23 C 349/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 15 581,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Lhůta k plnění dle výroků I. a III. se stanoví v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje prvním celým měsícem po právní moci tohoto rozsudku, a to pod sankcí ztráty výhody splátek.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, ., dříve , Anonymizováno, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru (dále také jen „smlouva“), na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, , a to převodem na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, a žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nejpozději dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Následně po dokončení registrace žalovaná zaslala právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru a po prověření její schopnosti úvěr splácet jí právní předchůdkyně žalobkyně zaslala návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícímu dokumentu – smlouva o revolvingovém úvěru. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet požadovaný úvěr výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a na základě lustrace žalované v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením poskytnutého úvěru. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla za žalovanou pohledávka, kterou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni. Žalovaná ani přes výzvu ze dne , datum, žalobkyni ničeho neuhradila.

2. Žalovaná uvedla, že je jí známo, co je předmětem řízení, snažila se sjednat se žalobkyní splátkový kalendář, ale společnosti jako je žalobkyně takovou možnost neumožňují. Uvedla, že není schopna uhradit žalovanou částku, neboť její měsíční příjem činí , částka, , hradí nájemné , částka, měsíčně a výdaje na elektřinu činí , částka, měsíčně. Dlužnou částku by byla schopna splácet ve splátkách ve výši , částka, měsíčně.

3. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, svou neúčast omluvili. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce.

4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní.

5. Z dokumentu označeného „, Anonymizováno, . – úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne , datum, “, z dokumentu označeného „, Anonymizováno, , standardních informací o spotřebitelském úvěru a , Anonymizováno, – Standardních podmínek Úvěrové smlouvy vztahující se na Klienty v České republice soud zjistil, že byl vyhotoven dokument - smlouva, kde jako věřitel je označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient žalovaná. Předmětem této smlouvy měl být závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu , částka, a závazek žalované uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr společně s úroky ve výši 13 % z celkové splatné částky nebo , částka, , podle toho, co je vyšší. Mezi stranami měla být ujednána RPSN ve výši 299,98 %. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalované č.: , č. účtu, . Smlouva však není opatřena podpisem žalované ani podpisem právní předchůdkyně žalobkyně.

6. Z dokumentu bez označení a bez uvedení data soud zjistil, že se z něj podává výběr ve výši , částka, .

7. Z dokumentu označeného „Platební informace“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, s výzvou k úhradě dlužné částky do tří dnů, podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem smlouvu, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávek uvedených v příloze. Pohledávka za žalovanou je uvedena v příloze k uvedené smlouvě pod č. , hodnota, .

9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

10. Ze sdělení banky , právnická osoba, . ze dne , datum, včetně výpisu z běžného účtu žalované ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem účtu a jedinou osobou s dispozičním oprávněním k účtu č. , č. účtu, , na který byla připsána částka , částka, dne , datum, od právní předchůdkyně žalobkyně, byla žalovaná.

11. Po skutkové stránce má soud ze sdělení banky , právnická osoba, . ze dne , datum, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované na její bankovní účet v červnu 2023 částku , částka, , žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky do tří dnů, a to výzvou ze dne , datum, uvedenou v oznámení o postoupení pohledávky, danou k poštovní přepravě dne , datum, .

12. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

13. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:

19. Soud nemá za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalované. Nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaná mohla seznámit s návrhem a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsala, že by učinila právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalované, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.

20. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované částky ze smlouvy.

21. Dále se soud z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. 8 Co 114/20119-39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.

23. Žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou částku. Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet požadovaný úvěr výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a na základě lustrace žalované v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalobkyně ale k těmto tvrzením nenavrhla žádné důkazy ani takové důkazy nepředložila. Žalobkyně ani neprokázala, že by prověřila konkrétní příjmy a výdaje žalované např. na splácení jiných úvěrů či zápůjček, na bydlení, léky, hygienické potřeby, stravu, oblečení atd. Žalobkyně ničeho neuvedla ohledně osob, k nimž má žalovaná vyživovací povinnost. Výše uvedené proto nemohlo postačovat k závěru o úvěruschopnosti žalované, navíc za situace, kdy se z insolvenčního rejstříku podává, že usnesením insolvenčního soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil úpadek žalované a povolil jeho řešení oddlužením, následně schválil řešení oddlužení splátkovým kalendářem. Usnesením insolvenčního soudu ze dne , datum, , č, Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalované. Je tedy zřejmé, že již v minulosti se žalovaná ocitla v situaci, kdy měla více věřitelů a závazky nebyla schopna plnit ani po lhůtách splatnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně si i proto měla vyžádat prokázání příjmů a životních výdajů žalované (pravidelných nákladů na bydlení, energie, stravování atd. a splácení dříve poskytnutých úvěrů či zápůjček) a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Navíc i prohlášení klienta - žalované musí žalobkyně prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018).

24. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že pokud by byla smlouva platně uzavřena, byla by absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu by soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

25. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní soudu - poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

26. Pokud jde o jistinu samotnou, z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaná ve výši , částka, na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne , datum, , jíž žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů, danou k poštovní přepravě dne , datum, . Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, plnit měla žalovaná dle výzvy ze dne , datum, do , datum, , tj. od , datum, je tak žalovaná v prodlení. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku), a to konkrétně ode dne , datum, .

27. Zbývající žalobní nároky dle výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán.

28. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 27,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,71 % a úspěchu žalované v rozsahu 36,29 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. , datum, ), tj. částky , částka, , sestávající z požadované částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 15 % ročně, tj. , částka, . Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce , částka, (tj. 63,71 %), sestávající z částky , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, .

30. Náklady řízení žalobkyně ve výši , částka, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , právnická osoba, . 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Z částky , částka, pak 27,42 % činí , částka, .

31. Řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku , částka, . Porovnáním obsahu jiných návrhů žalobkyně s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru či zápůjčce, a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výši dlužných částek apod. (srov. řízení vedená Okresním soudem v Litoměřicích např. pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ. Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru.

32. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

33. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na skutečnosti, že čistý měsíční příjem žalované je toliko , částka, , hradí nájemné , částka, měsíčně a výdaje na elektřinu činí , částka, měsíčně, k čemuž je nutné připočíst další nezbytné pravidelné životní náklady na stravu, hygienické potřeby, léky, oblečení rozložení plnění do splátek á , částka, měsíčně není dle názoru soudu, též s ohledem na výši dluhu , částka, s příslušenstvím, nepřiměřeným zásahem do majetkových práv žalobkyně ani nezaloží nerovnováhu mezi zájmy žalobkyně a žalované.