23 C 616/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 190 630,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba., IČO IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr částka (dále jen „smlouva o úvěru“). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Dlužná jistina činí částka. Jde-li o posouzení úvěruschopnosti žalované, pracovník právní předchůdkyně žalobkyně kontroloval veškeré dostupné informace v databázích, insolvenční rejstřík; příjem žalované ve výši částka měsíčně. Životní výdaje žalované byly stanoveny ve výši částka na základě údajů sdělených žalovanou v kombinaci s interními informacemi právní předchůdkyně žalobkyně. Nové splátkové zatížení žalované činilo částka. K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení žalované pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Ani přes předžalobní výzvu zaslanou žalované dne datum žalovaná ničeho dalšího neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednáním, která se ve věci konala ve dnech datum a datum se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se dostavila k jednání dne datum; k jednání dne datum se nedostavila, svou neúčast omluvila podáním ze dne datum.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že jako úvěrující je označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako úvěrovaný klient žalovaná, předmětem je úvěr částka vedený na úvěrovém účtu č. č. účtu, jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 12,87 %, úroková sazba ve výši 11,99 % p. a.) a jeho splácení.

5. Z dokumentu označeného jako „Podklady pre súdne konanie“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr částka a uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částka.

6. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne datum soud zjistil, že žalovaná je svobodná, je v pracovním poměru na dobu určitou od datum do datum s čistým příjmem za posledních sedm měsíců ve výši částka měsíčně. Nejsou jí prováděny srážky ze mzdy; „pracovní zařazení: obsluha“.

7. Z dokumentu označeného jako „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: příjem ve výši částka; životní výdaje žalované stanoveny ve výši částka; v době žádosti o úvěr žalovaná čerpala jiný osobní úvěr se splátkami částka a měla kreditní kartu s orientační splátkou částka; nové splátkové zatížení pak činilo částka.

8. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum včetně poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky částka a dne datum jí byla zaslána písemnost.

9. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum, výzvy k uhrazení závazku – předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a zástupce žalobkyně opakovaně vyzvaly žalovanou k úhradě dlužné částky.

10. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – z oznámení o postoupení pohledávky učiněného právní předchůdkyní žalobkyně ze dne datum včetně podacího lístku též ze dne Anonymizováno smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohy č. hodnota – potvrzení o zaplacení kupní ceny, čestného prohlášení ze dne datum - zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobkyni.

11. Z ceníku právní předchůdkyně žalobkyně pro bankovní obchody soud zjistil výši poplatků účtovaných právní předchůdkyní žalobkyně.

12. Z ceníku pro soukromou klientelu soud zjistil výši poplatků účtovaných právní předchůdkyní žalobkyně.

13. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu dokumentem označeným „Podklady pre súdne konanie“ s příznakem „úvěr: číslo jméno FO“, a to pro nedostatek vztahu s předmětem řízení, neboť se dokument týká osoby odlišné od účastníků řízení.

14. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované na její úvěrový účet částku částka, žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částka. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum, daným k poštovní přepravě dne datum.

15. Podle § 1841 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dále se soud z moci úřední zabýval předloženou smlouvou o úvěru se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

19. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. spisová značka) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.

20. Žalobkyně dle soudu sice tvrdila, že její právní předchůdkyně splnila povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou částku, avšak svá tvrzení neprokázala ani přes výzvu soudu ze dne datum, ani přes poučení soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. dané při jednání soudu dne datum. Žalobkyně sice předložila potvrzení zaměstnavatele žalované o čistém měsíčním příjmu žalované ve výši částka, avšak ničím nedoložila, na základě jakých konkrétních dokumentů vypočetla výdaje žalované ve výši částka a co konkrétně uvedené výdaje zahrnují (zda např. výhradně náklady na bydlení, nebo i náklady na stravování, léky, hygienické potřeby, oblečení apod.). Nadto, pracovní poměr žalované byl uzavřen na dobu určitou toliko do datum, byť úvěr byl poskytnut dne datum, kdy žalované bylo pouhých 21 let a již tehdy splácela jiné úvěry. Toto proto nemohlo postačovat k závěru o úvěruschopnosti žalované. Právě naopak, právní předchůdkyně žalobkyně si měla vyžádat prokázání konkrétních životních výdajů žalované (pravidelných nákladů na bydlení, energie, stravování atd.) a dále informace, z jakých prostředků žalovaná bude splácet případně poskytnutý úvěr po skončení pracovního poměru dne datum, a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Navíc i prohlášení klienta - žalované musí právní předchůdkyně žalobkyně prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, ze dne datum).

21. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

22. Pokud jde o jistinu samotnou, z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr částka. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaná ve výši částka na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyni žalobkyně uhradila toliko částka, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum, jímž žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky, daným k poštovní přepravě dne datum. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, plnit měla žalovaná dle výzvy ze dne datum okamžitě, tj. od datum je tak žalovaná v prodlení. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku), a to konkrétně ode dne datum.

23. Zbývající žalobní nároky dle výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán.

24. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

25. V řízení byla úspěšnější žalovaná, ale žádné náklady jí dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal. Konkrétně se jedná o úspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 40,33 % (tj. částka sestávajících z částek částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, tj. ve výši částka) a úspěch žalované v rozsahu 59,67 %. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. datum).

26. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.