23 C 575/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi původní věřitelkou právnická osoba, IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným proběhla jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Původní věřitelka poskytla žalovanému dne datum částku částka, a to na bankovní účet žalovaného č. č. účtu s poznámkou: číslo. Žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku ze dne datum ničeho neuhradil, žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od datum, neboť se domnívá, že v tento den se předžalobní upomínka dostala do sféry dispozice žalovaného. K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (správně: datum) uzavřené mezi společností právnická osoba. jako postupitelkou a žalobkyní s tím, že společnost právnická osoba. nabyla žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původní věřitelkou a společností právnická osoba.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z listiny označené „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ bez datace (dále jen „návrh smlouvy“) soud zjistil, že jako věřitelka je označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient žalovaný. Předmětem návrhu smlouvy měl být závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr do výše částka a závazek žalovaného poskytnutý úvěr vrátit právní předchůdkyni žalobkyně s příslušným smluvním úrokem, jako bankovní účet žalované je uvedeno: IBAN. Dokument však není opatřený podpisem žalovaného.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum bylo zjištěno, že téhož dne byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u platební brány ThePay odeslána částka částka na účet č. č. účtu s variabilním symbolem: var. symbol.

6. Z přípisu banky právnická osoba. ze dne datum bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. č. účtu je žalovaný, přičemž dne datum byla na uvedený účet připsána platba částka pod variabilním symbolem var. symbol.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka postoupila na společnost právnická osoba., IČO IČO, jako na postupníka pohledávky vyplývající ze smluv uvedených v seznamu pohledávek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba., IČO IČO jako postupitelka postoupila na žalobkyni pohledávky vyplývající ze smluv uvedených v seznamu pohledávek. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na společnost právnická osoba., IČO IČO, a dále na žalobkyni. Z podacího lístku též ze dne datum soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána zásilka.

8. Z listiny označené „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne datum bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky částka do tří dnů. Z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána zásilka.

9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

10. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

11. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:

16. Z předložených listinných důkazů nevyplývá, a to ani v jejich souhrnu, že smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž návrh žalobkyně předložila soudu, žalovaný odsouhlasil a podepsal, a že tedy došlo k uzavření uvedené smlouvy. Bylo však zjištěno, že žalovaný obdržel dne datum od právní předchůdkyně žalobkyně částku částka na svůj účet č. č. účtu. Dále bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni.

17. Soud má proto za zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o úvěru.

18. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuto žalovanému plnění bez právního důvodu. Ze sdělení banky právnická osoba. ze dne datum vyplývá, že účet, na který byla dne datum připsána částka částka, je vedený na žalovaného. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně v této výši bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši částka žalovanému poskytla bez právního důvodu, a proto v souladu s § 2991 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat.

19. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než předžalobní výzvou ze dne datum, danou k poštovní přepravě též dne datum. Uvedenou výzvou vyzvala žalovaného k úhradě do tří dnů. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum, s tím, že ve výzvě byla stanovena lhůta k plnění do tří dnů, datum tak měl žalovaný plnit, a od datum je žalovaný v prodlení. Žalobkyně výslovně požaduje zákonný úrok z prodlení až ode dne datum.

20. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se v prodlení s placením dluhu a je tedy povinen podle § 1970 o. z. zaplatit i úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění platném a účinném do dne datum, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne datum a z částky částka za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

22. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v adresa prezentovaném v rozhodnutí č. j. spisová značka, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku částka, a to z titulu porušení smluv o úvěru uzavřených mezi žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a dlužníkem, příp. z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud jde o opakovanost podání, pak okresní soud vychází z konstantní rozhodovací praxe odvolacího soudu, kdy splněním podmínky jsou alespoň tři srovnatelné návrhy. Porovnáním obsahu těchto návrhů s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru, resp. z bezdůvodného obohacení a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech poskytnutého plnění, výší poskytnutého úvěru a výší dlužných částek (dále jen „proměnné skutečnosti“). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní, resp. právní základ (např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka). Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t. tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru.

23. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

24. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.