23 C 544/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou, MLB, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B ., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B pro zaplacení 357 071,42 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných.II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 35 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 35 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že se jedná o součet následujících částek: (1) neuhrazená jistina úvěru ve výši , částka, ; (2) zůstatek neuhrazeného smluvního úroku ve výši 26,90 % ročně ze splátkového kalendáře ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ; (3) poplatek za správu úvěru ve výši , částka, ; (4) poplatky za upomínky ve výši , částka, ; (5) ponížená smluvní pokuta ve výši 15 % z nesplacené jistiny ve výši , částka, ; (6) smluvní pokuta ve výši 5 % z nesplacené jistiny za nedoložení účelovosti čerpání úvěru do šesti měsíců od jeho vyplacení ve výši , částka, ; (7) smluvní pokuta z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Uvedla, že žalovaná a žalobkyně uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), jejíž součástí jsou obchodní podmínky pro poskytování podnikatelských úvěrů z , datum, (dále jen „obchodní podmínky“) a předběžný splátkový kalendář. Žalobkyně poskytla žalované úvěr , částka, s tím, že dne , datum, zaslala částku , částka, (tj. částka , částka, ponížená o poplatek za posouzení bonity ve výši , částka, a o poplatek – závazkovou provizi ve výši , částka, a úroky ve výších , částka, a , částka, ) na účet č. , č. účtu, , a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 24 měsíčních splátkách, smluvní úrok sjednaly ve výši 26,90 % ročně. Na základě dohody o zajištění závazku ručením ze dne , datum, ručí za pohledávky žalobkyně žalovaný v případě, že je žalovaná nezaplatí řádně a včas. Žalovaná nezaplatila dvě splátky úvěru, žalobkyně proto využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila. Žalovaná uhradila celkem , částka, , tj. na jistině , částka, , na smluvním úroku , částka, , na poplatcích za správu úvěru , částka, a na upomínkách , částka, . Po podání žaloby žalovaní s žalobkyní nekomunikovali, ničeho dalšího neuhradili.

2. K jednání se žalovaní nedostavili, ačkoliv byli předvoláni na adresu pro doručování podle § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k žalobě se nevyjádřili. Přípisem ze dne , datum, žalovaný, tj. současně jediný jednatel a společník žalované, požádal o odročení jednání kvůli zdravotním důvodům, zřejmě virovému onemocnění. Soud je výzvou ze dne , datum, doručenou žalované též dne , datum, , dodané do datové schránky žalovaného dne , datum, , vyzval k doložení důvodu, kvůli němuž žádají o odročení jednání (např. potvrzením lékaře, lékařskou zprávou) s uvedením, že soud žádosti o odročení jednání nyní nemůže vyhovět, jestliže není řádně doložen její důvod. Do okamžiku jednání dne , datum, žalovaní na výzvu nereagovali. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaných, neboť jejich žádost o odročení jednání nelze pokládat ani za důvodnou, ani za řádně doloženou. Soud zhodnotil, že obecně uvedený důvod není natolik konkrétní, aby z něj soud mohl dovodit, že se jedná o důležitý důvod, a nadto nebyl ani doložen (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 414/02; § 119 odst. 1 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše , částka, na dobu 24 měsíců ode dne předání s tím, že bude vyplacen na účet č. , č. účtu, a žalovaná se jej zavázala vrátit formou pravidelných měsíčních splátek. Úrok byl sjednán ve výši 26,90 % ročně z dlužné částky ode dne poskytnutí do dne vrácení, žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za rezervaci finančních prostředků odměnu ve výši , částka, , dále poplatek za prověření podnikání a posouzení úvěrovatelnosti ve výši , částka, a poplatek za správu úvěru ve výši , částka, měsíčně. Část obsahu smlouvy je určena obchodními podmínkami, jehož nedílnou součástí je sazebník poplatků a odměn. Nedílnou součástí smlouvy je splátkový kalendář.

4. Z obchodních podmínek soud zjistil, že v případě, kdy žalobkyně zesplatní úvěr dle čl. 6, zvyšuje se základní zápůjční úroková sazba (tj. 26,90 % ročně) na trojnásobek, nejméně však na 24,90 % ročně a nejvýše na 49,90 % ročně (čl. 3 odst. 11 ve spojení s čl. 6, čl. 1 odst. 15). V případě prodlení je žalovaná povinna hradit úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z nesplacené části dluhu (čl. 3 odst. 12) a dále žalobkyni vzniká právo na smluvní pokutu též ve výši 0,25 % z nesplacené výše dluhu za každý den prodlení až do úplného zaplacení dluhů (čl. 6 odst. 8 písm. a). Další případy, kdy žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty, jsou vypočteny v čl. 6 odst. 8 písm. a) až m), např. v případě nedoložení účelovosti čerpání úvěru je smluvní pokuta ve výši 19 % z nominální výše úvěru (čl. 6 odst. 8 písm. e) ve spojení s odst. 2 písm. c); v případě porušení povinnosti stanovené smlouvou nebo obchodními podmínkami činí smluvní pokuta 19 % z nominální výše úvěru (čl. 6 odst. 8 písm. m). Nominální výše úvěru je specifikována jako součet všech sjednaných splátek úvěru uvedených ve splátkovém kalendáři, který je mezi stranami sjednán a je platný ke dni posledního čerpání úvěru (čl. 1 odst. 12).

5. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě soud zjistil, že žalovaná měla uhradit ve splátkách celkem , částka, .

6. Z dokumentu s příznakem „Platba na vrub vašeho účtu“ ze dne , datum, soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně byla odeslána žalované částka , částka, .

7. Ze sdělení banky , právnická osoba, doručeného soudu dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byla na bankovní účet žalované č. , hodnota, připsána částka , částka, odeslaná z protiúčtu identifikovaného „, právnická osoba, “.

8. Z přehledu předpisů a plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem , částka, .

9. Z dohody o zajištění závazku ručením ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný prohlásil, že uspokojí pohledávku žalobkyně ve výši , částka, s příslušenstvím, případnými smluvními sankcemi a dalšími nároky, provizemi, jestliže žalovaná včas neuhradí žalobkyni uvedenou pohledávku.

10. Z dokumentu označeného „Ztráta výhody splátek a předání do správy“ ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila ztrátu výhody splátek a vyzvala k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne zesplatnění, a to ve výši , částka, . Z doručenky datové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně zaslala žalované dokument s předmětem „zesplatnění úvěru a předání do správy“, dne , datum, se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba. Z vrácené doručenky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyni se vrátila zásilka zaslaná žalovanému.

11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, .

12. Z dokumentu označeného jako „Jednostranný zápočet“ ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně uplatnila vůči žalované následující: poplatek za posouzení bonity ve výši , částka, , poplatek – závazkovou provizi - ve výši , částka, a úroky ve výších , částka, a , částka, . Z doručenky datové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně téhož dne zaslala žalované datovou zprávu s předmětem „Zápočet a splátkový kalendář smlouvy č. , hodnota, “.

13. Z dokumentu označeného jako „Příprava exekučního řízení a dražby nemovitosti“ ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou, že eviduje nedoplatek , částka, .

14. Z předběžného splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná měla žalobkyni z titulu smlouvy uhradit celkem , částka, .

15. Soud má tedy za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr pro podnikatele ve výši , částka, . Úvěr se žalovaná zavázala splácet ve 24 měsíčních splátkách á , částka, měsíčně, poslední splátka ve výši , částka, . Byl sjednán úrok ve výši 26,90 % ročně, dále byla žalovaná povinna uhradit závazkovou provizi ve výši , částka, , poplatek za prověření podnikání a posouzení úvěrovatelnosti ve výši , částka, , poplatek za správu úvěru ve výši , částka, měsíčně. V případě prodlení byla žalovaná povinna uhradit úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z nesplacené části dluhu a současně smluvní pokutu též ve výši 0,25 % denně z nesplacené výše dluhu až do zaplacení. Dále, v případě zesplatnění úvěru se zvyšuje zápůjční úroková sazba na trojnásobek, nejméně však na 24,90 % ročně a nejvýše na 49,90 % ročně. V případě porušení povinnosti doložit účelovost čerpání kopií dokladů prokazujících využití úvěru či v případě porušení jiné povinnosti stanovené smlouvou nebo obchodními podmínkami byla sjednána smluvní pokuta ve výši 19 % z nominální výše úvěru, tj. ze součtu všech sjednaných splátek úvěru uvedených ve splátkovém kalendáři, který je sjednán a je platný ke dni posledního čerpání úvěru. Dále byl sjednán poplatek za upomínku ve výši , částka, za první upomínku a ve výši , částka, za každou další upomínku. Žalovaný vůči žalobkyni prohlásil, že ji uspokojí, jestliže žalovaná svůj dluh žalobkyni nesplní. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem , částka, . Žalovaná poté přestala řádně a včas platit splátky a žalobkyně úvěr zesplatnila a uplatnila za žalovanými smluvní pokuty, poplatky a úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

20. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle závěrů Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „Jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zda-li na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany)… Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost právní úpravy o adhezní kontraktaci i na vztahy mezi podnikateli (nevyloučí-li si ji strany za splnění zákonných předpokladů podle § 1801 o. z.). Pouhá nepřiměřenost úplaty, tedy i úroku, však předmětem přezkumu právní úpravou adhezních smluv (prostřednictvím § 1800 odst. 2 o. z.) být nemůže. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, nepůjde v otázce samotné výše úroku bez naplnění dalších zákonných předpokladů § 433 o. z. o důvodnou aplikaci tohoto ustanovení…“24. Smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Dle statistiky České národní banky činila úroková sazba korunových úvěrů do 7,5 milionů Kč poskytnutých bankami nefinančním podnikům v září 2023 8,30 % ročně (viz údaje zveřejněné Českou národní bankou na webu: https://www.cnb.cz/arad/#/cs/sets, pod položkami „Statistická data“, „Měnové a finanční statistiky“, „1145 (Nefinanční podniky)“). Sjednanou výši úhrad – závazkovou provizi ve výši , částka, , za prověření podnikání a posouzení úvěrovatelnosti ve výši , částka, , tj. celkem , částka, , plus za správu úvěru ve výši , částka, měsíčně (což odpovídá 17,35 % z poskytnutého úvěru) v kombinaci s celou řadou dalších smluvních pokut a poplatků (tj. smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně z nesplacené výše dluhu za každý den prodlení až do zaplacení dluhu; smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti doložit účelovost čerpání úvěru ve výši 19 % nominální výše úvěru, tj. součtu všech sjednaných splátek úvěru uvedených ve splátkovém kalendáři, který je sjednán účastníky a je platný ke dni posledního čerpání úvěru; poplatek za upomínku ve výši , částka, za první upomínku a za každou další ve výši , částka, ), úrokem ve výši 26,90 % ročně, který se zvyšuje po zesplatnění úvěru až na 49,90 % ročně, úrokem ve výši 0,25 % denně z nesplacené části dluhu považuje soud za nemravnou. Pokud soud vezme v úvahu úvěr poskytnutý ve výši , částka, , z čehož žalovaná uhradila celkem , částka, , a žalovanou částku , částka, (tj. celková částka jíž se žalobkyně domáhá ke dni , datum, , tj. ke dni rozhodnutí soudu, včetně příslušenství sestávající z požadované částky , částka, ; kapitalizovaného úroku ve výši 35 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, ; a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, ), pak by efektivní roční úroková sazba za 18 měsíců od poskytnutí úvěru činila 63,45 %, tj. . Taková roční úroková sazba je více než 7x vyšší než úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami právnickým osobám v září 2023 dle shora citované statistiky České národní banky.

25. Soud si je vědom, že hranice jednání, které lze považovat za neakceptovatelné z důvodu rozporu s dobrými mravy je v případě vztahu dvou podnikatelů méně přísná, než v případě, kdyby se jednalo o vztah podnikatele a spotřebitele, nicméně v případě žalobkyně má soud za to, že má své podnikání v podstatě postaveno na obchodním modelu, v němž počítá s tím, že úvěr nebude uhrazen včas a že z toho bude náležitě profitovat ve formě extrémně navýšených poplatků za poskytnutí úvěru, kvůli smluvním pokutám, úrokům a úkonům, o jejichž smysluplnosti má soud značné pochybnosti (viz odst. shora). Žalobkyně tak vědomě staví své podnikání na vysokých smluvních pokutách a poplatcích, úrocích, jiných službách souvisejících s poskytováním úvěrů, a zkouší tak vyvažovat podnikatelské riziko vyplývající ze zaměření na klienty, kterým by banky či jiné instituce poskytující úvěry za obvyklých podmínek s ohledem na míru jejich zadluženosti či platební morálku úvěr pravděpodobně ani neposkytly.

26. Soud vyhodnotil, že individuální poměry dané věci, resp. smluvní ujednání stran, vybočily a nenaplňují již funkci sankčně-motivační a reparační (kompenzační) ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , (odst. 23 až 24 odůvodnění) ale jsou právě takovou neodůvodněnou sankcí, která prolamuje smluvní svobodu stran. I méně přísná hranice toho, co lze v daném případě mezi účastníky považovat za neakceptovatelné z důvodu rozporu s dobrými mravy, byla překročena.

27. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovanou uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s dobrými mravy. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

28. Pokud jde o jistinu samotnou, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Z přehledu předpisů a plateb vyplývá, že žalovaná žalobkyni uhradila částku , částka, celkem. Smlouva, která odporuje § 580 o. z., je neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná doposud vrátila žalobkyni celkem , částka, . Soud tak uložil žalovaným, aby žalobkyni uhradili zbývající částku , částka, , o niž se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila (tj. poskytnutý úvěr , částka, mínus žalovanou uhrazených , částka, ) s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných.

29. Občanský zákoník neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, proto je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalované vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou obsaženou v dokumentu označeném „Ztráta výhody splátek a předání do správy“ ze dne , datum, , daným k poštovní přepravě dne , datum, ve vztahu k žalovanému, resp. dne , datum, ve vztahu k žalované. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovaným doručena třetí pracovní den po odeslání. Dle dokumentu označeného „Ztráta výhody splátek a předání do správy“ ze dne , datum, byli žalovaní povinni uhradit dlužnou částku do 10 dnů od zesplatnění, tj. od , datum, jsou tak žalovaní v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12,75 % ročně (výrok I. rozsudku).

30. Vzhledem k tomu, že ručitelský závazek není solidárním závazkem, je nutné vyjádřit povinnost ručitele (tj. žalovaného) splnit dluh tak, aby to odpovídalo akcesorickému vztahu dlužníka (tj. žalované) a ručitele stejně jako vztahu těchto dvou osob vůči věřiteli (tj. žalobkyni), a to např. formulací, že plněním jednoho zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost druhého (viz výrok I. rozsudku). Ručitelské prohlášení žalovaného vůči žalobkyni je platné, proto má žalobkyně právo požadovat splnění dluhu žalované i po žalovaném.

31. Smlouvu má soud za absolutně neplatnou, proto žalobní nároky plynoucí ze smlouvy nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán (výrok II. rozsudku).

32. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

33. V řízení byli úspěšnější žalovaní, ale žádné náklady jim dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal. Konkrétně se jedná o úspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 28,46 % a úspěch žalovaných v rozsahu 71,54 %. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. , datum, ), tj. částky , částka, , sestávající z požadované částky , částka, ; kapitalizovaného úroku ve výši 35 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, ; a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, . Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce , částka, (tj. 28,46 %), sestávající z částky , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, .

34. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.