23 C 76/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou ve věci žalobkyně: právnická osoba . právnická osoba . Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 34 898 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne , datum, uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“ nebo „smlouva o úvěru“), na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka , částka, , přičemž fakticky žalovaná obdržela , částka, , neboť částku , částka, žalobkyně zaslala zprostředkovateli úvěru jako jeho provizi. Za poskytnutí tohoto úvěru se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni celkem , částka, v pravidelných 40 měsíčních splátkách po , částka, . K uzavření smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši , částka, v souladu s příslušnou smluvní úpravou. Žalovaná však své smluvní povinnosti nesplnila a úvěr neuhradila, což vedlo k zesplatnění úvěru na základě oznámení ze dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvil právní zástupce a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti podáním ze dne , datum, . Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, právního zástupce žalobkyně a žalované; vycházel přitom z obsahu spisu.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z listiny označené smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně za smluvní stranu této smlouvy uvedla žalovanou. Žalobkyně se v tomto dokumentu zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, s tím, že žalovaná jí uhradí celkem , částka, ve 40 měsíčních splátkách s tím, že úroková sazba činila 27,28 % ročně, RPSN bylo vypočteno na 39,2 %, provize zprostředkovateli hrazená žalobkyní přímo zprostředkovateli činila , částka, . Tento dokument žalovaná nepodepsala. Peněžní prostředky měly být dle tohoto dokumentu zaslány žalobkyní na účet č. , č. účtu, . Součástí této smlouvy byly Úvěrové podmínky (které obsahovaly mj. oprávnění žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení s úhradou ze strany příjemce úvěru) a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (který obsahoval další informace o právech a povinnostech žalované včetně oprávnění žalobkyně požadovat po žalované úhradu různých poplatků). Ani jeden z těchto dokumentů žalovaná nepodepsala. Žalobkyně dále předložila nepodepsaný dokument obsahující předpis jednotlivých splátek ke smlouvě a listinu označenou „Bonita smlouvy“, podle které žalovaná zaplatila na daný úvěr pouze částku ve výši , částka, .

5. Z e-mailu ze dne , datum, vyplývá, že paní , jméno FO, sděluje na e-mailovou adresu „, e-mail, “, že žádost o úvěr byla schválena, přičemž pro vyplacení částky je nutné zaslat na účet žalobkyně číslo , č. účtu, částku ve výši , částka, z bankovního účtu uvedeného ve smlouvě.

6. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná z bankovního účtu č. , č. účtu, zaslala částku , částka, . Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, . Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, , variabilní symbol , var. symbol, .

7. Přípisem ze dne , datum, s názvem „Zesplatnění pro smlouvu , číslo, ze dne , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, a výzva k úhradě dlužné částky“ žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a to do 10 dnů od odeslání oznámení. Přípis byl dán k poštovní přepravě dne , datum, dle přiloženého podacího lístku. Upomínkami ze dnů , datum, , , datum, žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě jednotlivých dílčích splátek.

8. Z Výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud ověřil, že žalobkyně je oprávněna provádět určité činnosti dle zákona č. 257/2016 Sb. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne , datum, soud ověřil existenci žalobkyně.

9. Žalobkyně předložila soudu dokument s názvem „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“, podle něhož žalovaná má měsíční příjem , částka, , bydlí u rodičů a má úvěr na blíže nespecifikovanou částku , částka, . Dále žalobkyně soudu předložila Prohlášení rodiče žalované, z něhož vyplývá, že žalovaná je jeho dcerou a přispívá měsíčně částkou , částka, na bydlení. Žalobkyně dále předložila výplatní lístky žalované za srpen 2022 a září 2022, z nichž vyplývá průměrný měsíční příjem žalované , částka, . Z náhledu do insolvenčního rejstříku ohledně žalované soud zjistil, že ke dni , datum, žalovaná nebyla evidována v insolvenčním rejstříku. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná nemá žádný záznam. Z dokumentu označeného „Závazky spotřebitele – čestné prohlášení“ ze dne , datum, bez podpisu žalované soud zjistil, že obsahuje prohlášení, že žalované nehrozí úpadek. Z dokumentu označeného „Výdaje spotřebitele – čestné prohlášení“ bez podpisu žalované soud zjistil, že obsahuje následující: výdaje na bydlení ve výši , částka, měsíčně, splátky úvěrů ve výši , částka, . Z dokumentu označeného „Příjmy spotřebitele – čestné prohlášení“ bez podpisu žalované soud zjistil, že obsahuje následující: příjem ve výši , částka, měsíčně.

10. Z přípisu banky , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že jediným disponentem a majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaná a dne , datum, byla na uvedený účet připsána částka , částka, z účtu žalobkyně pod variabilním symbolem: , číslo, .

11. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

14. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:

18. Soud nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalované. Nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaná mohla seznámit s návrhem a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsala, že by učinila právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalované, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.

19. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované částky ze smlouvy.

20. Dále se soud z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

21. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. , spisová značka, -39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.

22. Žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou částku. Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, svá tvrzení však relevantním způsobem nedoložila. Dokumenty označené „Závazky spotřebitele – čestné prohlášení“, „Výdaje spotřebitele – čestné prohlášení“, „Příjmy spotřebitele – čestné prohlášení“ nejsou opatřeny podpisem žalované. Jde-li o výdaje žalované, v uvedeném dokumentu žalobkyně eviduje pouze výdaje na bydlení ve výši , částka, měsíčně a na splátky úvěrů ve výši , částka, měsíčně, aniž by žalobkyně ověřila, jaké konkrétní další smlouvy o úvěru žalovaná uzavřela, jaká je aktuální celková výše dlužných částek, nejsou evidovány ani další výdaje žalované např. na léky, hygienické potřeby, stravu, oblečení atd. Výše uvedené proto nemohlo postačovat k závěru o úvěruschopnosti žalované. Právě naopak žalobkyně si měla vyžádat prokázání životních výdajů žalované (pravidelných nákladů na bydlení, energie, stravování atd.) a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Navíc i prohlášení klienta - žalovaného musí žalobkyně prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).

23. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovanou uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

24. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní soudu - poučovací povinnosti podle § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř., žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ). Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

25. Pokud jde o jistinu samotnou, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaná ve výši , částka, na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne , datum, , jíž žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 10 dnů od odeslání uvedené výzvy, danou k poštovní přepravě též dne , datum, . Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, plnit měla žalovaná dle výzvy ze dne , datum, do , datum, , tj. od , datum, je tak žalovaná v prodlení. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).

26. Zbývající žalobní nároky dle výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 30,29 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,13 % a úspěchu žalované v rozsahu 34,84 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. , datum, ), tj. částky , částka, , sestávající z požadované částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. , částka, ; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, . Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce , částka, (tj. 34,84 %), sestávající z částky , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, .

28. Náklady řízení žalobkyně ve výši , částka, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Z částky , částka, pak 30,29 % činí , částka, . Povinnost zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

29. Řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku , částka, . Porovnáním obsahu jiných návrhů žalobkyně s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru, a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výši dlužných částek apod. (srov. řízení vedená Okresním soudem v Litoměřicích např. pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ. Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru.30. , adresa, ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.