23 C 509/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou, MLB, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , (do datum : IČO IČO žalovaného ) sídlem Adresa žalovaného pro zaplacení 18 488,01 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že se jedná o součet částek: (1) neuhrazená jistina ve výši , částka, ; (2) smluvní pokuta ve výši , částka, ; (3) úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, ; (4) úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, ; (5) úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši , částka, ; (6) úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, ; (7) úrok od , datum, do , datum, ve výši , částka, ; (8) zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně z částky , částka, ; (9) úrok z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení; (10) zákonný úrok z prodlení od prodlení od , datum, ve výši , částka, a (11) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Uvedla, že žalovaný a původní věřitelka, tj. společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , (dále jen „původní věřitelka“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále také jen „smlouva“). Na základě smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost , částka, , což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem částku , částka, spočívající v poskytnutém úvěru, úroku v pevné výši a úhradě za služby. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně ani včas. Žalovaný uhradil poslední splátku , částka, dne , datum, . Žalovaný se tak ocitl v prodlení s úhradou zůstatku jistiny , částka, a zůstatku příslušenství, poplatků. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným postoupila původní věřitelka na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Ani přes předžalobní upomínku odeslanou dne , datum, žalovaný ničeho dalšího neuhradil.

2. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal splácet úvěr s dohodnutým smluvním úrokem, zákonným úrokem z prodlení a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně, dále byla sjednána úhrada za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , inkasní poplatek ve výši , částka, , tj. celková dlužná částka ve výši , částka, , a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši , částka, , poplatek za oznámení o zesplatnění byl sjednán ve výši , částka, .

4. Z transakční historie ke smlouvě soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem , částka, .

5. Z listiny „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne , datum, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do , datum, . Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka.

6. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně výňatku z přílohy č. , hodnota, - seznam postoupených pohledávek, str. , číslo, a z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, o postoupení pohledávky zaslaného žalovanému a z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne , datum, , potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobkyni.

7. Soud má tedy za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr pro podnikatele ve výši , částka, v hotovosti. Úvěr se žalovaný zavázal splácet ve 14 měsíčních splátkách á , částka, měsíčně. Byl sjednán úrok ve výši 15 % ročně, dále byl žalovaný povinen hradit zákonný úrok z prodlení, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , inkasní poplatek ve výši , částka, , tj. celková dlužná částka ve výši , částka, , dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za zaslání upomínky byl sjednán ve výši , částka, , poplatek za oznámení o zesplatnění byl sjednán ve výši , částka, . Žalovaný uhradil žalobkyni celkem , částka, . Žalovaný poté přestal řádně a včas platit splátky a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a žalobkyně uplatnila za žalovaným smluvní pokutu za prodlení, poplatky a úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

11. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky , částka, .

12. Dle závěrů Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019: „Jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zda-li na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany)… Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost právní úpravy o adhezní kontraktaci i na vztahy mezi podnikateli (nevyloučí-li si ji strany za splnění zákonných předpokladů podle § 1801 o. z.). Pouhá nepřiměřenost úplaty, tedy i úroku, však předmětem přezkumu právní úpravou adhezních smluv (prostřednictvím § 1800 odst. 2 o. z.) být nemůže. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, nepůjde v otázce samotné výše úroku bez naplnění dalších zákonných předpokladů § 433 o. z. o důvodnou aplikaci tohoto ustanovení…“13. Smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Dle statistiky České národní banky činila úroková sazba korunových úvěrů do 7,5 milionů Kč poskytnutých bankami nefinančním podnikům v srpnu 2021 3,65 % ročně (viz údaje zveřejněné Českou národní bankou na webu: https://www.cnb.cz/arad/#/cs/sets, pod položkami „Statistická data“, „Měnové a finanční statistiky“, „1145 (Nefinanční podniky)“). Sjednanou výši úhrady za poskytnutí úvěru ve výši , částka, (což odpovídá 49 % z poskytnutého úvěru) v kombinaci s celou řadou dalších poplatků (tj. poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , inkasní poplatek ve výši , částka, , poplatek za zaslání upomínky ve výši , částka, , poplatek za oznámení o zesplatnění ve výši , částka, ), smluvním úrokem ve výši 15 % ročně, zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (tj. nejen z jistiny, ale též i poplatků) považuje soud za nemravnou, neboť roční úroková sazba tak v řešeném případě efektivně činila 70 %, tj. . Tedy měsíční úroková sazba ve výši 4,5 %, čemuž odpovídá roční úroková sazba právě ve výši 70 %, taková úroková sazba je více než 19x vyšší než úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami živnostníkům v srpnu 2021 dle shora citované statistiky České národní banky.

14. Soud si je vědom, že hranice jednání, které lze považovat za neakceptovatelné z důvodu rozporu s dobrými mravy je v případě vztahu dvou podnikatelů méně přísná, než v případě, kdyby se jednalo o vztah podnikatele a spotřebitele, nicméně v případě právní předchůdkyně žalobkyně má soud za to, že má své podnikání v podstatě postaveno na obchodním modelu, v němž počítá s tím, že úvěr nebude uhrazen včas a že z toho bude náležitě profitovat ve formě extrémně navýšených poplatků za poskytnutí úvěru a další úkony, o jejichž smysluplnosti má soud značné pochybnosti (viz inkasní poplatek ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , poplatek za zaslání upomínky ve výši , částka, , poplatek za oznámení o zesplatnění ve výši , částka, ). Právní předchůdkyně žalobkyně tak vědomě stavěla své podnikání na vysokých poplatcích za poskytnutí úvěru, jiné služby související s poskytováním úvěrů, a vyvažovala tím podnikatelské riziko vyplývající ze zaměření na klienty, kterým by banky či jiné instituce poskytující úvěry za obvyklých podmínek s ohledem na míru jejich zadluženosti či platební morálku úvěr pravděpodobně ani neposkytly.

15. Soud vyhodnotil, že individuální poměry dané věci, resp. smluvní ujednání stran, vybočily a nenaplňují již funkci sankčně-motivační a reparační (kompenzační) ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. 23 Cdo 765/2020, (odst. 23 až 24 odůvodnění) ale jsou právě takovou neodůvodněnou sankcí, která prolamuje smluvní svobodu stran. I méně přísná hranice toho, co lze v daném případě mezi účastníky považovat za neakceptovatelné z důvodu rozporu s dobrými mravy, byla překročena.

16. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s dobrými mravy. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

17. Pokud jde o jistinu samotnou, z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Z transakční historie vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku , částka, . Žalovaný bezdůvodné obohacení , částka, již vrátil, dokonce uhradil celkem , částka, , soud proto žalobu zamítl, tj. včetně zbývajících žalobních nároků v podobě smluvní pokuty, poplatků a úroků uvedených ve výroku I. z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán.

18. Podle § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

19. V řízení měl plný úspěch žalovaný, ale žádné náklady mu dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal.