23 C 411/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 198 972,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným úrokem částka, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení částka, úrokem ve výši 16,70 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím, tj. dluh na jistině: částka; poplatky: částka; kapitalizovaný smluvní úrok: částka; zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení: částka; smluvní úrok 16,70 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela smlouvu o úvěru číslo číslo dne datum, na jejímž základě žalovaná získala úvěr s úvěrovým limitem částka (dále jen „smlouva“ a „úvěr“), avšak tento úvěr v plném rozsahu nesplatila, tudíž žalobkyně celý úvěr zesplatnila. Žalobkyně poskytla žalované na bankovní účet č. tel. číslo úvěr v plné výši úvěrového limitu. Jde-li o posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla, že byly kontrolovány informace v interních a externích databázích, porovnala příjem žalované (medián za období leden až květen 2022 činil částka) a její výdaje částka, bez záznamu v CBCB, rizikovost žalované žalobkyně stanovila jako „jméno FO“. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu.

2. Žaloba byla žalované doručena dne datum, žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobkyni zaplatila žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.

3. K jednání, které se ve věci konalo dne datum se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast i neúčast právního zástupce omluvila podáním ze dne datum a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, právního zástupce žalobkyně a žalované; vycházel přitom z obsahu spisu.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná dne datum požádala o poskytnutí úvěru (žádost o poskytnutí úvěru ze dne datum), v žádosti je evidován čistý měsíční příjem žalované: částka, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů: částka a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů: částka. Též dne datum uzavřela smlouvu (smlouva o úvěru ze dne datum; záznam o podpisu klienta ze dne datum), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka s tím, že se žalovaná zavázala splatit jej ve 144 měsíčních splátkách ve výši částka, s roční úrokovou sazbou 16,70 %, RPSN byla vypočtena ve výši 17,62 %. Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro právnická osoba spotřebitelské úvěry. Ve smlouvě (čl. VIII odst. 3) bylo rovněž sjednáno, že „právnická osoba je oprávněna zesplatnit Úvěr, neumožnit čerpání Úvěru, snížit Úvěrový limit, blokovat účty Klienta, změnit pořadí splácení, použít zůstatky účtů a došlé úhrady na splacení splatných závazků Klienta, pokud nastane skutečnost, která může ohrozit splacení Úvěru. Mezi tyto skutečnosti patří zejména prodlení se splácením peněžitých částek vůči právnická osoba…“. Podle smlouvy byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení za upomínku/výzvu k uhrazení dlužné částky poplatku částka (čl. V odst. 3 písm. a); shodně též Sazebník právnická osoba pro fyzické osoby – občany účinný od datum). Žalobkyně rovněž žalované poskytla předsmluvní informace k úvěru obsahující informace o právech a povinnostech žalované.

5. Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni datum (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum; dodejka ze dne datum) s odůvodněním, že žalovaná je v prodlení s hrazením splátek. Na riziko zesplatnění úvěru byla žalovaná upozorněna již v poslední výzvě k zaplacení dluhu ze dne datum (poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne datum; dodejka ze dne datum), opakované výzvě k zaplacení dluhu (opakovaná výzva k zaplacení dluhu (2. výzva) bez data) a výzvě k zaplacení dluhu (výzva k zaplacení dluhu (1. výzva) bez data; 1. upomínka bez data).

6. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně soudu předložila dokument „Výpis ze systému CRIF“ s údajem o čistém měsíčním příjmu: částka.

7. Ohledně samotného čerpání úvěru soud z předloženého výpisu z úvěrového účtu zjistil, že úvěr byl žalované poskytnut dne datum. Žalovaná úvěr postupně splácela (přehled splátek ze dne datum; dokument označený „vypis bu – prijate platby.txt“; dokument označený „vypis bu – všechny transakce.txt“; dokument označený „tel. číslo.xlsx“; dokument označený „jméno FO_Historie.pdf“).

8. Zástupce žalobkyně zaslal žalované dne datum výzvu k úhradě dluhu (výzva k úhradě dluhu ze dne datum; poštovní podací arch ze dne datum).

9. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně soud ověřil existenci žalobkyně.

10. Podle § 1841 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od datum) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst.2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

15. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na jejímž základě žalovaná mohla čerpat úvěr částka. V případě porušení smluvních povinností přitom žalobkyně byla oprávněna k tomu, aby úvěr zesplatnila. Soud má z předložených důkazů rovněž za prokázané, že žalobkyně při poskytnutí tohoto úvěru řádně zvažovala úvěruschopnost žalované dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Samotná skutečnost, že žalovaná nakonec úvěr řádně a včas neuhradila, podle soudu neznamená, že žalobkyně svým povinnostem plynoucím ze zákona o spotřebitelském úvěru nedostála. V tomto směru má soud za důležité, že žalobkyně vycházela v době uzavírání úvěru jak z údajů předložených samotnou žalovanou v její žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum, ale i z informací dostupných v příslušných databázích a z bankovního účtu žalované. Pokud žalobkyně tehdejší majetkovou situaci žalované (tedy k datu uzavření smlouvy) vyhodnotila tak, že je dostatečná k tomu, aby byla žalovaná schopna dostát svým smluvním závazkům v podobě úhrady měsíční splátky ve výši částka za situace, kdy tato dokládala řádově vyšší příjmy, nemůže jí soud ničeho zpětně vytknout, neboť nelze její úvahy vycházející z ekonomických modelů a jejích znalostí považovat za nedostatečné, a to i s ohledem na výši úvěrované částky a příslušného úroku ve výši 16,70 % ročně.

16. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně s žalovanou dne datum uzavřela řádnou platnou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr, který však žalovaná nakonec neuhradila.

17. Stran výše částky, kterou má žalovaná za povinnost uhradit na základě této smlouvy, soud odkazuje na výše uvedená skutková zjištění vyplývající z výpisu úvěrového účtu a ze smlouvy. Protože soud posoudil smlouvu jako platnou, přiznal žalované právo na zaplacení příslušného úroku z propůjčených peněž a zaplacení příslušných poplatků (3 x částka).

18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, včetně toho, že přiznal žalobkyni právo na příslušný zákonný úrok z prodlení od jí požadovaného data.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne datum a z částky částka za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

20. Pokud jde o odměnu za podání žalobkyně ze dne datum, kterým žalobkyně doplnila žalobu, soud odměnu za takovou právní službu nemohl žalobkyni přiznat. Je totiž povinností žalobkyně, profesionála v oboru finančních služeb, tvrdit a navrhnout soudu důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně ověření úvěruschopnosti žalované přímo v žalobě. Tato tvrzení a důkazní návrhy tedy měla obsahovat již žaloba, žalobkyně je však soudu postupně předkládala až k výslovné výzvě soudu.

21. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.

22. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.