20 C 332/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Brachovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 018 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3.018,00 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1.509,00 Kč od 29.3.2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1.509,00 Kč od 17.3.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 600,00 Kč.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 3.018,00 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení, kterou jí je povinna zaplatit z titulu porušení dopravních předpisů, když dne 16.2.2019 a dne 4.2.2019 cestovala prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu a nezaplatila jízdné ani přirážku jízdného. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalobkyni ničeho.

2. Soud ve věci vydal dne 17..7.2019 elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařilo doručit, proto jej soud dne 21.9.2020 zrušil.

3. Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a poučil oba účastníky, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Oběma účastníkům byla tato výzva řádně doručena. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků soudu nesdělil, že s tímto postupem nesouhlasí. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání.

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to záznam a hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne 14.2.2019 a ze dne 4.2.2019, výzva k zaplacení dluhu ze dne 16.10.2019, přepravní podmínky žalobkyně, dodejka. Z těchto všech důkazů bylo jednoznačně zjištěno, že veškeré skutečnosti v žalobě tvrzené ohledně porušení dopravních předpisů žalovanou a výše dlužné částky má soud za prokázané. Po právní stránce pak soud vycházel z § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, resp. § 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

6. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud určil, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600,00 Kč Náklady představují soudní poplatek ve výši 400,00 Kč a 2 x paušální náhradu á 100,00 Kč dle § 1 a 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.

7. Požadované DPH soud žalobkyni nepřiznal, když pro takový postup jednak není opora v ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. a jednak paušální náhrada dle vyhl. č. 254/2015 Sb. nespadá pod předmět daně vymezený v ustanovení § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.