21 C 84/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Johnovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o určení, že na nemovitostech žalobců nevázne zástavní (že tu není zástavní právo)

I. Určuje se, že na pozemcích ve společném jmění manželů [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce a žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobce a žalobkyně], [obec], na pozemku p. č. st. 172, součástí pozemku je stavba [adresa], rodinný dům p. [číslo] pozemku p. [číslo] to vše v k. ú. [obec] u [obec] na [list vlastnictví], nevázne zástavní právo zajišťující pohledávku žalovaného ve výši 2 500 000 Kč zapsané v katastru nemovitostí v řízení [číslo jednací] vedeném u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na nákladech řízení částku 19 619,20 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se domáhali určení, že na pozemcích ve společném jmění manželů [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce a žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobce a žalobkyně], [obec], na pozemku p. č. st. [anonymizováno], součástí pozemku je stavba [adresa], rodinný dům p. [číslo] pozemku p. [číslo] to vše v k.ú. [obec] u [obec] na [list vlastnictví] (dále jen jako“ předmětné nemovitosti“) nevázne zástavní právo zajišťující pohledávku žalovaného ve výši 2 500 000 Kč zapsané do katastru nemovitostí v řízení č. j. [spisová značka] vedeném u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice. Žalobu odůvodnili tím, že mezi žalobcem 1 a žalovaným probíhaly obchodní vztahy, kdy žalobce a) zprostředkoval žalovanému za provizi prodej pozemků společnosti [právnická osoba], [IČO] a žalovaný požadoval zajištění za finanční plnění, které poskytne (za kupní cenu i provizi v celkové výši 2 500 000 Kč). Účastníci tak uzavřeli dne [datum] smlouvu o zřízení zástavního práva (dále jen jako„ předmětná zástavní smlouva“), která měla být znehodnocena zápisem žalovaného jako vlastníka kupovaných pozemků. Žalovaný však bez vědomí žalobců podal návrh na vklad předmětného zástavního práva do katastru nemovitostí. Žalobci tvrdili, že 1/ pohledávka zajištěná zástavním právem neexistuje, nikdy za žalobci nevznikla; 2/ chyběla vážná vůle žalobců k uzavření předmětné zástavní smlouvy, když měla sloužit jen jako pojistka; 3/ předmětná zástavní smlouva je absolutně neplatná pro neurčitost v označení zajištěné pohledávky, když chybí označení dlužníka a právního titulu pohledávky, není vymezen způsob realizace zástavního práva. Naléhavý právní zájem na předmětném určení pak žalobci spatřovali ve vytvoření pevného právního základu pro právní vztahy účastníků sporu s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. 21 Cdo 3918/2015, sp. zn. 21 Cdo 58/2003).

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobce a) si od žalovaného opakovaně půjčoval finanční částky za různými účely. Půjčky v souhrnu přesahovaly 5 000 000 Kč, žalobce a) nepravidelně splácel a žalovaný měl v letech 2012 2019 na domě žalobců zřízené zástavní právo k zajištění těchto půjček. V roce 2019 zbývalo žalobci a) uhradit částku 2 500 000 Kč a žalovaný je chtěl splatit hypotékou, která byla podmíněna výmazem stávající zástavy žalovaného. Žalovaný proto podepsal simulovanou kvitanci a zástava byla vymazána, dluh 2 500 000 Kč však stále trval. Následně dne [datum] přijeli žalobci k žalovanému, sdělili mu, že žalobce a) byl odsouzen a nebude moct podnikat, tedy ani uhradit dluh. Proto žalobce a) navrhl žalovanému, že mu prodá stavební pozemky v k. ú. [obec]. Žalovaný to podmínil obnovením zápisu zástavního práva na dům žalobců a ten den poslal z účtu první splátku kupní ceny ve výši 1 500 000 Kč. Druhý den, [datum], žalobci přivezli připravené smlouvy (kupní a předmětnou zástavní smlouvu) a obě smlouvy účastníci podepsali. Ten den žalovaný poslal z účtu doplatek kupní ceny 170 000 Kč, když omylem zaslal 1 000 000 Kč, čehož si ihned nevšiml. V roce 2020 žalobce a) na dluh ve výši 2 500 000 Kč po opakovaných urgencích uhradil 50 000 Kč, tedy dluh žalobce a) trval. Vzhledem k tomu, že žalobce a) nevrátil přeplatek ani dluh, podal žalovaný návrh na vklad předmětného zástavního práva (pozn. soudu v říjnu 2020) a vyzval společnost [právnická osoba] k vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaný popřel zprostředkování prodeje pozemků, když navíc provize činila 50 % kupní ceny pozemků, kupní cena i provize měly být hrazeny na shodný účet, ač jde o dva odlišné subjekty a zprostředkovatelská smlouva nebyla uzavřena písemně, ač všechny ostatní smlouvy byly. Dle názoru žalovaného se žalobci nemohou domáhat neplatnosti předmětné zástavní smlouvy, když ji připravoval žalobce a) (tedy způsobil případnou neplatnost smlouvy).

3. Při jednání soud provedl dokazování účastníky označenými důkazy, jejichž provedení bylo třeba ke zjištění skutkového stavu v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí věci. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] soud zjistil, že toho dne žalobci jako zástavci a žalovaný jako zástavní věřitel uzavřeli smlouvu, jíž žalobci dali žalovanému do zástavy předmětné nemovitosti k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 2 500 000 Kč, a žalovaný zástavu přijal.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] soud zjistil, že žalobci jsou vlastníky předmětných nemovitostí. Z listin Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo], Informace o řízení z veřejně dostupné webové aplikace nahlížení do katastru nemovitostí, Oznámení o zahájení řízení, Informace o vyznačení plomby, Seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne [datum] soud zjistil, že pod číslem sp. zn. [spisová značka] byl dne 11. 11. 2020 povolen vklad zástavního práva do katastru nemovitostí na LV [číslo] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] pro oprávněného žalovaného s účinky vkladu k [datum].

6. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

7. Žalobci jako vlastníci předmětných nemovitostí a zástavci uzavřeli dne [datum] s žalovaným jako zástavním věřitelem smlouvu, jíž žalobci dali žalovanému do zástavy předmětné nemovitosti k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 2 500 000 Kč, a žalovaný zástavu přijal.

8. Shora popsané skutečnosti (a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr) soud považuje za plně postačující pro rozhodnutí věci samé, na jehož obsahu by nic nezměnilo ani případné provedení dalších, účastníky označených důkazů; proto je soud, při respektování zásady procesní ekonomie s ohledem na právní závěr soudu, neprovedl. Z tohoto důvodu soud v odůvodnění neuvádí ani další, v řízení provedené, důkazy.

9. Projednávanou věc je třeba, vzhledem k tomu, že předmětná zástavní smlouva byla uzavřena dne [datum], posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů účinném do 30. 6. 2020 (dále jen„ o. z.“).

10. Podle § 80 o. s. ř, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Podle § 1311 odst. 1 o. z., lze zástavním právem zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu.

12. Podle § 1311 odst. 2 o. z., lze zástavním právem zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu.

13. Podle § 1312 odst. 1 o. z., se zástavní právo zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.

14. Podle § 553 o. z., o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Předmětem řízení je žaloba na určení, že na předmětných nemovitostech nevázne zástavní právo zajišťující pohledávku žalovaného. Jedná se tedy o určovací žalobu ve smyslu § 80 o. s. ř. Předpoklad úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem, a že účastníci mají věcnou legitimaci. Podle ustálené judikatury naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Týká-li se určovací žaloba zástavního práva, není dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na určení, že je neplatná zástavní smlouva, podle níž bylo vloženo do katastru nemovitostí zástavní právo. K odstranění nejistoty v právním postavení žalobce nebo k zamezení ohrožení jeho práva může v tomto případě vést pouze určení toho, zda tu zástavní právo je či není (srov. rozsudek nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2003 sp. zn. 21 Cdo 58/2003). V projednávané věci dovodil soud existenci naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení, neboť je (objektivně vzato) způsobilé odstranit právní stav nejistoty žalobců nebo ohrožení jejich práva.

18. Dále soud posuzoval aktivní a pasivní legitimaci účastníků řízení, přičemž došel k závěru, že v tomto řízení jsou věcně legitimováni pouze zástavní věřitel a zástavní dlužník, tedy účastníci zástavní smlouvy, tj. žalobci a žalovaný (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 30. 11. 2020 sp. zn. 21 Cdo 4625/2018).

19. Zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou, která musí obsahovat minimální požadavky – jak vyplývá z ustanovení § 1312 odst. 1 o. z. – vymezení zástavy a zajištěné pohledávky, pro který se zástavní právo zřizuje. Zajištěný dluh je individualizován zejména subjekty (věřitelem a dlužníkem), právním důvodem, z něhož vznikl nebo má vzniknout, předmětem (peníze či jiné plnění), rozsahem (např. peněžní částkou u peněžitých dluhů), datem splatnosti aj. Požadavek identifikace dluhu, pro který se zástavní právo zřizuje, lze mít za splněný, je-li v zástavní smlouvě charakterizován natolik nepochybně, aby bylo zjistitelné, jaký dluh je předmětem zajištění, a aby jej nebylo možné zaměnit s jiným dluhem (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2005 sp. zn. 29 Odo 851/2003, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2008 sp. zn. 29 Odo 967/2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013 sp. zn. 21 Cdo 3447/2011).

20. Nemá-li zástavní dlužník vůči věřiteli v době uzavření zástavní smlouvy jiný dluh nebo jiné dluhy s předmětem plnění stejného druhu jako u zabezpečovaného dluhu (tedy jiné dluhy zaměnitelné se zabezpečovaným dluhem), je zabezpečovaný dluh v zástavní smlouvě dostatečně určitě označen i tehdy, vymezuje-li jej jen údaj o osobě dlužníka a předmětu plnění, neboť za těchto okolností je z uvedených údajů zjistitelné, jaký dluh je předmětem zabezpečení, aniž by ho bylo možné zaměnit s jiným dluhem zástavního věřitele vůči dlužníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2015 sp. zn. 21 Cdo 257/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2012 sp. zn. 21 Cdo 786/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2018 sp. zn. 21 Cdo 583/2017 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006 sp. zn. 29 Odo 775/2004).

21. V zástavní smlouvě nemusí být uvedeny všechny skutečnosti, postačí uvedení některých z nich, je-li tím pohledávka individualizována tak, že ji nelze zaměnit s jinou pohledávkou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007 sp. zn. 21 Cdo 2964/2006). Ve většině případů postačuje, je-li pohledávka určena svými subjekty a právním důvodem vzniku.

22. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení a judikatury soud shledal, že žaloba je důvodná.

23. V projednávané věci byla zástavní smlouvou ze dne [datum] zajištěna„ pohledávka věřitele ve výši 2 500 000 Kč“. Je nepochybné, že takový obsah zástavní smlouvy není zcela jednoznačný a že sám o sobě spolehlivě nepostačuje k označení pohledávky, kterou mělo jí zřizované zástavní právo zabezpečovat. Neobsahuje-li zástavní smlouva další (konkrétnější) označení zajišťované pohledávky (např. uvedením osobního dlužníka nebo jejího právního důvodu), ale uvádí-li pouze částku a údaj o tom, že se jedná o zajištění pohledávky zástavního věřitele, nelze z jejího obsahu dovodit, která konkrétní pohledávka nebo pohledávky měly být předmětem zajištění. Označení pohledávky zajištěné zástavním právem je proto v předmětné zástavní smlouvě neurčité, a zástavní smlouva je z tohoto důvodu absolutně neplatná, jak vyplývá ze shora citované judikatury.

24. Soud na rozdíl od žalovaného má za to, že dosavadní judikatura (ke starému občanskému zákoníku) je nadále aplikovatelná i za účinnosti nového občanského zákoníku, když nezaměnitelné označení zajištěné pohledávky je jednou ze dvou podstatných náležitostí zástavní smlouvy dle § 1312 odst. 1 o. z., a její absence je v rozporu se zákonem. Jen nad rámec soud uvádí, že vymezení způsobu realizace zástavního práva není podstatnou náležitostí zástavní smlouvy, a jeho absence nezpůsobuje neplatnost smlouvy, když tento vyplývá ze zákona, a jen v případě jiného způsobu realizace je nutná dohoda stran. V předmětné smlouvě však v článku II odstavec 4 a 5 je vymezen způsob realizace zástavy.

25. Jen pro úplnost soud uvádí, že neurčitost obsahu soud nemohl odstranit a překlenout ani za použití výkladových pravidel, když v předmětné smlouvě nejsou žádné další indicie vedoucí ke konkrétnější identifikaci zajišťované pohledávky.

26. Protože je zástavní smlouva neplatná podle ustanovení § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. pro neurčitost, měl soud za nadbytečné zabývat se dalšími okolnostmi a námitkami, zejména námitkou nedostatku vůle žalobců a neexistence pohledávky žalovaného a proto z procesní ekonomie zamítl návrhy ostatních důkazů, jak již shora uvedl.

27. K námitce žalovaného, že žalobce a) způsobil neplatnost právního jednání, nemá tedy právo neplatnost namítnout (§ 579 o. z.), soud uvádí, že se toto pravidlo vztahuje pouze na neplatnost relativní. Absolutní neplatnost působí ex lege a soud k ní přihlíží z úřední povinnosti, proto ani skutečnost, že některý z účastníků absolutní neplatnost právního jednání způsobil, nemá vliv na závěr o neplatnosti právního jednání, ani na způsob jejího uplatnění (srov. [příjmení], Jiří. § 579 (Následky způsobení neplatnosti právního jednání). In: [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. [číslo], marg. [číslo])

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 619,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (za převzetí a přípravu, žalobu, repliku a účast na jednání [datum]), v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 881,98 Kč za 81 ujetých km v částce 481,98 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 081,98 Kč ve výši 2 537,22 Kč.

29. Soud nepřiznal odměnu za předžalobní výzvu, kterou žalobci nepředložili a není součástí spisu, dále za zápis poznámky spornosti, když se nejedná o úkon v soudním řízení, dále za jednání ve věci dne [datum] a cestovné a zmeškání času, když na jednání byl účasten zaměstnanec a nikoliv advokát nebo jeho koncipient, a tedy mu za tento úkon odměna nenáleží (zaměstnanec nemůže poskytovat právní úkony, které jsou svěřeny výhradně jen advokátům). Dále soud nepřiznal odměnu za vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum] a [datum], když skutečnosti v nich uváděné měly být součástí žaloby a repliky.

30. Předmětem řízení zahájeného žalobou o určení, že nemovitost není zatížena zástavním právem, není zajištěná pohledávka ani zástava (zastavená nemovitost), nýbrž určení, že tu zástavní právo není. Vzhledem k tomu, že zástavní právo nemá samo o sobě žádnou vlastní majetkovou hodnotu, nelze takový předmět řízení ocenit penězi, proto se při určení tarifní hodnoty postupuje dle § 9 odst. 3 písm. a) AT (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1452/2015 ze dne 28. 01. 2016).

31. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř., žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění. Podle § 142a odst. 2 o. s. ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal.

32. Aplikace § 142a o. s. ř. připadá dle komentáře v úvahu u žalob na plnění, zřejmě nikdy u žalob o osobním stavu a dle situace u žalob určovacích; podstatný je důvod podání určovací žaloby a situace, která žalobě předcházela; velmi často dochází k takové žalobě po rozsáhlých mimosoudních jednáních nebo v průběhu správních řízení, přičemž spornost určitého práva je účastníkům známa a předžalobní výzva zbytečná. Judikatura nelpí na doslovném výkladu zákona, ale chápe § 142a jako praktické ustanovení, které může přivodit zaplacení pohledávky bez nákladného soudního řízení. Netrvá však na formalistickém nepřiznávání nákladů tam, kde je zřejmé, že účelu výzvy by nebylo dosaženo (viz BÍLÝ, Martin. § 142a (Předžalobní výzva). In: SVOBODA, [jméno], [příjmení], [jméno], LEVÝ, [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 698, marg. [číslo]).

33. V předmětné věci bylo prokázáno, že žalovaný podal dne [datum] návrh na vklad vlastnického práva, které bylo zapsáno katastrem nemovitostí dne [datum]. Žalobci podali žalobu dne [datum], aby se povolenému vkladu bránili. Z uvedených okolností je zřejmé, že spornost předmětného sporu byla účastníkům známa od počátku, předžalobní výzva by byla jen formalismem. Proto soud žalobcům přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši, jak je uvedeno ve výroku a odůvodněno shora.

34. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.