21 C 67/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr Zuzanou Johnovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 14 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 4. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč, smluvní pokutu 4 000 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 600 Kč od 27. 10. 2018 do 3. 12. 2019, zákonný úrok z prodlení z částky 2 600 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou (návrhem na vydání EPR) domáhá zaplacení shora označené částky. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 23. 8. 2018 Smlouvu o zápůjčce, a to elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 24. 8. 2018 částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že zápůjčku splatí nejpozději dne 26. 10. 2018 společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 2 600 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, uhradil toliko částku 0 Kč. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny a shora uvedeného poplatku rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny a smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč (která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru); dále požadovala účelně vynaložené náklady ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši úvěru. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí úvěru, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o úvěru a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaný však žalobkyni ani přes předžalobní upomínku ničeho neuhradil.

2. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast neomluvila. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že tato byla uzavřena elektronicky mezi žalobkyní a žalovaným, fakticky není podepsána. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne částku 8 000 Kč a žalovaný se zavázal, že vyjma uvedené jistiny žalobkyni uhradí i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč, dle podmínek smlouvy při prodlení i smluvní pokutu. Žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku ve výši 8 000 Kč dne 24. 8. 2018 (sdělení banky [bankovní ústav], výpis) a dále žalovaného upomínala (doručení prokázáno až podacím lístkem ze dne 28. 11. 2019).

4. Podle § 104 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

5. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

6. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru:

11. Dle soudu nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru dle listiny označené smlouva o zápůjčce ze dne 23. 8. 2018 mezi žalobkyní a žalovaným. Listina není opatřena řádným podpisem žalobkyně ani žalovaného, není zřejmé, v jaké podobě měla být smlouva uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní.

12. Na základě výše uvedeného soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný smlouvu uzavřel, a to buď písemně, nebo elektronicky, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalovaného nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis daný zákonem č. 297/2016 Sb. a změně některých dalších zákonů, tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a autentičnost podpisu.

13. Nad to dále soud uvádí, že v řízení žalobkyně neunesla břemeno tvrzení k povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy z tohoto důvodu je smlouva neplatná (viz např. Rozsudek soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).

14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně o své vůli rozhodla, že se ústního jednání neúčastní, když se z jeho účasti omluvila, nemohl soud žalobkyni dle ust. § 118a a násl. o.s.ř. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření podpisů a bonity žalovaného prokazovaly. Dle komentářové literatury (např. komentář k občanskému soudnímu řádu C.H. Beck, Svoboda a kol. z roku 2013, první vydání, strana 413)„ poučení podle § 118a soud neudělí ani tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (např. neúčastí při jednání).

15. Soud se tedy zabýval tím, zda nebylo ze strany žalobkyně poskytnuto žalovanému plnění bez právního důvodu. Z výpisu účtu žalovaného vyplývá, že je majitelem účtu, na který žalobkyně zaslala částku 8 000 Kč. Jedná se o plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení od doručení výzvy k zaplacení (popř. lhůty k plnění dle výzvy) odeslané dle poštovního archu.

16. Žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (poplatky za poskytnutí úvěru, smluvní pokuta). Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je téměř stejný.

18. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.