23 C 68/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky , částka, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , ze smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši , částka, a příslušenství. Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne , datum, (dále jen „smlouva“) úvěr do maximálního úvěrového rámce ve výši , částka, , který právní předchůdkyně vyplatila žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem: , var. symbol, . Úvěr měl být splacen do 30 dnů nebo jej měl žalovaný splácet minimálními měsíčními splátkami ve výši 3 % z dlužné částky plus úrok z úvěru za měsíc, nejméně , částka, . Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně ani včas. Smlouva byla ukončena dne , datum, v důsledku dlouhodobého prodlení žalovaného s úhradou úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www.viasms.cz. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to posouzením, zda rozdíl mezi celkovými měsíčními příjmy žalovaného a jeho měsíčními výdaji bude vyšší než předpokládaná měsíční splátka úvěru, dále ověřila, zda se žalovaný nenachází v centrální evidenci exekucí, nemá záznam v insolvenčním rejstříku nebo v dalších dostupných evidencích dlužníků. Ohledně aktivní legitimace žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno s předžalobní výzvou k úhradě dne , datum, . Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy, žalobkyně požaduje, aby soud v části jistiny posoudil nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného.

2. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, zástupce žalobkyně svou neúčast a neúčast žalobkyně omluvil podáním ze dne , datum, . Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

3. Z předložené dílčí smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanou pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni.

4. Z listin označených „smlouva o uživatelském účtu“ a „smlouva o revolvingovém úvěru“, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že celková výše spotřebitelského úvěru činí , částka, , na místě podpisu žalovaného na listině označené „smlouva o uživatelském účtu“ je vytištěno: „, Anonymizováno, :, Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, , podepsáno elektronicky“ a na místě podpisu žalovaného na listině označené „smlouva o revolvingovém úvěru“ je vytištěno: „, Anonymizováno, :, Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, , podepsáno elektronicky“.

5. Z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů.

6. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že dne , datum, z něj byla poukázána částka , částka, na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem: , var. symbol, . Z přípisu banky , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, byl od , datum, do , datum, žalovaný, přičemž dne , datum, byla na uvedený účet žalovaného připsána částka , částka, od právní předchůdkyně žalobkyně.

7. Z listiny označené „Profil uživatele, Communication history, Creditworthness“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně evidovala o žalovaném následující údaje: příjem ve výši , částka, a současně též uvedeno , částka, ; náklady na bydlení ve výši , částka, a současně též uvedeno , částka, ; výdaje na živobytí ve výši , částka, , dále, že v domácnosti žalovaného žijí dvě osoby.

8. Z listiny označené „Profil uživatele“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně žalovaného upomínala a vyzývala k úhradě dlužné částky.

9. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud ověřil totožnost žalovaného.

10. Pokud jde o návrh žalobkyně na provedení důkazu výpisy z bankovního účtu žalovaného, v nichž jsou zachyceny měsíční výdaje a příjmy žalovaného před poskytnutím úvěru, tyto žalobkyně soudu nepředložila, a to ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .

11. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

14. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:

19. Soud nemá za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalovaného. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaný mohl seznámit s návrhem a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.

20. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované částky ze smlouvy.

21. Dále se soud z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. , spisová značka, -39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.

23. Žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovaný úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že v rámci prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr posoudila, zda je rozdíl mezi celkovými měsíčními příjmy žalovaného a jeho měsíčními výdaji vyšší než předpokládaná měsíční splátka úvěru, dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v centrální evidenci exekucí, nemá záznam v insolvenčním rejstříku či v dalších dostupných evidencích dlužníků, svá tvrzení však ničím nedoložila. Dále žalobkyně nedoložila ani z jakých konkrétních listin, jak zjištěných informací vycházela při zaevidování údajů o příjmu žalovaného, jeho výdajích na bydlení a další životní výdaje, navíc jsou některé údaje evidované právní předchůdkyní žalobkyně rozporné (viz příjem ve výši , částka, a současně uvedeno též , částka, ; výdaje na bydlení ve výši , částka, a současně uvedeno též , částka, ). Výše uvedené proto nemohlo postačovat k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Právě naopak, právní předchůdkyně žalobkyně si měla vyžádat prokázání životních výdajů žalovaného (pravidelných nákladů na bydlení, energie, stravování atd.) a pravidelných měsíčních příjmů žalovaného (např. kopií výplatních lístků, pracovní smlouvy, daňového přiznání) a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Navíc i prohlášení klienta - žalovaného musí žalobkyně prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018).

24. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

25. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní soudu - poučovací povinnosti podle § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř., žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

26. Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částku poskytnutou žalovanému ve výši , částka, , dospěl soud k závěru, že žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne , datum, , jíž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů, danou k poštovní přepravě též dne , datum, . Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. , datum, , plnit měl žalovaný dle výzvy ze dne , datum, do , datum, , tj. od , datum, je tak žalovaný v prodlení. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).

27. Zbývající žalobní nároky v podobě smluvní pokuty, kapitalizovaného úroku z úvěru uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán.

28. Podle § 142 odst. 1 věty prvé o.s.ř. soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

29. V řízení byl úspěšnější žalovaný, ale žádné náklady mu dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal. Konkrétně se jedná o úspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 39,55 % (tj. , částka, sestávajících z částky , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, ) a úspěch žalovaného v rozsahu 60,45 %. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru soud vyšel z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. , datum, ) sestávající z požadované částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 8,5 % ročně za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .

30. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.