21 C 260/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Šlapalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu k službě [anonymizováno] účet, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěrového rámce žalované, kdy žalovaná dle svých potřeb libovolně čerpala úvěr prostřednictvím tzv. Twisto karty. Žalovaná prostřednictvím [anonymizováno] karty provedla transakce v celkové výši [částka]. Ve smlouvě se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni jednotlivé vyúčtované transakce za využití [anonymizováno] karty a dále poplatek za prodloužení splatnosti v případě, že neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce. Žalovaná uhradila žalobkyni pouze [částka]. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou jednotlivých měsíčních vyúčtování vyúčtovala žalobkyně žalované poplatek z prodlení v celkové výši [částka] Ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalovaná žalobkyni ničeho dalšího.

2. Žalovaná se k žalobě se nevyjádřila.

3. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z listiny označené jako smlouva k službě [anonymizováno] účet vyplývá, že byla vyhotovena listina datovaná [datum], jejímž předmětem měl být závazek žalobkyně umožnit žalované realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím [anonymizováno] účtu, se startovacím finančním limitem [částka] až [částka] a závazek žalované hradit žalobkyni vyúčtované platby a nákupy provedené prostřednictvím [anonymizováno] účtu dle vystavených vyúčtování, vždy do 15. dne následujícího kalendářního měsíce, a to ve výši alespoň 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Zároveň si měly strany ujednat, že pokud žalovaná řádně a včas neuhradí jakékoliv zaslané a splatné vyúčtování, respektive pokud neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatným v celém rozsahu a žalované vznikne povinnost uhradit žalobkyni, kromě dlužné částky, také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu – přičemž výše účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut se bude odvíjet od délky prodlení žalované s platbou v souladu s obchodními podmínky. Dle smlouvy a obchodních podmínek žalobkyně měla být služba [anonymizováno] účet poskytována jako bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě možnosti odkládání plateb podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), s tím, že tato služba měla být žalované poskytnuta na dobu neurčitou. Předmětná smlouva však nebyla žalovanou řádně podepsána. Žalovaná prostřednictvím svého [anonymizováno] účtu, resp. [anonymizováno] karty uskutečnila platby v celkové výši [částka] (v prosinci 2019 platby ve výši [částka], v lednu 2020 platby ve výši [částka] a v lednu 2020 platby ve výši [částka]). Žalovaná uhradila žalobkyni na vyúčtované platby pouze [částka]. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou jednotlivých měsíčních vyúčtování vyúčtovala žalobkyně žalované poplatek z prodlení v souhrnné výši [částka] ([částka] za prodlení s vyúčtováním za prosinec 2019 ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]); [částka] za prodlení s vyúčtováním za leden 2020 ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]) a [částka] za prodlení s vyúčtováním za únor 2020). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou dle podacího lístku dne [datum], žalovaná přesto neuhradila žalobkyni ničeho dalšího.

5. Podle § 104 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

6. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

7. Podle § 1841 o. z., smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

8. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud po zhodnocení provedených [anonymizováno] dospěl k následujícímu závěru. Dle soudu nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru dle listiny označené smlouva k službě [anonymizováno] účet ze dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou. Listina označená smlouva k službě [anonymizováno] účet ze dne [datum] není opatřena řádným podpisem žalované, není zřejmé, v jaké podobě měla být smlouva uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní.

13. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena, a to buď písemně, nebo elektronicky, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalované nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis daným zákonem č. 297/2016 Sb.) a změně některých dalších zákonů, tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a autentičnost podpisu.

14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně o své vůli rozhodla, že se ústního jednání neúčastní, když se z jeho účasti omluvila, nemohl soud žalobkyni dle 118a a násl. o. s. ř. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření podpisu žalované prokazovaly. Dle komentářové literatury (např. komentář k občanskému soudnímu řádu C. H. Beck, Svoboda a kol. z roku 2013, první vydání, strana 413)„ poučení podle § 118a soud neudělí ani tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil“ (např. neúčastí při jednání).

15. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku [částka] prostřednictvím čerpání z [anonymizováno] účtu, resp. Twisto karty. Na úkor žalobkyně se tak žalovaná bezdůvodně obohatila o tuto částku, na kterou uhradila pouze [částka], tedy v současné době jako bezdůvodné obohacení žalobkyni dluží částku [částka] ([částka] mínus [částka]). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne [datum], danou k poštovní přepravě dne [datum]. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum], žalovaná měla plnit dne [datum] a od [datum] je tak žalovaná v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (poplatky za prodlení, úroky jdoucí před zasláním výzvy).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 33,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 66,54 % a úspěchu žalované v rozsahu 33,46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Je nutno konstatovat, že dle dlouhodobě ustáleného názoru Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2012), úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.