23 C 109/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno . Anonymizováno . Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 34 177 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem ve výši 27,77 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“ nebo „smlouva o úvěru“), na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , přičemž fakticky žalovaný obdržel , částka, , neboť částku , částka, žalobkyně zaslala zprostředkovateli úvěru jako jeho provizi. Za poskytnutí tohoto úvěru se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni celkem , částka, v pravidelných 33 měsíčních splátkách po , částka, . K uzavření smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši , částka, v souladu s příslušnou smluvní úpravou. Žalovaný však své smluvní povinnosti nesplnil a úvěr uhradil toliko co do částky , částka, , což vedlo k zesplatnění úvěru na základě oznámení ze dne , datum, . K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že si mimo jiné vyžádala výplatní pásky žalovaného za měsíce srpen a září 2022, zaměstnavatelka: , Anonymizováno, -, právnická osoba, ., s čistými příjmy ve výši , částka, , resp. , částka, . Z dalších dokladů, které si žalobkyně opatřila, vycházelo, že měsíční splátku , částka, žalovaný bude schopen řádně splácet.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že se omlouvá, že doposud dlužnou částku neuhradil, nyní má prostředky k její úhradě.

3. K jednání, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalobkyně nedostavila, svou neúčast omluvila a omluvil se též právní zástupce a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti podáním ze dne , datum, . Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a právního zástupce žalobkyně.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z listiny označené smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně za smluvní stranu této smlouvy uvedla žalovaného. Žalobkyně se v tomto dokumentu zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, s tím, že žalovaný jí uhradí celkem , částka, ve 33 měsíčních splátkách s tím, že úroková sazba činila 27,77 % ročně, RPSN bylo vypočteno na 41,3 %, provize zprostředkovateli hrazená žalobkyní přímo zprostředkovateli činila , částka, . Tento dokument žalovaný nepodepsal. Peněžní prostředky měly být dle tohoto dokumentu zaslány žalobkyní na účet č. , č. účtu, . Součástí této smlouvy byly Úvěrové podmínky (které obsahovaly mj. oprávnění žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení s úhradou ze strany příjemce úvěru) a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (který obsahoval další informace o právech a povinnostech žalovaného včetně oprávnění žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu různých poplatků). Ani jeden z těchto dokumentů žalovaný nepodepsal. Žalobkyně dále předložila nepodepsaný dokument obsahující předpis jednotlivých splátek ke smlouvě a listinu označenou „Bonita smlouvy“, podle které žalovaný zaplatil na daný úvěr pouze částku ve výši , částka, celkem.

5. Z e-mailu ze dne , datum, vyplývá, že paní , jméno FO, sděluje na e-mailovou adresu „, e-mail, “, že žádost o úvěr byla schválena, přičemž pro vyplacení částky je nutné zaslat na účet žalobkyně číslo , č. účtu, částku ve výši , částka, z bankovního účtu uvedeného ve smlouvě.

6. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný z bankovního účtu č. , č. účtu, zaslal částku , částka, . Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, . Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, , variabilní symbol , var. symbol, .

7. Přípisem ze dne , datum, s názvem „Zesplatnění pro smlouvu , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, a výzva k úhradě dlužné částky“ žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a to do 10 dnů od odeslání oznámení. Přípis byl dán k poštovní přepravě dne , datum, dle přiloženého podacího lístku. Upomínkami ze dnů , datum, , , datum, žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě jednotlivých dílčích splátek.

8. Z Výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud ověřil, že žalobkyně je oprávněna provádět určité činnosti dle zákona č. 257/2016 Sb. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne , datum, soud ověřil existenci žalobkyně.

9. Žalobkyně předložila soudu dokument s názvem „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“, podle něhož žalovaný má měsíční příjem , částka, nebo , částka, , bydlí u rodičů a má úvěr na blíže nespecifikovanou částku , částka, . Dále žalobkyně soudu předložila informace o pozemku, Prohlášení strýce žalovaného, z něhož vyplývá, že žalovaný je jeho synovcem a přispívá měsíčně částkou , částka, na bydlení. Žalobkyně dále předložila výplatní lístky žalovaného za září 2022 a srpen 2022, z nichž vyplývá průměrný měsíční příjem žalovaného , částka, čistého. Z výpisu z registru REPI ze dne , datum, soud zjistil, že nejsou evidovány žádné záznamy. Z náhledu do insolvenčního rejstříku ohledně žalovaného soud zjistil, že ke dni , datum, žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný nemá žádný záznam. Z dokumentu označeného „Závazky spotřebitele – čestné prohlášení“ ze dne , datum, bez podpisu žalovaného soud zjistil, že obsahuje prohlášení, že žalovanému nehrozí úpadek. Z dokumentu označeného „Výdaje spotřebitele – čestné prohlášení“ bez podpisu žalovaného soud zjistil, že obsahuje následující: výdaje na bydlení ve výši , částka, měsíčně, splátky úvěrů ve výši , částka, . Z dokumentu označeného „Příjmy spotřebitele – čestné prohlášení“ bez podpisu žalovaného soud zjistil, že obsahuje následující: příjem ve výši , částka, měsíčně, jiné příjmy: , částka, měsíčně.

10. Z přípisu banky , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , a.s. ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem účtu č. , hodnota, je žalovaný a v prosinci byla na uvedený účet připsána částka , částka, z účtu žalobkyně pod variabilním symbolem: , var. symbol, .

11. Z listiny označené „Statistika rodinných účtů“ soud zjistil statistické údaje týkající se domácností bez vyživovaných dětí. Z listiny označené „H000501a Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu – národní pojetí (běžné ceny)“ soud zjistil statistické údaje ohledně spotřeby domácností. Z listiny označené „Výše normativních nákladů na bydlení od , datum, “ soud zjistil uvedené náklady na bydlení. Z listiny označené „Životní minimum 2022 od , datum, “ soud zjistil, že částka životního minima pro jednotlivce za měsíc činila , částka, . Z listiny označené „Existenční minimum 2022“ soud zjistil, že existenční minimum činilo , částka, .

12. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

13. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:

19. Soud nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalovaného. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaný mohl seznámit s návrhem a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.

20. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované částky ze smlouvy.

21. Dále se soud z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. 8 Co 114/20119-39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.

23. Žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou částku. Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, svá tvrzení však relevantním způsobem nedoložila. Dokumenty označené „Závazky spotřebitele – čestné prohlášení“, „Výdaje spotřebitele – čestné prohlášení“, „Příjmy spotřebitele – čestné prohlášení“ nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Jde-li o výdaje žalovaného, v uvedeném dokumentu žalobkyně eviduje pouze výdaje na bydlení ve výši , částka, měsíčně a na splátky úvěrů ve výši , částka, měsíčně, aniž by žalobkyně ověřila, jaké konkrétní další smlouvy o úvěru žalovaný uzavřel, jaká je aktuální celková výše dlužných částek, nejsou evidovány ani další výdaje žalovaného např. na léky, hygienické potřeby, stravu, oblečení atd. Výše uvedené proto nemohlo postačovat k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Právě naopak žalobkyně si měla vyžádat prokázání životních výdajů žalovaného (pravidelných nákladů na bydlení, energie, stravování atd.) a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Navíc i prohlášení klienta - žalovaného musí žalobkyně prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018).

24. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovanou uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

25. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní soudu - poučovací povinnosti podle § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř., žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

26. Pokud jde o jistinu samotnou, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaný ve výši , částka, na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyni vrátil pouze , částka, , a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne , datum, , jíž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 10 dnů od odeslání uvedené výzvy, danou k poštovní přepravě též dne , datum, . Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, plnit měl žalovaný dle výzvy ze dne , datum, do , datum, , tj. od , datum, je tak žalovaný v prodlení. Žalovaný nezaplatil částku , částka, do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).

27. Zbývající žalobní nároky dle výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 16,30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,15 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,85 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. , datum, ), tj. částky , částka, , sestávající z požadované částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši 27,77 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. , částka, ; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, . Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce , částka, (tj. 58,15 %), sestávající z částky , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, .

29. Náklady řízení žalobkyně ve výši , částka, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Z částky , částka, pak 16,30 % činí , částka, . Povinnost zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

30. Řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku , částka, . Porovnáním obsahu jiných návrhů žalobkyně s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru, a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výši dlužných částek apod. (srov. řízení vedená Okresním soudem v Litoměřicích např. pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ. Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru.

31. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.