21 C 321/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Johnovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované doručovací adresa adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, a to elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce poskytla na účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala, že zápůjčku splatí nejpozději dne [datum] společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka]. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyni vznikl kromě nároku na vrácení jistiny a shora uvedeného poplatku rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky a nárok na uhrazení smluvní pokuty ve výši [částka]; dále žalobkyně požadovala účelně vynaložené náklady ve výši [částka]. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje a tímto žalovaná učinila návrh žalobkyni na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru. Žalovaná zaškrtla řádek s tímto textem:„ potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaná zároveň odsouhlasila znění obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze [částka] Ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalovaná žalobkyni ničeho dalšího.

2. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná dostavila a potvrdila, že předmětnou smlouvu o zápůjčce se žalobkyní uzavřela a vyjádřila se, že má dostatek finančních prostředků na úhradu žalované částky. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce.

3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce vyplývá, že byla vyhotovena listina smlouvy o zápůjčce datovaná [datum], kde jako věřitel je označena žalobkyně a jako klient žalovaná, předmětem je zápůjčka v celkové výši [částka], se způsobem poskytnutí na bankovní účet žalované (účet č. [bankovní účet]), jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí zápůjčky a jejího splácení včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], s tím, že celkovou částku [částka] ([částka] zápůjčka, [částka] poplatek za poskytnutí zápůjčky) má žalovaná uhradit nejpozději do [datum] Smlouva není opatřena podpisem žalované, u jména žalované je uvedeno„ [příjmení] kód: [číslo]“. Z dodatku ke smlouvě o úvěru [číslo] se podává, že byla vyhotovena listina označená jako dodatek ke smlouvě o úvěru [číslo] datovaná [datum], v níž bylo sjednáno navýšení zápůjčky o [částka], přičemž žalovaná se měla žalobkyni zavázat vrátit celkem [částka] ([částka] zápůjčka + [částka] navýšení zápůjčky) včetně poplatku za zápůjčku v celkové výši [částka] (poplatek za poskytnutí zápůjčky [částka] + poplatek za navýšení zápůjčky ve výši [částka]) a to nejpozději do [datum], dodatek není opatřen podpisem žalované, u jména žalované je pouze uvedeno„ [příjmení] kód: [číslo]“. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum], oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] odeslána částka [částka] a dne [datum] částka ve výši [částka], přičemž majitelkou účtu č. [bankovní účet] je žalovaná. Z výpisu z účtu žalobkyně se podává, že dne [datum] odeslala žalobkyně na účet žalované ověřovací platbu. Upomínkou ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky. K žádné z těchto upomínek však žalobkyně nepředložila doručenku. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně se soud seznámil s bližší úpravou práv a povinností mezi žalobkyní a žalovanou. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] byla žalovaná ze strany právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky a to ve lhůtě tří dnů. Z podacího lístku ze dne [datum] soud ověřil, že tohoto dne byla žalované odeslána zásilka. Za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované si žalobkyně nechala předložit výplatní lístky žalované za únor 2020 (výdělek [částka]) a březen 2020 (výdělek [částka]) a provedla lustraci v [příjmení] s negativním výsledkem. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku [částka].

4. Podle § 104 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

5. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

6. Podle § 1841 o. z., smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

7. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru. Dle soudu nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru dle listiny označené smlouva o zápůjčce ze dne [datum] ve znění dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou. Výše uvedené listiny nejsou opatřeny řádným podpisem žalované, není ani zřejmé, v jaké podobě měla být smlouva ve znění dodatku uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní.

11. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaná smlouvu o zápůjčce ve znění dodatku uzavřela, a to buď písemně, nebo elektronicky, když výše uvedené listiny opatřené písemným (vlastnoručním) podpisem žalované nebyly soudu předloženy a nebylo ani prokázáno, že by je žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis daný zákonem č. 297/2016 Sb. a změně některých dalších zákonů, tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a autentičnost podpisu.

12. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že s ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované (srov. čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další, zákon o spotřebitelském úvěru [číslo]), by soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovanou uzavřená smlouva o zápůjčce ve znění dodatku je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem.

13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně o své vůli rozhodla, že se ústního jednání neúčastní, když se z jeho účasti omluvila, nemohl soud žalobkyni dle 118a a násl. o. s. ř. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření podpisu a bonity žalované prokazovaly. Dle komentářové literatury (např. komentář k občanskému soudnímu řádu C. H. Beck, Svoboda a kol. z roku 2013, první vydání, strana 413)„ poučení podle § 118a soud neudělí ani tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (např. neúčastí při jednání).

14. Soud se tedy zabýval tím, zda nebylo ze strany žalobkyně poskytnuto žalované plnění bez právního důvodu. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná je majitelem účtu, na který žalobkyně zaslala dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu podle § [číslo] odst. 1, 2 o. z, které je žalovaná povinna vrátit (po odečtení úhrady žalované ve výši [částka]) spolu s úrokem z prodlení od doručení výzvy k zaplacení (resp. uplynutí lhůty k plnění) odeslané dle podacího lístku dne [datum].

15. Žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (poplatky za poskytnutí zápůjčky, smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky, úrok před výzvou).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je téměř stejný.

17. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.