21 C 276/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Johnovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum], se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka] spolu s příslušenstvím a to nejpozději dne [datum]. Žalovaná však sjednanou částku ve stanovené době neuhradila, právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [anonymizováno] z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši [částka] a nesplacené smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalobkyni ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Přípisem ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky [částka] představující smluvní pokutu ve výši [částka] a kapitalizovaný úrok ve výši [částka]. V tomto rozsahu soud řízení zastavil (výrok I.) dle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“).

4. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o. s. ř., neomluvila se a nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků a zástupce, vycházel přitom z obsahu spisu.

5. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] vyplývá, že byla vyhotovena listina smlouvy o úvěru datovaná [datum], kde jako věřitel je označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient žalovaná, předmětem je spotřebitelský úvěr ve výši [částka], se způsobem poskytnutí na účet č. [bankovní účet], jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru a jeho splácení a výše sjednaného úroku s tím, že celkovou částku [částka] ([částka] jistina úvěru, [částka] sjednaný úrok) má žalovaná uhradit nejpozději do [datum] Smlouva není opatřena podpisem žalované, ani podpisem právní předchůdkyně žalobkyně. Z další listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že byla vyhotovena listina smlouvy o úvěru datovaná [datum], v níž měla být sjednána změna předmětu původní smlouvy o úvěru [číslo] tedy že novým předmětem smlouvy je spotřebitelský úvěr ve výši [částka], se způsobem poskytnutí úvěru na účet č. [bankovní účet], podle této listiny se měla žalovaná zavázat k úhradě částky [částka] ([částka] jistina úvěru, [částka] sjednaný úrok) nejpozději dne [datum], ani tato listina však nebyla ze strany žalované, ani právní předchůdkyně žalobkyně podepsána. Z listiny označené jako [anonymizováno] [číslo] se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně vypracovala tabulku, ve které uvedla kontaktní údaje žalované (adresa, email, telefonní číslo) a dále že žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka]. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána částka [částka] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] a dne [datum] částka [částka] ve prospěch téhož účtu. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] se podává, že dne [datum] byla na tento účet připsána [částka] z účtu č. [bankovní účet]. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelkou účtu č. [bankovní účet] byla v období od [datum] do [datum] žalovaná, a že dne [datum] byla na tento účet připsána částka [částka] a dne [datum] částka [částka]. Z obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně se soud seznámil s bližší úpravou práv a povinností mezi žalobkyní a žalovanou. Z obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně. Z listiny označené jako dohoda o postoupení pohledávek ze dne [datum] se podává, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem mělo dojít k uzavření dohody o postoupení pohledávek, tato dohoda však není žádnou ze stran podepsána. Z potvrzení o přijetí platby ze dne [datum] se podává, že dne [datum] obdržela právní předchůdkyně žalobkyně platbu za prodané portfolio z účtu [číslo] s názvem plátce„ [příjmení] [jméno] a [anonymizováno]“. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla informována o tom, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni.

6. Podle § 104 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

7. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

8. Podle § 1841 o. z., smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

9. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 12. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru. Dle soudu nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru dle listiny označené smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, když výše uvedené listiny nejsou opatřeny řádným podpisem stran, není ani zřejmé, v jaké podobě měla být smlouva o úvěru [číslo] ve znění dodatku uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní.

13. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaná smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] uzavřela, a to buď písemně, nebo elektronicky, když výše uvedené listiny opatřené písemným (vlastnoručním) podpisem žalované nebyly soudu předloženy a nebylo ani prokázáno, že by je žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis daný zákonem č. 297/2016 Sb. a změně některých dalších zákonů, tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a autentičnost podpisu.

14. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že s ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované (srov. čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další, zákon o spotřebitelském úvěru [číslo]), by soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřená úvěrová smlouva včetně dodatku je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem.

15. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum]. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

16. Soud se tedy zabýval tím, zda nebylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuto žalované plnění bez právního důvodu. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná je majitelkou účtu, na který právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Jedná se o plnění bez právního důvodu podle § [číslo] odst. 1, 2 o. z, které je žalovaná povinna vrátit spolu s úrokem z prodlení od doručení výzvy k zaplacení (resp. uplynutí lhůty k plnění) odeslané dle podacího lístku dne [datum] (výrok II.).

17. Protože smlouvu o úvěru ve znění dodatku má soud za absolutně neplatnou, tak žalobní nároky plynoucí z této smlouvy (úroky jdoucí před zasláním výzvy) nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán (výrok III.).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 13,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,92 % a úspěchu žalované v rozsahu 43,08 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí) včetně paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ([částka] + [částka]) ve výši [částka]. Do neúspěchu žalobkyně se kromě zaviněného částečného zpětvzetí promítají i obchodní úroky a úroky z prodlení (usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015).

19. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.