21 C 177/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Johnovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Fakturou [číslo] vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované za dodanou elektřinu ([anonymizováno] MWh) včetně služeb za období od [datum] do [datum] částku [částka] a fakturou [číslo] vyúčtovala žalované částku [částka] za dodanou elektřinu ([anonymizováno] MWh) včetně služeb za období od [datum] do [datum]. Dále právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní poplatek za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši [částka] a 2 x [částka] coby poplatek za odeslání upomínky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalobkyni ničeho.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované], EAN odběrného místa: [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodávat žalované sjednané množství elektřiny, převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně odebrat dodanou elektřinu a uhradit řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby v souladu se smlouvou. Cena elektřiny byla stanovena právní předchůdkyní žalobkyně dle ceníku elektřiny, který spolu s všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny (dále jen„ VOP“) tvoří přílohu smlouvy. Podle čl. III. odst. 1 VOP má obchodník (právní předchůdkyně žalobkyně) právo přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny zákazníkovi (žalované) podle ustanovení § 30 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) při neoprávněném odběru elektřiny podle ustanovení § 51 energetického zákona. Podle čl. III odst. 2 VOP náklady na přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny uhradí zákazník (žalovaná) a podle čl. II odst. 7 písm. c) VOP je zákazník (žalovaná) povinna uhradit obchodníkovi (právní předchůdkyni žalobkyně) náklady spojené se zasíláním výzev, upomínek apod. ke splnění povinností a to dle platného ceníku smluvních pokut a speciálních služeb (dále jen„ ceník“). V ceníku je uvedena smluvní pokuta za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši [částka] a smluvní pokuta za upomínku ve výši [částka].

4. Z faktury [číslo] ze dne [datum], splatné dne [datum], soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyúčtovala částku [částka] za dodanou elektřinu (1,322 MWh) za období od [datum] do [datum]. Z faktury [číslo] ze dne [datum], splatné dne [datum], soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyúčtovala částku [částka] za dodanou elektřinu (0,646 MWh) za období od [datum] do [datum] a z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla vyúčtovaná částka [částka] na základě ceníku právní předchůdkyně žalobkyně.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [rok] ze dne [datum] včetně dodatku [číslo] dodatku [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel, postoupila žalobkyni, jako postupníkovi, pohledávky s jejich příslušenstvím a veškerými právy s nimi spojenými vzniklé ze smluv o dodávkách elektřiny a/nebo zemního plynu nebo smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a/nebo zemního plynu nebo smluv o poskytování služeb elektronických komunikací, které uzavřel postupitel se svými klienty, a to v dílčích souborech.

6. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně kupní cenu za postoupení Dílčího souboru pohledávek [číslo] dle smlouvy o postoupení pohledávek č. [rok] ze dne [datum].

7. Z dílčího předávacího protokolu o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že součástí portfolia postoupeného právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitele, na žalobkyni, jako postupníka, byla i pohledávky za žalovanou (evidována pod č. dlužníka [anonymizováno]).

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalované postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni.

9. Z upomínky [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení částky [částka]. Upomínkou [číslo] ze dne [datum] vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou k úhradě částky [částka].

10. Z přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzývala žalovanou k zaplacení žalované částky. Z výpisu z poštovního podacího archu ze dne [datum] soud ověřil, že tohoto dne byla žalované odeslána zásilka.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] jejíž součástí byly VOP a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Uvedenou smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná neuhradila fakturu [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum], za odebrané množství energie [anonymizováno] MWh, v ceně [částka]; fakturu [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], za odebrané množství energie [anonymizováno] MWh, v ceně [částka] a fakturu [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], kterou byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka]. [příjmení] [částka] odpovídá poplatkům za upomínky (2 x [částka]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dílčího protokolu o postoupení pohledávek [číslo] (seznamu postupovaných pohledávek) byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně.

12. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

13. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaná nesplnila svoji povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se ve výše uvedené smlouvě ve spojení s VOP a ceníkem právní předchůdkyně žalobkyně zavázala, a tím se dostala do prodlení s úhradou částky [částka] a částky [částka]. Upomínky za [částka] (2 x [částka]) posoudil soud jako příslušenství pohledávky dle § 513 o. z. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Soud tedy v tomto rozsahu žalobě vyhověl.

15. Pokud jde o částku [částka] představující smluvní pokutu, byť ji žalobkyně označuje jako smluvní poplatek, nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že ujednání bylo sjednáno platně.

16. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, vyplývá, že žalovaná uzavřela smlouvu jako nepodnikatel – tedy v postavení spotřebitele. Dle konstantní judikatury Ústavního soudu a zejména nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, v němž Ústavní soud ČR uvedl, že„ …Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. A proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele také očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu v poctivost svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu (srov. § 265 obchodního zákoníku nebo § 6 nového občanského zákoníku). V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velkosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci obchodních podmínek a sazebníku. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

17. Z uvedeného plyne závěr, který dle názoru soudu dopadá na projednávanou věc, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající sankci zásadně nemohlo být součástí všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis a jíž za smlouvu považuje), v daném případě smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny. Soud tedy má za to, že ve spotřebitelských vztazích je nezbytné, aby spotřebitel byl upozorněn na ta ujednání, která mají zásadní význam z hlediska jeho práv a povinností a zároveň nejsou pouze technického či vysvětlujícího charakteru. Mezi taková ujednání nepochybně patří též ujednání o sankci, neboť není pouhým upřesněním (technické nebo vysvětlující povahy) sjednané povinnosti, ale zakládá pro spotřebitele jinou situaci, než kterou by mohl očekávat. Je-li tedy ujednání o sankci uvedeno pouze v obchodních podmínkách a ceníku služeb, nikoli ve smlouvě samotné, je takové ujednání dle soudu neplatné (§ 55 odst. 2 a § 56 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. a § 1813 až 1815 občanského zákoníku).

18. V této souvislosti soud dodává, že dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (srovnej Cpjn 200/2013, R 102/2013 civ.) ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 6 OZ. S ohledem na shora uvedené soud v rozsahu [částka], představující smluvní pokutu za odpojení z důvodu neoprávněného odběru, žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92 % a úspěchu žalované v rozsahu 8 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

20. Bylo zjištěno, že žalobkyně podala u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob, návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření, však je totožný či jen s drobnými odchylkami, je zde jednota v osobě žalobkyně a jejího advokáta, sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. Navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel a jde o smlouvu, u které je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem, soud proto hodnotí žalobu ve věci jako tzv.„ formulářovou“ žalobu. Proto soud při určování výše odměny za učiněné úkony právní pomoci dle ustanovení § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě a podání žaloby vyšel z ustanovení § 14b odstavec 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, když řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] a v řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení.

21. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.