21 C 72/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Johnovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 5. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 19. 4. 2017 do 4. 6. 2020, kapitalizovaný úrok ve výši 1 530 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 250 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 313,29 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 530 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 19. 4. 2017 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 250 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 19. 1. 2017 se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o revolvingovém úvěru, a to elektronickými prostředky komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek původního věřitele. Ve smlouvě se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru celkem čerpal částku 6 000 Kč, a to dne 19. 1. 2017. Finanční prostředky byly žalovanému odeslány na bankovní účet č. [bankovní účet]. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 6 000 Kč, v souvislosti s prodlením žalovaného vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč, a to ode dne splatnosti (od 19. 4. 2017) do úplného zaplacení jistiny dluhu. Dále původnímu věřiteli vznikl v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně, a to z čerpaného úvěru ve výši 6 000 Kč ode dne 19. 1. 2017 do dne splatnosti 18. 4. 2017 a dále v souvislosti s prodlením žalovaného s placením alespoň minimálních pravidelných splátek nárok na účelně vynaložené náklady v celkové výši 1 250 Kč. Žalobkyně ke své aktivní legitimaci v žalobě uvádí, že původní věřitel postoupil žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 společnosti [právnická osoba], od níž žalobkyně nabyla pohledávku opět postoupením, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019. Žalovaný žalobkyni ani přes předžalobní upomínku neuhradil ničeho.

2. K jednání, které se ve věci konalo dne 17. 8. 2021, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy: smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 19. 1. 2017, standardní informace o spotřebitelském úvěru, standardní podmínky smlouvy o úvěru, žádost o úvěr ze dne 19. 1. 2017 (loan number [číslo]), potvrzení o provedené platbě dne 19. 1. 2017, obchodní podmínky, výpisy účtu (platební informace), smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019, listina o převodu ze dne 19. 12. 2019, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2020, seznam postoupených pohledávek (ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba]), seznam postoupených pohledávek (ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni), předžalobní upomínka ze dne 27. 5. 2020, podací arch ze dne 27. 5. 2020, zpráva [bankovní ústav] ze dne 9. 7. 2021.

4. Podle § 104 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

5. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

6. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru:

11. Aktivní legitimace žalobkyně je prokázána smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem včetně přílohy - seznamu postoupených pohledávek a dále smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy - seznamu postoupených pohledávek.

12. Dle soudu nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru dle listiny označené smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 19. 1. 2017 mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalovaným. Listina označená smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 19. 1. 2017 není opatřena řádným podpisem žalovaného, ani původního věřitele, rovněž není zřejmé, v jaké podobě měla být smlouva uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní.

13. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva o revolvingovém úvěru mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalovaným byla platně uzavřena, a to buď písemně, nebo elektronicky, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalovaného nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis daným zákonem č. 297/2016 Sb. a změně některých dalších zákonů, tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a autentičnost podpisu.

14. Nad to dále soud uvádí, že v řízení žalobkyně neunesla břemeno tvrzení k povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy z tohoto důvodu je smlouva neplatná (viz např. Rozsudek soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).

15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně o své vůli rozhodla, že se ústního jednání neúčastní, když se z jeho účasti omluvila, nemohl soud žalobkyni dle ust. § 118a a násl. o. s. ř. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření podpisů a bonity žalovaného prokazovaly. Dle komentářové literatury (např. komentář k občanskému soudnímu řádu C.H. Beck, Svoboda a kol. z roku 2013, první vydání, strana 413)„ poučení podle § 118a soud neudělí ani tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (např. neúčastí při jednání)“.

16. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany původního věřitele poskytnuto žalovanému plnění bez právního důvodu. Ze sdělení [bankovní ústav] ze dne 9. 7. 2021 vyplývá, že žalovaný byl majitelem účtu, na který byla dne 19. 1. 2017 připsána částka 6 000 Kč z účtu původního věřitele vedeného u [právnická osoba]. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou k úhradě ze dne 27. 5. 2020, danou k poštovní přepravě dne 27. 5. 2020. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 1. 6. 2020, 4. 6. 2020 měl žalovaný plnit (lhůta k plnění 3 dny), a od 5. 6. 2021 je tak žalovaný v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Žalobní nároky plynoucí ze smlouvy o revolvingovém úvěru uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (kapitalizovaný úrok, úrok před výzvou, účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného). Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 313,29 Kč, přičemž tato částka představuje 21,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,52 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,48 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Je nutno konstatovat, že dle dlouhodobě ustáleného názoru Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2012), úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

19. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.