21 C 182/2019
č. j. 21 C 182/2019-139
V PLATNOSTIOkresní soud v Litoměřicích rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 64 530,72 Kč s příslušenstvím, včetně úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení. Soud uznal, že mezi žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž splátky nebyly pravidelně uhrazeny. Pohledávka byla zákonitě postoupena žalobkyni, což bylo žalovaným oznámeno, a jejich nesplácení bylo prokázáno důkazy. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 22 305 Kč a o odměně opatrovnice ve výši 9 780 Kč, která byla přiznána za jednotlivé úkony právní služby.
Plný text
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Johnovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného oba zastoupeni opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 64 530,72 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 64 530,72 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 077,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 64 530,72 Kč ve výši 8,05 % ročně od 2. 2. 2018 do zaplacení, s úrokem 10,9 % ročně z částky 60 689,72 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení, s úrokem 10,9 % ročně z částky 1 378 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 22 305 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně. III. titul jméno příjmení, advokátce se sídlem adresa, se coby ustanovené opatrovnici žalovaných 1 a 2 přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 9 780 Kč.
1. Žalobkyně se po žalovaných domáhala zaplacení částky 64 530,72 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanými dne 9. 5. 2017 smlouvu o úvěru, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovaným částku 60 000 Kč, úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaní se zavázali společně a nerozdílně splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě spolu s úroky z úvěru ve výši 10,90% ročně a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, popř. pojištění dle aktuálního sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaní nespláceli řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 18. 11. 2017, o tom byli žalovaní vyrozuměni dopisy ze dne 18. 11. 2017 a zároveň byli vyzváni k úhradě dluhu. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2018 převedla na žalobkyni. Žalovaní ani přes předžalobní upomínku neuhradili ničeho. Jistina představuje 62 067,72 Kč, která se skládá z neuhrazeného zůstatku úvěru 60 689,72 Kč a připsaných úroků z úvěru 1 378 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky z prodlení 1 077,38 Kč, poplatky 2 463 Kč a běžící úroky.
2. S ohledem na skutečnost, že pobyt žalovaných, kteří jsou anonymizováno státní příslušnosti, není znám a nelze jim doručit na poslední známou adresu, byla jim podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanské soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) usnesením ze dne 5. 3. 2021, č. j. číslo jednací a usnesením ze dne 19. 4. 2021, č. j. číslo jednací ustanovena opatrovnice z řad advokátů, titul jméno příjmení, advokátka se sídlem adresa.
3. V dané věci je dán mezinárodní prvek, soud tak nejprve zkoumal svou pravomoc a příslušnost. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Nd 25/2014,„ Pravidla mezinárodní příslušnosti zakotvená v čl. 16 odst. 2 Brusel I se uplatní v případě žaloby směřující proti spotřebiteli, pokud má spotřebitel bydliště na území některého z členských států, popř. pokud na území některého z členských států měl své poslední známé bydliště, a to bez ohledu na jeho státní příslušnost.“. Poslední známá adresa žalovaných byla v obvodu soudu. Zdejší soud tedy je dle judikatury (dále též rozsudek SDEU ve věci Lindner) příslušný k rozhodnutí ve věci.
4. Opatrovnice žalovaných k žalobě uvedla, že pokud bude nárok prokázán předloženými listinami, nemá námitek.
5. Soud jednal dne 22. 6. 2021 za přítomnosti právního zástupce žalobkyně a opatrovnice žalovaných, přičemž provedl žalobkyní navržené listinné důkazy.
6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 5. 2017 včetně VOP, ceníku a sestavy č. anonymizováno - podklady pro soudní jednání soud zjistil, že mezi žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaní čerpali 60 000 Kč, úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaní se zavázali splácet poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách ve výši 1 268 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 10,90 % ročně a poplatky za poskytnutí úvěru, popř. pojištění dle aktuálního sazebníku.
7. Ze zprávy bankovní ústav anonymizována dvě slova ze dne 3. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaní v žádosti o úvěr uvedli příjem ze zaměstnání ve výši 15 858 Kč a 15 000 Kč tj. dohromady 30 858 Kč, přičemž tyto údaje byly ověřeny na základě kontroly příchozích transakcí na účtech žalovaných. Žalovaní dále v žádosti o úvěr uvedli výdaje ve výši 3 000 Kč, banka však stanovila životní výdaje žalovaných (domácnosti) po zohlednění jejich situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 11 251 Kč. Bylo rovněž zjištěno, že žalovaný č. 2 měl v době žádosti již úvěr u bankovní ústav anonymizováno se splátkou 1 200 Kč měsíčně. Po zhodnocení finanční situace žadatelů, dospěla banka k závěru, že příjem žalovaných je dostatečný k pokrytí splátek požadovaného úvěru i životních výdajů. Z výpisů z účtů žalované č. 1 za období od 1. 10. 2016 do 31. 1. 2017, období od 1. 2. 2017 do 28. 2. 2017, období od 1. 3. 2017 do 31. 3. 2017, období od 1. 4. 2017 do 30. 4. 2017, období od 1. 5. 2017 do 30. 5. 2017 a dále výpisů z účtu žalovaného č. 2 za období od 1. 10. 2016 do 31. 10. 2016, období od 1. 11. 2016 do 30. 11. 2016, období od 1. 12. 2016 do 31. 12. 2016, období od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2017, období od 1. 2. 2017 do 28. 2. 2017, období od 1. 3. 2017 do 31. 3. 2017, období od 1. 4. 2017 do 30. 4. 2017, období od 1. 5. 2017 do 30. 5. 2017 s lustrací do CCB soud zjistil že žalované č. 1 chodil příjem cca číslo tisíc Kč a žalovanému č. 2 cca 15 tisíc Kč.
8. Z dopisu poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 17. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaná č. 1 byla vyzývána k úhradě dlužných splátek.
9. Z dopisu, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 18. 11. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 18. 11. 2017, o tom byl žalovaný č. 2 vyrozuměn dne 18. 11. 2017 a zároveň vyzván k úhradě dluhu.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2018 včetně přílohy č. 1/ seznam pohledávek, dohody o úplatě z 31. 1. 2018, dodatku č. 1 k dohodě o úplatě ze dne 1. 2. 2018, potvrzení o zaplacení kupní ceny z 2. 2. 2018, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 2. 2018 a 21. 2. 2018 včetně podacích lístků ze dne 21. 2. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku na žalobkyni a postoupení bylo žalovaným oznámeno.
11. Žalovaní byli před žalobou vyzváni k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2018 včetně podacího lístku ze dne 27. 2. 2018 a předžalobní výzvou ze dne 28. 2. 2018 včetně podacího lístku ze dne 28. 2. 2018.
12. Z výpisu veřejného rejstříku soud zjistil subjektivitu žalobkyně.
13. Z těchto všech důkazů bylo jednoznačně zjištěno, že veškerá tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy o úvěru uvedená v žalobě má soud za prokázaná. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanými uzavřela dne 9. 5. 2017 smlouvu o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně žalovaným poskytla 60 000 Kč, ti se je zavázali vrátit spolu s úrokem 10,90 % ročně v měsíčních splátkách po 1 268 Kč. Žalovaní nehradili řádně a včas, dostali se do prodlení a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila k 18. 11. 2017. Pohledávka za žalovanými, vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2018, o této skutečnosti byli žalovaní vyrozuměni dopisem ze dne 20. 2. 2018 a 21. 2. 2018. Výzvou ze dne 26. 2. 2018 a dne 28. 2. 2018 byli žalovaní upozorněni na možnost soudního vymáhání pohledávky.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Podle § 1880 o. z. Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
17. Po právní stránce posoudil soud daný případ ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z., přičemž jeho výše byla stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. V daném případě soud tedy dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanými byla na základě občanského zákoníku uzavřena dne 9. 5. 2017 smlouva o úvěru. Žalovaní sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nespláceli řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a následně pohledávku postoupila na žalobkyni.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 305 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 582 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 530,72 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu) a z částky 1 850 Kč za dva úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění a odvolání proti usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 11. 2020, č. j. 21 C 182/2019-80) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 300 Kč ve výši 3 423 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon vyjádření žalobkyně ze dne 19. 5. 2020 a doplnění žaloby ze dne 23. 4. 2021, neboť tyto úkony neshledává jako účelně vynaložené. Dle názoru soudu měla být všechna skutková tvrzení a důkazy obsaženy již v žalobě.
20. O odměně titul jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, coby ustanovené opatrovnici žalovaných soud rozhodl tak, že jí přiznal za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, resp. ustanovení opatrovnicí, účast na jednání soudu dne 22. 6. 2021, sepsání vyjádření ve věci ze dne 12. 4. 2021 odměnu dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. ve spojení s § 12a odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 64 530,72 Kč, sestávající z částky 2 960 Kč (částka po snížení o 20 % dle § 12a odst. 1,2 a. t.) za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Celkem tedy soud přiznal odměnu ve výši 9 780 Kč, přičemž opatrovnice není plátcem DPH. Ačkoli ustanovená opatrovnice zastupovala oba žalované, byla jí přiznána odměna za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení resp. ustanovení opatrovnicí, sepsání vyjádření ve věci ze dne 12. 4. 2021, účast na jednání soudu dne 22. 6. 2021), počítané jednou v plném rozsahu bez krácení a vynásobení za zastupování dvou osob, neboť v daném případě prováděla pro oba žalované totožné úkony najednou. Bylo by tedy neúčelné jí přiznat 2 x odměnu za jednu a tutéž věc resp. úkon.
21. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.