20 C 476/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 10 959,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 8,5 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím, a to k datu splatnosti. Nedílnou součástí smlouvy je mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byl žalovaný seznámen a souhlasil s nimi. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že zjistila u žalovaného informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se žalovaným, pravidelné měsíční výdaje, ověřené čisté měsíční příjmy apod. Žalobkyně dále ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, interní registr historie žalovaného apod. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným i jiné informace s ním související. Žalobkyně uzavřela, že žalovaný byl a je schopen splácet své závazky. Žalovaný potvrdil správnost svých identifikačních údajů a identifikoval se i prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši , částka, na účet žalobkyně z účtu žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr ve výši celkem , částka, byl žalobci vyplacen ve dnech , Anonymizováno, . a , datum, z bankovního účtu žalobkyně. Žalovaný si zvolil volitelnou službu: „Presto“ za poplatek , částka, . Úvěr byl splatný dne , datum, , žalovaný však uhradil pouze celkem , hodnota, . Žalovaný má vůči žalobkyni nesplacenou pohledávku: (i) jistina ve výši , částka, ; (ii) poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Předžalobní výzva byla zaslána dne , Anonymizováno, .

2. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil podáním ze dne , datum, a požádal soud, aby jednal v nepřítomnosti žalobkyně. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z listiny označené „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ s datem „, Anonymizováno, “, , právnická osoba, podmínek, souhlasu se zpracováním osobních údajů a z listiny označené „Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru“, z listiny bez označení, jejíž první článek je nazván „Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti“ a ze sazebníku soud zjistil, že jako věřitel je označena žalobkyně a jako dlužník žalovaný s účtem č. , č. účtu, . Předmětem této smlouvy měl být závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni s příslušenstvím do data splatnosti. Mezi stranami měla být ujednána služba „Presto“ zpoplatněna částkou , částka, , ověřovací poplatek činí , částka, . Smlouva však není opatřena podpisem žalovaného, namísto podpisu je uvedeno: „Podepisuji , Anonymizováno, “.

4. Z kopie občanského průkazu žalovaného č. , číslo, byla zjištěna identifikace žalovaného. Z listiny označené „Identifikované příjmy“ bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje výši ověřeného čistého měsíčního příjmu ve výši , částka, . Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje následující údaje o žalovaném: společně hospodařící domácnost žalovaného má čtyři členy, z čehož tři mají příjem, výše pravidelných měsíčních výdajů činí , částka, , disponibilní příjem činí , částka, a rezerva pro výdaje je ve výši , částka, .

5. Z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že totožnost žalovaného byla autorizována prostřednictvím platby z bankovního účtu žalovaného. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne , datum, byla poukázána na účet žalovaného č. , č. účtu, částka , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , právnická osoba, Kč a dne , datum, částka ve výši , částka, .

6. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně dne , datum, vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů a dále že dne , datum, byla žalovanému zaslána písemnost.

7. Z podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že uvedeného dne byla žalovanému zaslána písemnost.

8. Z přípisu banky , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že jediným majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný a v období od , datum, do , datum, na něj byla připsána částka , částka, od žalobkyně.

9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:

16. Soud nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalovaného. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaný mohl seznámit s návrhem a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.

17. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované částky ze smlouvy.

18. Dále se soud z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

19. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. 8 Co 114/20119-39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.

20. Žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou částku. Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, svá tvrzení však relevantním způsobem nedoložila. Výdaje na osobu žalovaného představující částku , částka, měsíčně nemají žádný vypovídací charakter. Stejně by mohl žalovaný uvést jinou částku výdajů, avšak není zřejmé, jaký je konkrétní charakter a výše pravidelných měsíčních výdajů žalovaného. Není zřejmé, co konkrétně představuje částka , částka, . Žalobkyně si měla především vyžádat dokumenty (např. SIPO, výpisy z účtu atd.) prokazující výdaje žalovaného na bydlení, stravování, hygienické potřeby apod. a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Pokud jde o příjem žalovaného, žalobkyně eviduje údaj o výši ověřeného čistého měsíčního příjmu , částka, , avšak aniž by tvrdila a prokázala na základě jakého konkrétního dokladu takovou výši čistého měsíčního příjmu žalovaného ověřila. Výše uvedené proto nemohlo postačovat k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Právě naopak žalobkyně si měla vyžádat prokázání životních výdajů žalovaného (pravidelných nákladů na bydlení, energie, stravování atd.) a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Navíc i prohlášení klienta - žalovaného musí žalobkyně prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne, Anonymizováno, , datum, ).

21. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

22. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní soudu - poučovací povinnosti podle § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř., žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

23. Pokud jde o jistinu samotnou, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaný ve výši , částka, na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyni vrátil pouze celkem , částka, , a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne , datum, , jíž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů, danou k poštovní přepravě též dne , datum, . Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn., Anonymizováno, 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. , datum, , plnit měl žalovaný dle výzvy ze dne , datum, do tří dnů, tj. od , datum, je tak žalovaný v prodlení. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).

24. Zbývající žalobní nároky dle výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 59,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,28 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. , datum, ), tj. částky , částka, , sestávající z požadované částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. , částka, . Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce , částka, (tj. 79,72 %), sestávající z částky , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 8,50 % ročně od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, .

26. Náklady řízení žalobkyně ve výši , částka, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Z částky , částka, pak 59,44 % činí , částka, . Povinnost zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. Řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku , částka, . Porovnáním obsahu jiných návrhů žalobkyně s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky z listiny označených jako smlouvy o úvěru, a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výši dlužných částek apod. (srov. řízení vedená Okresním soudem v Litoměřicích např. pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ. Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru.

28. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.