23 C 509/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou, MLB, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, (do datum: IČO IČO žalovaného) sídlem Adresa žalovaného pro zaplacení 18 488,01 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že se jedná o součet částek: (1) neuhrazená jistina ve výši částka; (2) smluvní pokuta ve výši částka; (3) úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka; (4) úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka; (5) úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši částka; (6) úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka; (7) úrok od datum do datum ve výši částka; (8) zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně z částky částka; (9) úrok z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení; (10) zákonný úrok z prodlení od prodlení od datum ve výši částka a (11) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka. Uvedla, že žalovaný a původní věřitelka, tj. společnost právnická osoba., IČO: IČO, (dále jen „původní věřitelka“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále také jen „smlouva“). Na základě smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost částka, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem částku částka spočívající v poskytnutém úvěru, úroku v pevné výši a úhradě za služby. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně ani včas. Žalovaný uhradil poslední splátku částka dne datum. Žalovaný se tak ocitl v prodlení s úhradou zůstatku jistiny částka a zůstatku příslušenství, poplatků. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným postoupila původní věřitelka na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Ani přes předžalobní upomínku odeslanou dne datum žalovaný ničeho dalšího neuhradil.

2. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal splácet úvěr s dohodnutým smluvním úrokem, zákonným úrokem z prodlení a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných ve 14 měsíčních splátkách po částka. Úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně, dále byla sjednána úhrada za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši částka, inkasní poplatek ve výši částka, tj. celková dlužná částka ve výši částka, a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši částka, poplatek za oznámení o zesplatnění byl sjednán ve výši částka.

4. Z transakční historie ke smlouvě soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částka.

5. Z listiny „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do datum. Z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka.

6. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně výňatku z přílohy č. hodnota - seznam postoupených pohledávek, str. číslo a z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum o postoupení pohledávky zaslaného žalovanému a z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne datum, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobkyni.

7. Soud má tedy za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr pro podnikatele ve výši částka v hotovosti. Úvěr se žalovaný zavázal splácet ve 14 měsíčních splátkách á částka měsíčně. Byl sjednán úrok ve výši 15 % ročně, dále byl žalovaný povinen hradit zákonný úrok z prodlení, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši částka, inkasní poplatek ve výši částka, tj. celková dlužná částka ve výši částka, dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši částka, poplatek za oznámení o zesplatnění byl sjednán ve výši částka. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částka. Žalovaný poté přestal řádně a včas platit splátky a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a žalobkyně uplatnila za žalovaným smluvní pokutu za prodlení, poplatky a úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

11. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky částka.

12. Dle závěrů Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019: „Jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zda-li na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany)… Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost právní úpravy o adhezní kontraktaci i na vztahy mezi podnikateli (nevyloučí-li si ji strany za splnění zákonných předpokladů podle § 1801 o. z.). Pouhá nepřiměřenost úplaty, tedy i úroku, však předmětem přezkumu právní úpravou adhezních smluv (prostřednictvím § 1800 odst. 2 o. z.) být nemůže. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, nepůjde v otázce samotné výše úroku bez naplnění dalších zákonných předpokladů § 433 o. z. o důvodnou aplikaci tohoto ustanovení…“ 13. Smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Dle statistiky České národní banky činila úroková sazba korunových úvěrů do 7,5 milionů Kč poskytnutých bankami nefinančním podnikům v srpnu 2021 3,65 % ročně (viz údaje zveřejněné Českou národní bankou na webu: https://www.cnb.cz/arad/#/cs/sets, pod položkami „Statistická data“, „Měnové a finanční statistiky“, „1145 (Nefinanční podniky)“). Sjednanou výši úhrady za poskytnutí úvěru ve výši částka (což odpovídá 49 % z poskytnutého úvěru) v kombinaci s celou řadou dalších poplatků (tj. poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši částka, inkasní poplatek ve výši částka, poplatek za zaslání upomínky ve výši částka, poplatek za oznámení o zesplatnění ve výši částka), smluvním úrokem ve výši 15 % ročně, zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (tj. nejen z jistiny, ale též i poplatků) považuje soud za nemravnou, neboť roční úroková sazba tak v řešeném případě efektivně činila 70 %, tj. . Tedy měsíční úroková sazba ve výši 4,5 %, čemuž odpovídá roční úroková sazba právě ve výši 70 %, taková úroková sazba je více než 19x vyšší než úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami živnostníkům v srpnu 2021 dle shora citované statistiky České národní banky.

14. Soud si je vědom, že hranice jednání, které lze považovat za neakceptovatelné z důvodu rozporu s dobrými mravy je v případě vztahu dvou podnikatelů méně přísná, než v případě, kdyby se jednalo o vztah podnikatele a spotřebitele, nicméně v případě právní předchůdkyně žalobkyně má soud za to, že má své podnikání v podstatě postaveno na obchodním modelu, v němž počítá s tím, že úvěr nebude uhrazen včas a že z toho bude náležitě profitovat ve formě extrémně navýšených poplatků za poskytnutí úvěru a další úkony, o jejichž smysluplnosti má soud značné pochybnosti (viz inkasní poplatek ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši částka, poplatek za zaslání upomínky ve výši částka, poplatek za oznámení o zesplatnění ve výši částka). Právní předchůdkyně žalobkyně tak vědomě stavěla své podnikání na vysokých poplatcích za poskytnutí úvěru, jiné služby související s poskytováním úvěrů, a vyvažovala tím podnikatelské riziko vyplývající ze zaměření na klienty, kterým by banky či jiné instituce poskytující úvěry za obvyklých podmínek s ohledem na míru jejich zadluženosti či platební morálku úvěr pravděpodobně ani neposkytly.

15. Soud vyhodnotil, že individuální poměry dané věci, resp. smluvní ujednání stran, vybočily a nenaplňují již funkci sankčně-motivační a reparační (kompenzační) ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. 23 Cdo 765/2020, (odst. 23 až 24 odůvodnění) ale jsou právě takovou neodůvodněnou sankcí, která prolamuje smluvní svobodu stran. I méně přísná hranice toho, co lze v daném případě mezi účastníky považovat za neakceptovatelné z důvodu rozporu s dobrými mravy, byla překročena.

16. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s dobrými mravy. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

17. Pokud jde o jistinu samotnou, z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Z transakční historie vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku částka. Žalovaný bezdůvodné obohacení částka již vrátil, dokonce uhradil celkem částka, soud proto žalobu zamítl, tj. včetně zbývajících žalobních nároků v podobě smluvní pokuty, poplatků a úroků uvedených ve výroku I. z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán.

18. Podle § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

19. V řízení měl plný úspěch žalovaný, ale žádné náklady mu dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.