23 C 544/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou, MLB, ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Anonymizováno bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B pro zaplacení 357 071,42 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných. II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky částka s úrokem ve výši 35 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky částka s úrokem ve výši 35 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky částka od datum do zaplacení s tím, že se jedná o součet následujících částek: (1) neuhrazená jistina úvěru ve výši částka; (2) zůstatek neuhrazeného smluvního úroku ve výši 26,90 % ročně ze splátkového kalendáře ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka; (3) poplatek za správu úvěru ve výši částka; (4) poplatky za upomínky ve výši částka; (5) ponížená smluvní pokuta ve výši 15 % z nesplacené jistiny ve výši částka; (6) smluvní pokuta ve výši 5 % z nesplacené jistiny za nedoložení účelovosti čerpání úvěru do šesti měsíců od jeho vyplacení ve výši částka; (7) smluvní pokuta z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do datum ve výši částka. Uvedla, že žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), jejíž součástí jsou obchodní podmínky pro poskytování podnikatelských úvěrů z datum (dále jen „obchodní podmínky“) a předběžný splátkový kalendář. Žalobkyně poskytla žalované úvěr částka s tím, že dne datum zaslala částku částka (tj. částka částka ponížená o poplatek za posouzení bonity ve výši částka a o poplatek – závazkovou provizi ve výši částka a úroky ve výších částka a částka) na účet č. č. účtu, a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 24 měsíčních splátkách, smluvní úrok sjednaly ve výši 26,90 % ročně. Na základě dohody o zajištění závazku ručením ze dne datum ručí za pohledávky žalobkyně žalovaný v případě, že je žalovaná nezaplatí řádně a včas. Žalovaná nezaplatila dvě splátky úvěru, žalobkyně proto využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila. Žalovaná uhradila celkem částka, tj. na jistině částka, na smluvním úroku částka, na poplatcích za správu úvěru částka a na upomínkách částka. Po podání žaloby žalovaní s žalobkyní nekomunikovali, ničeho dalšího neuhradili.

2. K jednání se žalovaní nedostavili, ačkoliv byli předvoláni na adresu pro doručování podle § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k žalobě se nevyjádřili. Přípisem ze dne datum žalovaný, tj. současně jediný jednatel a společník žalované, požádal o odročení jednání kvůli zdravotním důvodům, zřejmě virovému onemocnění. Soud je výzvou ze dne datum doručenou žalované též dne datum, dodané do datové schránky žalovaného dne datum, vyzval k doložení důvodu, kvůli němuž žádají o odročení jednání (např. potvrzením lékaře, lékařskou zprávou) s uvedením, že soud žádosti o odročení jednání nyní nemůže vyhovět, jestliže není řádně doložen její důvod. Do okamžiku jednání dne datum žalovaní na výzvu nereagovali. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaných, neboť jejich žádost o odročení jednání nelze pokládat ani za důvodnou, ani za řádně doloženou. Soud zhodnotil, že obecně uvedený důvod není natolik konkrétní, aby z něj soud mohl dovodit, že se jedná o důležitý důvod, a nadto nebyl ani doložen (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 414/02; § 119 odst. 1 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše částka na dobu 24 měsíců ode dne předání s tím, že bude vyplacen na účet č. č. účtu a žalovaná se jej zavázala vrátit formou pravidelných měsíčních splátek. Úrok byl sjednán ve výši 26,90 % ročně z dlužné částky ode dne poskytnutí do dne vrácení, žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za rezervaci finančních prostředků odměnu ve výši částka, dále poplatek za prověření podnikání a posouzení úvěrovatelnosti ve výši částka a poplatek za správu úvěru ve výši částka měsíčně. Část obsahu smlouvy je určena obchodními podmínkami, jehož nedílnou součástí je sazebník poplatků a odměn. Nedílnou součástí smlouvy je splátkový kalendář.

4. Z obchodních podmínek soud zjistil, že v případě, kdy žalobkyně zesplatní úvěr dle čl. 6, zvyšuje se základní zápůjční úroková sazba (tj. 26,90 % ročně) na trojnásobek, nejméně však na 24,90 % ročně a nejvýše na 49,90 % ročně (čl. 3 odst. 11 ve spojení s čl. 6, čl. 1 odst. 15). V případě prodlení je žalovaná povinna hradit úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z nesplacené části dluhu (čl. 3 odst. 12) a dále žalobkyni vzniká právo na smluvní pokutu též ve výši 0,25 % z nesplacené výše dluhu za každý den prodlení až do úplného zaplacení dluhů (čl. 6 odst. 8 písm. a). Další případy, kdy žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty, jsou vypočteny v čl. 6 odst. 8 písm. a) až m), např. v případě nedoložení účelovosti čerpání úvěru je smluvní pokuta ve výši 19 % z nominální výše úvěru (čl. 6 odst. 8 písm. e) ve spojení s odst. 2 písm. c); v případě porušení povinnosti stanovené smlouvou nebo obchodními podmínkami činí smluvní pokuta 19 % z nominální výše úvěru (čl. 6 odst. 8 písm. m). Nominální výše úvěru je specifikována jako součet všech sjednaných splátek úvěru uvedených ve splátkovém kalendáři, který je mezi stranami sjednán a je platný ke dni posledního čerpání úvěru (čl. 1 odst. 12).

5. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě soud zjistil, že žalovaná měla uhradit ve splátkách celkem částka.

6. Z dokumentu s příznakem „Platba na vrub vašeho účtu“ ze dne datum soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně byla odeslána žalované částka částka.

7. Ze sdělení banky právnická osoba doručeného soudu dne datum soud zjistil, že dne datum byla na bankovní účet žalované č. hodnota připsána částka částka odeslaná z protiúčtu identifikovaného „právnická osoba“.

8. Z přehledu předpisů a plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem částka.

9. Z dohody o zajištění závazku ručením ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný prohlásil, že uspokojí pohledávku žalobkyně ve výši částka s příslušenstvím, případnými smluvními sankcemi a dalšími nároky, provizemi, jestliže žalovaná včas neuhradí žalobkyni uvedenou pohledávku.

10. Z dokumentu označeného „Ztráta výhody splátek a předání do správy“ ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně oznámila ztrátu výhody splátek a vyzvala k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne zesplatnění, a to ve výši částka. Z doručenky datové zprávy ze dne datum soud zjistil, že dne datum žalobkyně zaslala žalované dokument s předmětem „zesplatnění úvěru a předání do správy“, dne datum se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba. Z vrácené doručenky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyni se vrátila zásilka zaslaná žalovanému.

11. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka.

12. Z dokumentu označeného jako „Jednostranný zápočet“ ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně uplatnila vůči žalované následující: poplatek za posouzení bonity ve výši částka, poplatek – závazkovou provizi - ve výši částka a úroky ve výších částka a částka. Z doručenky datové zprávy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně téhož dne zaslala žalované datovou zprávu s předmětem „Zápočet a splátkový kalendář smlouvy č. hodnota“.

13. Z dokumentu označeného jako „Příprava exekučního řízení a dražby nemovitosti“ ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou, že eviduje nedoplatek částka.

14. Z předběžného splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná měla žalobkyni z titulu smlouvy uhradit celkem částka.

15. Soud má tedy za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr pro podnikatele ve výši částka. Úvěr se žalovaná zavázala splácet ve 24 měsíčních splátkách á částka měsíčně, poslední splátka ve výši částka. Byl sjednán úrok ve výši 26,90 % ročně, dále byla žalovaná povinna uhradit závazkovou provizi ve výši částka, poplatek za prověření podnikání a posouzení úvěrovatelnosti ve výši částka, poplatek za správu úvěru ve výši částka měsíčně. V případě prodlení byla žalovaná povinna uhradit úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z nesplacené části dluhu a současně smluvní pokutu též ve výši 0,25 % denně z nesplacené výše dluhu až do zaplacení. Dále, v případě zesplatnění úvěru se zvyšuje zápůjční úroková sazba na trojnásobek, nejméně však na 24,90 % ročně a nejvýše na 49,90 % ročně. V případě porušení povinnosti doložit účelovost čerpání kopií dokladů prokazujících využití úvěru či v případě porušení jiné povinnosti stanovené smlouvou nebo obchodními podmínkami byla sjednána smluvní pokuta ve výši 19 % z nominální výše úvěru, tj. ze součtu všech sjednaných splátek úvěru uvedených ve splátkovém kalendáři, který je sjednán a je platný ke dni posledního čerpání úvěru. Dále byl sjednán poplatek za upomínku ve výši částka za první upomínku a ve výši částka za každou další upomínku. Žalovaný vůči žalobkyni prohlásil, že ji uspokojí, jestliže žalovaná svůj dluh žalobkyni nesplní. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částka. Žalovaná poté přestala řádně a včas platit splátky a žalobkyně úvěr zesplatnila a uplatnila za žalovanými smluvní pokuty, poplatky a úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

20. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle závěrů Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka: „Jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zda-li na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany)… Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost právní úpravy o adhezní kontraktaci i na vztahy mezi podnikateli (nevyloučí-li si ji strany za splnění zákonných předpokladů podle § 1801 o. z.). Pouhá nepřiměřenost úplaty, tedy i úroku, však předmětem přezkumu právní úpravou adhezních smluv (prostřednictvím § 1800 odst. 2 o. z.) být nemůže. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, nepůjde v otázce samotné výše úroku bez naplnění dalších zákonných předpokladů § 433 o. z. o důvodnou aplikaci tohoto ustanovení…“ 24. Smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Dle statistiky České národní banky činila úroková sazba korunových úvěrů do 7,5 milionů Kč poskytnutých bankami nefinančním podnikům v září 2023 8,30 % ročně (viz údaje zveřejněné Českou národní bankou na webu: https://www.cnb.cz/arad/#/cs/sets, pod položkami „Statistická data“, „Měnové a finanční statistiky“, „1145 (Nefinanční podniky)“). Sjednanou výši úhrad – závazkovou provizi ve výši částka, za prověření podnikání a posouzení úvěrovatelnosti ve výši částka, tj. celkem částka, plus za správu úvěru ve výši částka měsíčně (což odpovídá 17,35 % z poskytnutého úvěru) v kombinaci s celou řadou dalších smluvních pokut a poplatků (tj. smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně z nesplacené výše dluhu za každý den prodlení až do zaplacení dluhu; smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti doložit účelovost čerpání úvěru ve výši 19 % nominální výše úvěru, tj. součtu všech sjednaných splátek úvěru uvedených ve splátkovém kalendáři, který je sjednán účastníky a je platný ke dni posledního čerpání úvěru; poplatek za upomínku ve výši částka za první upomínku a za každou další ve výši částka), úrokem ve výši 26,90 % ročně, který se zvyšuje po zesplatnění úvěru až na 49,90 % ročně, úrokem ve výši 0,25 % denně z nesplacené části dluhu považuje soud za nemravnou. Pokud soud vezme v úvahu úvěr poskytnutý ve výši částka, z čehož žalovaná uhradila celkem částka, a žalovanou částku částka (tj. celková částka jíž se žalobkyně domáhá ke dni datum, tj. ke dni rozhodnutí soudu, včetně příslušenství sestávající z požadované částky částka; kapitalizovaného úroku ve výši 35 % ročně z částky částka od datum do datum, tj. ve výši částka; a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky částka od datum do datum, tj. ve výši částka), pak by efektivní roční úroková sazba za 18 měsíců od poskytnutí úvěru činila 63,45 %, tj. . Taková roční úroková sazba je více než 7x vyšší než úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami právnickým osobám v září 2023 dle shora citované statistiky České národní banky.

25. Soud si je vědom, že hranice jednání, které lze považovat za neakceptovatelné z důvodu rozporu s dobrými mravy je v případě vztahu dvou podnikatelů méně přísná, než v případě, kdyby se jednalo o vztah podnikatele a spotřebitele, nicméně v případě žalobkyně má soud za to, že má své podnikání v podstatě postaveno na obchodním modelu, v němž počítá s tím, že úvěr nebude uhrazen včas a že z toho bude náležitě profitovat ve formě extrémně navýšených poplatků za poskytnutí úvěru, kvůli smluvním pokutám, úrokům a úkonům, o jejichž smysluplnosti má soud značné pochybnosti (viz odst. shora). Žalobkyně tak vědomě staví své podnikání na vysokých smluvních pokutách a poplatcích, úrocích, jiných službách souvisejících s poskytováním úvěrů, a zkouší tak vyvažovat podnikatelské riziko vyplývající ze zaměření na klienty, kterým by banky či jiné instituce poskytující úvěry za obvyklých podmínek s ohledem na míru jejich zadluženosti či platební morálku úvěr pravděpodobně ani neposkytly.

26. Soud vyhodnotil, že individuální poměry dané věci, resp. smluvní ujednání stran, vybočily a nenaplňují již funkci sankčně-motivační a reparační (kompenzační) ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, (odst. 23 až 24 odůvodnění) ale jsou právě takovou neodůvodněnou sankcí, která prolamuje smluvní svobodu stran. I méně přísná hranice toho, co lze v daném případě mezi účastníky považovat za neakceptovatelné z důvodu rozporu s dobrými mravy, byla překročena.

27. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovanou uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s dobrými mravy. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

28. Pokud jde o jistinu samotnou, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka. Z přehledu předpisů a plateb vyplývá, že žalovaná žalobkyni uhradila částku částka celkem. Smlouva, která odporuje § 580 o. z., je neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná doposud vrátila žalobkyni celkem částka. Soud tak uložil žalovaným, aby žalobkyni uhradili zbývající částku částka, o niž se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila (tj. poskytnutý úvěr částka mínus žalovanou uhrazených částka) s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných.

29. Občanský zákoník neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, proto je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalované vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou obsaženou v dokumentu označeném „Ztráta výhody splátek a předání do správy“ ze dne datum, daným k poštovní přepravě dne datum ve vztahu k žalovanému, resp. dne datum ve vztahu k žalované. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovaným doručena třetí pracovní den po odeslání. Dle dokumentu označeného „Ztráta výhody splátek a předání do správy“ ze dne datum byli žalovaní povinni uhradit dlužnou částku do 10 dnů od zesplatnění, tj. od datum jsou tak žalovaní v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12,75 % ročně (výrok I. rozsudku).

30. Vzhledem k tomu, že ručitelský závazek není solidárním závazkem, je nutné vyjádřit povinnost ručitele (tj. žalovaného) splnit dluh tak, aby to odpovídalo akcesorickému vztahu dlužníka (tj. žalované) a ručitele stejně jako vztahu těchto dvou osob vůči věřiteli (tj. žalobkyni), a to např. formulací, že plněním jednoho zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost druhého (viz výrok I. rozsudku). Ručitelské prohlášení žalovaného vůči žalobkyni je platné, proto má žalobkyně právo požadovat splnění dluhu žalované i po žalovaném.

31. Smlouvu má soud za absolutně neplatnou, proto žalobní nároky plynoucí ze smlouvy nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán (výrok II. rozsudku).

32. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

33. V řízení byli úspěšnější žalovaní, ale žádné náklady jim dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal. Konkrétně se jedná o úspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 28,46 % a úspěch žalovaných v rozsahu 71,54 %. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. datum), tj. částky částka, sestávající z požadované částky částka; kapitalizovaného úroku ve výši 35 % ročně z částky částka od datum do datum, tj. ve výši částka; a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky částka od datum do datum, tj. ve výši částka. Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce částka (tj. 28,46 %), sestávající z částky částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně od datum do datum, tj. ve výši částka.

34. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.