19 C 46/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 28 675 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 19 095 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 19 095 Kč, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 095 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky ve výši 9 580 Kč a dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 018,41 Kč a dále co do zbylého zákonného úroku z prodlení z částky 9 580 Kč požadovaného od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 862,68 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky ze dvou nesplacených úvěrů, které si žalovaná pořídila u spol. právnická osoba, kdy se jedná o smlouvu o půjčce pod číslo smlouvu o půjčce pod č. pod číslo. K půjčce číslo 2. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 20 605 Kč s příslušenstvím, představující zákonné úroky z prodlení, částečně kapitalizovanými částkou ve výši 18 764,32 Kč. Uvedl, že dne datum právní předchůdce žalobce právnická osoba, jako věřitel, uzavřel s žalovanou, jako dlužníkem, smlouvu o půjčce číslo. Na základě uvedené smlouvy žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Souhrnný poplatek za sjednání půjčky byl sjednán ve výši 10 440 Kč. Žalovaná se celkovou částku na úhradu půjčky ve výši 25 440 Kč zavázala hradit v 53i týdenních splátkách ve výši á 408 Kč. Žalovaná před podáním žaloby na úhradu půjčky hradila splátky pouze do datum, celkem na úhradu půjčky uhradila 4 835 Kč Tyto splátky žalobce započetl na úhradu dlužné jistiny i souhrnného poplatku. Žalobce tedy po žalované požaduje zaplatit částku ve výši 20 605 Kč, představující zbylou dlužnou jistinu půjčky ve výši 12 149,17 Kč a zbytek souhrnného poplatku za sjednání půjčky (de facto úrok) ve výši 8 455,83 Kč. Ke dni datum žalobce kapitalizoval zákonné úroky z prodlení částkou ve výši 18 764,32 Kč. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností od datum k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soudní písemnosti jí byly zasílány mj. na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel- ulice a číslo, obec. Na uvedené adrese si žalovaná zásilku nepřevzala, dne datum jí byly uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly soudní písemnosti odeslány zpět soudu.

4. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že spol. právnická osoba, jako věřitel, poskytl žalované, jako dlužnici, půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná potvrdila, že jí byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Na poskytnutou půjčku se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 25 440 Kč a to v 53i týdenních splátkách po 480 Kč.

5. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, kdy uvedeným dopisem byla žalovaná informována, že pohledávka spol. právnická osoba vůči žalované z nesplacené půjčky, vyčíslená v celkové výši 20 605 Kč s přísl., byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce.

6. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud zjistil, že se žalovaná na úhradu poskytnuté půjčky zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku celkem ve výši 25 440 Kč, kdy 15 000 Kč činila jistina poskytnuté půjčky a 10 440 Kč souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky, který představuje úrok z poskytnuté půjčky a další administrativní poplatky. Soud má dále z tvrzení žalobce, které žalovaná nezpochybňovala, za prokázané, že žalovaná dluží na jistině částku ve výši 12 149,17 Kč a na souhrnném poplatku částku ve výši 8 455,83 Kč, tedy celkem částku ve výši 20 605 Kč. To, že půjčka byla uhrazena, popř. byla uhrazena ve větším rozsahu, než tvrdil žalobce, mohla prokázat žalovaná, které tak v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalovaná byla však ve věci zcela pasivní a břemeno tvrzení a důkazní ohledně uhrazení půjčky tak neunesla.

7. Vzhledem k tomu, že souhrnný poplatek z poskytnuté půjčky (de facto úroky a další náklady v souvislosti s poskytnutou půjčkou) byl sjednán ve výši 10 440 Kč tedy ve výši 69,6% z poskytnuté půjčky, je úplata takováto výše úplaty za sjednání půjčky, za situace, kdy se jedná o spotřebitelskou smlouvu, zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy.

8. Podle ust. § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. je nepatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle judikatury Vrchního soudu v Praze, sp. zn.: 101 VSPH 14/2012,„ není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má v předmětu podnikání poskytování úvěrů (resp. půjček), půjčí finanční prostředky za úplatu - nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Jestliže však výše dohodnutého úroku z částky 20 000 Kč činí 20 % za dobu splatnosti, tj. za 13 měsíců, pak vedle úroků z úvěru sjednaná odměna za uzavření smlouvy ve výši dalších 8.500 Kč je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání“.

10. Ze shora uvedeného judikátu vyplývá, že právní ochranu ve vztahu k úplatě za sjednání půjčky, lze přiznat pouze v rozsahu do 30i%, kdy takto sjednaná úplata zahrnuje úroky popř. další náklady vzniklé právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s poskytnutím půjčky. Pokud tedy právní předchůdce žalobce sjednal úplatu za poskytnutí půjčky 15 000 Kč ve výši 10 440 Kč (69,6%), posoudil soud toto právní jednání jako zjevně v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 39 obč. zákoníku a jako právní jednání absolutně neplatné. Soud tedy poskytl právní ochranu úplatě za sjednání půjčky pouze v rozsahu 30% z poskytnuté půjčky, tedy ve výši 4 500 Kč.

11. Pokud tedy žalobce při výpočtu žalované částky kalkuluje s úplatou v částce 10 440 Kč, soud žalobu co do částky 5 940 Kč s přísl. zamítl (10 440 Kč - 4 500 Kč 5 940 Kč) a žalobci z této nesplacené půjčky přiznal pouze částku ve výši 14 665 Kč (20 605 Kč - 5 940 Kč = 14 665 Kč).

12. Soud žalobě v této části žalobního nároku přiznal důvodnost co do částky 6 050 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení a této vyhověl, neboť bylo prokázáno, že půjčka byla žalované poskytnuta, byla sjednána výše úplaty za sjednání půjčky, přičemž žalované byla celková výše nákladů spotřebitelské půjčky známa.

13. Pokud jde o příslušenství žalobního nároku, soud žalobci přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, ale pouze ve výši dlužné jistiny 14 665 Kč a to s ohledem na ust. § 1 805 odst. 2 o.z. Dle tohoto ustanovení věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží. V dané věci měla být tato půjčka splacena dne datum. Pokud tedy žalobce podal žalobu až dne datum a lze mu úrok z prodlení přiznat maximálně ve výši dlužné jistiny. Soud tak žalobci přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14 665 Kč, který dále běží ode dne podání žaloby, tedy od datum. Jeho výše je stanovena dle § 1970 o.z. s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 657 a následujících zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník účinný v době sjednání půjčky), kde je upravena smlouva o půjčce. Dle uvedeného ustanovení se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Zatímco žalobce svůj závazek ze smlouvy o půjčce splnil a žalované předal finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, jako půjčku, žalovaná svůj závazek půjčku řádně a včas splácet nesplnila, proto soud s výjimkou nemravně sjednaného souhrnného poplatku, a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, žalobě vyhověl. K půjčce číslo 16. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 8 070 Kč s příslušenstvím, představující zákonné úroky z prodlení, částečně kapitalizovanými částkou ve výši 7 349,09 Kč. Uvedl, že dne datum právní předchůdce žalobce právnická osoba, jako věřitel, uzavřel s žalovanou, jako dlužníkem, smlouvu o půjčce číslo. Na základě uvedené smlouvy žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Souhrnný poplatek za sjednání půjčky byl sjednán ve výši 6 640 Kč. Žalovaná se celkovou částku na úhradu půjčky ve výši 16 640 Kč zavázala hradit v 52i týdenních splátkách ve výši á 320 Kč. Žalovaná před podáním žaloby na úhradu půjčky hradila splátky pouze do datum, kdy uhradila celkem 8 570 Kč Tyto splátky žalobce započetl na úhradu dlužné jistiny i souhrnného poplatku. Žalobce tedy po žalované požaduje zaplatit částku ve výši 8 070 Kč, představující zbylou dlužnou jistinu půjčky ve výši 4 849,76 Kč a zbytek souhrnného poplatku za sjednání půjčky (de facto úrok) ve výši 3 220,24 Kč. Ke dni datum žalobce kapitalizoval zákonné úroky z prodlení částkou ve výši 7 349,09 Kč. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností od datum k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce.

17. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soudní písemnosti jí byly zasílány mj. na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel- ulice a číslo, obec. Na uvedené adrese si žalovaná zásilku nepřevzala, dne datum jí byly uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly soudní písemnosti odeslány zpět soudu.

18. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že spol. právnická osoba, jako věřitel, poskytl žalované, jako dlužnici, půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná potvrdila, že jí byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč. Na poskytnutou půjčku se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 16 440 Kč a to v 52i týdenních splátkách po 320 Kč.

19. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, kdy uvedeným dopisem byla žalovaná informována, že pohledávka spol. právnická osoba vůči žalované z nesplacené půjčky, vyčíslená v celkové výši 8 070 Kč s přísl., byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce.

20. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud zjistil, že se žalovaná na úhradu poskytnuté půjčky zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku celkem ve výši 16 640 Kč, kdy 10 000 Kč činila jistina poskytnuté půjčky a 6 640 Kč souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky, který představuje úrok z poskytnuté půjčky a další administrativní poplatky. Soud má dále z tvrzení žalobce, které žalovaná nezpochybňovala, za prokázané, že žalovaná dluží na jistině částku ve výši 4 849,76 Kč a na souhrnném poplatku částku ve výši 3 220,24 Kč, tedy celkem částku ve výši 8 070 Kč. To, že půjčka byla uhrazena, popř. byla uhrazena ve větším rozsahu, než tvrdil žalobce, mohla prokázat žalovaná, které tak v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalovaná byla však ve věci zcela pasivní a břemeno tvrzení a důkazní ohledně uhrazení půjčky tak neunesla.

21. Vzhledem k tomu, že souhrnný poplatek z poskytnuté půjčky (de facto úroky a další náklady v souvislosti s poskytnutou půjčkou) byl sjednán ve výši 6 640 Kč tedy ve výši 66,4% z poskytnuté půjčky, je úplata takováto výše úplaty za sjednání půjčky, za situace, kdy se jedná o spotřebitelskou smlouvu, zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy.

22. Podle ust. § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. je nepatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

23. Podle judikatury Vrchního soudu v Praze, sp. zn.: 101 VSPH 14/2012,„ není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má v předmětu podnikání poskytování úvěrů (resp. půjček), půjčí finanční prostředky za úplatu - nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Jestliže však výše dohodnutého úroku z částky 20 000 Kč činí 20 % za dobu splatnosti, tj. za 13 měsíců, pak vedle úroků z úvěru sjednaná odměna za uzavření smlouvy ve výši dalších 8.500 Kč je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání“.

24. Ze shora uvedeného judikátu vyplývá, že právní ochranu ve vztahu k úplatě za sjednání půjčky, lze přiznat pouze v rozsahu do 30i%, kdy takto sjednaná úplata zahrnuje úroky popř. další náklady vzniklé právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s poskytnutím půjčky. Pokud tedy právní předchůdce žalobce sjednal úplatu za poskytnutí půjčky 10 000 Kč ve výši 6 640 Kč (66,4%), posoudil soud toto právní jednání jako zjevně v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 39 obč. zákoníku a jako právní jednání absolutně neplatné. Soud tedy poskytl právní ochranu úplatě za sjednání půjčky pouze v rozsahu 30% z poskytnuté půjčky, tedy ve výši 3 000 Kč.

25. Pokud tedy žalobce při výpočtu žalované částky kalkuluje s úplatou v částce 6 640 Kč, soud žalobu co do částky 3 640 Kč s přísl. zamítl (6 640 Kč - 3 000 Kč 3 640 Kč) a žalobci z této nesplacené půjčky přiznal pouze částku ve výši 4 430 Kč (8 070 Kč - 3 640 Kč = 4 430 Kč).

26. Soud žalobě v této části žalobního nároku přiznal důvodnost co do částky 4 430 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení a této vyhověl, neboť bylo prokázáno, že půjčka byla žalované poskytnuta, byla sjednána výše úplaty za sjednání půjčky, přičemž žalované byla celková výše nákladů spotřebitelské půjčky známa.

27. Pokud jde o příslušenství žalobního nároku, soud žalobci přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, ale pouze ve výši dlužné jistiny 4 430 Kč a to s ohledem na ust. § 1 805 odst. 2 o.z. Dle tohoto ustanovení věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží. V dané věci měla být tato půjčka splacena dne datum. Pokud tedy žalobce podal žalobu až dne datum a lze mu úrok z prodlení přiznat maximálně ve výši dlužné jistiny. Soud tak žalobci přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 430 Kč, který dále běží ode dne podání žaloby, tedy od datum. Jeho výše je stanovena dle § 1970 o.z. s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 657 a následujících zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník účinný v době sjednání půjčky), kde je upravena smlouva o půjčce. Dle uvedeného ustanovení se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

29. Zatímco žalobce svůj závazek ze smlouvy o půjčce splnil a žalované předal finanční hotovost ve výši 10 000 Kč, jako půjčku, žalovaná svůj závazek půjčku řádně a včas splácet nesplnila, proto soud s výjimkou nemravně sjednaného souhrnného poplatku, a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, žalobě vyhověl. Závěr 30. Vzhledem k tomu, že z půjčky pod číslo soud žalobci přiznal částku 14 665 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 14 665 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a z půjčky pod číslo soud žalobci přiznal částku 4 430 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 430 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 430 Kč od datum do zaplacení, bylo rozhodnuto tak jak je uvedeno ve výroku pod bodem I tohoto rozsudku, tedy žalobci byla celkem přiznána částka ve výši 19 095 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 19 095 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 19 095 Kč od datum do zaplacení. Ve zbylých nárocích byla žaloba co do částky ve výši 9 580 Kč a dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 018,41 Kč, dále co do zbylého zákonného úroku z prodlení požadovaného v žalobě, zamítnuta.

31. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy účastníku, účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá a náhradu nákladů právo. Protože žalobce byl v uplatňování svých žalobních nároků více úspěšný než žalovaný, náleží žalobci poměrná náhrada nákladů řízení. Žalobce byl v uplatnění žalobního nároku o 33,18 % úspěšnější než žalovaná. Celkovou výši nákladů řízení soud vypočetl v částce 2 600 Kč. Uvedená částka je tvořena odměnou za právní služby ve výši á 300 Kč (tři úkony ve formulářové žalobě, počítáno z punktu 19 526 Kč), 3 x režijní paušál á 100 Kč DPH ve výši 21% ze shora uvedených částek činí 252 Kč. Do náhrady nákladů řízení byl zahrnut i zaplacený soudní poplatek ve výši 1 148 Kč. Náhrada nákladů řízení tak činí částku ve výši 2 600 Kč. Soud úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení vypočetl dle novely advokátního tarifu číslo Sb., ust. § 14b, neboť se v dané věci jedná o podání na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech (nárok z nesplacené půjčky). Individualizace návrhu na vydání EPR, resp. žaloby, je v zásadě technického charakteru, když jeho strukturovaný text směřuje k uplatnění v zásadě totožných nároků z totožných důvodů a rozdíly spočívají pouze v technické či administrativní záměně proměnných skutečností vyplývajících z jednotlivých smluvních ujednání (viz judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn.: 17 Co 666/2015). Žalobce u zdejšího soudu podal typově shodné žaloby např. pod sp. zn.: 19 C 194/2017, 19 C 200/2017, 19 C 262/2017 a další (nároky z nesplacené půjčky sjednané u právnická osoba). Protože žalobce byl pouze o 33,18 % úspěšnější než žalovaná, činí poměrná náhrada nákladů řízení částku 862,68 Kč.

32. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictví soudu zdejšího. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat v exekuci či soudním výkonem rozhodnutí.