20 C 211/2023
č. j. 20 C 211/2023-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Litoměřicích vyhověl žalobkyni ve věci o nároku na úvěr a přiznal žalovanému povinnost zaplatit částku 176 372,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně od 16. března do splacení. Soud se opřel o § 2395 a § 1970 občanského zákoníku, které upravují povinnost úvěrovaného vrátit úvěr a ustanovují možnost uplatnění úroku z prodlení. Rozsudek přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 34 652,50 Kč, včetně poplatků za právní zastoupení a DPH. Povinnost zaplatit byla uložena do tří dnů od právní moci rozsudku, včetně předání k rukám zástupce.
Plný text
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Brachovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 176 372,54 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 176 372,54 Kč se smluvním úrokem z prodlení z částky 117 048,36 Kč ve výši 0,5 % denně od 16. 3. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 34 652,50 Kč. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 13 407 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným jako s podnikatelem dne 27.1.2023 Smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. anonymizováno číslo, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému účelový úvěr na nákup zařízení ve výši 80 000 Kč na účet žalovaného sjednaný ve Smlouvě o úvěru, a to dne 27.01.2023. Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s příslušnými poplatky včetně poplatku za uzavření smlouvy v 6 měsíčních splátkách po 19 128,54 Kč splatných vždy do 27. dne kalendářního měsíce, počínaje 27.02.2023 a konče 27.07.2023. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Parametry úvěru a Sazebník, které jsou obsaženy v těle samotné Smlouvy. Žalovaný neuhradil žalobkyni řádně a včas 1. splátku splatnou dne 27.02.2023. Dluh se tak stal splatným 15. kalendářním dnem. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok z prodlení. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil ničeho. K jednání, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se rovněž nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy: Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 27.1.2023 vyplývá, že dne 27.1.2023 byla žalobkyní poskytnuta na účet bankovní účet částka 80 000 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 11.4.2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 27.1.2023 vyplývá, že žalobkyně a žalovaný jako podnikatel uzavřeli dne 27.1.2023 smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 80 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaného navýšení žalobkyni. Rovněž byl sjednán smluvní úrok z prodlení. Podáním ze dne 23.3.2023 žalobkyně informuje žalovaného o neplnění povinností dle smlouvy ze dne 27.1.2023. Z podacího archu vyplývá, že dne 17.1.2023 zaslala žalobkyně žalovanému zásilku. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1964 odst. 1 o.z. ujednání o času plnění, úroku z prodlení nebo o náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které se odchyluje od zákona tak, že je se zřetelem k okolnostem případu pro věřitele zvláště nevýhodné, je neplatné. Přitom se zohlední zejména povaha předmětu plnění, zda je pro takovou odchylku spravedlivý důvod a zda takové ujednání hrubě neodporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1972 o.z. ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav a žalobě zcela vyhověl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn.
II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí
III. ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud jí proto přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 226 Kč, nákladů právního zastoupení za 2,5 úkonu právní služby á 8 180 Kč dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijního paušálu á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., (žaloba, převzetí věci, předžalobní upomínka ½), a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 4 483,50 Kč, celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 34 652,50 Kč. Předžalobní upomínku ze dne datum soud vyhodnotil jako jednoduchou výzvu k plnění, když ji s ohledem na obsah a rozsah nelze považovat ani za základní skutkový rozbor věci a ani za základní rozbor právní, neboť neobsahuje žádná zákonná ustanovení dopadající na vztah mezi účastníky. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění) nebo provedení exekuce podle z.č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.