20 C 70/2026

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Brachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi původní věřitelkou právnická osoba., IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“). Původní věřitelka poskytla žalovanému dne 3. 7. 2024 částku 12 000 Kč. Žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku ze dne 25. 11. 2025 ničeho neuhradil, žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 15. 10. 2024, což je den následující po dni splatnosti pohledávky. K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025 byla pohledávka postoupena původní žalobkyní společnosti Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba., IČ IČO. Následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2025 postoupena žalobkyni, společnosti právnická osoba., IČ IČO žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: Z potvrzení o provedených plateb z 3. 7. 2024 bylo zjištěno, že v uvedených dnech byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u platební brány ThePay postupně odeslána částka v celkové výši 12 000 Kč na účet č. č. účtu s variabilním symbolem: var. symbol. Ze sdělení banky právnická osoba. ze dne 11. 6. 2026 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. č. účtu je žalovaný, přičemž dne v dne 3. 7. 2024 byla na uvedený účet připsána částka 12 000 Kč pod variabilním symbolem var. symbol.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka postoupila na společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. pohledávku za žalovaným, která na základě smlouvy ze dne 6. 11. 2025 postoupila na žalobkyni pohledávky vyplývající ze smluv uvedených v seznamu pohledávek. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z podacího lístku ze dne 25. 11. 2025 soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána zásilka.

6. Z listiny označené „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 21. 11. 2025 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval 27 558 Kč a dále nákladů právního zastoupení 5 040 Kč. Z podacího lístku ze dne 25. 11. 2025 soud zjistil, že uvedeného dne byla žalovanému zaslána zásilka.

7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

8. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

9. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:

14. Z předložených listinných důkazů nevyplývá, a to ani v jejich souhrnu, že smlouvu o spotřebitelském úvěru žalovaný odsouhlasil a podepsal, a že tedy došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Bylo však zjištěno, že žalovaný postupně obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku 12 000 Kč Anonymizováno na svůj účet č. č. účtu. Dále bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni.

15. Soud má proto za zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o úvěru.

16. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuto žalované plnění bez právního důvodu. Ze sdělení banky právnická osoba. ze dne 11. 6. 2026 vyplývá, že účet, na který byla dne 3. 7. 2024 zaslána částka 12 000 Kč, je vedený na žalovaného. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně v této výši bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 12 000 Kč žalovanému poskytla bez právního důvodu, a proto v souladu s § 2991 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat.

17. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se v prodlení s placením dluhu a je tedy povinen podle § 1970 o. z. zaplatit i úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

19. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem prezentovaném v rozhodnutí č. j. 17 Co 666/2015-143, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč, a to z titulu porušení smluv o úvěru uzavřených mezi žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a dlužníkem, příp. z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud jde o opakovanost podání, pak okresní soud vychází z konstantní rozhodovací praxe odvolacího soudu, kdy splněním podmínky jsou alespoň tři srovnatelné návrhy. Porovnáním obsahu těchto návrhů s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru, resp. z bezdůvodného obohacení a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech poskytnutého plnění, výší poskytnutého úvěru a výší dlužných částek (dále jen „proměnné skutečnosti“). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní, resp. právní základ (např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka). Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t. tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru.

20. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu nebo prostřednictvím exekuce.