21 C 321/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Johnovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 28 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 28 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení a náklady na zajištění důkazu ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 22 019,91 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 28 000 Kč s příslušenstvím coby slevy z kupní ceny z titulu odpovědnosti za vady a dále částky 2 000 Kč za náklady na zajištění znaleckého posudku. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel jako kupující se žalovaným jako prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k ojetému osobnímu automobilu Škoda Octavia Combi 2.0 TDI, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ automobil“ či„ vozidlo“), za kupní cenu 50 000 Kč. Žalovaný žalobce ujistil o funkčním stavu vozidla (motor, výměna rozvodů, výměna oleje), pouze upozornil na vadnou kontrolku airbagu. Devět dnů od převzetí vozidla (najeto cca 400 km) se zadřel motor vozidla v důsledku jeho nedostatečného mazání a to vlivem poškození olejového čerpadla a tím i poškození dalších souvisejících částí motoru (turbodmychadla motoru). Tvrdil, že jde o skrytou vadu, která existovala již v době přechodu nebezpečí škody na věci na žalobce (v době převzetí automobilu) a která se projevila až později. Žalobce žalovanému vadu automobilu včas oznámil a uplatnil slevu z kupní ceny odpovídající ceně za výměnu motoru. [příjmení] 2 000 Kč odpovídá nákladům, které vynaložil na vypracování znaleckého posudku k příčinám projevené vady.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Argumentoval tím, že není technicky možné, aby žalobce provozoval automobil bez problémů po dobu několika dní, aniž by řádně fungovalo mazání motoru, neboť v případě nefunkčního olejového čerpadla by nepochybně muselo dojít k zadření motoru mnohem dříve, proto je vyloučeno, že vytýkaná vada existovala v době převzetí vozidla žalobcem. Navíc žalobce si byl vědom, že kupuje vozidlo, které je na hranici životnosti s ohledem na jeho stáří (13 let) a počet ujetých kilometrů (370 000 km). Bylo tak na žalobci, aby si případně nechal automobil zkontrolovat v autorizovaném servisu, což však neučinil. Žalovaný dále připustil, že vozidlo bylo v minulosti opravováno.

3. Při jednáních, která se ve věci konala, soud provedl dokazování účastníky označenými důkazy, jejichž provedení bylo třeba ke zjištění skutkového stavu v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí věci.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] mezi žalovaným jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl osobní automobil Škoda Octavia Combi 2.0 TDI, [registrační značka], [VIN kód], rok výroby 2006. Žalovaný (prodávající) ve smlouvě upozornil žalobce (kupujícího) na vadu kontrolky airbagu. Dne [datum] došlo k zadření motoru a žalobce téhož dne poslal žalovanému [příjmení] zprávu, že je vozidlo nepojízdné. [příjmení] bylo i to, že žalobce dopisem ze dne [datum] písemně oznámil žalovanému vadu vozidla a vyzval k zaplacení 35 000 Kč coby slevy z kupní ceny (viz též dopis zástupce žalobce ze dne [datum], včetně poštovního lístku).

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] dále nevyplývají žádné vady automobilu kromě„ svítící kontrolky airbagu“. Vozidlo bylo ke dni prodeje 13 let staré.

6. Z listinného důkazu označeného jako„ vyjádření autoservisu k poškození vozidla pana [celé jméno žalobce]“ ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] bylo do autoservisu přivezeno vozidlo Škoda Octavia II, [registrační značka], z důvodu poškozeného motoru. Kontrolou vozidla bylo zjištěno, že v důsledku poškození olejového čerpadla nefungovalo mazání motoru, což vedlo k jeho zadření a poškození„ turba“ motoru. Byla doporučena výměna celého motoru.

7. Z listinného důkazu označeného jako dodací list ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci byl dodán kompletní motor BKD 103 kw s nájezdem 156 [číslo] km v hodnotě 28 000 Kč.

8. Z emailové zprávy ze dne [datum] a dokladu o zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce za kompletní motor 2.0 tdi 103 kw BKD zaplatil dne [datum] [jméno] [příjmení] částku 28 000 Kč v hotovosti.

9. Ze SMS žalobce žalovanému soud zjistil, že žalobce dne 1. 3. oznámil žalovanému, že vozidlo je nepojízdné, muselo být odtaženo a příčinu zatím nezná. Žalovaný v odpovědi odmítl jakoukoliv odpovědnost za vady a odkázal žalobce na soudy.

10. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že k zadření motoru došlo v důsledku přerušení dodávky tlakového oleje do všech částí motoru. Jediným a hlavním důvodem přerušení dodávky tlakového oleje bylo, že přes značně poškozené ocelové síto sacího koše nasálo olejové čerpadlo ocelovou šponu, která se zasekla mezi zubení čerpadla a okamžitě jej zastavila, přičemž ocelové špony se mohly dostat do vany pouze důsledkem provedení předchozí opravy či oprav na některé z pohyblivých částí motoru.

11. Z faktury č. 1906 ze dne [datum] soud zjistil, že znalec [celé jméno znalce] vyfakturoval žalobci částku 2 000 Kč za vypracování znaleckého posudku [číslo].

12. Z fotokopie sacího koše soud zjistil viditelné poškození ocelového síta sacího koše.

13. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], narozeného [datum], bytem [adresa svědka], (otce žalobce) soud zjistil, že byl přítomen prohlídce automobilu žalobce a žalovaného, která předcházela uzavření kupní smlouvy. Na první pohled bylo zřejmé, že vozidlo odpovídá stáří, zpod přístrojové desky visely kabely, byl to používaný vůz. Žalovaný žalobce ujišťoval, že vozidlo je zcela provozuschopné, servisované, o žádné vadě vozidla se žalovaný nezmínil, umožnil mu nahlédnout pod kapotu. Žalobce a žalovaný provedli zkušební jízdu. Smlouvu pak uzavírali v domácnosti žalovaného bez přítomnosti svědka. Žalobce si vozidlo koupil a odvezl si ho domů, svědek jel za ním a všiml si, že se při jízdě z předmětného vozidla nezvykle kouřilo. Krátce po převzetí vozidla žalobce oznámil svědkovi, že vozidlo se stalo zcela nepojízdným. Svědek vypověděl, že mu není známo, že by žalobce v meziobdobí od převzetí vozidla do zadření motoru prováděl jakékoliv zásahy do vozidla, resp. jeho motoru.

14. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že příčinou zadřeného motoru vozidla byla předchozí oprava, kdy mechanicky (např. šroubovákem) bylo poškozeno síto sacího koše, a do čerpadla mohl jít nečistý olej a cokoli, co bylo v něm. Je vyloučeno, aby se síto samo poškodilo, nejedná se o opotřebení, ale o mechanický zásah. Poškození síta není viditelné při běžné prohlídce vozidla, musí být rozebrán celý motor. Špony, které se dostaly přes poškozené síto sacího koše do čerpadla, pocházely zřejmě z třecích ložisek na klikové hřídeli a jelikož vana ani sítko nebyly dlouhodobě čištěné (byly zakarbonované, s usazeninami), měl znalec za to, že někdo sítko propíchl, aby nasávalo olej. Oprava této části motoru vyplývá z toho, že olejovaná vana byla připevněná odlišným tmelem, než jaký byl použit původně, navíc jeden ze šroubů, kterým byl sací koš připevněn, nebyl utažen, je zřejmá manipulace. Datum opravy není možné určit. Obecně takové motory mají nájezd až 500 000 km. Vzhledem k tomu, že sací koš není úplně na dně vany, ale je výše, nedostanou se nečistoty do čerpadla ihned a mohou tam ležet netknuté na dně vany delší dobu. To je především např. u těžších předmětů (kovových částí); navíc na zátce existuje magnet, který některé části může zachytit, a to odhalí až technik při výměně oleje. Potom lze jezdit do té doby, než se nečistota nasaje, což může být i několik kilometrů (někdy se to zjistí až při výměně oleje po 15 000 km) a až v ten moment se zadře motor a vozidlo se znehybní.

15. Shora popsané skutečnosti (a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr) soud považuje za plně postačující pro rozhodnutí o věci samé, na jehož obsahu by nic nezměnilo ani případné provedení dalších, účastníky označených důkazů (výslechy neoznačených osob, servisu, trestních oznámení, atd.); proto soud - při respektování zásady procesní ekonomie – návrh na jejich provedení zamítl z důvodu nadbytečnosti.

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalovaný prodal žalobci osobní automobil Škoda Octavia Combi 2.0 TDI, [registrační značka], [VIN kód], rok výroby 2006, za kupní cenu 50 000 Kč. Žalovaný žalobce před uzavřením kupní smlouvy výslovně ujistil, že vozidlo je po technické stránce zcela v pořádku, je provozuschopné, servisované, má jedinou vadu - blikající kontrolku airbagu. Dne [datum], tj. po devíti dnech od převzetí vozidla, se zadřel motor, vozidlo se stalo nepojízdné. Důvodem bylo poškození čerpadla, které do motoru přestalo dodávat olej. K poškození čerpadla došlo tak, že přes poškozené síto sacího koše se do čerpadla dostaly ocelové špony, které by se tam nedostaly v případě, že by síto nebylo mechanicky (např. šroubovákem) poškozeno v důsledku předchozích neodborných zásahů, neboť by je zachytilo. Součástky (vana a sací filtr) byly silně znečištěné usazeninami (zakarbonované), dlouhodobě nedocházelo k jejich pročištění. Vzhledem k tomu, že sací koš není úplně na dně vany, ale je výše, nedostanou se nečistoty do čerpadla ihned a mohou tam ležet netknuté na dně vany delší dobu. To se stává např. u těžších předmětů (kovových částí); navíc na zátce existuje magnet, který některé části může zachytit a to odhalí až technik při výměně oleje. I přes poškození sacího filtru může být automobil pojízdný, než se nečistota nasaje, což může být i několik kilometrů (někdy se to zjistí až při výměně oleje po 15 000 km) a až v ten moment se zadře motor a vozidlo se znehybní. Obecně dieselové motory stejného typu mají nájezd až 500 000 km. Žalobce oznámil žalovanému nepojízdnost vozidla (vadu vozidla) SMS zprávou dne [datum] a dále dopisem ze dne [datum] uplatnil slevu z kupní ceny ve výši 35 000 Kč a vyzval žalovaného k úhradě této částky ve lhůtě 14 dnů. Žalovaný odmítl jakoukoliv odpovědnost za vady a odkázal žalobce na soudy. Žalobce provedl výměnu motoru za 28 0000 Kč a ke zjištění příčiny poruchy motoru si nechal vypracovat znalecký posudek za 2 000 Kč.

17. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

18. Podle § 2082 odst. 1 o. z., na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva. Nabude-li kupující vlastnické právo před odevzdáním věci, má prodávající až do odevzdání věci práva a povinnosti schovatele.

19. Podle § 2084 o. z., prodávající upozorní kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví.

20. Podle § 2100 odst. 1 o. z., právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

21. Podle § 2106 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

22. Podle § 2106 odst. 2 o. z., kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

23. Podle § 2002 odst. 2 věty druhé o. z., podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

24. Podle § 2112 o. z., neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020, odpovědnost za vady koupené věci se vztahuje jak na nové, tak i na použité věci, a není rozhodující, zda prodávající o takové vadě věděl. Je-li předmětem koupě starší vozidlo, nelze jeho běžné (obvyklé) opotřebení, jež vzhledem k obvyklé době životnosti či jeho částí odpovídá jeho stáří, počtu ujetých kilometrů, běžným provozním podmínkám a běžnému způsobu používání i údržby, považovat za jeho vadu. Za vadu by bylo možné považovat teprve takový stupeň opotřebení, jež je podstatně pokročilejší, než by odpovídalo uvedeným hlediskům. Za projev běžného opotřebení u starší věci však nelze považovat vadu, pro kterou věc nemůže sloužit účelu sjednanému či vyplývajícímu z kupní smlouvy.

26. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. 28 Cdo 171/2008, konstatoval, že závěr o tom, zda zjištěné projevy vady brání nebo nebrání řádnému užívání prodané věci, není otázkou znaleckou, nýbrž je právním posouzením zjištěných skutečností, které přísluší výlučně soudu, přičemž toto posouzení vychází především z účelu, jemuž prodaná věc slouží.

27. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení, judikatury, soud dospěl k závěru, že žaloba je po právu.

28. V řízení bylo prokázáno, že strany si ve smlouvě neujednaly žádné zvláštní vlastnosti předmětu koupě, např. že předmětem koupě je vozidlo za hranicí své životnosti či vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích (vrak), naopak bylo prokázáno, a žalovaný ani neoponoval, že předmětem kupní smlouvy bylo provozuschopné vozidlo, byť 13 let staré a s nájezdem 370 000 km, s jedinou vytknutou vadou„ blikající kontrolkou airbagu“. Žalovaný navíc žalobce výslovně ujišťoval, že vozidlo je servisované. Tomu odpovídala i kupní smlouva, ve které nebyly zmíněny žádné další vady vozidla, kromě závadné kontrolky airbagu. Motor se zadřel v důsledku mechanické vady (proděravění sacího síta, přes nějž se nasály nečistoty obsažené ve vaně). Nejedná se tedy o běžné opotřebení vozidla, ale o vadu, pro kterou věc nemůže sloužit účelu vyplývajícímu z kupní smlouvy (tj. k provozování vozidla na pozemních komunikacích). Jedná se o vadu skrytou, když ji nebylo s to rozpoznat při běžném ohledání věci, ale až po rozebrání motoru. Byť se vada projevila až později, existovala již v době jeho prodeje (resp. v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci z žalovaného na žalobce). Tomu nasvědčuje jak krátký časový úsek mezi převzetím automobilu žalobcem a projevením se vady (9 dnů), tak skutečnost, že žalobce neprováděl žádné zásahy do automobilu, resp. jeho motoru, a dále na dlouhodobou nečistotu součástek vany a sacího filtru čerpadla (zakarbonování) (viz závěry znalce). Proto neobstojí námitka žalovaného, že žalobce kupoval vozidlo na hranici jeho životnosti s ohledem na jeho stáří (13 let) a počet ujetých kilometrů (370 000 km), když odpovědnost za vady koupené věci se vztahuje i na věci použité, přičemž i starší věc musí mít vlastnosti v kupní smlouvě ujednané či vlastnosti vhodné pro účel ze smlouvy patrný i obvyklý (viz shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020), navíc v projednávaném případě žalovaný žalobce utvrzoval o dobrém technickém stavu vozidla, kdy tuto skutečnost potvrdil i vyslechnutý svědek. Důvodná není ani námitka žalovaného, že není technicky možné, aby s vytýkanou vadou žalobce najel 400 km. Znalec objasnil, že přestože může mít automobil poškozený sací filtr, tak k poškození čerpadla a následnému zadření motoru dojde až v okamžiku, kdy čerpadlo nasaje nečistotu přes poškozený sací filtr, což u těžších předmětů (kovových špon) může trvat několik kilometrů, ne-li až do další výměny oleje po 15 000 km.

29. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný jako prodávající odpovídá za vadu na vozidle podle § 2100 o. z., neboť šlo o vadu skrytou, kterou nebylo možno při prodeji odhalit a kterou žalobce žalovanému oznámil včas a řádně. Jelikož vada, v důsledku níž je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, představuje podstatné porušení smlouvy, je požadavek žalobce na přiměřenou slevu z kupní ceny v souladu s § 2106 odst. 1 písm. c) o. z. Žalobcem uplatněná sleva ve výši 28 000 Kč je s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu přiměřená, když odpovídá nákladům, které žalobce vynaložil na výměnu motoru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. 33 Odo 557/2004). Žalobcem požadovanou částku 2 000 Kč (náklady na vypracování znaleckého posudku) posoudil soud jako příslušenství pohledávky dle § 513 o. z. Do prodlení se zaplacením dluhu se žalovaný dostal v den následující po dni splatnosti výzvy k plnění (výzva k plnění ze dne [datum] + lhůta k plnění 14 dnů), žalobce vůči němu proto důvodně požadoval – vedle samotné jistiny – též zaplacení zákonného úroku z prodlení (viz § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), který však požadoval až ode dne [datum].

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 019,91 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 28 000 Kč sestávající z částky 2 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 110 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 724,80 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 362,40 Kč za 250 ujetých km v částce 1 562,40 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,8 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 362,40 Kč za 250 ujetých km v částce 1 562,40 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,8 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 214,80 Kč ve výši 3 405,11 Kč a dále zálohy na náklady spojené s provedením důkazu dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 1 000 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za úkon doplnění žaloby ze dne [datum], neboť tento úkon již jen doplňuje podanou žalobu a neshledal jej jako účelně vynaložený pro účely přiznání odměny.

31. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.