23 C 549/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 57 042,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 0,25 % ročně od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 29,79 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s tím, že se jedná o součet částek: (1) dlužná jistina ve výši , částka, ; (2) dlužná smluvní pokuta ve výši , částka, ; (3) poplatek za pojištění ve výši , částka, ; s příslušenstvím: (i) úrok ve výši 29,79 % ročně z dlužné jistiny , částka, od , datum, do zaplacení a (ii) zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Uvedla, že žalovaná a původní věřitelka, tj. společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , (dále jen „původní věřitelka“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen „smlouva“). Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, , a to převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou částku ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně ani včas a vzhledem k prodlení žalované delšímu než 65 dní právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně ji posoudila s požadovanou odbornou péčí, žalovaná předložila osobní doklady, doklady ověřující její příjmy a výdaje, právní předchůdkyně žalobkyně si vyžádala informace z veřejných registrů. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou postoupila původní věřitelka na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná uhradila celkem , částka, , přes předžalobní výzvu neuhradila ničeho dalšího.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání, které se ve věci konalo dne , datum, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se, nepožádala o odročení jednání. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z dokumentu označeného „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , číslo, “ včetně přílohy č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr soud zjistil, že byla vyhotovena listina smlouvy datovaná , datum, , kde jako poskytovatel úvěru je označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient žalovaná, předmětem je úvěr , částka, , se způsobem poskytnutí na bankovní účet č. , č. účtu, , jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 124,30 %, úroková sazba ve výši 83,56 % p. a.), celková částka, kterou má žalovaná zaplatit: , částka, , a jeho splácení. Smlouva však není opatřena podpisem žalované, u jména žalované je uvedeno: „Jedinečný kód: , číslo, , , datum, “.

5. Ze sdělení banky , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla majitelem účtu č. , č. účtu, a jediným disponentem. Dále, na uvedeném účtu je evidována příchozí platba , částka, pod variabilním symbolem: , RČ, od právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, .

6. Z dokumentu „hodnocení klienta“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: svobodná; s příjmem , částka, měsíčně; celkovými výdaji , částka, měsíčně, tj. bydlení: , částka, , životní minimum: , částka, ; zaměstnavatelka: , právnická osoba, ; forma bydlení: jiné.

7. Z platební historie soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni celkem , částka, .

8. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla odepsána částka , částka, .

9. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky , částka, .

10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky , částka, do , datum, . Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že téhož dne byla žalované zaslána zásilka.

11. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně, společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, – seznam postoupených pohledávek a přílohy č. , hodnota, – plná moc, pověření, oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne a s výzvou k úhradě dlužné částky do 10 dnů po jejím obdržení - zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobkyni.

12. Po skutkové stránce má soud ze sdělení banky , právnická osoba, . ze dne , datum, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované na její bankovní účet v únoru 2023 částku , částka, , žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem , částka, . Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky výzvou ze dne , datum, , danou k poštovní přepravě též dne , datum, .

13. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

14. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

16. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:

20. Soud nemá za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena platná smlouva (právní předchůdkyně žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalované. Nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaná mohla seznámit s návrhem a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsala, že by učinila právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalované, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.

21. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované částky ze smlouvy.

22. Dále se soud z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. 8 Co 114/20119-39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.

24. Žalobkyně dle soudu neprokázala, že její právní předchůdkyně splnila povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou částku. Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že její právní předchůdkyně s požadovanou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr, že právní předchůdkyni žalobkyně žalovaná předložila osobní doklady, doklady ověřující její příjmy a výdaje. Ani přes výzvu soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ani přes poučení dané soudem při jednání dne , datum, podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobkyně netvrdila, jak zcela konkrétně její právní předchůdkyně ověřila příjmy, výdaje žalované, její zaměstnání. Právní předchůdkyně žalobkyně netvrdila ani nepředložila důkazy ohledně ověření výdajů žalované např. na bydlení, k němuž právní předchůdkyně žalobkyně evidovala velice nízký výdaj , částka, měsíčně, léky, hygienické potřeby, stravu, oblečení atd. Nadto právní předchůdkyně bez dalšího vycházela z dalších výdajů žalované odpovídajících životnímu minimu , částka, . Výše uvedené proto nemohlo postačovat k závěru o úvěruschopnosti žalované. Právě naopak právní předchůdkyně žalobkyně si měla vyžádat prokázání konkrétních životních výdajů žalované (pravidelných nákladů na bydlení, energie, stravování atd.) a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Navíc i prohlášení klienta - žalované musí žalobkyně prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018).

25. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že pokud by byla smlouva platně uzavřena, byla by absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu by soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

26. Pokud jde o jistinu samotnou, z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , žalovaná uhradila toliko , částka, . Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaná ve výši , částka, na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne , datum, obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky, jíž žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu, danou k poštovní přepravě dne , datum, . Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne , datum, , plnit měla žalovaná dle výzvy ze dne , datum, do 10 dnů po obdržení dopisu, tj. od , datum, je tak žalovaná v prodlení. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku), a to konkrétně ode dne , datum, v zákonné výši 14,75 % ročně.

27. Zbývající žalobní nároky dle výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán.

28. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

29. V řízení byla úspěšnější žalovaná, ale žádné náklady jí dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal. Konkrétně se jedná o úspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 33,80 % (tj. , částka, sestávajících z částek , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, ; žalobkyně však požadovala celkem , částka, , tj. , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. , částka, , a kapitalizovaný úrok ve výši 29,79 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. , částka, ) a úspěch žalované v rozsahu 66,20 %. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

30. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.