21 C 182/2021

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. jméno příjmení a soudců JUDr. Leony Výborné a Mgr. Pavla Suchého ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení zdánlivosti, neplatnosti ev. zániku darovací smlouvy, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 16. února 2022, č. j. číslo jednací , ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne 29. dubna 2022, č. j. číslo jednací ,

I. Rozsudky okresního soudu se potvrzují.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem ze dne 16. února 2022, č. j. [číslo jednací], okresní soud zamítl žalobu na určení, že je neplatná darovací smlouva, uzavřená mezi žalobcem a žalovanou dne [datum], jíž žalobce daroval žalované nemovitosti v obci a k. ú. [obec] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví 22, tj. pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], dále pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], dále pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba zemědělského stavení bez č. p. či č. e., a pozemky p. [číslo] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Rozsudkem ze dne 29. dubna 2022, č. j. [číslo jednací], dále zamítl žalobu na určení, že stejná darovací smlouva je zdánlivá a in eventum zanikla. Oběma rozsudky shodně dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Žalobce se určení zdánlivosti, neplatnosti či zániku darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovanou domáhal s odůvodněním, že jeho manželka - žalovaná zneužila náhlého zhoršení zdravotního stavu žalobce, odvezla jej na městský úřad, kde na žalobce naléhala k (ověřenému) podpisu předmětné darovací smlouvy. Ten ji podepsal, aniž by si ji přečetl, nebo se s listinou seznámil, v čemž žalobce spatřuje neplatnost smlouvy, respektive její zdánlivost, neboť žalobce v jejím rámci neprojevil svou svobodnou a pravou vůli. Pro případ, že by nebyla soudem zdánlivosti či neplatnost darovací smlouvy shledána, žalobce od darovací smlouvy odstoupil z důvodu odvolání daru pro nevděk.

3. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce spatřoval nejprve, tj. v době, kdy na základě darovací smlouvy ještě nedošlo ke vkladu vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí, ve skutečnosti, že určení zdánlivosti (nicotnosti), eventuálně neplatnosti či zániku darovací smlouvy by vedlo k vydání negativního rozhodnutí katastrálního úřadu ve věci vkladového řízení (zabránilo by vkladu vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí). Poté, co bylo vlastnické právo žalované na základě darovací smlouvy do katastru nemovitostí vloženo, žalobce změnil svá tvrzení stran existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, když nadále naléhavý právní zájem spatřoval v návaznosti na do katastru nemovitostí zapsanou poznámku spornosti, kdy po určení zdánlivosti, neplatnosti, respektive zániku darovací smlouvy katastr vymaže všechny zápisy, vůči nimž poznámka spornosti působí.

4. Okresní soud, aniž by neprováděl dokazování, žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že na žalobcem požadovaném určení není dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť žalobce tvrdil, že s účinky ke dni [datum] byla na základě darovací smlouvy ze dne [datum] jako vlastnice předmětných nemovitostí do katastru nemovitostí zapsána žalovaná a tento stav trval ke dni vyhlášení rozsudků. Zdůraznil, že soudní praxe je jednotná v názoru, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, přičemž ze soudní judikatury vyplývá, že lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti (zdánlivosti či zániku) smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká. Určení neplatnosti (zdánlivosti či zániku) smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlastnictví), na základě tohoto určení by nemohlo dojít ke změně zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí a rozhodnutí o neplatnosti (zdánlivosti či zániku) smlouvy by nemělo praktické důsledky.

5. Výroky o nákladech řízení okresní soud odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tím, že úspěšné žalované náklady řízení nevznikly, resp. se práva na jejich náhradu vzdala.

6. Žalobce podal nejprve odvolání proti prvnímu v pořadí vydanému rozsudku okresního soudu, v němž jednak poukázal na skutečnost, že okresní soud rozhodl jen o části žalobou uplatněného nároku (jen o určení neplatnosti právního jednání, nikoliv již o určení jeho zdánlivosti či případného zániku), pro což navrhl vydání doplňujícího rozsudku. Žalobce dále uvedl, že je mu dřívější judikatura Nejvyššího soudu České republiky týkající se naléhavého právního zájmu známa, je však přesvědčen o tom, že není již bezvýjimečně aplikovatelná i v podmínkách platnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a na něj navazujících předpisů, zejména § 24 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. V podrobnostech žalobce odkázal na své podání ze dne [datum], jímž reagoval nejen na změnu vlastnického práva stran souzených nemovitostí ve prospěch žalované, k níž v mezidobí jejím zápisem do katastru nemovitostí došlo, ale i na sdělení směřované okresnímu soudu stran připravenosti žalobce tvrdit a prokázat naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když v tomto podání žalobce uvedl důvody, pro které požadované určení zdánlivosti, neplatnosti či zániku právního jednání je v posuzovaném případě způsobilým rozhodnutím k tomu, aby toto mělo své„ preventivní, ale i praktické důsledky, spočívající ve změně stavu zápisů vlastnického práva v katastru nemovitostí“. Připomněl, že žaloba v projednávané věci byla podána v době, kdy vlastnické právo zapsané v katastru nemovitostí svědčilo ještě žalobci, byť již probíhalo řízení o vklad vlastnického práva ve prospěch žalované. Dne [datum] žalobce u příslušného katastrálního úřadu podal na základě podané předmětné žaloby návrh na vyznačení poznámky spornosti na listu vlastnictví 22 pro k. ú. [obec], poznámka spornosti byla následně v katastru nemovitostí vyznačena. Dne [datum] bylo katastrálním úřadem vydáno rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalované s právními účinky ke dni [datum], dne [datum] byl žalobce o této skutečnosti katastrálním úřadem vyrozuměn. V návaznosti na tyto rozhodné skutečnosti, k nimž došlo po podání žaloby, žalobce doplnil a upřesnil podanou žalobu a upravil tvrzení týkající se vylíčení skutečností, z nichž dovozoval naléhavý právní zájem, tak, že vydáním navrhovaného rozhodnutí dosáhne žalobce zákonem předvídané nápravy spočívající v odstranění vadného zápisu v katastru nemovitostí. Tento závěr i zákonem předvídaný postup má totiž„ nově“ (oproti dřívější a tedy z tohoto důvodu a v tomto konkrétním případě již zřejmě překonané judikatuře soudů) s účinností občanského zákoníku i katastrálního zákona, tedy od [datum], oporu přímo v zákoně, a to v § 984 a § 986 občanského zákoníku a § 24 odst. 1 a odst. 3 katastrálního zákona. Z těchto důvodů žalobce nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že žalobou navrhované určení zdánlivosti, neplatnosti či zániku právního jednání není způsobilé přivodit přímou změnu stavu zápisu v katastru nemovitostí, tedy že by nemělo praktické důsledky. Žalobce dále„ předložil“ odvolacímu soudu k posouzení otázku, zda naléhavý právní zájem na požadovaném určení nevyplývá přímo ze zákona, aniž by jej bylo nutno odůvodňovat a prokazovat. Právní teorie i judikatura vyšších soudů totiž dovodila, že není třeba tvrdit, prokazovat či odůvodňovat naléhavý právní zájem u určovacích žalob v případě, kdy uplatnění práva právě určovací žalobou stanoví přímo sám zákon (např. žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru dle § 72 zákoníku práce, dále celá řada určovacích žalob podávaných ve věci řešení sporů o dědické právo za podmínek § 170 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních či dříve § 175k o. s. ř., nebo žaloba o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby dle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách). K názoru, že odpadl požadavek na existenci naléhavého právního zájmu také v případech spadajících do působnosti ustanovení § 985 a § 986 občanského zákoníku žalobce odkázal na právní literaturu - [příjmení], Lenka. § 986 – Poznámka spornosti zápisu. In: SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]) . 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s.

54. ISBN [číslo]), podle níž„ lze tedy shrnout, že prostředkem k nápravě situace, kdy byl do veřejného seznamu proveden zápis bez právního důvodu, je žaloba na určení existence či neexistence práva, které bylo takovým zápisem dotčeno, která však není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu § 80 o. s. ř., nýbrž žalobou mající oporu přímo v § 986 (srov. výklad k § 985 bod 5). Žalobce tedy namísto skutečností, z nichž dovozuje existenci naléhavého právního zájmu, musí uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že byly naplněny předpoklady k podání žaloby podle § 986, tedy tvrdit, že je zde zápis ve veřejném seznamu provedený bez právního důvodu a dále, že žalobce je tímto zápisem dotčen ve svém knihovním právu“. Žalobce uzavřel, že okresní soud nesprávně věc posoudil po stránce právní, pokud neshledal existenci naléhavého právního zájmu na podané určovací žalobě, kdy případně, aniž by jeho dotvrzování vůbec vyžadoval, podanou žalobu pro údajný nedostatek naléhavého právního zájmu bez dalšího věcného projednání zamítl. Dále doplnil, že případné vyhovění podané žalobě by mělo„ typicky“ preventivní charakter, neboť by jí byl vyřešen„ celý obsah sporného a nejistého právního vztahu, vyplývajícího z obsahu sporného vlastnického práva obou účastníků k nemovitostem“. V případě vyhovění žalobě v kterékoliv z navrhovaných částí žalobního návrhu by došlo nejen k výmazu vlastnického práva svědčícího bez řádného právního titulu žalované, ale též i jakýkoliv případných dalších zápisů provedených po doručení návrhu na zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí. Konečně nelze v důsledku zákonem předpokládaných účinků mít dle žalobce za to, že by předmětnou žalobou nebyly vyřešeny všechny sporné vztahy k nemovitostem mezi účastníky, či příp. dalšími, později zapisovanými osobami, tedy že by žaloba a rozhodnutí o ní mohlo vést ke zbytečnému zmnožování sporů či z těchto důvodů napadání jiných žalob. Další vadu řízení vedeného před okresním soudem žalobce spatřuje ve skutečnosti, že přesto, že se žalobce z vážných zdravotních důvodů neúčastnil jednání okresního soudu, jak bylo doloženo lékařskou zprávou, okresní soud neposkytl jeho zástupci jím požadovanou lhůtu k poradě s žalobcem za účelem případného doplnění žalobních tvrzení či tvrzení stran naléhavého právního zájmu, které mohlo vést ve svém důsledku i k případné změně žalobního petitu. Žalobce potvrdil, že jeho zástupce obdržel dne [datum] spolu s předvoláním k jednání písemné upozornění okresního soudu, aby při jednání byl připraven tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na určení, žalobce tvrzení včetně označení důkazních návrhů provedl jak písemně, tak v průběhu jednání okresního soudu. Zástupce žalobce však nebyl bez možnosti porady s klientem připraven reagovat na opakovanou výzvu soudu k doplnění tvrzení o existenci naléhavého právního zájmu. Z důvodu„ procesní a právní opatrnosti“ pro případ, že by odvolací soud neshledal podané odvolání důvodným, navrhl žalobce změnu žaloby tak, že krom již požadovaného určení zdánlivosti, neplatnosti či zániku darovací smlouvy ze dne [datum], se žalobce domáhá též určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. Další odvolací důvod žalobce spatřuje v tom, že okresní soud nezjišťoval skutkový stav věci, když neprovedl žádný z navržených důkazů.

7. Rovněž proti doplňujícímu rozsudku ze dne [datum] podal žalobce odvolání, v něm, jde-li o odvolací důvody, odkázal na první v pořadí podané odvolání, a doplnil, že okresní soud dále zatížil řízení vadou, které spočívá v tom, že před vyhlášením doplňujícího rozsudku žalobce provedl změnu žaloby, avšak okresní soud o ní nerozhodl. Navrhl proto, aby o změně žaloby rozhodl odvolací soud a následně aby oba napadené rozsudky okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

8. Žalovaná ve vyjádření k odvolání vyjádřila vůli předmětné nemovitosti, vyjma jednoho pozemku, žalobci vrátit, vázala to však na vydání konkrétních věcí, dále popsala své problematické vztahy s dcerou žalobce.

9. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání byla podána osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), jsou přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), byla podána v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudky okresního soudu spolu s řízením jejich vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobce nejsou důvodná. O věci samé rozhodl po jednání, jehož se neúčastnila žalovaná, jednání konal, přestože žalovaná žádala o jeho odročení, neboť odvolací soud žádost žalované neshledal důvodnou (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

10. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Judikatura obecných soudů v minulosti dovodila, že právní otázka (platnost smlouvy, její existence, popřípadě její zrušení), o níž má být rozhodnuto určovacím výrokem, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, a proto není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu. Jestliže však právní postavení žalobce je zpochybněno převodní smlouvou, na základě které má (teprve) dojít ke vkladu vlastnického či jiného věcného práva k nemovitosti do katastru, resp. jestliže vyslovení neplatnosti, neexistence (zdánlivosti) či zrušení takové smlouvy, podle které dosud nebyl povolen vklad do katastru, by mohlo mít příznivý vliv na právní postavení žalobce, lze přípustnost žaloby ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. dovodit (to samozřejmě platí s přihlédnutím ke stavu, který je zde v době rozhodování soudu – § 154 odst. 1 o. s. ř.), neboť vyhovění takové žalobě by zejména zabránilo vkladu vlastnického práva ve prospěch nabyvatele podle neplatné, zdánlivé či zrušené smlouvy. Dále, po vkladu vlastnického práva nabyvatele do katastru nemovitostí, žaloba o určení neplatnosti, zdánlivosti či zrušení převodní smlouvy již preventivní funkci splnit nemůže, neboť rozhodnutí o ní (bylo-li by žalobě vyhověno) není objektivně způsobilé předejít případným dalším soudním sporům mezi účastníky smlouvy, respektive není způsobilé vést k opětovnému zápisu převodce do katastru nemovitostí jako vlastníka nemovitosti. Došlo-li ke vkladu vlastnického práva nabyvatele do katastru nemovitostí na základě smlouvy, o níž převodce tvrdí, že je neplatná, neúčinná, popřípadě že byla zrušena, lze se domoci nápravy (podle žalobce nesprávného, skutečnosti neodpovídající) zápisu v katastru nemovitostí rozhodnutím soudu, jímž je deklarováno (určeno) vlastnické právo převodce.

12. Ustanovení § 24 odst. 1 věta třetí zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, hovořící o vyznačení poznámky spornosti zápisu na základě návrhu žalobce, že podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené, dopadá pouze na situaci, kdy se ještě před skončením vkladového řízení (před povolením vkladu vlastnického práva na nabyvatele dle neplatné, zdánlivé či zrušené smlouvy) žalobce domohl vydání předběžného opatření, kterým soud uložil žalovanému, aby s nemovitostí, která je předmětem převodní smlouvy, nenakládal. V takové situaci návrh na vklad práva týkajícího se této nemovitosti, o němž dosud nebylo příslušným katastrálním úřadem pravomocně rozhodnuto, pozbývá své právní účinky, a to nezávisle na tom, jak dopadne soudní spor o určení neplatnosti, zdánlivosti či zrušení smlouvy. Z uvedeného důvodu není nutné, aby katastrální úřad vyčkával na skončení tohoto sporu a vkladové řízení přerušoval a návrh na vklad bez dalšího zamítne – nabyvatel práva (v projednávané věci žalovaná), po dobu, po kterou běží řízení o určení neplatnosti, zdánlivosti či zrušení smlouvy, nemá možnost zahájit vkladové řízení (pokud by tak učinil, byl by jeho vklad zamítnut, neboť by stále bylo účinné předběžné opatření zakazující mu nakládat s nemovitostmi), a to až do skončení soudního řízení zahájeného žalobou na určení neplatností, zdánlivosti či zrušení převodní smlouvy. Jestliže by výsledkem soudního řízení bylo rozhodnutí, jímž by byla určena neplatnost či zdánlivost či zrušení převodní smlouvy, potom by takové rozhodnutí soudu do budoucna navždy bránilo vkladu vlastnického práva podle takové převodní smlouvy, byla-li by žaloba na určení zamítnuta, mohl by nabyvatel práva z převodní smlouvy opětovně podat návrh na vklad práva nabytého převodní smlouvou, v takové situaci by povolení vkladu již nic nebránilo, neboť skončením soudního řízení by pozbylo účinků v něm nařízené předběžné opatření (§ 77 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.). Nejsou-li splněny obě uvedené podmínky (nařízení předběžného opatření a zápis poznámky spornosti), jako tomu bylo v projednávané věci (žalobce sice podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal, aby žalované bylo zakázáno nakládat s předmětnými nemovitostmi, návrh na nařízení předběžného opatření žalobce však byl pravomocně usnesením okresního soudu ze dne 1. 7. 2021, č. j. 21 C 182/2021 - 30, zamítnut) a dojde-li k povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka (nabyvatele dle převodní smlouvy) do katastru nemovitostí, potom již není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti, zdánlivosti či zrušení převodní smlouvy a žalobce (osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti, ale jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí není) musí, má-li být se svou žalobou úspěšný, změnit žalobu a požadovat určení, že je vlastníkem sporných nemovitostí. Z ustanovení § 986 odst. 1 občanského zákoníku totiž vyplývá, že v takové situaci je ten, kdo je nesprávným zápisem v katastru nemovitostí dotčen na svých právech (žalobce),„ může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno“. Výmaz popíraného zápisu však zjevně není skutečným cílem sledovaným dotčenou osobou, nýbrž pouze prostředkem k obnovení původního stavu, tj. zápisu práva skutečného vlastníka do katastru nemovitostí. To, oč jde, je tedy dosáhnout takového rozhodnutí soudu o vlastnickém právu, na jehož základě může být toto právo do katastru nemovitostí znovu zapsáno. Výsledek, kterého má být dosaženo, je tedy zjevně stejný jako v případech předvídaných v § 985 občanského zákoníku – obě ustanovení míří totiž na situaci, kdy je třeba odstranit rozpor mezi skutečným a zapsaným stavem v katastru nemovitostí, pouze je zde rozdílný způsob vzniku tohoto rozporu. Logicky k řešení obou situací přísluší stejný mechanismus, jímž je žaloba na určení existence sporného práva – v projednávaném případě tak žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí (srov. [příjmení], J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, komentář k § 985 a § 986, dále rovněž Baudyš. P.: Katastrální zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, komentář k § 18).

13. Vzhledem k tomu, že na základě převodní smlouvy, o níž žalobce tvrdí, že je neplatná, zdánlivá, respektive že byla zrušena, již bylo vloženo vlastnické právo žalované do katastru nemovitostí, nemá žalobce naléhavý právní zájem na určení, že převodní smlouva je neplatná, zdánlivá či byla zrušena, neboť případné vyhovění žalobě na takové určení by nebylo adekvátním podkladem pro změnu zápisu vlastnického práva (ve prospěch žalobce) v katastru nemovitostí; takovým podkladem by bylo pouze rozhodnutí soudu určující, že žalobce je vlastníkem nemovitostí, přičemž otázky neplatnosti, zdánlivosti, resp. zrušení převodní smlouvy by byly zkoumány v řízení, které by vydání rozhodnutí o určení vlastnického práva předcházelo, jako předběžné. Poukaz žalobce na ustanovení § 985 a § 986 občanského zákoníku na uvedeném nic nemění, neboť zde zachycená právní úprava řeší postup v případě, že stav zapsaný v katastru nemovitostí není v souladu se skutečným právním stavem (kdy došlo k tvrzené nesprávné změně zápisu v katastru nemovitostí), k jehož rámci se má osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu způsobem, který povede k výmazu takového zápisu, resp. obnovení zápisu původního, když tímto postupem je podle názoru odvolacího soudu zahájení řízení, jehož výsledkem je vydání rozhodnutí, které určuje, kdo je nositelem do katastru nemovitostí zapisovaného práva, nikoliv rozhodnutí určující neplatnost, zdánlivost či zrušení smlouvy, na jejím základě již došlo k zápisu práva do katastru nemovitostí.

14. Odvolací soud v této souvislosti dále zdůrazňuje, že v době, kdy probíhalo řízení před okresním soudem, žalobce neučinil jeho předmětem požadavek na určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem, neboť příslušnou změnu žaloby učinil až v podání, které směřoval vůči odvolacímu soudu (nikoliv okresnímu soudu), tedy v rámci odvolání, které podal proti prvnímu ve věci vydanému rozsudku okresního soudu. V tomto podání je jednoznačně uvedeno, že požadavek na určení vlastnického práva žalobce uplatňuje pro případ, že by„ odvolací soud neshledal podané odvolání důvodným“. Okresnímu soudu tak nepříslušelo o změně žaloby rozhodnout, tudíž nerozhodnutí o změně žaloby nemůže představovat procesní vadu zatěžující řízení, které vedl.

15. Ani další žalobcem namítaná procesní vada řízení nenastala, když žalobce i jeho zástupce měl dostatek času na vylíčení skutkových tvrzení i okolností, z nichž žalobce dovozuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Jak sám žalobce uvedl v podání datovaném dnem [datum], o povolení vkladu vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem se dozvěděl již [datum], a tudíž měl do okamžiku, kdy o věci samé rozhodoval okresní soud, více než 6 měsíců na to, aby na tuto skutečnost odpovídajícím způsobem zareagoval. Odvolací soud tak nesouhlasí s žalobcem, že mu okresní soud svým postupem znemožnil uplatnit řádným způsobem svá procesní práva, když špatný zdravotní stav, jehož se žalobce dovolával, dle žalobcem předložené lékařské zprávy nastal až v posledním měsíci uvedené doby (z lékařské zprávy se podává, že žalobce v únoru 2022 podstoupil amputaci končetiny).

16. Z vyložených důvodů proto odvolací soud rozsudky okresního soudu jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroků o nákladech řízení, o nichž okresní soud rozhodl rovněž správně.

17. Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. V odvolacím řízení byla zcela úspěšnou účastnicí žalovaná, která by proto měla mít právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalované v odvolacím řízení náklady nevznikly.