23 C 537/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 23 189,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela na základě žádosti žalovaného prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně www.Anonymizováno.cz, tj. distančním způsobem, který žalobkyně podrobně popsala, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na základě níž žalovanému poskytla úvěr dne datum ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit včetně sjednané úrokové sazby, tj. celkem částka. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částka. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, tj. z částky částka ode dne datum do dne datum, tedy ve výši částka. Pokud jde o ověření úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že z dotazníku žalovaného je patrný jeho měsíční příjem ověřený prostřednictvím aplikace Kontomatik, náklady, dále, že je svobodný, žije s ním osoba s příjmem. Žalobkyně lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, přičemž žalovaný neměl dluhy. Ani přes předžalobní výzvu odeslanou dne datum žalovaný ničeho dalšího neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání, které se ve věci konalo dne datum se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, omluvila se podáním ze dne datum, souhlasila s rozhodnutím ve věci v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z dokumentu označeného „smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota“ soud zjistil, že byla vyhotovena listina smlouvy bez data, kde jako věřitel je označena žalobkyně a jako klient žalovaný, předmětem je úvěr částka, jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 41,21 %, úroková sazba ve výši 0.095890410958904 % denně), celková částka, kterou má žalovaný zaplatit: částka, a jeho splácení. Smlouva však není opatřena podpisem žalovaného, u jména žalovaného je uvedeno: „IP adresa: Anonymizováno“.

5. Z všeobecných obchodních podmínek a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tyto dokumenty nejsou opatřeny podpisem žalovaného.

6. Ze sdělení banky právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl majitelem účtu č. č. účtu a jediným disponentem. Dále, na uvedeném účtu je evidována příchozí platba částka pod variabilním symbolem: var. symbol ze dne datum, zpráva pro příjemce: půjčka dle smlouvy číslo.

7. Z výňatku z výpisu z bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že dne datum byla poukázána částka částka na bankovní účet č. č. účtu.

8. Z výpisu z účtu žalovaného č. č. účtu za únor 2022 soud zjistil, že je evidováno následující: dne datum příjem částka s poznámkou „Mzda právnická osoba a.s.“; dne datum platby částka, částka a částka vždy s poznámkou „sazka.cz“; počáteční zůstatek: částka a konečný zůstatek: mínus částka.

9. Z výpisu z účtu žalovaného č. č. účtu za duben 2022 soud zjistil, že je evidováno následující: dne datum příjem částka s poznámkou „Mzda právnická osoba a.s.“; dne datum příjem částka s poznámkou „ThePay“; počáteční zůstatek: mínus částka a konečný zůstatek: mínus částka.

10. Z dokumentu označeného „Bank statement data“ soud zjistil, že žalovanému byla dne datum na účet připsána částka částka s poznámkou „Creditea půjčka od právnická osoba“ 11. Z dokumentu označeného „Bank statement data“ (č.l. 23-26 soudního spisu) soud zjistil následující o příjmech žalovaného: dne datum příjem částka, dne datum příjem částka a dne datum příjem částka vždy s poznámkou „Mzda právnická osoba a.s.“ 12. Z dotazníku (č.l. 29 soudního spisu) soud zjistil, že žalobkyně eviduje o žalovaném následující údaje: svobodný, nájemní bydlení, měsíční příjem částka čistého a zápůjčka či úvěr s měsíčními splátkami částka.

13. Z faktury ke smlouvě soud zjistil, že splátka úvěru činila částka.

14. Z výzvy k úhradě ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobkyní prostřednictvím jejího právního zástupce, a to do sedmi dnů ode dne odeslání uvedené výzvy. Z potvrzení o odeslání písemnosti ze dne datum soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána písemnost.

15. Z kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného soud ověřil jeho totožnost.

16. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně soud ověřil její existenci.

17. Po skutkové stránce má soud ze sdělení banky právnická osoba. ze dne datum za prokázané, že žalobkyně poukázala žalovanému na jeho bankovní účet dne datum částku částka, žalovaný žalobkyni uhradil celkem částka. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky výzvou ze dne datum do sedmi dnů ode dne odeslání, danou k poštovní přepravě dne datum.

18. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

19. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

21. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:

25. Soud nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalovaného. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaný mohl seznámit s návrhem a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.

26. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované částky ze smlouvy.

27. Dále se soud z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C-449/13 Consumer Finance proti jméno FO a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

28. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. spisová značka-39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.

29. Žalobkyně dle soudu neprokázala, že splnila povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou částku. Žalobkyně sice uvedla, že ověřila měsíční příjem žalovaného, náklady, dále zjistila, že je svobodný, žije s ním osoba s příjmem. Žalobkyně lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, přičemž dle žalobkyně žalovaný neměl dluhy. Žalobkyně však netvrdila konkrétní skutečné výdaje žalovaného ani nepředložila důkazy ohledně ověření skutečných výdajů žalovaného např. na bydlení, léky, hygienické potřeby, stravu, oblečení atd. Nadto se z předložených dokumentů podává, že v měsících únoru 2022 a dubnu 2022 byl na bankovním účtu žalovaného vždy záporný zůstatek, konkrétně mínus částka, resp. mínus částka. Dále je zřejmé, že žalovaný čerpal další úvěry či zápůjčky minimálně ve výši částka (dne datum byla připsána na bankovní účet žalovaného částka částka s poznámkou „ThePay“ a dne datum částka částka s poznámkou „právnická osoba“). Nadto se z výpisu z bankovního účtu žalovaného za měsíc únor 2022 podává, že žalovaný sázel. Výše uvedené proto nemohlo postačovat k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Právě naopak: žalobkyně si měla vyžádat prokázání konkrétních životních výdajů žalovaného (smlouvy o úvěrech či zápůjčkách včetně celkové měsíční splátky, pravidelných nákladů na bydlení, energie, stravování, sázky atd.) a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Navíc i prohlášení klienta - žalovaného musí žalobkyně prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, ze dne datum).

30. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že pokud by byla smlouva platně uzavřena, byla by absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu by soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

31. Pokud jde o jistinu samotnou, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, žalovaný uhradil toliko částka. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaný ve výši částka na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne datum, jíž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do sedmi dnů ode dne odeslání uvedené výzvy, danou k poštovní přepravě dne datum. Plnit měl žalovaný dle výzvy ze dne datum do sedmi dnů ode dne odeslání výzvy, tj. od datum je tak žalovaný v prodlení. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku), a to konkrétně ode dne datum v zákonné výši 14,75 % ročně.

32. Zbývající žalobní nároky dle výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán.

33. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 35,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,41 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. datum), tj. částky částka, sestávající z požadované částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, tj. částka. Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce částka (tj. 67,59 %), sestávající z částky částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 14,75 % ročně od datum do datum, tj. ve výši částka.

35. Náklady řízení žalobkyně ve výši částka sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění platném a účinném do dne datum, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne datum a z částky částka za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Z částky částka pak 35,18 % činí částka.

36. Pokud jde o odměnu za podání žalobkyně ze dne datum, kterým žalobkyně doplnila žalobu, soud odměnu za takovou právní službu nemohl žalobkyni přiznat. Je totiž povinností žalobkyně, profesionála v oboru finančních služeb, tvrdit a navrhnout soudu důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného přímo v žalobě. Tato tvrzení a důkazní návrhy tedy měla obsahovat již žaloba, žalobkyně je však soudu postupně předkládala až k výslovné výzvě soudu.

37. Povinnost zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

38. Řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku částka. Porovnáním obsahu jiných návrhů žalobkyně s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky z listiny označených jako smlouvy o úvěru, a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výši dlužných částek apod. (srov. řízení vedená Okresním soudem v Litoměřicích např. pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ. Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru.

39. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.