21 C 172/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Zuzanou Johnovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce doručovací adresa adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení výživného zletilého dítěte

I. Vyživovací povinnost žalobce [celé jméno žalobce], narozeného [datum], ke zletilé žalované [celé jméno žalované], narozené [datum], naposledy stanovené rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 1. 10. 2014, č.j. [spisová značka], [spisová značka] [anonymizována tři slova] [rok], se zrušuje ke dni 1. 9. 2020.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované (dceři) naposledy stanovené rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 1. 10. 2014, č.j. P 201/2003-112, P a NC 232/ 2014, a to ke dni 1. 9. 2020 s odůvodněním, že žalovaná ukončila studium, resp. že nedůvodně dvakrát opakuje 3. ročník, tedy nestuduje řádně.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že je nadále studentem 3. ročníku [název školy] [anonymizováno 7 slov] [obec], oboru sociální činnost (dále jen jako SOŠ SOU). Otec jí dluží na výživném 55 922 Kč. Ročník opakuje z důvodu vysoké absence, pro níž nebyla hodnocena. Absenci odůvodnila zdravotními a rodinnými problémy. Od ledna 2014 několikrát prodělala tonsilitis chronica, bylo jí doporučeno se vyvarovat většímu množství lidí pro oslabenou imunitu. Od roku 2018 nemá lékařské záznamy, lékaře zbytečně nenavštěvuje, jde o virové onemocnění, na které jsou dostupné léky v lékárně. V roce 2018 2019 se matka rozešla s přítelem, to nesla těžce, neplnila školní povinnosti, v roce 2019 2020 přestala též plnit individuální vzdělávací plán s tím, že si myslela, že neplněním školních povinností napraví rodinnou situaci.

3. Při jednáních, která se ve věci konala, soud provedl dokazování účastníky označenými důkazy, jejichž provedení bylo třeba ke zjištění skutkového stavu v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí věci. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích č.j. [spisová značka], [spisová značka] [anonymizována tři slova] [rok], ze dne 1. 10. 2014 soud zjistil, že jím byla stanovena vyživovací povinnost žalobce k žalované ve výši 4 000 Kč měsíčně. Právní moci nabyl rozsudek dne 25. 11. 2014.

5. Z vysvědčení za školní rok 2018 2019 SOŠ SOU soud zjistil, že žalovaná v prvním pololetí prospěla a měla 310 zameškaných vyučovacích hodin. V druhém pololetí nebyla hodnocena, měla 424 zameškaných hodin, z toho 38 neomluvených.

6. Z vysvědčení za školní rok 2019 2020 SOŠ SOU soud zjistil, že žalovaná nebyla v prvním ani v druhém pololetí hodnocena, v prvním pololetí měla 127 omluvených zameškaných hodin.

7. Z potvrzení o studiu ze dne 1. 9. 2020 a z potvrzení o studiu ze dne 2. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaná je (byla) studentem 3. ročníku SOŠ SOU ve školním roce 2018 2019, 2020 [číslo].

8. Ze sdělení [název školy] [anonymizováno 6 slov], [obec], ze dne 4. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaná je žákyní školy od 1. 9. 2015 čtyřletého oboru [název] [anonymizováno] v denní formě. Ve školním roce 2020 /2021 je v 3. ročníku, který dvakrát opakovala; v roce 2018 2019 z důvodu vysoké absence a neklasifikace, v roce 2019 2020 studovala dle schváleného individuálního vzdělávacího plánu, který neplnila a nebyla proto klasifikována. V současné době pracuje velmi dobře, v distanční výuce komunikuje a plní zadané úkoly.

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

10. Žalobce je otcem žalované. Žalobci byla uložena vyživovací povinnost k žalované rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích č.j. P 201/2003-112, P a NC 232/ 2014, ze dne 1. 10. 2014 s právní mocí dne 25. 11. 2014 ve výši 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná je od 1. 9. 2015 studentem čtyřletého oboru [název] [anonymizováno] [název školy] [anonymizováno 6 slov], [obec]. Ve školním roce 2018 2019 byla studentem 3. ročníku, kdy z důvodu vysoké absence nebyla klasifikována. 3. ročník opakovala v roce 2019 2020 individuálním vzdělávacím plánem, ten neplnila a opět nebyla klasifikována. Nyní, v roce 2020 /2021, opakuje 3. ročník podruhé a pracuje dobře.

11. Podle ust. § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

12. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o.z.), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle odst. 2 vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

13. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

15. Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Soud po zhodnocení provedených důkazů a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu:

17. Soud zaměřil své dokazování především na okolnosti přípravy žalované na budoucí povolání. Při tomto posuzování soud přihlédl k ústavním nálezům Ústavního soudu ČR pod sp. zn. III. ÚS 1805/11 vyjadřující se k otázce trvání vyživovací povinnosti rodiče ke zletilému dítěti, k ústavnímu nálezu IV. ÚS 1247/13 vyjadřující se ke změnám učebních oborů zletilých dětí, především k ústavnímu nálezu sp. zn. II. ÚS 2121/14 vyjadřující se k samoúčelnému studiu a věčným studentům, dále i k ústavnímu nálezu sp. zn. II. ÚS 2121/14 vydaného dne 30. 9. 2014, dle kterého v případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti je třeba přihlížet i k věku dítěte, jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotně právní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na své rodiče a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Touto okolností může být i studium zletilého dítěte na střední škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze„ prodlužovala mládí“.

18. V konkrétním případě je tak třeba zvážit, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí, tedy zda nedosahuje nepřiměřeného množství absencí, rozumně vysvětlitelných a doložených a zda dosažené studijní výsledky potvrzují její skutečný zájem o zvolený obor.

19. Žalovaná, byť soudem poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř., neprokázala omluvitelné důvody pro dvojité opakování ročníku, tedy řádnost studia a neunesla tak břemeno důkazní.

20. V daném případě bylo zjištěno, že žalovaná je studentem čtyřletého odboru [název] [anonymizováno] od 1. 5. 2015. Ve školním roce 2018 2019 a 2019 2020 měla značné absence, i neomluvené, které odůvodňovala svým zdravotním stavem. Dvakrát opakovala 3. ročník z důvodu vysoké absence a neplnění individuálního studijního plánu. Lékařské zprávy, že zdravotní stav žalované byl výrazně zhoršený a bránící žalované řádnému studiu, nedoložila, pouze tvrdila, že měla oslabenou imunitu a častá virová onemocnění. Dále uvedla rodinné problémy.

21. Je zřejmé, že žalovaná má velmi nezodpovědný postoj, čemuž nasvědčuje značné množství absencí a neplnění individuálního vzdělávacího plánu ve dvou školních rocích a úvahy, že neplněním školních povinností dosáhne souladu v rodině. Ani její nepodložené tvrzení o zdravotním stavu nenasvědčuje závažnému zdravotnímu stavu, který by jí bránil v plnění studijních povinností (např. již zmíněným individuálním plánem). Navíc žalovaná vůbec nekomunikovala s žalobcem ohledně studia, opakování ročníku, svých poměrů, lékařského stavu. Je nutno vzít v úvahu, že žalovaná jako dcera je vyživována otcem a i otec má nárok na informace o jejím studijním prospěchu či o studiu a jeho řádném plnění. Všechny tyto okolnosti nasvědčují tomu, že žalovaná se řádně nepřipravovala na své budoucí povolání, neodůvodněně opakovala ročníky studia. Její přístup ke studiu byl značně laxní. Žalované je 22 let a její čtyřleté studium by v případně řádného plnění skončilo nejpozději (reparát) k 30. 9. 2019, tedy o dva roky dříve než nyní plánuje. Z těchto důvodů soud žalobě požadující zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované dnem 1. 9. 2020 vyhověl. Tím změnil předchozí rozhodnutí o výživném.

22. Nutno přihlédnout také k tomu, že rozhodnutí o zrušení vyživovací povinnosti se zpětnou účinností má význam pro trestní stíhání žalobce.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšný byl žalobce, ale žádné náklady mu nevznikly.