23 C 205/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 43 195,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem , částka, , s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne , datum, byla mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), dle které byl poskytnut úvěr žalovanému ve výši , částka, , smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne , datum, , tím porušil smluvní povinnosti, žalobkyně mu zaslala první upomínku ze dne , datum, . Byl vyzván k úhradě dluhu, přesto své splatné závazky neuhradil. Následně byla zaslána druhá upomínka dne , datum, , jíž opětovně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobkyně tedy přistoupila podle čl. V odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zesplatnění, dále požadovala náklady na upomínkování a náhradu nákladů řízení, tedy žalobkyně požaduje částku , částka, představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, vypočtený jako 23,84 %, tedy sjednaný smluvní úrok ve smlouvě z částky , částka, , od , datum, do , datum, , náklady na upomínkování ve výši , částka, za dvě upomínky, dále je požadován zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrada nákladů řízení. Dne , datum, žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu prostřednictvím právního zástupce, přesto byl dluh uhrazen pouze zčásti. Žalovaný uhradil celkem , částka, . Jde-li o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posoudila podle výpisu z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z databáze neplatných dokladů, z registru SOLUS. Evidovala průměrný příjem žalovaného za tři poslední měsíce ve výši , částka, ; pravidelné náklady na bydlení ve výši , částka, ; pravidelné finanční závazky ve výši , částka, u věřitelek , jméno FO, (, částka, ), , právnická osoba, (, částka, ), , právnická osoba, (, částka, ); sázky ve výši , částka, s tím, že žalovaný má jednorázové závazky (mikro úvěry) u věřitelek: , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, .

2. Žalobkyně se k jednání nedostavila, zástupce žalobkyně svou neúčast a neúčast žalobkyně omluvil podáním ze dne , datum, a požádal soud, aby jednal v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k věci se nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z dokumentu označeného „smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ včetně příloh č. , hodnota, a, Anonymizováno, , číslo, soud zjistil, že jako poskytovatel je označena žalobkyně a jako spotřebitel žalovaný s účtem č. , č. účtu, . Předmětem této smlouvy měl být závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni s úrokem , částka, , tj. celkem se zavázal žalobkyni zaplatit , částka, . Dokument není opatřen podpisem žalovaného. Jde-li o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně eviduje o žalovaném následující: svobodný; zaměstnavatelka: , právnická osoba, .; náklady na bydlení: , částka, ; pravidelné finanční závazky: , částka, (tj. věřitelky , jméno FO, , , právnická osoba, , , právnická osoba, ); sázky: , částka, ; u žalovaného jsou evidovány jednorázové závazky (mikro úvěry) (tj. , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, ).

4. Z dokumentu označeného předsmluvní informace soud zjistil, že není opatřen podpisem žalovaného.

5. Z detailu pohybu – bezhotovostní platby s datem zaúčtování , datum, soud zjistil, že žalobkyně poukázala částku , částka, na účet č. , č. účtu, .

6. Ze sdělení banky , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že na účtu žalovaného je evidována příchozí platba , částka, od žalobkyně v období od , datum, do , datum, .

7. Ze tří výplatních lístků žalovaného soud zjistil následující: za říjen , Anonymizováno, činil příjem žalovaného , částka, , za září , Anonymizováno, činil příjem žalovaného , částka, , za srpen , Anonymizováno, : , částka, .

8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za srpen , Anonymizováno, soud zjistil, že počáteční zůstatek činil , částka, a konečný zůstatek , částka, . Příjmy se skládají mimo jiné ze mzdy , částka, a vyplacení zápůjčky , částka, (věřitelka , právnická osoba, ). Výdaje se skládají mimo jiné z výdaje na sázky (, částka, dne , datum, ), splácení zápůjčky (, částka, dne , datum, ), nájemného , částka, (, datum, ).

9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za září , Anonymizováno, soud zjistil, že počáteční zůstatek činil , částka, a konečný zůstatek , částka, . Příjmy se skládají mimo jiné ze mzdy , částka, a vyplacení zápůjčky , částka, (věřitelka , právnická osoba, .). Výdaje se skládají mimo jiné z výdajů na sázky (, částka, dne , datum, ; , částka, dne , datum, ), splácení zápůjček (, částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, ), nájemného , částka, (, datum, ).

10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za říjen , Anonymizováno, soud zjistil, že počáteční zůstatek činil , částka, a konečný zůstatek , částka, . Příjmy se skládají mimo jiné ze mzdy , částka, a vyplacení zápůjčky , částka, (věřitelka , právnická osoba, ) a úvěru či zápůjčky , částka, (věřitelka , právnická osoba, .). Výdaje se skládají mimo jiné ze splácení zápůjček (, částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, ), nájemného , částka, (, datum, ).

11. Z výsledku lustrace žalovaného ze dne , datum, soud zjistil počet záznamů: 0.

12. Z výsledku lustrace v registru SOLUS ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný je bez negativního záznamu.

13. Z kontroly v neplatných dokladech soud zjistil, že doklad žalovaného není evidován jako neplatný.

14. Z výstupu z insolvenčního rejstříku ze dne , datum, soud zjistil, že na majetek žalovaného není vedeno insolvenční řízení.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně zaměstnavatelky , právnická osoba, . soud ověřil její právní existenci.

16. Z detailu pohybu – okamžité příchozí platby s datem zaúčtování , datum, soud zjistil, že žalovaný poukázal žalobkyni částku , částka, .

17. Z upomínky č. , hodnota, ze dne ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne, upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, , resp. , částka, .

18. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do dne , datum, , z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně téhož dne zaslala žalovanému zásilku.

19. Z kopie občanského průkazu a částečné kopie řidičského průkazu žalovaného soud zjistil existenci žalovaného.

20. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

21. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

22. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

23. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:

27. Soud nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalovaného. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaný mohl seznámit s návrhem a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.

28. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované částky ze smlouvy.

29. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného:

30. Dále se soud z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, , Anonymizováno, proti , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

31. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. 1 upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. , Anonymizováno, ), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. , spisová značka, -39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.

32. I v případě, že by bylo prokázáno, že účastníci smlouvu uzavřeli, žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou částku. Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, svá tvrzení však relevantním způsobem nedoložila. Žalobkyně sice ověřila příjmy žalovaného a jeho výdaje zejména z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od srpna 2022 do října 2022, avšak posouzením těchto dokumentů dospěla k chybnému závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Z předložených výpisů z bankovního účtu žalovaného se podává, že žalovaný každý měsíc čerpal úvěry či zápůjčky, tj. že nebyl schopen pokrýt své pravidelné měsíční výdaje z příjmu od zaměstnavatelky, konkrétně v srpnu , Anonymizováno, čerpal zápůjčku , částka, (konečný zůstatek na běžném účtu žalovaného přesto ke dni , datum, pouze ve výši , částka, , a to při příjmu od zaměstnavatelky ve výši , částka, ), v září , Anonymizováno, čerpal zápůjčku , částka, (konečný zůstatek na běžném účtu žalovaného přesto ke dni , datum, pouze ve výši , částka, , a to při příjmu od zaměstnavatelky ve výši , částka, ) a v říjnu , Anonymizováno, čerpal zápůjčky či úvěry celkem ve výši , částka, (konečný zůstatek na běžném účtu žalovaného přesto ke dni , datum, ve výši , částka, , a to při příjmu od zaměstnavatelky ve výši , částka, ). Výše uvedené proto nemohlo postačovat k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Právě naopak žalobkyně si měla vyžádat prokázání všech konkrétních životních výdajů žalovaného (pravidelných nákladů na energie, stravování a zejména jiné zápůjčky či úvěry včetně ověření, jaké splátky celkem byl žalovaný povinen měsíčně hradit; dokdy; jaká byla celková částka čerpaná žalovaným z titulu úvěrů či zápůjček) a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Navíc i prohlášení klienta - žalovaného musí žalobkyně prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).

33. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že i kdyby byla uzavřena smlouva mezi žalobkyní a žalovaným, byla by absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS , Anonymizováno, .

34. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní soudu - poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS , Anonymizováno, či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ). Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

35. Pokud jde o jistinu samotnou, žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, ; tj. částka připsána na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , přičemž jediným disponentem je žalovaný (viz sdělení banky , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaný ve výši , částka, na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil celkem , částka, , a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne , datum, , jíž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do , datum, , danou k poštovní přepravě též dne , datum, . Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, plnit měl žalovaný dle výzvy ze dne , datum, do , datum, , tj. od , datum, je tak žalovaný v prodlení. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12 % ročně (výrok I. rozsudku).

36. Zbývající žalobní nároky dle výroku II. soud zamítl, neboť smlouva nebyla uzavřena. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a vázaly by se k hlavnímu závazku, který však nebyl sjednán.

37. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

38. V řízení byl úspěšnější žalovaný, ale žádné náklady mu dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal. Konkrétně se jedná o úspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 2,2 % (tj. , částka, ) a úspěch žalovaného v rozsahu 97,8 %. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. , datum, ).

39. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř, neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.