporných nemovitostí tyto vydržel, předložil žalobce důkaz o tom, že stát v dobré víře o tom, že je oprávněným vlastníkem, být nemohl. Z důkazu„ Inventarizace pozemků přístavní správa [obec] n.L.“ soud zjistil, že tato byla vypracována žalobcem dne [datum]. V uvedené inventarizaci je mimo jiné uvedeno, že„ bylo zjištěno, z dostupných materiálů, že pozemky v k.ú. [obec] vyčleněné v privatizačním projektu pro a.s. ČP, jsou stále ve vlastnictví SPS... [anonymizováno] se o [anonymizována tři slova], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizováno]. Dále byla soudu předložena listina vypracovaná žalobcem dne [datum] nazvaná jako„ SPS v [obec] následujících pozemků, které mají být podle privatizačního projektu ve vlastnictví a.s. ČP“. V uvedeném Seznamu jsou mimo jiné uvedeny pozemky v obvodu přístavu [obec] vymezené parc. [číslo]), tedy shodně jako ve shora uvedené Inventarizaci.

19. Za podstatný dále soud považuje důkaz-dopis spol. [právnická osoba] ze dne [datum] adresovaný SPS v [obec]. V uvedeném dopise žalobce žádá [anonymizována tři slova] v [obec], aby v souvislosti se zpracováním opravy a konkretizace privatizačního projektu SPS v [obec] ev. [číslo] poskytli údaje o účetních hodnotách pozemků uvedených v příloze. V příloze [číslo] tohoto dopisu jsou pak specifikovány pozemky, kdy jsou zde mj. uvedeny i pozemky v Přístavu [obec], které jsou vymezeny shodně jako ve shora uvedeném Seznamu ze dne [datum].

20. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce předložil další emaily mezi žalobcem a žalovaným, [číslo] ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Obsah této korespondence je však obecného charakteru a týká se majetkoprávního vypořádání mezi oběma organizacemi, avšak ve vztahu ke sporným pozemkům zde nelze ničeho dovodit.

21. Soud provedl i důkazy, které předložili žalovaní. Žalovaní na svou obranu proti žalobnímu nároku mj. uváděli, že sporné pozemky byly jak žalovaným [číslo] tak žalovaným [číslo] vydrženy, když s nimi bylo hospodařeno v dobré víře o tom, že jsou jejich vlastníky. Soudu tak byla předložena řada důkazů-kolaudačních rozhodnutí a technických výkazů dokládajících historii sporných pozemků. Konkrétně se jedná o Opravné rozhodnutí Městského úřadu v Lovosicích, odbor životního prostředí č.j.: OŽPÚ 358/ 2012, kterým byla provedena oprava vyhotovení kolaudačního souhlasu č.j.: OŽP 358/ 2012 VV ze dne [datum] ve věci užívání části stavby [obec] levý břeh Protipovodňová ochrana na Labi, dále rozhodnutí Městského úřadu v Lovosicích, odbor životního prostředí-Kolaudační rozhodnutí - dílčí s užíváním stavby pod č.j.: OŽP 358/ 2012 VV, kde byl vysloven kolaudační souhlas s užíváním stavby Lovosicko Protipovodňová ochrana na Labi Q100. Dále soud provedl důkaz výpisy z katastru nemovitostí LV č [číslo] pro k.ú. [obec], technickým pasportem vodního díla [obec], přístavní zeď v dolním plavebním kanále [obec] [část obce] včetně příloh Technické karty DHM a Informacemi o pozemcích. Uvedené důkazy poskytují informace technického charakteru, a protože pro posouzení tohoto sporu nejsou podstatné, považuje soud za nadbytečné se těmito detailně zabývat. Rovněž tak soud považuje za nadbytečné se zabývat dalšími důkazy, které byly předloženy žalovanými, kdy se jedná o Smlouvy o nakládání s majetkem ČR, kde mezi žalovaným [číslo] žalovanou [číslo] bylo převáděno právo hospodaření se spornými pozemky. Uvedené důkazy prokazují pravdivost tvrzení žalovaného [číslo] [číslo] ohledně hospodaření se spornými pozemky a investování na nich, avšak jak bude uvedeno níže, uvedená tvrzení nejsou právně relevantní obranou proti žalobnímu nároku. <i>22. Podle § 80 o.s.ř. určením zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 23. Při posuzování sporu se soud nejprve zabýval otázkou, zda má žalobce na určení vlastnictví k spornému pozemku aktivní legitimaci dle ust. § 80 o.s.ř. a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobce na určení vlastnictví k nemovitosti je dána, neboť na jejím určení má tzv. naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem je dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobkyně nebo kde by se bez tohoto určení stalo její právní postavení nejistým. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako vlastník (rozsudek NS ČR sp. zn.: 30 Cdo 4593/2010).

24. Po právní stránce soud posoudil věc dle zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu státu majetku státu na jiné osoby a to ve stavu účinném ke dni vzniku žalobce, tedy ke dni [datum]. <i>Podle § 5 cit. zákona převod majetku podle tohoto zákona se provádí podle schváleného privatizačního projektu podniku nebo podle schváleného privatizačního projektu majetkové účasti státu na podnikání.</i> <i>Podle § 19 odst. 3 cit. zákona vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přechází na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy nebo při vkladu dnem vzniku obchodní společnosti; registrace podle zvláštních předpisů se nevyžaduje. Práva třetích osob k majetku, který je předmětem prodeje nebo vkladu podle tohoto zákona, nejsou dotčena.</i> 25. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce svá tvrzení prokázal, tato tvrzení jsou pro úspěch žaloby právně podstatná, a proto soud žalobě vyhověl. Bylo prokázáno, že žalobce vznikl dnem [datum] zápisem do obchodního rejstříku, kdy zápis byl učiněn na základě zakladatelské listiny učiněné ve formě shora uvedeného notářského zápisu ze dne [datum]. Fondem národního majetku ČR, jakožto zakladatelem žalobce, byla do žalobce vložena část majetku [anonymizována tři slova] [obec]. Vkládaná část majetku byla blíže specifikována v aktualizovaném Privatizačním projektu [číslo] ze dne [datum]. Takto byly do žalobce vloženy i pozemky uvedené v Příloze [číslo], část 7 [obec]. Pozemky uvedené v této příloze a specifikované dle tehdejší evidence nemovitostí na [list vlastnictví] k.ú. [obec] byly ztotožněny znalcem z oboru geodézie Ing. [příjmení], který v příloze [číslo] vyhotovil tabulkové srovnání nemovitostí dle výpisu [list vlastnictví] a z roku 1991 s platným stavem dle KN a v příloze [číslo] vyhotovil srovnání v grafické podobě. Na základě těchto výsledků pak geodetka Ing. [příjmení] specifikovala konkrétní parcely údaji dle KN a vyhotovila geometrický plán. Soud specifikaci těchto parcel pojal do výroku I, II, a III. rozsudku a geometrický plán učinil jeho nedílnou součástí.

26. Pokud jde o námitky vnesené proti žalobě ze strany žalovaného [číslo] i žalovaného [číslo] soud s těmito vypořádal následovně. Žalovaní shodě namítali, že pozemky v Privatizačním projektu, příloha [číslo], část [obec] nejsou specifikovány dostatečně určitě, aby bylo možno tyto konkrétně ztotožnit s pozemky dle současného KN. Namítáno bylo zejména, že u každé z parcel evidovaných dle tehdejší evidence nemovitostí v uvedené příloze PP, je uváděno vždy slovo„ část“, aniž by bylo přesně uvedeno o jakou„ část“ se jedná. Znalec [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení], kteří byli soudem vyslechnuti, srozumitelně popsali, jakým způsobem byly nemovitosti ztotožněny, kdy bylo pracováno s historickými mapami, tyto byly srovnávány a jejich průnět sloužil jako výchozí materiál pro další mapování. Uvedenými zpracovateli bylo rovněž uvedeno, že dle tehdejší evidence nemovitostí (EN) bylo poměrně běžné, pokud bylo u jednotlivých parcel uváděno slovo„ část“. Soud tak má za to, že parcely označené v Příloze [číslo], část 7 [obec] byly označeny dostatečně určitě na to, aby mohly být ztotožněny dle KN. S ohledem na ust. § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb. ve znění účinném ke dni [datum] má soud za to, že pozemky specifikované v příloze [číslo]. část 7 [obec] byly do žalobce řádně vloženy a tomuto tak k uvedeným pozemkům vzniklo vlastnické právo ze zákona.

27. To, že vůlí státu bylo převést na žalobce veškeré pozemky-přístaviště v [obec], které tehdy vlastnil státní podnik [anonymizována tři slova] [obec], svědčí to, že shodným způsobem byly do žalobce v rámci procesu tzv. velké privatizace vloženy pozemky dalších přístavů, které jsou uvedeny v Příloze [číslo] PP ([obec] [část obce], [obec] [část obce], [obec], [obec], [obec] a další). Soud rovněž provedl důkaz přílohou [číslo] PP, kde je uveden taxativní výčet majetku, který na žalobce v rámci tzv. velké privatizace nebyl převeden, přičemž žádné nemovitosti, resp. sporné pozemky zde uvedeny nejsou, z čehož lze logicky dovodit, že sporné pozemky na žalobce převedeny byly.

28. Rovněž nelze souhlasit s tvrzením žalovaného [číslo] který uváděl, že notářský zápis o založení žalobce nebyl ve vztahu k vkládaným pozemkům dostatečně určitý. Ve shora uvedeném notářském zápise je v části„ za třetí“ uvedeno, že„ základní jmění žalobce je představováno cenou hmotného a dalšího majetku státní organizace Státní plavební správa v [obec], který na zakladatele přešel v souvislosti s privatizačním projektem. Jmenovitý seznam tohoto majetku je přílohou [číslo] notářského zápisu.“ Je zjevné, že s ohledem na značný rozsah majetku vkládaného v rámci privatizace do nově založených společností, byl činěn odkaz na privatizační projekt, kde byl majetek blíže specifikován. Soud tak má za to, že vkládaný majetek byl vymezen dostatečně určitě, v souladu s tehdejší praxí.

29. Po té, co dospěl soud k závěru, vlastnické právo na žalobce ke sporným pozemkům přešlo ze zákona, zabýval se soud námitkou vydržení, kterou vznesli žalovaní. Žalovaný [číslo] ale zejména žalovaný [číslo] namítali, že sporné pozemky byly ze strany žalovaného [číslo] i žalovaného [číslo] vydrženy, neboť po celou dobu (od [datum], popř. od doby, kdy došlo ke vniku žalovaných, do doby podání žaloby) s těmito žalovaní hospodařili v dobré víře o tom, že jsou jejich vlastníky. Po celou tuto vydržecí dobu, kdy vlastnické právo bylo zapsáno v KN, žalobce uvedený stav akceptoval a vlastnické právo žalovaných resp. státu nijak nerozporoval.

30. K posuzování dobré víry žalovaných je nejprve nutno uvést, že žalovaný [číslo] tedy [anonymizována čtyři slova], bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR, resp. rozhodnutím ministra dopravy a spojů z [datum], jako státní rozpočtová organizace, tedy organizační složka státu, k 1. dubnu 1998. Žalovaný [číslo] jako organizační složka státu, tak nemá vlastní právní osobnost a pouze jedná jménem státu (§ 3 odst. 2, § 6 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.) Žalovaný [číslo] tedy [anonymizována tři slova], vznikl ze subjektu [právnická osoba] k 1. lednu 2001 na základě zákona č. 305/2000 Sb., o povodích. Hlavním úkolem tohoto státního podniku je (mimo jiné), provoz a údržba vodních děl ve vlastnictví státu, s nimiž má právo hospodařit. Právním předchůdcem [anonymizována tři slova] byla akciová společnost, [právnická osoba], avšak jediným akcionářem této společnosti bylo Ministerstvo zemědělství ČR, tedy organizační složka státu. Podle § 2 odst. 1 věta první, zákona č. 77/1997 Sb. (o státním podniku), podnik je státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva. Podle odst. 2 cit. zákona, podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek.

31. Z uvedeného vyplývá, že žalovaní [číslo] [číslo] pouze realizují vlastnickou a hospodářskou politiku státu a vlastní majetek nemají. Žalovaný [číslo] nemá ani samostatnou právní osobnost. S ohledem na shora uvedené soud předně uvádí, že otázku vydržení, resp. dobrou víru žalovaných neposuzoval ve vztahu ke každému z žalovaných zvlášť, ale vůči státu jako celku, který prostřednictvím žalovaných realizuje svá vlastnická oprávnění. I v rámci procesu privatizace vystupoval vůči žalobci stát jako jediná právnická osoba. Je rovněž notorietou, že za účelem efektivního hospodaření státu, tento zakládá různé organizační složky a státní podniky, které se v průběhu času různě transformují (z organizačních složek na státní podniky apod.) a tyto organizační struktury státu si mezi sebou převádějí movitý i nemovitý majetek. I z tohoto důvodu nelze dobou víru u vydržení posuzovat ve vztahu ke každému žalovanému zvlášť, ale pouze vůči státu, resp. České republice, jako celku.

32. O tom že je třeba posuzovat dobrou víru držitele státu jako u celku, nikoliv u jeho jednotlivých organizačních složek, nasvědčuje i judikát NS ČR pod sp.zn.: 22 Cdo 306/2001, kdy„ v případě, že státní podnik vykonával faktický obsah práva hospodaření s majetkem státu i vůči majetku, který nebyl ve vlastnictví státu, byl stát držitelem tohoto majetku, státní podnik byl jen jeho detentorem“. Dále v judikátu NS ČR pod sp. zn.: 22 Cdo 469/2004 poslední odstavec je uvedeno, že …„ Převedl-li za této situace MNV v M. na ONV S. pozemek, který zcela nebyl ve vlastnictví státu, postupoval vědomě v rozporu se zákonem. Takové jednání pak samozřejmě nemohlo založit dobrou víru. Držení sporného pozemku státem se od té doby neměnilo, měnily se jen jeho organizační složky, které s ním nakládaly. K právnímu nástupnictví tudíž nedošlo, neboť se ani formálně neměnilo jeho vlastnictví a nelze proto uvažovat o započtení doby ve smyslu § 134 odst. 3 ObčZ nebo o pozdějším započetí vydržecí doby od okamžiku, kdy sporný pozemek přešel do správy jiného státního orgánu nebo státní organizace. Pokud státní orgán pochybil a postupem v rozporu s právními předpisy (protiprávně) umožnil, aby se stát stal detentorem věci, nelze o zásadě, že v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130 odst. 1 věta druhá ObčZ) uvažovat“.

33. Podmínky, za kterých lze vydržet vlastnické právo jsou uvedeny v § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., (zákon účinný v době vzniku žalobce). Dle uvedeného ustanovení se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

34. Podmínky vydržení jsou dále upřesněny v řadě judikátů, kdy např. např. v judikátu sp.zn.: 22 Cdo 1398/2000 (publikováno v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, pod C [číslo], Svazek 15), je uvedeno, že„ Vydržet vlastnické právo může jen oprávněný držitel, tj. ten kdo s věcí nakládá jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří jako vlastníkovi. O dobré víře lze hovořit tam, kde držitel věc drží anebo vykonává právo v omylu, že mu věc nebo právo patří, a jde přitom o omyl omluvitelný. Omluvitelným je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. Pokud omyl přesahuje rámec běžného, obvyklého posuzování věcí, není omluvitelný. Držitel, který drží věc na základě takového omylu, může být sice v dobré víře, avšak nikoliv se zřetelem ke všem okolnostem, a proto nemůže být držitelem oprávněným. Posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka“.

35. Za situace, kdy stát v rámci velké privatizace vložil do žalobce majetek ze státní organizace [anonymizována tři slova] [obec], kdy se jednalo mj. o sporné pozemky v přístavu v [obec], stát celý proces privatizace administroval, nemůže se následně odvolávat na to, že sporné pozemky vydržel proto, že byl v dobré víře o tom, že mu jako vlastníkovi patří. O tom, že si stát objektivně musel být vědom toho, že stále hospodaří s majetkem, který do žalobce vložil v rámci privatizace a že o této skutečnosti byl (resp. jeho organizace, [anonymizována dvě slova] správa [obec]) žalobcem informován, svědčí důkaz-Inventarizace žalobce z [datum] a následný dopis [anonymizována tři slova] [obec] z [datum] (č.l. 208-209 spisu). S ohledem na nedostatek objektivní dobré víry na straně státu tak k vydržení sporných pozemků z jeho strany nedošlo. Skutečnost, že stát (resp. Státní fond dopravní infrastruktury) na sporných pozemcích realizoval modernizaci přístavu investiční akcí ISPROFIN [číslo] z investičního programu„ [číslo] Podpora rozvoje vodních cest“, kdy podmínkou této investice byl majetek vlastněný státem, svědčí pouze o tom, že stát byl v dobré víře subjektivně (sám neměl pochyby, že mu sporné pozemky patří), avšak objektivně v dobré víře o svém vlastnictví sporných pozemků být nemohl. Otázka existence dobré víry se však posuzuje z hlediska objektivního (nikoliv subjektivního), tedy podle toho, zda držitel při normální opatrnosti, kterou lze na každém požadovat, neměl a nemohl mít pochybnosti, že mu právo náleží (viz např. 22 Cdo 2919/2000).

36. Žalovaný [číslo] dále poukázal na to, že na základě schváleného privatizačního projektu nemohlo být vlastnictví ke sporným pozemkům na žalobce převedeno, neboť dle § 5 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb. byla nutná existence rozhodnutí o privatizace podniku (nikoliv samotný privatizační projekt). Žalovaný [číslo] odkázal na judikáty např. 29 Odo 150/2006, (dle kterého privatizační projekt je pouze podkladem pro rozhodnutí o privatizaci vydávané vládou či ministerstvem) či judikát 29 Odo 1239/2006 (ani privatizační projekt schválená vládou ani rozhodnutí o privatizaci nejsou právní skutečností zakládající práva a povinnosti třetích osob k privatizovanému majetku). Uvedená argumentace však není přiléhavá, neboť vychází z pozdějšího znění zákona č. 92/1991 Sb. V souzené věci se vzhledem k době privatizace uplatní zákon č. 92/1991 Sb. ve znění účinném do 12. 8. 1993, podle jehož § 5 se převod majetku provádí podle schváleného privatizačního projektu podniku nebo jeho části. Prosadí se tu proto závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1818/2008, uveřejněného v časopise Soudní judikatura, sešit [číslo] ročník 2008, pod [číslo] podle nichž privatizační projekt podle § 6 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění účinném do 13. 8. 1993, měl zásadní význam při určení rozsahu privatizovaného majetku a v rámci privatizace nebylo možno převést jiný majetek než ten, který v něm byl vymezen; až novelou provedenou zákonem č. 210/1993 Sb. byl tento stav změněn ve prospěch institutu rozhodnutí o privatizaci, jež mohlo privatizační projekt změnit. Viz judikát pod sp.zn.: 32 Cdo 3941/2016.

37. Závěrem tedy soud uvádí, že námitky žalovaných (námitka vydržení, nedostatečně specifikace sporných pozemků, neurčitost notářského zápisu a další) shledal nedůvodnými a má za to, žalobce sporné pozemky nabyl na základě ust. § 19 odst. 3 zákona č. 982/1991 Sb. (účinného v době vzniku žalobce), přičemž pozemky byly specifikovány v příloze [číslo], část [obec] dle tehdy používané evidence nemovitostí (EN). Takto specifikované nemovitosti byly na základě znaleckého posudku a geometrického plánu ztotožněny a byly jim přiřazeny údaje závazné dle KN. K vydržení ze strany státu nedošlo, neboť stát nemohl být objektivně v dobré víře o tom, že je vlastníkem sporných pozemků za situace, kdy byla prokázána vůle státu v rámci procesu velké privatizace na žalobce pozemky převést. Přestože se žalobce soudní cestou vydání pozemků začal domáhat až touto žalobou, na důvodnosti jeho nároku to nic nemění, neboť vlastnické právo je nepromlčitelné (§ 614 o.z.). Žalobce prodlevu s podáním žaloby odůvodnil tím, že se se státem nechtěl soudit, na jeho organizačních složkách, které hospodařily s vodními díly a spravovaly tok řeky, byl do značné míry existenčně závislý. Jeden z faktorů, který jej přiměl k podání žaloby je chystaná novela zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon),, který ke dni [datum] stanoví vlastníkům tzv. malých vodních děl (např. přístavních či nábřežních zdí) povinnost zapsat tato malá vodní díla do katastru nemovitostí.

38. Protože Česká republika Okresní soud v Litoměřicích na nákladech státu za toto řízení vynaložil částku ve výši 3 838 Kč náklady na znalečné proplacené znalci [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení] za účast u soudného jednání včetně cestovného, uhradí dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. uvedenou částku státu žalovaní, jakožto neúspěšní účastníci řízení.

39. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl plný úspěch ve věci a náleží mu plná náhrada nákladů řízení, které ve věci účelně vynaložil. Soud náklady žalobce vypočetl dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif-AT), protože byl zastoupen advokátem. Náklady řízení jsou tvořeny částkou 27 900 Kč za 9 úkonů právní služby á 3 100 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. b) AT. Devět úkonů právní služby je tvořeno přípravou a převzetím věci, zasláním předžalobní výzvy žalované, podáním žaloby, specifikace žalobního petitu ze dne [datum] a následné doplnění důkazů o geometrický plán ze dne [datum] (počítáno jako jeden úkon), vyjádření ze dne [datum], kterým bylo reagováno na tvrzení žalovaného [číslo] doplnění žalobních tvrzení a zaslání důkazů ze dne [datum] a dále 3 x účast na jednání ze dne [datum], [datum] a [datum]. Za každý shora uvedený úkon právní služby náleží právnímu zástupci žalobce paušální náhrada ve výši á 300 Kč, tedy celkem 2 700 Kč. Cestovné k soudnímu jednání za tři cesty z [obec] do [obec] a zpět bylo spočteno celkem ve výši 2 658 Kč. Právní zástupce žalobce se k jednání dostavil vozem zn.: Volvo XC 90 o průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km, pohonná hmota NM je ve výši 31,80 Kč za litr, ujeto celkem 420 km (3 x 140 km), amortizace 4,2 Kč na 1 km. Cestovné bylo vypočteno prostřednictvím výpočetního programu Justtarif. Žalobce zároveň vyúčtoval náhradu za promeškaný čas strávený cestou do místa sudiště, za jednu cestu k soudu a zpět v rozsahu 4 půlhodin á 100 Kč, tedy ve výši 1 200 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku ve výši 34 458 Kč DPH ze všech shora uvedených částek činí 7 236,18 Kč. Žalobkyně dále na zaplacení soudního poplatku vynaložila částku ve výši 10 000 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 51 674,18 Kč. Soud žalobci neuznal jako účelně vynaložený úkon spočívající v změně označení žalovaného ze dne [datum], neboť uvedený úkon byl učiněn pouze v důsledku pochybení žalobce, kdy nedostatečně označil účastníky řízení.

40. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalovaní [číslo] [číslo] povinni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce společně a nerozdílně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.