20 C 140/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Brachovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o: zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 10% ročně od 9.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 10 320,21 Kč.</b> <b>III. Opatrovnici žalovaného, [titul] [jméno] [příjmení], advokátce se sídlem [adresa].</b> <b>IV. Státu Česká republika se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 8. 8. 2018 žalobkyně provedla pro žalovaného servisní zakázku č. [anonymizováno] [číslo] spočívající v instalaci bazénové folie Athelon na bazénu Ibiza včetně veškerých komponentů. Servisní zakázka byla téhož dne žalovaným převzata. V souvislosti se Servisní zakázkou byla ze strany žalobkyně vystavena dne 13. 9.2018 faktura [číslo faktury] [číslo] na částku 49 138 Kč s datem splatnosti 27. 9. 2018. Z této částky byla žalovaným uhrazena částka ve výši 25 000 Kč. Dne 8. 5. 2020 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dohoda o uznání dluhu s výhradou žalovaného ohledně tohoto uznání do výše 15 000 Kč s tím, že žalovaný požaduje, aby mu byla dlužná částka na tuto výši„ přepočítána" a zaslána na adresu uvedenou v této dohodě o uznání dluhu. Dne 24. 9. 2020 byl žalovaný vyzván úhradě dlužné částky ve výši 15000 Kč na adresu dle požadavku žalovaného. Žalovaný však žalobkyni ani přes předžalobní upomínku ničeho neuhradil.

2. Protože žalovaný ke dni 20.12.2019 ukončil pobyt na území ČR, aniž sdělil svou současnou adresu pobytu, ustanovil soud žalovanému [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], podle § 29 odst. 3 o.s.ř. z důvodu neznámého pobytu opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátku se sídlem [adresa].

3. Soud ve věci jednal dne 8.9.2021 a provedl důkaz listinami, a to kopie obálky žalovanému, předžalobní výzva ze dne 4. 12. 2020, dopis žalobkyně žalovanému ze dne 24. 9. 2020, dohoda o uznání dluhu, výzva k úhradě dluhu ze dne 22. 11. 2018, faktura ze dne 13. 9. 2018, předávací protokol ze dne 8. 8. 2018.

4. Pro úplnost soud dodává, že zamítl návrh provedení důkazu daňovými doklady čl. 4 až 13, kterými mělo být prokázáno, že žalovaný nakupuje a tedy se zdržuje na území ČR, a dále návrh na provedení důkazu výslechem svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [datum narození], bytem [ulice a číslo], [obec] se z důvodu nadbytečnosti a procesní ekonomie.

5. Podle § 2053 o.z. aspi://module='KO'&link='KO89_e2012CZ% [číslo] [číslo] někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. <i>6. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.</i> <i>7. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.</i> 8. Na základě výše uvedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o dílo, na jejichž základě vznikla žalobkyni povinnost provést pro žalovaného instalaci bazénové folie Athelon na bazénu Ibiza včetně veškerých komponentů, a žalovanému povinnost za provedené dílo zaplatit sjednanou cenu dle faktury ze dne 13.9.2018 a dílo převzít. Žalobkyně svou povinnost vyplývající ze smlouvy splnila a zhotovené dílo žalovanému předala, což má soud za prokázané předávacím protokolem ze dne 8.8.2018, žalovaný však cenu v plné výši neuhradil, uhradil toliko částku 25 000 Kč a dle dohody o uznání dluhu ze dne 8.5.2020 zbývá uhradit částku 15 000 Kč, k čemuž jej žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 24.9.2020.

9. Na základě výše uvedeného soud shledal, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V řízení nevyšlo najevo nic, co by byť jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně v žalobě uvedená, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

10. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

11. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III.ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení.

12. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, nákladů právního zastoupení za 3,5 úkonu právní služby á 1 700 Kč dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 4x režijního paušálu á 300,00 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., (převzetí věci, žaloba, předžalobní výzva ½ a za účast při jednání dne 8.9.2021), náhrady za promeškaný čas ve výši 500,00 Kč při celkovém počtu 5 půlhodin po 100 Kč dle § 14 vyhl. MS č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, cestovného ve výši 879,1 Kč na trase Praha - Litoměřice a zpět (1x cesta k jednání, celkem 158 km, osobní vozidlo Volkswagen Golf, [registrační značka], PH diesel, spotřeba 4,3 l /100 km při ceně 27,20 Kč za 1 litr dle § 4 vyhl. č. 589/2020 Sb., a sazby 4,40 Kč dle § 1 vyhl. č. č. 589/2020 Sb., a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 1 379,1 Kč, celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 10 320,21 Kč.

13. Za předžalobní upomínku ze dne 4.12.2020 přiznal soud žalobkyni úkon ve výši ½, když ji lze považovat za základní skutkový rozbor, avšak nikoli za rozbor právní, neboť neobsahuje žádná zákonná ustanovení dopadající na vztah mezi účastníky.

14. Cestové a náhrada za promeškaný čas byly určeny ze sídla zástupce žalobkyně do sídla soudu dle aplikace www.mapy.cz.

15. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

16. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

17. Opatrovníku žalovaného pak soud přiznal odměnu za 3 úkony právní služby á 1 360 Kč dle § 7 ve spojení § 12 a vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijního paušálu á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., (za převzetí věci, vyjádření k výzvě soudu, účast při jednání soudu dne 8.9.2021), celkem tedy soud přiznal opatrovníku odměnu ve výši 4 980 Kč. Opatrovník není plátcem DPH.

18. S ohledem na výsledek sporu soud nepřiznal státu náhradu nákladů řízení – odměnu opatrovníka.