21 C 270/2020
č. j. 21 C 270/2020-42
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 85 § 86 § 87 § 142 § 149 § 157 § 160 § 202
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 6
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Zuzanou Johnovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 773 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 773 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 773 Kč od 27. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 773 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 12. 9. 2018 do dne 17. 2. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo nepojištěno 159 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 26. 5. 2019. Částka 7 773 Kč se skládá ze základu příspěvku, konkrétně 47 Kč, který je vynásoben počtem dní, tj. 159 dní, celkem 7 473 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. V předmětné věci je dán mezinárodní prvek, kdy žalovaný je státním příslušníkem [země]. Podle § 6 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů v majetkových sporech dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. je místně příslušný soud, v jehož obvodu má fyzická osoba bydliště nebo podle § 86 odst. 2 o. s. ř., v jehož obvodu má majetek, případně podle § 87 písm. a) o. s. ř., v jehož obvodu má své stálé pracoviště. Žalovaný má na území ČR platný pobyt do 6. 2. 2028 na adrese v záhlaví uvedené a je zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] (sdělení z 11. 3. 2021). Zaměstnavatel sdělil jeho doručovací adresu ([ulice a číslo], [obec]), kde si však žalovaný zásilku nepřevzal. Jelikož je dáno na jisto, že se žalovaný nachází na území ČR, má zde povolen pobyt a nebyla zjištěna jiná adresa, než uvedená centrální evidencí, je tak dána příslušnost zdejšího soudu.
4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalovaný v rozhodné době, tj. ode dne 12. 9. 2018 do dne 17. 2. 2019, byl provozovatelem nebo vlastníkem motorového vozidla - osobního automobilu, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovaného vyzvala dne 26. 4. 2019 k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní automobily s objemem válců motoru pod 1 850 cm3 ve výši 47 Kč, tedy částku 7 473 Kč (159 dnů x 47 Kč), a to ve lhůtě do 26. 5. 2019, resp. o částku 7 773 Kč (včetně nákladů na vymáhání). Následně žalobkyně před podáním žaloby žalovaného o zaplacení těchto částek, včetně nákladů na jejich uplatnění, ještě písemně upomenula (ze dne 20. 6. 2019, 3. 10. 2019 a předžalobní výzva z 17. 1. 2020). Žalovaný však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatil ničeho. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil.
5. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 180 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
7. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.