21 C 306/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Zuzanou Johnovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 650 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 8 197,55 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 088,13 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 13. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba s tím, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 100 Kč od 5. 11. 2017 do 22. 7. 2019, a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 11, 87 Kč od 23. 7. 2019 do 12. 8. 2019, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou (návrhem na vydání EPR) domáhá zaplacení shora označené částky. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 30. 10. 2017 Smlouvu o zápůjčce č. [číslo], a to elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 13. 10. 2017 částku 5 100 Kč. Žalovaný se zavázal, že zápůjčku splatí nejpozději dne 4. 11. 2017 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 394,45 Kč a smluvním úrokem z úvěru ve výši, jež byla vypočtena z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru. Žalovaný však na své smluvní závazky neuhradil ničeho. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny a shora uvedeného poplatku rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru a smluvní poplatek z prodlení (tj. smluvní pokutu) ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši úvěru. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí úvěru, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o úvěru a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaný však žalobkyni ani přes předžalobní upomínku ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně vzala žalobu v rozsahu výroku I. zpět, soud proto řízení v tomto rozsahu zastavil dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř.

3. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že tato byla uzavřena elektronicky mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy se předchůdce žalobkyně zavázal, že žalovanému poskytne částku 5 100 Kč a žalovaný se zavázal, že vyjma uvedené jistiny žalobkyni uhradí i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 394,45 Kč, dle podmínek smlouvy obchodní úrok a při prodlení i smluvní pokutu. Předchůdce žalobkyně poukázal na účet žalovaného částku ve výši 5 100 Kč dne 31. 10. 2017 (sdělení banky, výpis - domácí platba) a dále žalovaného upomínal prostřednictvím sms a emaily. Smlouvou o postoupení pohledávky došlo k jejímu postoupení na žalobkyni dne 11. 6. 2019. Žalovaný uhradil dne 22. 7. 2019 částku 11,87 Kč.

5. Podle § 104 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

6. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

7. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:

12. Dle soudu nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru dle listiny označené smlouva o zápůjčce ze dne 30. 10. 2017 mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Listina není opatřena řádným podpisem předchůdce žalobkyně ani žalovaného, není zřejmé, v jaké podobě měla být smlouva uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní.

13. Na základě výše uvedeného soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný smlouvu uzavřel, a to buď písemně, nebo elektronicky, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalovaného nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis daným zákonem č. 297/2016 Sb. a změně některých dalších zákonů, tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a autentičnost podpisu.

14. Nad to dále soud uvádí, že v řízení žalobkyně neunesla břemeno tvrzení k povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy z tohoto důvodu je smlouva neplatná (viz např. Rozsudek soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).

15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně o své vůli rozhodla, že se ústního jednání neúčastní, když se z jeho účasti omluvila, nemohl soud žalobkyni dle ust. § 118a a násl. o.s.ř. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření podpisů a bonity žalovaného prokazovaly. Dle komentářové literatury (např. komentář k občanskému soudnímu řádu C.H. Beck, Svoboda a kol. z roku 2013, první vydání, strana 413)„ poučení podle § 118a soud neudělí ani tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (např. neúčastí při jednání).

16. Soud se tedy zabýval tím, zda nebylo ze strany předchůdce žalobkyně poskytnuto žalovanému plnění bez právního důvodu. Z výpisu účtu žalovaného vyplývá, že je majitelem účtu, na který předchůdce žalobkyně zaslal částku 5 100 Kč. Jedná se o plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení od doručení výzvy k zaplacení (resp. uplynutí lhůty k plnění) po odečtení úhrad žalovaného.

17. Žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy uvedené ve výroku III. soud zamítl (úroky jdoucí před zasláním výzvy a úhrada žalovaného, která se odečetla od bezdůvodného obohacení).

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve větším rozsahu neúspěšná, ale žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.