20 C 230/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Brachovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 10 405 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 405 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 405 Kč ve výši 10 % ročně od 22. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 9 950,77 Kč.</b> Žalobkyně se svou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 10 405 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby provozovatel, neměla ode dne 15.5.2019 do dne 15.12.2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo nepojištěno 215 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 21.3.2020. Částka 10 405 Kč se skládá ze základu příspěvku, konkrétně 47 Kč, který je vynásoben počtem dní, tj. 215 dní a dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalobkyni ničeho. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby s tím, že předmětné osobní vozidlo nikdy nevlastnila, že na ní byl spáchán podvod, že podpis na smlouvě o prodeji vozidla není její. Soud ve věci jednal dne [datum] a dne [datum], když žalovaná k jednání soudu dne [datum] nedostavila, ačkoliv termín jednání vzala na vědomí. Soud ve věci provedl listinné důkazy – z Reklamace vyplývá, že zásilka s podacím číslem RR37540071337 nebyla žalovanou převzata. Předžalobní upomínkou vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Z Podacího archu vyplývá, že dne 13.10.2021 byla žalobkyní žalované odeslána zásilka. Upomínkou ze dne 28.5.2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu. Výzvou ze dne 5.2.2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu. Ze zjištěných údajů o vozidle vyplývá, že od 13.2.2019 u předmětného vozidla je jako vlastník vedena žalovaná. Z kopie kupní smlouvy původně ze dne [datum] upraveno na [datum] vyplývá, že je zde jako prodávající předmětného vozidla uvedena žalovaná, jakou kupující [jméno] [příjmení]. Ze sdělení Magistrátu města Chomutov soud ověřil, že od 13.2.2019 dosud je jako vlastní vozidla evidována žalovaná. Městský úřad Litvínov soudu sdělil, že kupní smlouva, dle které došlo k převodu vlastníka předmětného vozidla, tj. z předchůdce na žalovanou není součástí spisu. Z listin zaslaných soudu [právnická osoba] vyplývá, že dnem 27.2.2019 zaniklo pojištění dle pojistné smlouvy [číslo] [registrační značka] z důvodu uměny vlastníka vozidla. Ze záznamu z jednání vyplývá, že [jméno] [příjmení] jednal s [právnická osoba] o pojištění předmětného vozidla, jehož vlastníkem k datu 3.9.2018 byla [jméno] [příjmení]. Z pojistné smlouvy [číslo] vyplývá, že předmětné vozidlo bylo předmětem této pojistné smlouvy s počátkem pojištění 3.9.2018. <i>Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.</i> <i>Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>Podle § 4 odst. 2 cit. zákona, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.</i> <i>Podle § 4 odst.3 se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>Podle § 4 odst.4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinen zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.</i> <i>Podle § 4 odst.5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</i> <i>Podle § 4 odst.6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.</i> <i>Podle § 4 odst.7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu: Soud z provedeného dokazování zjistil, že žalovaná v rozhodné době, tj. 15.5.2019 do dne 15.12.2019 byla provozovatelem nebo vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovanou opakovaně vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1 850 cm3, ve výši 47 Kč, tedy částku 10 105 Kč. Následně žalobkyně před podáním žaloby žalovanou o zaplacení této částky, včetně nákladů na její uplatnění ve výši 300 Kč ještě písemně upomenula. Žalovaná však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatila ničeho. Předchozí pojistná smlouva měla počátek pojištění dne 3.9.2018 a byla ukončena z důvodu změny vlastníka vozidla dne 27.2.2019. Soud nemohl přisvědčit tvrzení žalované, že v rozhodné době nebyla vlastníkem předmětného vozidlo, její vlastnictví jednoznačně vyplývá z evidence – registrace silničních vozidel jak vedené Magistrátem města Chomutov, tak Městským úřadem v Litvínově. Pokud žalovaná tvrdí, že na kupní smlouvě ze dne 13.2.2019, resp. 13.3.2019, kde je uvedena jako vlastník – prodávající předmětné vozidlo, není její podpis, pak nezbývá, než uzavřít, že smlouva o prodeji předmětného vozidla nebyla žalovanou uzavřena a žalovaná je i nadále vlastníkem předmětného vozidla, což je v souladu s ostatnímu důkazy prokazující vlastnictví žalované předmětného vozidla v rozhodném období, resp. doposud. Pokud by se žalovaná dostavila k jednání soudu dne [datum], byla by v souladu s § 118a odst. 3 o.s.ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání tvrzení, že v rozhodném období, tj. 15.5.2019 do dne 15.12.2019 nebyla vlastníkem – provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] a nebo, že v rozhodném období měla sjednáno zákonné pojištění. Svou neúčastí na jednání však žalovaná znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn.

II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 je sice nastavena přísně tak, že ji soud uplatňuje při jednání i vůči účastníkům majícím zástupce, současně však neodnímá odpovědnost účastníka řízení za jeho výsledek, když případnou neúčast u jednání musí spojovat s vědomím, že mu nemůže být poskytnuto poučení podle § 118a odst. 1 a 3, neboť to se poskytuje pouze přítomnému účastníku. Nedostavení se účastníka k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1 až 3. Nemohl-li tedy soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a, proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (NS 21 Cdo 5237/2007). Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn.

II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí

III. ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění, z nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní služby á 1 540 Kč dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 2x režijního paušálu á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., (účast při jednání dne [datum] a dne [datum]), z náhrady za promeškaný čas, tj.ve výši 800 Kč při celkovém počtu 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 vyhl. MS č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, z cestovného ve výši 1 882,62 Kč na trase Praha - Litoměřice a zpět (2x cesta k jednání, celkem 144 km, osobní vozidlo Hyundai, [registrační značka], PH nafta, spotřeba 3,9 l /100 km při ceně 47,10 Kč za 1 litr dle § 4 vyhl. č. 511/2021 Sb., a sazby 4,70 Kč dle § 1 vyhl. č. 511/2021 Sb., a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 1 588,15 Kč, celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů částku 9 950,77 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.