20 C 477/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 347,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 347,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši ve výši 15 % ročně z částky 12 347,13 Kč od 11. 10. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 12 347,13 Kč spolu s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku jako neuhrazené smluvní ceny za dodávky elektřiny. Elektřinu (1,659 MWh) a související služby byly dodané žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně, tj. právnická osoba (dále jen postupitel), na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30. 1. 2023, pro odběrné místo na adrese adresa. Za období od 7. 2. 2023 do 20. 9. 2023 došlo k vyúčtování dodaných služeb postupitelem žalovanému spočívající v dodání plynu a souvisejících služeb při spotřebě 1,659 MWh ve výši 14 347,13 Kč a to na základě faktury č. hodnota. Dluh se stal splatný dne 10. 10. 2023. Z uvedené částky odečetl postupitel přijaté platby ve výši 2 000 Kč. Postoupená dlužná částka činila 12 347,13 Kč. Postupitel uzavřel dne 13. 10. 2017 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 4. 8. 2025.Anonymizováno Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 6. 8. 2025. Zároveň s tím byla téhož dne žalovanému zaslána i předžalobní výzva.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Soud usnesením č. j. spisová značka vyzval účastníky, nechť se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Do dne vydání tohoto rozsudku se ani jedna ze stran k výzvě soudu nevyjádřila. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud provedl důkazy, které předložila žalobkyně, a to: oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 8. 2025; výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne 6. 8. 2025; podací lístek ze dne 6. 8. 2025; Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017; potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 5. 8. 2025; dílčí předávací protokol o postoupení pohledávek č. hodnota; smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30. 1. 2023; vyúčtování za elektřinu za období od 7. 2. 2023 do 20. 9. 2023, kterými byla žalobní tvrzení prokázána; dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek č. hodnota.S072.03 ze dne 29. 3. 2019; dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek č. hodnota.S072.03 ze dne 4. 3. 2020 a dále dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek č. hodnota.S072.03 ze 15. 12. 2021.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smluvního vztahu na základě smlouvy ze dne 30. 1. 2023 došlo k dodávce elektřiny a souvisejících služeb ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě smlouvy vznikla právní předchůdkyni žalobkyně povinnost dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovanému vznikla povinnost zaplatit sjednanou cenu za odebranou elektřinu a poskytnuté služby. Žalovaný však nesplnil svou povinnost, když nezaplatil sjednanou cenu za odebranou elektřinu vyúčtovanou mu právní předchůdkyní žalobkyně za žalované období dle vyúčtování č. hodnota. Celkem tak na úhradu shora uvedeného vyúčtování žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši částka, a to spolu se zákonnými úroky z prodlení. Doba prodlení je odvozena ode dne sjednané splatnosti faktur.

6. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dle zákona účinného v době uzavření smlouvy. Na základě § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a na základě § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) byl žalobkyni nárok přiznán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nárok na zaplacení smluvní ceny prokázala, soud žalobě vyhověl. Žalobkyně má v souladu s § 1970 o. z. nárok rovněž na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne po splatnosti jednotlivých žalovaných částek do zaplacení. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s tehdy účinným nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a který ke dni prodlení s úhradou dlužné částky činil 15 %.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 347,13 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

8. Povinnost zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. Řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Porovnáním obsahu jiných návrhů žalobkyně s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny či plynu, a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výši dlužných částek apod. (srov. řízení vedená Okresním soudem v Litoměřicích např. pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ. Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru.

10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu nebo prostřednictvím exekuce.