27 C 15/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Lindou Toula Bergelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o snížení výživného

I. Výživné dosud placené žalobkyní na žalovaného se snižuje z částky 17 000 Kč měsíčně na částku 15 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 2. 2025 beze změn podmínek splatnosti.

II. Tím se mění usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, č. j. , spisová značka, .

III. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem ze dne 27. 5. 2024 se žalobkyně domáhá snížení výživného hrazeného na žalovaného na částku 12 000 Kč měsíčně s účinností od 21. 5. 2024, neboť se změnily poměry na straně žalovaného. V návrhu uvedla, že usnesením ze dne , datum, zdejší soud schválil dohodu, v níž se žalobkyně zavázala platit výživné pro žalovaného ve výši 17 000 Kč měsíčně. V té době žalovaný žil v Praze a hradil si sám veškeré výdaje na bydlení a zařízení domácnosti. V roce 2023 žalovaný uzavřel dohodu o výživném také se svým otcem, jenž se zavázal přispívat žalovanému na jeho výživu částkou 12 000 Kč. Žalobkyně žila s otcem žalovaného a jejich nezletilou dcerou , jméno FO, v rodinném domě v , adresa, . Nyní došlo ke změně poměrů, když žalovaný již nebydlí od konce února , adresa, , ale užívá společně se svým otcem a sestrou , jméno FO, rodinný dům v , adresa, , jenž se nachází ve společném jmění manželů žalobkyně a otce žalovaného. Tím žalobkyně plní vyživovací povinnost vůči žalovanému, když mu poskytuje bydlení. Žalovanému od února 2024 nevznikají náklady na bydlení a na vybavení domácnosti. Hodnota plnění spočívající v zajištění bydlení ve vybaveném rodinném domě činí ze strany žalobkyně minimálně 5 000 Kč měsíčně (žalobkyně vychází z ceny nájmu jednopokojového bytu v , adresa, ). Žalobkyně podala návrh na rozvod manželství a návrh na úpravu poměrů k nezletilé , jméno FO, , která chce být svěřena do péče svého otce, pročež žalobkyni bude stanovena vyživovací povinnost k nezletilé , jméno FO, . Výše příjmů žalobkyně se nezměnila. Pracuje jako lékařka v , právnická osoba, . na plný úvazek v rozsahu 40 hodin týdně. Průměrná mzda žalobkyně v , právnická osoba, . činí 57 000 Kč čistého měsíčně. Dále žalobkyně pracuje jako lékařka v , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , adresa, v rozsahu 20 hodin týdně a její mzda činí 20 000 Kč čistého měsíčně. Tuto smlouvu žalobkyně uzavřela za účelem získání atestace v oboru dětské psychiatrie. Žalobkyně dosahuje svých příjmů zvýšeným úsilím. Její náklady činí: nájemné a zálohy na služby ve výši 14 500 Kč měsíčně, úklid a žehlení , částka, měsíčně, roční jízdenka na autobus a vlak v Ústeckém kraji 18 000 Kč (tj. 1 500 Kč měsíčně), náklady na péči o vlastní matku ve výši 10 000 Kč měsíčně, splátka hypotečního úvěru ve výši 7 800 Kč měsíčně, přičemž žalobkyně z této částky platí jednu polovinu, poplatky za mobilní telefon ve výši 1 700 Kč měsíčně, úrazové pojištění ve výši 1 065 Kč měsíčně, poplatek České lékařské komoře ve výši 3 000 Kč ročně (tj. 250 Kč měsíčně), odborná literatura ve výši 1 000 Kč měsíčně, oblečení a strava.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne 9. 7. 2024, přičemž navrhl žalobu zamítnout, když v předchozím řízení soud neprováděl žádné dokazování a vycházel pouze z tvrzených potřeb žalobce a tvrzených příjmů žalované, pročež je otázka výživného pravomocně vyřešena a je zde překážka věci pravomocně rozhodnuté. Žalovaný je přesvědčen, že ustanovení § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), nelze použít na rozhodnutí, jímž byl schválen smír účastníků, když ve sporu nebylo soudem souzeno a situace účastníků nebyla v době vydání rozhodnutí zjišťována a prokazována. Z rozhodnutí o schválení smíru nemohou žádné okolnosti, které by se nyní měly podstatně změnit, vyplývat, neboť účastníci upravili svá práva a povinnosti na základě své vůle a soud žádné okolnosti jejich rozhodování ani nemohl zjišťovat a vést dokazování. Při rozhodování o změně výživného je nutné, aby soud provedl srovnání okolností důležitých pro určení výživného jak v době dřívějšího rozhodnutí, tak v novém rozhodování, a to na základě spolehlivých a úplných výsledků dokazování. Toto v případě smíru provést nelze. I pokud by soud řízení o snížení výživného připustil, žalovaný nepovažuje žalobkyní tvrzenou změnu poměrů za podstatnou tak, aby odůvodňovala snížení výživného. Není pravdou, že by soud při stanovení výživného přihlédl k nákladům žalovaného na bydlení, jak uvádí žalobkyně (neboť soud nerozhodoval o výši). Žalovaný již nebydlí v Praze, ale v domě, který je ve společném jmění jeho rodičů, ale má navíc výdaje s dojížděním do školy do Prahy. Jeho náklady se v souvislosti se změnou bydlení reálně snížily o cca 1 500 Kč. Ani stanovení vyživovací povinnosti na dceru , jméno FO, není podstatnou změnou poměrů, když dceři , jméno FO, bude 17 let, nejde tak o novou vyživovací povinnost. Je absurdní, pokud žalobkyně tuto povinnost vůči dceři neplnila a nyní určením její výše soudem zdůvodňuje snížení výživného na žalovaného. Z návrhu pak není zřejmé, jaké náklady má žalobkyně na péči o matku ve výši 10 000 Kč, zda se jedná o výživné či jiné nutné výdaje. Dále není zřejmé, zda žalobkyně využívá úklidové služby a dále se nezmiňuje o svých majetkových poměrech, když je žalovanému známo, že žalobkyně má ve svém výlučném vlastnictví částku cca 15 milionů Kč, která pochází z prodeje nemovitosti.

3. Při jednání konaném dne , datum, žalovaný uvedl, že příjem žalobkyně se zvýšil minimálně o 5 000 – 10 000 Kč měsíčně. V době předchozího rozhodnutí byla čistá měsíční průměrná mzda žalobkyně cca 90 000 Kč, přičemž zálohové platby na služby ve výši 8 400 Kč platila žalobkyně jednou polovinou. Žalovaný v Praze bydlel ve dvoulůžkovém pokoji, kde měl jednu postel, jednalo se o čtyřpokojový byt, kde bydlelo celkem 8 studentů. Žalovaný zde neměl klid na studium. Nyní hradí energie 3 000 Kč otci, jedná se o necelou třetinu z celkových nákladů na energie 9 800 Kč měsíčně. Dále platí jízdné ve výši 1 200 Kč měsíčně. V době předchozího rozhodnutí byl na počátku 1. ročníku, kdy nemohl vědět celkové náklady na studium, nyní je lze odhadnout částkou 6 000 Kč ročně. Dále hradí posilovnu částkou 800 Kč měsíčně, výdaje na kadeřníka, kosmetiku, jídlo a vitamíny zůstávají stejné. Dále má výdaje na léky, kdy prodělal těžkou operaci srdce, které činí cca 600 Kč měsíčně. Měl jednorázové výdaje, kdy po operaci si byl nucen koupit jiné lůžko, neboť předchozí postel byla příliš nízká, a dále příplatek v lázních. Z částky, kterou dostává od rodičů, si spoří minimálně , částka, měsíčně. Žalovaný byl od malička veden k tomu, aby si spořil, rovněž soudkyně při minulém řízení mu kladla na srdce, aby si část výživného spořil, neboť se jedná o vysokou částku. V posilovně cvičí s vlastní vahou těla a koná rehabilitační cvičení. Měsíc po operaci do posilovny nechodil.

4. Při jednání konaném dne , datum, žalobkyně uvedla, že pracuje na 1,6 úvazku, ke zvýšení příjmu v daném období došlo vzhledem k proplacení cest po severních Čechách a práci přesčas. Při minulém rozhodnutí žalovaný uváděl mezi svými náklady, že si musí pořídit výbavu do bytu. Dále se žalobkyně pozastavila nad tím, že žalovaný uvádí výdaje za posilovnu, když je po operaci srdce a musí se fyzicky šetřit a nezatěžovat srdce. Dále je otázkou, co vše je zahrnuto v doplňcích stravy. Žalobkyně nerozporuje částku 15 000 000 Kč za prodej pozemků, kterou žalobkyně chtěla vynaložit na nákup rodinného domu, nicméně si děti začaly nárokovat část těchto peněz.

5. Ve svém vyjádření ze dne , datum, žalovaný odmítl tvrzení ohledně špatného chování žalovaného k žalobkyni, a že si členové rodiny plánovali rozdělení peněz žalobkyně. K tomu žalovaný popsal, jak byl vychováván, přičemž se situace v rodině vyhrotila tak, že se sestrou řešili svou situaci na OSPOD. Žalovaný situaci řešil dále tak, že podal návrh na určení výživného vůči oběma rodičům a zajistil si od , datum, nájem v Praze, neboť nastupoval na 1. lékařskou fakultu. Bydlení si zajistil hlavně z toho důvodu, že domů se po návštěvě OSPOD nemohl vrátit, neboť se obával msty a trestů ze strany žalobkyně. S otcem se žalovaný následně dohodl na výživném ve výši 12 000 Kč měsíčně, matka až při jednání u soudu souhlasila s výživným 17 000 Kč. Žalobkyně z rodinného domu odešla před Vánocemi 2023, na Vánoce v domě zůstal otec se žalovaným a jeho sestrou. Ke konci ledna 2024 žalovaný ukončil nájem v Praze, neboť mu spolubydlení s dalšími 7 spolubydlícími nevyhovovalo. Toto bydlení hledal narychlo a spolubydlící byli převážně pro žalovaného neznámí lidé. V únoru 2024 se proto přestěhoval zpět do domu rodičů. Již v březnu 2024, tedy necelé 4 měsíce po sjednání smíru o výživném, se žalobkyně obrátila na žalovaného s návrhem na snížení výživného. V září 2024, kdy se žalovaný zotavoval z operace srdce, kterou podstoupil v srpnu, jej kontaktoval právní zástupce žalobkyně s tím, aby doložil, zda stále studuje. O jeho zdravotní stav se žalobkyně nezajímala, byla za ním pouze v nemocnici v srpnu 2024. Žalovaný žalobkyni také nekontaktuje, není mu v její přítomnosti dobře a lékař mu doporučil návštěvu psychologa a psychoterapii. Nezájem žalobkyně a toto řízení žalovaný vnímá jako mstu žalobkyně za to, že se rozhodl řešit pro něj a sestru bezvýchodnou situaci v rodině. Rovněž se ohrazuje proti tomu, že se snažil jakýmkoli způsobem o to, aby mu žalobkyně poskytla nějaké prostředky ze svého dědictví. Žalovaný pouze poukazuje na skutečnost, že při vyměření výživného je přihlíženo k majetkovým poměrům povinného a dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Žalovaný uvádí, že na jeho straně také došlo ke změně poměrů, a to ohledně jeho zdravotního stavu. Žalovaný podstoupil operaci srdce a po absolvování lázeňského pobytu mu bylo doporučeno pokračovat v rehabilitační péči na fyzioterapii. Žalovaný si sjednal na den 7. 1. 2025 první návštěvu u fyzioterapeuta, kde za jednu návštěvu zaplatí 1 000 Kč. Po první návštěvě bude zřejmé, jak často bude muset fyzioterapeuta navštěvovat. Dále mu bylo doporučeno, aby začal řešit své psychické stavy, nespavost a nesoustředěnost. Jeho psychický stav mu částečně brání v učení. Lékař mu proto doporučil návštěvu psychologa a následné terapie. Žalovaný má sjednáno vyšetření na den , datum, , ceny terapie se pohybují cca mezi 800 – 1 200 Kč za jednu terapii. Žalovaný za bydlení vydá částku 3 000 Kč měsíčně, kterou platí otci za energie, 1 200 Kč za jízdné do Prahy, 107 Kč měsíčně za dopravu v Praze, 700 Kč za telefon, 600 Kč za léky, 1 000 Kč za posilovnu a bazén, 500 Kč za kosmetiku, 350 Kč za kadeřníka, 10 000 Kč za jídlo, 1 000 Kč za doplňky stravy, cca 6 000 Kč ročně za učebnice a 1 000 Kč měsíčně za oblečení. Z výživného si hradí spoření ve výši 5 000 Kč měsíčně. Poměry žalovaného se tedy změnily tak, že jeho potřeby jsou vyšší o dojíždění do Prahy a o výdaje na studijní pomůcky. Předchozí řízení probíhalo na počátku studia žalovaného, kdy mu nebyly zřejmé všechny výdaje na studijní materiály a studium řešil prostřednictvím studia v knihovnách a z tabletu. Teprve v průběhu studia zjistil, že se bez script, atlasů a knih neobejde.

6. Ve svém vyjádření ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že její náklady na péči o matku činí cca 10 000 Kč měsíčně. Matce žalobkyně je 77 let a v dubnu 2024 prodělala centrální mozkovou příhodu. Žalobkyně za matkou dojížděla od dubna 2024 do Štěpánkovic a od , datum, do Kunína, popřípadě do zdravotnických zařízení v Opavě, kde byla matka hospitalizována v nemocnici a v , adresa, , kde je rehabilitační ústav. Vzdálenost mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, činí cca 400 km. Při použití osobního automobilu náklady žalobkyně na pohonné hmoty činí cca 2 000 Kč na jednu cestu tam a zpět. Dále má další náklady na provoz osobního automobilu, jakož i jeho amortizaci, pročež je nutné použít pro stanovení výše nákladů na provoz osobního automobilu vyhlášku č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024. Za jejího použití náklady na jednu cestu z , adresa, do Štěpánkovic nebo , adresa, a zpět činily 4 480 Kč. Ve dvou případech jela žalobkyně za matkou vlakem. Žalobkyně dále matce kupovala zejména potraviny, doplňky stravy a léky, za něž průměrně zaplatila měsíčně 1 500 – 2 000 Kč. Z vyjádření žalovaného vyplývají jeho náklady na bydlení v Praze včetně vybavení domácnosti minimálně 5 000 Kč měsíčně. Od konce února 2024 žalovaný nebydlí v Praze, ale užívá celý rodinný dům, jenž je ve společném jmění manželů žalobkyně a otce žalovaného společně se svým otcem a sestrou. Otec žalovanému platí výživné ve výši 12 000 Kč měsíčně a žalovaný mu platí na úhradu nákladů domácnosti částku 8 000 Kč měsíčně. V únoru 2024 žalovaný kontaktoval žalobkyni SMS zprávou, v níž jí sdělil, že , datum, ukončil nájemní smlouvu v Praze a od 1. 3. je ochoten platit žalobkyni částku ve výši 2 400 Kč představující nájem snížený o jízdné. Dne , datum, zaslal žalovaný na účet žalobkyně částku ve výši 2 400 Kč, další platby žalovaný žalobkyni nezaslal. Tím žalovaný přiznal, že na jeho straně došlo k podstatné změně poměrů, která trvá nepřetržitě od , datum, do současnosti. Žalovanému nevznikají náklady na bydlení v Praze, nemusí si pořizovat vlastní vybavení domácnosti, ale může využívat celý zařízený rodinný dům. Tím, že žalovanému zajišťuje bydlení, plní žalobkyně vůči němu vyživovací povinnost.

7. Při jednání konaném dne , datum, žalobkyně uvedla, že ve vyjádření žalovaného jsou uváděné nepravdy, jsou to věci, které nesouvisí s předmětem řízení. Ohledně výdajů žalovaný uvádí výdaj na tělocvičnu. Pokud někdo tvrdí, že je po operaci srdce, což žalobkyně nezpochybňuje, tak není úplně nejvhodnější chodit do posilovny. Pokud někdo tvrdí, že se tam může protahovat, tak toto cvičení může učinit doma, a to jak strečink, tak pilates, může dělat doma, nemusí za to utrácet. Výdaje za doplňky stravy považuje za neprokázané, protože pokud někdo nechodí do posilovny (když je po operaci srdce), tak nemusí v takovém množství konzumovat proteinové nápoje, nebo další doplňky stravy. Výdaj za stravu je nadsazený. Pokud se jedná o cestovné, tak žalovanému byl povolen individuální studijní plán. V individuálním studijním plánu jsou uvedené povinnosti, které má splnit, co se týče počtu hodin v týdnu, měsíčně, nebo i v semestru, je to rozdělené do semestru a tomu počtu hodin odpovídá i cesta do Prahy. Pokud bychom konfrontovali splnění individuálního plánu, tak jsme schopni se dopočítat i nákladů na jízdy. Na vysoké škole se v červenci, srpnu a září do školy nejezdí, pak je zkouškové období, to se do školy také nejezdí tak často, to znamená, že výdaje na cestovné nejsou v takovém rozsahu, které zde nebyly prokázány, respektive nebylo prokázáno kolikrát má žalovaný povinnost jezdit do Prahy. Výdaje, které uvádí žalovaný jsou tedy nadsazené. Na straně žalobkyně došlo od posledního rozhodování ke změně, když tehdy žalobkyně pobírala od svého zaměstnavatele tzv. retenční příplatek ve výši 100 000 Kč ročně, nyní však došlo ke změně přístupu zaměstnavatele k odměňování zaměstnanců, a zaměstnavatel už nebude dále vyplácet tento příplatek ve výši 100 000 Kč ročně. Žalobkyně předkládá SMS komunikace, které vyvrací, že žalobkyně nekomunikuje a nemá zájem. Před třemi týdny došlo ke zhoršení zdravotního stavu matky žalobkyně, která byla odvezena do nemocnice, momentálně je hospitalizovaná, došlo k dalšímu zhoršení jejího zdravotního stavu, který ještě není stabilizován, z toho důvodu není možné říci, jaká bude další prognóza. Je nepochybné, že péče bude muset být ještě intenzivnější. Žalovaný získává od otce výživné ve výši 12 000 Kč, otci vrací 8 000 Kč na náklady na bydlení, a to od té doby, kdy tam začal fyzicky bydlet, tudíž ve vztahu k otci se podílí a přispívá mu na bydlení, kdežto ve vztahu k matce to považuje za nedůvodné, proto žalobkyně žádá zachovat v tomto symetrii.

8. Při jednání konaném dne , datum, žalovaný uvedl, že absolutně postrádá tvrzení o tom, kolikrát a jak často žalobkyně za svou matku jezdila a jezdí v současnosti, to nikde uvedeno není, dá se dedukovat z toho, že pokud uplatňuje 10 000 Kč tak tam jezdí dvakrát měsíčně po celou dobu, nicméně toto tvrzení chybí. Dále absolutně postrádá smysl tvrzení, že je požadováno nějaké cestovné, protože není uvedeno, čí auto je, zda je žalobkyně, nebo si ho od někoho půjčuje, má nějakou nájemní smlouvu, nebo z jakého důvodu je to tímto způsobem uplatňováno. Co se týče toho, že žalobkyně tvrdí, že zajišťuje nyní bydlení žalovanému v rodinném domě v , adresa, tak v tomto není žádná změna oproti minulému rozhodnutí, protože jeho pobyt v Praze byl pobytem přechodným a pokoj, který obývá v , adresa, nevyklidil, nadále tam měl své věci, jezdil tam na víkendy. Co se týče částky 2 400 Kč, kterou žalovaný poslal žalobkyni v březnu, tak bylo to v podstatě jeho vstřícné gesto, reakce na to, že se vrátil do , adresa, . Naléhal na něj otec, aby se se žalobkyní nějakým způsobem usmířil, nechtěl, aby absolvoval další soudní řízení. Reakce žalobkyně nebyla žádná. Toto učinil bez porady s právní zástupkyní. Žalovaný v tom prvním řízení neuplatňoval žádné náklady spojené se studiem, protože to řízení probíhalo na počátku jeho studia a nevěděl, co bude a nebude potřebovat. Během toho roku samozřejmě zjistil, že nelze studovat jenom v knihovně, nelze studovat z výtisků, které si pořídí ze stránek školy, a proto jsou tam i další výdaje spojené se studiem, se kterými to první rozhodnutí nepočítalo. Částka 8 000 Kč, kterou žalovaný hradí otci, je na úhradu jídla a energií, kdy 3 000 Kč je poměrná částka na energie, které žalovaný nevyužíval, dokud bydlel v Praze, a 5 000 Kč je příspěvek na jídlo, které zajišťuje otec.

9. Soud provedl dokazovaní listinami založenými ve spisu a výslechem účastníků řízení. Po provedeném dokazování zjistil následující skutkové okolnosti:

10. Ze spisu zdejšího soudu , spisová značka, soud provedl důkaz návrhem žalovaného na určení výživného vůči svým rodičům, v němž žalovaný uvedl, že od , datum, nevede s rodiči společnou domácnost, kterou pro neshody opustil. Přechodně žije u své babičky. Od , datum, by měl začít studovat lékařskou fakultu University Karlovy v Praze, nadto si bude muset hradit bydlení, energie, učební pomůcky, jídlo a další osobní potřeby. Od 28. 7. platí jídlo a osobní potřeby pro sebe a sestru.

11. Ve svém vyjádření ve spise , spisová značka, žalobkyně uvedla, že pracuje jako lékařka v , právnická osoba, ., kde měla v lednu 2023 čistý příjem ve výši 59 117 Kč včetně příplatku za práci přesčas (bez tohoto příplatku ve výši 51 391 Kč), v únoru 2023 čistý příjem ve výši 63 695 Kč včetně příplatku za práci přesčas (bez tohoto příplatku ve výši 55 881 Kč), v březnu 2023 čistý příjem ve výši 59 206 Kč, v dubnu 2023 čistý příjem ve výši 142 642 Kč včetně příplatku za práci přesčas a retenčního bonusu ve výši 100 000 Kč hrubého (bez těchto příplatků ve výši 53 552 Kč), v květnu 2023 čistý příjem ve výši 74 751 Kč včetně příplatku za práci přesčas (bez tohoto příplatku ve výši 59 023 Kč), v červnu 2023 ve výši 57 874 Kč, v červenci 2023 ve výši 78 884 Kč včetně příplatku za práci přesčas (bez tohoto příplatku ve výši 60 060 Kč), v srpnu 2023 čistý příjem ve výši 57 219 Kč. Žalobkyně dne 31. 8. 2023 uzavřela pracovní smlouvu s , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , adresa, s rozsahem pracovního úvazku 20 hodin týdně a její hrubá mzda činí 22 730 Kč měsíčně. Její náklady jsou: roční jízdenka na autobus a vlak v Ústeckém kraji 18 000 Kč (tj. 1 500 Kč měsíčně), zálohová platba za energie a poplatek za televizní a rozhlasové vysílání ve výši 8 400 Kč měsíčně, splátka hypotečního úvěru ve výši 7 800 Kč měsíčně, odvoz komunálního odpadu ve výši 2 700 Kč ročně (tj. 225 Kč měsíčně), poplatky za mobilní telefon ve výši 1 000 Kč měsíčně, úrazové pojištění ve výši 1 000 Kč měsíčně, poplatek České lékařské komoře ve výši 3 000 Kč ročně (tj. 250 Kč měsíčně), odborná literatura ve výši cca 1 000 Kč měsíčně, oblečení a strava. Žalobkyně má dále vyživovací povinnost vůči nezletilé , jméno FO, . Rodiče do konce července 2023 zajišťovali a platili žalovanému veškeré životní náklady na bydlení, stravu, ošacení, školní pomůcky a volný čas. Žalovaný koncem července 2023 dobrovolně opustil společnou domácnost, kterou sdílel s rodiči. Žalovaný má ve společné domácnosti nadále zajištěné bydlení a stravu, jakož i hrazení ošacení a školních pomůcek. Žalobkyně zaplatila žalovanému na výživu v srpnu 2023 10 000 Kč, v září 2023 10 000 Kč a rovněž v obou měsících částku 400 Kč za užívání mobilního telefonu.

12. Z výplatních pásek žalobkyně u , právnická osoba, . založených ve spise , spisová značka, vyplývá její příjem k výplatě za leden 2023 ve výši 59 117 Kč, za únor 2023 ve výši 63 695 Kč, za březen 2023 ve výši 59 206 Kč, za duben 2023 ve výši 142 672 Kč, za květen 2023 ve výši 74 751 Kč, za červen 2023 ve výši 57 874 Kč, za červenec 2023 ve výši 78 884 Kč, za srpen 2023 ve výši 57 219 Kč.

13. Ve svém vyjádření ve spise , spisová značka, žalobkyně uvedla, že žalovaný ve svém dopise ze dne 3. 11. 2023 adresovaném žalobkyni uvedl své měsíční výdaje, a to: nájemné ve výši 3 600 Kč, záloha na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 000 Kč, drobné náklady spojené s užíváním bytu ve výši 100 Kč, vstupné do posilovny ve výši 1 300 Kč, proteiny ve výši 450 Kč, jízdenka na MHD v Praze ve výši 106,66 Kč, náklady na mobilní telefon ve výši 600 Kč, léky a vitamíny ve výši 1 000 Kč, kosmetika ve výši 500 Kč, kadeřník ve výši 350 Kč, oblečení ve výši 1 000 Kč, strava ve výši 10 000 Kč, lyžování ve výši 1 000 Kč. Jeho jednorázové výdaje činí: tablet s klávesnicí ve výši 13 600 Kč, latexové rukavice ve výši 200 Kč, skalpely ve výši 300 Kč, plavecké brýle ve výši 250 Kč. Žalovaným uvedené výdaje na stravu jsou však o 20 % nadsazené a výdaje na léky a vitamíny jsou nadsazené o 60 %. Dopis žalovaného žalobkyně považuje za vnitřně rozporný, když v něm žalovaný uvádí, že by si rád pořídil vlastní nádobí, na které mu však nezbývají peněžní prostředky, nicméně za posilovnu a proteiny utratí 1 750 Kč měsíčně. Dále v dopise uvedl, že studium lékařské fakulty je časově náročné, pročež nemůže každý den dojíždět z , adresa, , zároveň však uvádí, že svému koníčku kulturistice se věnuje pět dnů v týdnu, což je cca 10 hodin týdně. Cesta autobusem z , adresa, trvá 35 minut a vlakem 60 minut. Žalobkyně žalovanému navrhla výživné ve výši 12 000 Kč, s čímž žalovaný nesouhlasil a požaduje 17 000 Kč. Otec žalovanému hradí výživné ve výši 12 000 Kč měsíčně.

14. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byl schválen smír účastníků, jímž se žalobkyně zavázala platit žalovanému výživné ve výši 17 000 Kč měsíčně od listopadu 2023 s tím, že dlužné výživné ve výši 16 000 Kč se zavázala uhradit žalovanému do 31. 1. 2024.

15. Soud pak provedl důkaz spisem zdejšího soudu P , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , z jehož protokolu ze dne 25. 6. 2024 soud zjistil, že otec uvedl, že žalobkyně před rokem prodala pozemky za kupní cenu 15 000 000 Kč. Žalobkyně k tomu uvedla, že se jednalo o dědictví po otci, žalobkyně má v plánu za obdržené peníze koupit rodinný dům. Dále žalobkyně uvedla, že za rodinný dům nacházející se ve společném jmění manželů platí polovinu hypotéky, což bylo do minulého měsíce 4 442 Kč, nyní začala platit něco přes 3 900 Kč měsíčně. Otec dále uvedl, že za hypotéku se hradí 7 800 Kč měsíčně, matka přispívá 3 900 Kč měsíčně. Za plyn hradí 5 000 Kč měsíčně, za elektřinu 3 200 Kč měsíčně, za vodu 1 200 Kč měsíčně, za TV a rozhlas 200 Kč měsíčně, celkem tedy 9 600 Kč měsíčně. Žalovanému poskytuje výživné ve výši 12 000 Kč měsíčně, žalovaný mu však 8 000 Kč měsíčně vrací na úhradu jídla a energií. Žalovaný, pokud má školu, jezdí 4x týdně do Prahy, jedna cesta vyjde na 70 Kč. Otec žalovanému navrhoval, aby žalobkyni vracel část výživného, které ušetří tím, že v Praze nebydlí, po odečtení nákladů cestu, žalovaný to asi jednou nebo dvakrát udělal, pak však na doporučení své právní zástupkyně přestal. Všechny potřeby si již hradí sám. Koupil si auto asi za 70 000 Kč, o čemž otec předem nevěděl.

16. Rozsudkem ze dne , datum, č. j. P , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, zdejší soud schválil dohodu rodičů (tj. žalobkyně a otce žalovaného) ohledně nezletilé , jméno FO, , v níž se rodiče dohodli, že nezletilá bude pro dobu před a po rozvodu jejich manželství svěřena do péče otce a matka se zavázala přispívat na její výživu částkou 8 500 K měsíčně s účinností od 1. 1. 2024, přičemž dlužné výživné v celkové výši , částka, se matka zavázala zaplatit do tří měsíců od právní moci rozhodnutí.

17. Z dopisu ze dne 18. 3. 2024 od právního zástupce žalobkyně adresovaného právní zástupkyni žalovaného vyplývá, že tento navrhl zohlednit změnu poměrů na straně žalovaného a dohodnout se na nové výši výživného, když žalovaný od 18. 2. 2024 užívá celý rodinný dům ve společném jmění rodičů žalovaného. Hodnota plnění, které tímto poskytuje žalobkyně žalovanému činí měsíčně 10 000 Kč bez nákladů na energie, vodné a stočné, když tato částka odpovídá výši nájemného za byt o ploše cca 35 m2 v , adresa, . Na tento dopis reagovala právní zástupkyně žalovaného tak, že nedošlo k takové změně poměrů, která by odůvodňovala snížení výživného.

18. Z vyjádření , právnická osoba, . ze dne 9. 8. 2024 soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalobkyně, přičemž aktuální zůstatek je 2 615,70 Kč.

19. Z potvrzení zaměstnavatele žalobkyně Dětské psychiatrické nemocnice vyplývá její průměrný čistý měsíční příjem za období od května do srpna 2024 ve výši 25 701 Kč a za období od září do října 2024 ve výši 29 798 Kč.

20. Z potvrzení zaměstnavatele žalobkyně , právnická osoba, . vyplývá její průměrný čistý měsíční příjem za období od května do srpna 2024 ve výši 72 151 Kč a za období od září do října 2024 ve výši 74 175 Kč.

21. Z protokolu o pohovoru s nezletilou , jméno FO, a jejím zletilým bratrem , Jméno žalovaného, ve věci nevhodného chování rodičů k nezletilým je zřejmé, že dne , datum, se na OSPOD dostavila sestra žalovaného a žalovaný a upozornili na nevhodnou výchovu rodičů, zejména matky.

22. Z potvrzení o provedené transakci z účtu žalovaného na účet žalobkyně soud zjistil, že došlo dne , datum, k uhrazení částky 2 400 Kč označené jako kompenzace nájmu.

23. Z whatsappové komunikace žalobkyně se žalovaným vyplývá, že dne 22. 2. žalovaný napsal, že dne 17. 2. 2024 ukončil nájemní smlouvu v Praze. Za únor ještě zaplatil nájem. Od 1. 3. je ochoten platit měsíčně částku 2 400 Kč = nájem – platba jízdného. Dokud se situace nezmění a nenajde nové bydlení v Praze.

24. V potvrzení o zaměstnání žalobkyně u , právnická osoba, . ze dne 27. 1. 2025 zaměstnavatel uvedl, že žalobkyně u něj pracuje na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 2. 2022, přičemž retenční bonus, který byl vyplacen v roce 2024 ve stejné podobě v roce 2025 vyplácen nebude.

25. Z výplatního lístku žalobkyně u , právnická osoba, . za prosinec 2024 vyplývá její mzda k výplatě ve výši 65 116 Kč včetně cestovného ve výši 1 994 Kč.

26. Ve svém vyjádření ze dne 5. 2. 2025 se žalobkyně vyjádřila k výchově žalovaného.

27. Ze zprávy z návštěvy psychologické poradny , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že dne 30. 1. 2025 žalovaný navštívil psychologickou poradnu a vylíčil složitou rodinnou situaci. Žalovaný vztahové napětí a neutěšenou rodinnou situaci silně prožívá, má mnohé ambivalence ve vztahu k rodičům, zejména matce, s níž by si přál mít hezký, normalizovaný a upřímný vztah. Mnohé činy ze strany matky mu však nekorespondují s mateřským chováním a vztahem rodiče k dítěti (soudní jednání stran výživného a další tahanice po soudech z iniciativy matky). Soudní jednání jsou pro něj stresující a velmi náročná. Žalovaný popisuje potíže se soustředěním, nadbytečný stres ho negativně ovlivňuje apod. Míra prožívaného stresu se zdá být značná. Žalovanému byla navržena psychoterapeutická péče např. ve skupině dospívajících apod., pokud by jeho potíže přetrvávaly, popř. pro zpracování svých témat. Z příjmového pokladního dokladu pak vyplynulo, že žalovaný za tuto konzultaci zaplatil 1 000 Kč.

28. K tomu žalobkyně uvedla, že žalobu na určení výživného podával žalovaný. Ve zprávě je uvedeno, že je žalovaný nervózní, to může být způsobeno tím, že si neplní své studijní povinnosti na vysoké škole, když zkoušky z anatomie a histologie měl mít hotové již v květnu 2024. K tomu žalovaný doplnil, že se na konci dubna dozvěděl, že bude muset podstoupit operaci srdce, proto příprava na nadcházející zkoušky nebyla z jeho strany možná.

29. Z poukazu na vyšetření žalovaného ze dne 12. 12. 2024 od praktického lékaře soud zjistil, že byl žalovaný odeslán na vyšetření k předpisu rehabilitací.

30. Z daňového dokladu ze dne 9. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaný si od společnosti , právnická osoba, . zakoupil knihy Základy anatomie 3a a 3b za celkovou částku 837 Kč.

31. Z účtenek předložených žalovaným soud zjistil, že dne 12. 12. 2024 byly v lékárně Dr.Max zakoupeny léky Kaloba, Sinupret Forte, Bronchipret za celkovou částku 846 Kč, dne 20. 9. 2024 byl v knihkupectví Megaknihy.cz zakoupen Netterův anatomický atlas člověka za částku 1 834 Kč, dne 10. 9. 2024 byly v knihkupectví Megaknihy.cz zakoupeny knihy Základy anatomie 1, 2, 4a, 4b, 5 a Jungueirovy Základy histologie za celkovou částku 3 963 Kč, dne 10. 12. 2024 byla u Dopravního podniku hlavního města Prahy zakoupena studentská jízdenka za 360 Kč, dne 11. 12. 2024 v oděvech Marks & Spencer Czech Republic a.s. byly zakoupeny kalhoty a kabát za celkovou částku 5 098 Kč, dne 2. 1. 2025 byla dobita permanentka do bazénu v Roudnici nad Labem na částku 1 000 Kč.

32. Žalobkyně k tomu uvedla, že je s podivem, že i když je žalovaný studentem od 1. 9. 2023, účtenka za učebnice anatomie je ze září 2024, i když se anatomie studuje od 1. ročníku. K tomu žalovaný uvedl, že knihy anatomie si koupil až po roce studia, neboť se snažil šetřit, když předtím se snažil studoval z přístupových stránek v počítači, nicméně zjistil, že bez knih to nejde. Žalobkyně vidí rozpor mezi tvrzením žalovaného, že si spoří 5 000 Kč měsíčně a tím, že se snažil ušetřit na zásadní věci, jako jsou knihy pro studium.

33. Z hotelového účtu v lázních Poděbrady ze dne , datum, vyplývá uhrazení částky 9 290 Kč za příplatek za ubytování ve dvoulůžkovém pokoji a poplatek z pobytu.

34. Ze žalovaným předložených potvrzení o provedené transakci ze dne 28. 8. 2024 vyplývá uhrazení částky 10 289 Kč společnosti IKEA CZ. Žalovaný k tomu uvedl, že se jednalo o nákup postele a matrace. Z potvrzení o provedené transakci ze dne 16. 9. 2024 vyplývá uhrazení částky 219 Kč Lékárně Dr. Max. Z potvrzení o provedené transakci ze dne 13. 9. 2024 vyplývá uhrazení částky 499 Kč BENU lékárně. Z potvrzení o provedené transakci ze dne 11. 9. 2024 vyplývá uhrazení částky 288,01 Kč Lékárně Dr. Max.

35. K tomu žalobkyně uvedla, že z dokladu Dr. Max není zřejmé, co bylo zakoupeno, za jaké období a zda se jedná o účelně vynaložené náklady.

36. Z daňového dokladu ze dne 13. 1. 2025 soud zjistil, že si žalovaný zakoupil od společnosti Zalando SE tenisky za částku 1 490 Kč.

37. Z daňového dokladu ze dne 21. 1. 2025 soud zjistil zakoupení vstupenky na Novoroční koncert Dechového orchestru mladých , adresa, za částku 130 Kč.

38. Ze sdělení Univerzity Kalovy 1. lékařské fakulty ze dne 12. 8. 2024 vyplynulo, že žalovanému bylo povoleno absolvování 1. ročníku podle individuálního studijního plánu, neboť žalovaný prokázal vážné zdravotní důvody spojené s operací srdce a hospitalizací a ze zdravotních důvodů měl od dubna 2024 omezené možnosti plnění studijních povinností.

39. Při svém účastnickém výslechu žalobkyně uvedla, že za svou matkou jezdila od dubna do září 2024, cca jednou týdně nebo jednou za dva týdny, v době od října do prosince 2024 u matky asi nebyla, neboť byla žalobkyně nemocná, byla u ní naposledy v září a pak až teď, když se zhoršil její zdravotní stav. Nejprve byla v nemocnici v Opavě, následně v rehabilitačním ústavu v Chuchelné, poté doma. Tři týdny zpátky se její stav zhoršil, kdy prodělala mozkovou příhodu. Nyní je v nemocnici v Novém Jičíně, kam za ní jednou týdně žalobkyně dojíždí. Matka je imobilní, bude na následné péči na rehabilitaci (tu by měla mít v horizontu tří týdnů, jak dlouho tam bude, žalobkyně neví), poté by se péče o matku rozdělila mezi žalobkyni a její sestru. Žalobkyně by raději měla matku u sebe a platila jí pečovatelku, což vyjde na 165 Kč za hodinu, žalobkyně odhaduje měsíční výdaj přes 20 000 Kč, nebo by zařídily nějaké soukromé zařízení. Má půjčené auto od soukromé osoby, oficiálně za půjčení auta nic neplatí. Má výpůjční smlouvu. Jsou domluveni, že auto si koupí za celkovou částku 170 000 Kč, jedná se Peugeot Hybrid, žalobkyni zbývá doplatit 14 000 Kč, k převodu auta dojde po rozvodu. Matce vozí hygienické potřeby, nutridrinky (cca 250 Kč), květiny, občas nějaké oblečení. V minulosti matce pořizovala léky, nyní pouze mořskou vodu, čaj, šťávu. V zaměstnání již nebude dostávat retenční bonus ve výši 100 000 Kč ročně, neboť se vyměnil ředitel. Žalobkyně ho dostávala po roce práce, byl jednorázově vyplácen cca v dubnu nebo v květnu. Když zjistila, že je žalovaný v , adresa, , říkala jeho otci, že by se to mělo zohlednit. Někdy poté přišla částka 2 400 Kč za nájem. Žalobkyně neví, zda na to nějak reagovala, nebavili se o tom. Zda bude žalovaný platit nadále, nechávala na něm. Ve výdajích žalobkyně, již neplatí jízdné na vlak, neboť jezdí autem. Do zaměstnání jezdí z Loun do Litoměřic do odpolední ordinace každou středu a pátek, jinak jezdí každý den do Litoměřic včetně soboty. Pokud chybí lékař, je vyslána málokrát do Děčína, častěji do Chomutova a České Lípy. Je to vždy akutní, naposledy jela v pátek odpoledne a v pondělí do Chomutova, o prázdninách jezdila často do Děčína a do České Lípy. Mimo své obvyklé pracoviště o prázdninách jezdila i vícekrát do týdne, za leden to byly asi dvě cesty. Vyplní si cestovní příkazy, potom dostane proplacené cestovné, proto měla o prázdninách vyšší výplatu. V práci změnili docházkový systém, nebudou tolik proplácet přesčasy. Se žalovaným se moc nestýká. Pokud za ní přijde dcera, dá jí pro žalovaného nějakou drobnost, jinak mu dala dárek k narozeninám i k Vánocům. Dceři i žalovanému nabídla společný pobyt na horách, kdy by si žalovaný pobyt zaplatil, žalobkyně by hradila benzín. Žalovaný žalobkyni občas odpoví na SMS zprávy, dárek k Vánocům si myslí, že žalobkyni nedal, ohledně dárku k narozeninám si není jistá. Za bydlení žalobkyně hradí 14 500 Kč, jedná se o pevnou částku. Pracuje od pondělí do soboty na 1,6 úvazku s pružnou pracovní dobou, kolik hodin je to týdně, neví. V pondělí a v úterý pracuje od 7:00 do 19:00 hod. a v sobotu od 7:00 do 14:00 hod. v , právnická osoba, , ve středu, čtvrtek a pátek pak v Lounech s tím, že ve středu odpoledne jezdí od 14: 00 do 19:00 hod. do Litoměřic do , právnická osoba, . Na úklid má soukromou osobu, s níž nemá smlouvu, chodí minimálně dvakrát týdně, v době, kdy tam žalobkyně není. Na dotaz, zda žalobkyně má nějaké příjmy, úroky z částky 15 000 000 Kč žalobkyně nechtěla odpovídat.

40. Při svém účastnickém výslechu žalovaný uvedl, že tím, že zaplatil žalobkyni nájem ve výši 2 400 Kč chtěl předejít tomu, aby se to řešilo soudně. Reakce žalobkyně nebyla žádná, proto to nadále neposílal. Když žalobkyni volal, telefon nezvedala, pokud začal hovořit o těchto věcech, telefon mu položila. Otci platí částku 8 000 Kč, z toho 3 000 Kč jsou energie a 5 000 Kč je na jídlo, celkově se na energie platí asi 9 000 Kč. Nad rámec 5 000 Kč na jídlo, které kupuje otec, za jídlo (které si kupuje sám, nebo se stravuje venku) žalovaný vydá dalších cca 7 000 Kč. Jak jezdí do Prahy je variabilní, přednášky a praktika má čtyřikrát týdně, nyní je zkouškové období, tak nejezdí. Průměrně jezdí do Prahy třikrát týdně. Za jízdné z domova do Prahy vydá průměrně 1 000 Kč měsíčně, platí vždy každou jízdu, jezdí vlakem. Po operaci bude chodit jednou měsíčně na fyzioterapii, kterou bude hradit částkou 1 000 Kč. Nyní má jít na vyšetření k doktorovi, který mu napíše plán na fyzioterapii. Od praktického lékaře mu byla doporučena rehabilitace, fyzioterapii pojišťovna neplatí, neví, na jak dlouho ji bude mít. Má dále doporučení od psycholožky k docházení na psychoterapii. Psycholožku vyhledal sám, z toho důvodu, že rušení ze strany žalobkyně na něj negativně působí, a z rodinných důvodů, kdy se rodiče rozvádí. Má doporučení navštěvovat skupinovou terapii každý měsíc. Náklady zatím neví. Za první sezení platil 1 000 Kč. Stále chodí do posilovny, je mladý člověk, tudíž regenerace po operaci je rychlejší, rovněž se to urychlí, když bude cvičit. Dává si pozor, nějaká zátěž však možná je. Cvičí sám, je to jeho koníček, cvičí již od mala. Pokud se jedná o to, že chodí do posilovny a současně bere léky na tlak, uvádí, že sám sobě rozumí, pohyb je nutný, takto by nemohl ani chodit do schodů, dělá silový trénink, tedy cvičení na strojích a s činkami. Účtenka z lékárny byla za léky v době jeho nemoci, jinak si hradí pravidelně vitamíny (C, B, E). Kupuje si doplňky stravy, neboť se cvičením se pojí zvýšená potřeba bílkovin. Dále má výdaje na léky, kdy po operaci musí užívat léky na ředění krve a snížení krevního tlaku, vydá za ně cca 500 Kč měsíčně. Konkrétně užívá lék Concorn na tlak jedenkrát denně, Anopyrin na ředění krve rovněž jednou denně. Na tlak je 60 tablet, na ředění krve je 30 tablet, doplatek za oba léky asi 100 Kč. Stále si spoří 5 000 Kč měsíčně, tyto peníze mu zůstávají na účtu. Se žalobkyní se nevídá, jiným způsobem mu nepřispívá, ani o jeho studium se nezajímá. Na SMS zprávy žalobkyně párkrát odepisoval, nicméně si nemyslí, že ze strany žalobkyně je to upřímné, proto mu to není příjemné. Ohledně nájmů psal jednu zprávu. E-mail, ani SMS zprávu ohledně snížení výživného od žalobkyně nedostal. Další náklady na studium nedokáže odhadnout. V dubnu 2024, kdy zjistil, že má jít na operaci, se necítil dobře, proto došel na studijní, kde mu byl schválen individuální studijní plán. Zbývají mu dodělat zkoušky z anatomie a histologie, jinak má vše splněno. Do Prahy nyní jezdí kvůli tomu, aby si látku připomenul, neboť to za ten rok zapomněl. Ohledně nákupu učebnic se nejprve chtěl učit z tabletu, kde si dělal poznámky, nicméně zjistil, že se z toho nejde učit, že je potřeba mít knihy a v nich si podtrhávat, proto došlo k jejich dokoupení. K vyjádření žalobkyně ohledně výchovy, chce pouze poukázat na zprávu z OSPOD, která tomuto vyjádření odporuje. Za babičkou ze strany žalobkyně byl jednou ročně. Viděl se s ní dne 28. 12., kdy za ni jel s otcem a se sestrou, tato uváděla, že tam žalobkyně dlouho nebyla, asi 3 až 4 měsíce a říkala, ať žalobkyně nejezdí, neboť neumí příliš dobře řídit. V červenci 2024 si pořídil automobil za 70 000 Kč, částku uhradil sám z naspořených peněz. Na žádnou brigádu nechodí, ani o prázdninách, neuvažoval o tom. Do Menzy chodí nepravidelně, jedno jídlo stojí 130–150 Kč.

41. Ve svém závěrečném návrhu žalobkyně uvedla, že jak na straně žalobkyně, tak na straně žalovaného došlo ke změně poměrů. Žalobkyně nebude pobírat retenční příplatek ve výši 100 000 Kč a tím pádem klesnou její příjmy. To znamená, že bude mít příjem nižší. Výdaje má v rozsahu, které uvedla v návrhu o snížení výživného, a i v doplnění skutkových tvrzení. Výdaje spočívají v nákladech na cestu za její matkou a v jejich životních nákladech. Žalobkyně má velké výdaje na pohonné hmoty, kdy jezdí po částech ČR, aby mohla vykonávat svoje zaměstnání, tak k tomu musí používat osobní automobil, který jí skoro prodala její kamarádka. Byly dohodnuté tak, že až bude rozvedená tak si to auto odkoupí a dluh ji bude průběžně splácet. Tato situace nastala z toho důvodu, že auto, které je součástí SJM jí manžel odmítl půjčovat s tím, že pokud ho bude chtít, tak mu bude platit za nájem. Situaci vyřešila tak, že si auto takovýmto způsobem pořídila za částku 170 000 Kč. Pokud se jedná o poměry na straně žalovaného, tak změna poměrů vzniká nejenom v nákladech na bydlení. Když soud rozhodoval, tak rozhodoval za situace, kdy byl uzavírán soudní smír, kdy platil nájem v Praze a argumentoval tím, že potřebuje pokrýt ještě další náklady spojené s bydlením, to znamená náklady na zařízení domácnosti. Ve vyjádření je napsáno, že by si rád koupil nádobí, povlečení apod. Žalovaný nemá potřebu platit si byt v Praze, nemá potřebu zařizovat si domácnost, protože má celou domácnost zařízenou v místě bydliště v , adresa, . Žalovaný tento rodinný dům užívá výlučně se svým otcem a sestrou, žalobkyně v tom domě není. Žalobkyně tedy po hmotné stránce v materiální podobě plní vyživovací povinnost tím, že žalovanému zajišťuje bydlení jako takové, včetně komfortně vybavené domácnosti. Ocenila to odhadem na částku (dle inzerátu kolik stojí nájem bytu 1+1 v , adresa, ) 10 000 Kč. Samozřejmě tato částka je orientační. Přiměřená by byla částka 5 000 Kč, ale pokud zde zní návrh na smírné vyřešení, tak žalobkyně byla ochotna souhlasit s částkou 2 500 Kč, nebo 2 400 Kč, nebo i 3 000 Kč. Přesně to je ta částka, kterou i žalovaný uznal za vhodnou, že by měl žalobkyni platit. Uznal částku za přiměřenou, a to v tom smyslu, že o tuto částku by se mělo snížit výživné, protože mu nevznikají další náklady. V SMS zprávě píše, že tam zohledňuje veškeré náklady na dopravu. Pokud jde o výdaje žalovaného, tak výdaje na léky nejsou v té výši, jak tady byly uvedeny, když dle spotřeby léku a doplatku na jednu krabičku to vycházelo okolo 100 Kč na měsíc. Tvrzení ohledně nutnosti chodit do posilovny, jezdit do posilovny autem, jezdit všude autem je nadbytečné. , adresa, není tak velká, aby musel jezdit autem. Užívání léků na vysoký tlak nevylučuje to, aby chodil do posilovny, v podstatě si to odporuje, pokud je někdo po operaci srdce a argumentuje tím, že z toho důvodu nemůže studovat, že se má šetřit, tak současně nepůjde zvedat činky a zátěž do posilovny. Zátěž v posilovně je něco jiného než chůze do schodů, je to jiný pohyb a jiná zátěž na srdce. To znamená, že pokud někdo zvedá činky, nebo nějakou váhu v posilovně, je to úplně jiná zátěž na srdce, než kdyby se zatěžoval jiným způsobem, proto žalobkyně považuje tento výdaj za naprosto nadbytečný. Výdaje na psychologa, kdy to byl jednorázový výdaj z vlastní iniciativy, není výdaj, který souvisí se zvýšením nákladů. Se zvýšenými náklady ani nesouvisí náklady na fyzioterapii, protože zde nebylo doloženo, za jakým účelem a v jakém rozsahu ten výdaj byl vydáván, nebylo ani doloženo, že to nehradí zdravotní pojišťovna. Všechny výdaje, které souvisí s operací srdce hradí pojišťovna, proto toto tvrzení žalovaného je nepravdivé a ze strany žalovaného nedošlo k povinnosti tvrdit a doložit svá tvrzení. Pokud se jedná o tabulky, se kterými se zde argumentuje, tak v těch tabulkách Ministerstva spravedlnosti je napsáno, že mají doporučující charakter a že procenta, která tam jsou uvedená také mají doporučující charakter a týkají se lidí s průměrnými příjmy. Žalobkyně má příjmy nadprůměrné (správně by se mělo vycházet z jednoho pracovního poměru), vydělává 65 000 Kč čistého, což je více jak průměrná mzda a nemělo by se to brát trojčlenkou podle tabulek, jak někdy k tomu dochází, i tyto věci by měly být zohledněny. V současné době z výpovědi žalovaného vyplývá, že žalovaný má zajištěnou stejnou životní úroveň a možná ještě větší životní úroveň, co se týče trávení volného času než žalobkyně, protože žalobkyně nemá tolik času chodit po posilovnách, po bazénech, protože tráví 1,6 úvazku v práci. To znamená, že povinnost zajistit si stejnou životní úroveň jako má matka k dítěti, tak tato zabezpečena určitě je, dokonce i žalovaný má lepší životní úroveň, tím že obývá rodinný dům s více prostorami, se zahradou, nebydlí v nájemním bytě o velikosti 1+1. Jsou tudíž tady důvody proto, aby soud vyhověl žalobě, popřípadě vyhověl částečně. Žalovaný tím, že chtěl platit méně, povinnost snížit výživné uznal. Pokud se týká nákladů řízení, tak v případě, kdy se soudí rodiče a děti, je zde důvod, aby náklady řízení soud nenařizoval.

42. Ve svém závěrečném návrhu žalovaný uvedl, že smír byl uzavřen na základě skutečné dohody účastníků, ale nebylo tam prokazováno, jaké jsou výdaje a jaké jsou příjmy účastníků. V podstatě původní spor vycházel z příjmů matky 90 000 Kč, nyní má matka příjem 100 000 Kč (za období květen až srpen a září až říjen). Soud musí vycházet z toho, co bylo prokázáno ke dni vynesení rozhodnutí, nikoliv něco do budoucna, takže z těch doporučení, které Ministerstvo spravedlnosti k tomu dávalo, přičemž příjem žalobkyně za posledních šest až dvanáct měsíců se zvýšil minimálně o částku 10 000 Kč. Žalobkyně je skutečně finančně velmi dobře zajištěna, má své dědictví a z toho dědictví ji zřejmě plynou další příjmy, pokud s nimi řádně hospodaří, toto zde prokazováno nebylo. Žalobkyně svůj nárok na snížení výživného opírala zejména o skutečnost, že jezdí často za matkou, která potřebuje její péči. Pokud bychom připustili, že skutečně od dubna do září tam jezdila jednou za čtrnáct dní, tak výdaje za cestovné se nemohou skládat z nějaké amortizace majetku, ale pouze jako náklady na naftu, přičemž tento výdaj může být maximálně , částka, za jednu cestu tam a zpět. Žalobkyně sama uvedla, že v říjnu až v prosinci za matkou nebyla, teď tam byla po zhoršení jejího stavu třikrát. Částka 10 000 Kč jako nutné výdaje, které má v souvislosti s onemocněním matky, jsou naprosto neprokázané a ničím nedoložené. Co se týče tvrzené změny poměrů u žalovaného, žalovaný přestal od března 2024 hradit nájemné v bytě v Praze a přestěhoval se zpátky do pokoje v domě v Třebízského ulici, který obýval i před tím. Když do Prahy odcházel, tak pokoj mu samozřejmě zůstal, pokoj nebyl vyklizen, neodnesl si z něj všechny věci, nikdo ho neužíval a není možné ho nějakým způsobem srovnávat s pokojem, který lze nabídnout k pronájmu. Ohledně částky je tady tvrzeno, že uznal částku 2 400 Kč, to není pravda, toto není žádné uznání. Šlo o to, že se pokoušel se žalobkyní navázat nějaký kontakt, útočila na něj žalobkyně i otec. Bylo zde prokázáno, že situace v rodině není jednoduchá a žalovaný od toho chtěl mít pokoj. Tuto částku žalovaný neuznal, ale poslal jí žalobkyni s tím, že třeba bude nějaká možná dohoda. Záhy však bylo zjištěno, že skutečně bude muset podstoupit operaci srdce, která byla náročná, změnilo to v podstatě i trochu jeho životní styl, nebylo mu dobře, nemohl se plně věnovat studiu a následovala poté operace, se kterou byly spojeny další výdaje ohledně léků a ohledně té fyzioterapie. Na to, abychom tady posuzovali, zda tu péči potřebuje, či nikoliv, na to tady nejsme odborníci. Je nutno vycházet z toho, co doporučil lékař, pokud to lékař doporučil a žalovaný ho vyslechl, tak je ten nárok zcela jistě oprávněný. Co se týče péče psychologa, bylo zde dostatečně probíráno, že rodinná situace by i mnohem silnějšího člověka, než je žalovaný dovedla do péče psychologa, ne-li psychiatra, zlehčovat toto tím, že musel jít k psychologovi, že neudělal zkoušky v jeho zdravotním stavu, považuje za nemravné. Totéž k názorům ohledně využívání posilovny. Co se týče auta, žalovaný výdaje na auto neuváděl jako nutné výdaje, byla to jeho věc, která vůbec ohledně určení výše výživného nesouvisí. Naopak s tím souvisí celkové majetkové poměry matky, kdy se musí skutečně i k těmto majetkovým poměrům přihlížet. Zde je to reprodukováno jako nějaký hyenismus ze strany žalovaného, ale jsou to pouze slova zákona. A když tu bylo apelováno na to, že žalobkyně skutečně má vysoké příjmy jenom proto, že tolik pracuje, tak je nutno poukázat i na fakt, že žalobkyně pracuje v tom druhém pracovním poměru proto, že si chce udělat atestaci. Není to nutnost žalobkyně, že by musela pracovat až do úplného vysílení, aby mohla všechny uživit, ale je to proto, že sama chce a chce tímto způsobem trávit svůj život. Protože žalovaný nemá jiné příjmy než výživné, navrhl, aby mu byla uznána náhrada nákladů řízení v případě, že soud celou žalobu zamítne.

43. Podle § 910 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

44. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

45. Podle § 913 odst. 1 a 2 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

46. Podle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

47. Podle § 917 o. z. rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, nevylučují-li to okolnosti zvláštního případu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte. O správě takto poskytnutých částek platí obecná pravidla o jmění dítěte.

48. Podle § 921 odst. 1 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

49. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

50. Citované ustanovení § 163 o. s. ř. je vedle rozsudků obdobně použitelné i pro usnesením schválené smíry, rozhodčí nálezy apod. Kdyby tomu tak nebylo, mohla by nastat zcela absurdní situace, kdy jednou schválený smír, např. právě ve věci výživného, by byl platný na věky věků, a nebylo by možné žádným způsobem reflektovat zásadní změny v životech účastníků, k nimž běžné dochází. Přitom důvody ospravedlňující změnu rozhodnutí musejí skutečně dosáhnout intenzity změn závažnějšího rázu, která je důsledkem podstatné změny v těch skutečnostech, které tvořily podklad pro původní rozhodnutí soudu. Při rozhodování v řízení o změně rozsudku tedy soud „poměřuje“ skutečnosti, které nově zjišťuje jako změnu původních okolností (poměrů), s okolnostmi (poměry), které byly zjištěny v původním rozsudku, včetně zohlednění těch, které změny nedoznaly. Soud se tedy v tomto řízení může zabývat jen otázkou, zda se po vydání původního rozhodnutí podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání přisouzeného plnění.

51. Vzhledem k uvedenému soud konstatuje, že nové úpravy výživného, nelze dosáhnout každou nepatrnou, podružnou nebo přechodnou změnou, která se neprojevuje výraznějším, resp. závažnějším způsobem v poměrech účastníků. Změna poměrů se musí týkat skutečností, na nich bylo založeno dřívější rozhodnutí o rozsahu vyživovací povinnosti rodičů k nezletilému.

52. Soud tedy v daném případě posuzoval, zda došlo k podstatné změně poměrů na straně žalovaného či žalobkyně a dospěl k závěru, že ano.

53. Soud nejprve zjišťoval, zda se na straně žalovaného podstatně změnily okolnosti od doby posledního rozhodnutí o výživném (tedy ode dne 28. 11. 2023). Byť u žalovaného došlo k určitým změnám, které jsou pro něj jistě zásadní, soud je pro účely daného řízení nepovažuje za takové, které by samy o sobě mohly způsobit změnu předchozího rozhodnutí. V době předchozího rozhodnutí žalovaný nevedl s rodiči společnou domácnost, studoval 1. ročník lékařské fakulty v Praze a žil zde v nájemním bytě, kde hradil nájemné ve výši 3 600 Kč, zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 000 Kč a drobné náklady spojené s užíváním bytu ve výši 100 Kč. Další jeho náklady činily: vstupné do posilovny ve výši 1 300 Kč, proteiny ve výši 450 Kč, jízdenka na MHD v Praze ve výši 106,66 Kč, náklady na mobilní telefon ve výši 600 Kč, léky a vitamíny ve výši 1 000 Kč, kosmetika ve výši 500 Kč, kadeřník ve výši 350 Kč, oblečení ve výši 1 000 Kč, strava ve výši 10 000 Kč, lyžování ve výši 1 000 Kč. Jeho jednorázové výdaje činily: tablet s klávesnicí ve výši 13 600 Kč, latexové rukavice ve výši 200 Kč, skalpely ve výši 300 Kč, plavecké brýle ve výši 250 Kč.

54. V současnosti žalovaný stále studuje na vysoké škole v Praze, již nebydlí v pronajatém bytě, nýbrž v rodinném domě ve vlastnictví žalobkyně a otce žalovaného, jemuž platí 3 000 Kč za energie a dalších 5 000 Kč za jídlo, přičemž za jídlo (které si kupuje sám, nebo se stravuje venku) žalovaný vydá dle svého tvrzení dalších cca 7 000 Kč. Dále platí jízdné do Prahy ve výši 1 000 Kč měsíčně, za MDP v Praze 107 Kč měsíčně, telefon 700 Kč, léky, posilovnu a bazén částkou 1 000 Kč, kosmetiku 500 Kč, kadeřníka 350 Kč, doplňky stravy 1 000 Kč, učebnice cca 6 000 Kč ročně a oblečení 1 000 Kč měsíčně. Z výživného si hradí spoření ve výši 5 000 Kč měsíčně. Po operaci bude chodit na fyzioterapii. Za první sezení u psychologa platil 1 000 Kč. Užívá léky Concorn na tlak jedenkrát denně, Anopyrin na ředění krve rovněž jednou denně. Na tlak je 60 tablet, na ředění krve je 30 tablet, doplatek za oba léky asi 100 Kč. V červenci 2024 si pořídil automobil za 70 000 Kč, částku uhradil sám z naspořených peněz. Po operaci pak měl jednorázové výdaje na lázeňský pobyt (9 290 Kč) a nákup postele a matrace (10 289 Kč).

55. Při porovnání poměrů žalovaného je zřejmé, že jednak již nebydlí v pronajatém bytě, pročež mu odpadly výdaje za bydlení, které v době minulého rozhodnutí hradil, když platí pouze energie otci, a zvýšily se mu výdaje na dojíždění do Prahy, nicméně dle svého tvrzení jezdí do Prahy, Anonymizováno, průměrně třikrát týdně, zatímco v době předchozího řízení podnikal cestu z , adresa, ještě neměl a jejich výši neznal, jednak prodělal operaci srdce, po níž měl jednak jednorázové výdaje, jednak výdaje za léky a bude docházet na rehabilitace, jejichž četnost a případné náklady, však žalovaný nedoložil. Rovněž nedoložil náklady na případné terapie, když psycholog mu tyto doporučil, nicméně žalovaný neprokázal opět, zda bude na terapie docházet, jejich četnost a náklady.

56. Z uvedeného je zřejmé, že některé náklady žalovaného se snížily, zatímco některé vzrostly. Náklady na bydlení se mu snížily o 1 700 Kč měsíčně, náklady na jízdné mu o cca 1 000 Kč měsíčně vzrostly a rovněž vzrostly výdaje na učebnice o cca 500 Kč měsíčně. V souvislosti s prodělanou operací musí užívat léky za cca 150 Kč měsíčně (když původně uváděnou částku 500 – 600 Kč neprokázal) a bude docházet na rehabilitace. Ostatní náklady zůstaly stejné, případně se liší o nízké částky. Žalovaný nijak netvrdil, že by musel po prodělané operaci dodržovat nějakou dietu či by se měl stravovat nějakým jiným způsobem než doposud, proto jím tvrzené výdaje v celkové výši 12 000 Kč (5 000 Kč, které dává otci, a 7 000 Kč, které platí sám), nejsou nijak opodstatněné, a soud považuje výdaje za stravu standartní a ničím nevybočující od minulého řízení. Z uvedeného je zřejmé, že poměry žalovaného se zásadním způsobem nezměnily. Žalovaný si z výživného rovněž stále spoří částku , částka, měsíčně, z čehož je tedy zřejmé, že jeho náklady nevzrostly natolik, že by si nadále nemohl tvořit značné úspory.

57. Co se týče žalobkyně, její náklady v době předchozího rozhodnutí činily zálohy na služby včetně poplatku za televizní a rozhlasové vysílání ve výši 8 400 Kč měsíčně, odvoz komunálního odpadu ve výši 2 700 Kč ročně, roční jízdenka na autobus a vlak v Ústeckém kraji 18 000 Kč, polovina splátky hypotečního úvěru ve výši 7 800 Kč, mobilní telefon 1 000 Kč měsíčně, úrazové pojištění 1 000 Kč měsíčně, poplatek České lékařské komoře ve výši 3 000 Kč ročně (tj. 250 Kč měsíčně), odborná literatura ve výši 1 000 Kč měsíčně, oblečení a strava.

58. V současnosti její náklady činí nájemné a zálohy na služby ve výši 14 500 Kč měsíčně, úklid a žehlení 4 000 Kč měsíčně, náklady na péči o matku spočívající zejména v nákladech na dojíždění, rovněž jí něco nakupuje, do budoucna tvrdila i vyšší náklady na její péči, které však žalobkyně nijak neprokázala, polovina splátky hypotečního úvěru ve výši 3 900 Kč, mobilní telefon ve výši 1 700 Kč měsíčně, úrazové pojištění ve výši 1 065 Kč měsíčně, poplatek České lékařské komoře ve výši 3 000 Kč ročně (tj. 250 Kč měsíčně), odborná literatura ve výši 1 000 Kč měsíčně, oblečení a strava.

59. Žalobkyni se zvýšily náklady na bydlení o cca 6 000 Kč, když v době předchozího řízení žalobkyně bydlela ve společné domácnosti s otcem žalovaného, zatímco nyní bydlí v pronajatém bytě, rovněž jí přibyly náklady na úklidové služby, které předtím nevyužívala, naopak žalobkyni odpadly výdaje na zakoupení roční jízdenky na autobus a vlak, když v současnosti využívá osobní automobil, který splácí, a to jak na cesty za svou matkou, tak do práce, byť výši těchto výdajů ani netvrdila ani nedoložila, když pouze tvrdila, že náklady na jednu cestu za matkou jí vyjdou na 2 000 Kč, nicméně nebylo prokázáno, jak často nyní za matkou jezdí a kam, ani tyto náklady nedoložila, stejně jako další náklady na péči o matku (žalobkyně pouze tvrdila, že matce činila nákup v průměru 1 500 – 2 000 Kč měsíčně), které se nyní nadto mohou lišit, když se její zdravotní stav zhoršil. Zároveň v tuto chvíli není zřejmé, zda matka žalobkyně nebude pobírat nějaké příspěvky od státu právě s ohledem na svůj zdravotní stav. Ostatní náklady žalobkyně zůstaly víceméně beze změn. Z uvedeného vyplývá, že se matce zvýšily náklady, a to minimálně na zajištění svého bydlení a cestovné za svou matkou.

60. Co se týče příjmů žalobkyně, tak zaměstnání žalobkyně nedoznalo žádných změn, když stále pracuje u dvou zaměstnavatelů jako lékařka. V době předchozího řízení se vycházelo z příjmů žalobkyně v průměrné měsíční výši u , právnická osoba, . 74 173,50 Kč a u Dětské psychiatrické nemocnice , adresa, v měsíční výši cca 20 000 Kč. V současnosti žalobkyně pobírá u Dětské psychiatrické nemocnice průměrnou měsíční mzdu ve výši 27 749,50 Kč a u , právnická osoba, . ve výši 71 071 Kč. Uvedené příjmy byly prokázány za rok 2024, nicméně žalobkyně již v roce 2025 nebude mít příjmy ve stejné výši, když příjem u , právnická osoba, . se jí sníží o retenční bonus ve výši 100 000 Kč hrubého. Z uvedeného vyplývá, že příjmy žalobkyně budou za rok 2025 cca ve stejné výši jako doposud (o cca 2 000 Kč měsíčně nižší).

61. Soud k tomu nad rámec uvádí (neboť zde nedošlo k žádné změně, kterou by měl soud posuzovat), že nepovažuje za důvodné nějakým způsobem zohledňovat, že žalobkyně pracuje na více než plný úvazek, a svých příjmů dosahuje zvýšeným úsilím, když toto činí čistě ze své vůle, není k tomu ničím a nikým tlačena, ani svou majetkovou situací, která je stabilní a příznivá. Majetková situace žalobkyně se přitom nijak zásadně nezměnila, když 15 000 000 Kč žalobkyně již měla v době předchozího řízení, případné zhodnocení těchto finančních prostředků, které lze předpokládat, byť nebylo prokázáno, nepředstavuje podstatnou změnu poměrů na její straně, když opět je to příjem, kterého dosahuje konstantně.

62. Soud po zhodnocení celé aktuální situace účastníků popsané shora shledal zásadní změnu poměrů, byť nikoli izolovaně u žalovaného či žalobkyně, ale po zohlednění komplexního stavu okolností, které nastaly u obou účastníků zároveň. Při hodnocení přiměřené výše výživného za současných poměrů účastníků pak přihlédl k tomu, že žalobkyni se zvýšily náklady, nadto žalovanému zajišťuje bydlení v rodinném domě, který se nachází ve společném jmění manželů žalobkyně a otce žalovaného, za což sám žalovaný o své vůli zaplatil žalobkyni jednou nájem ve výši 2 400 Kč, a to za účelem smírného vyřešení věci. Soud tedy má zato, že žalovaný sám pociťoval potřebu nějakým způsobem se vypořádat se změněnou situací a nabídnout žalobkyni kompenzaci za poskytování bydlení. Na druhou stranu soud rovněž reflektoval situaci žalovaného, který je po závažné operaci srdce, s čímž mu vzrostly výdaje, bude mít nadále stálé výdaje s náročným studiem, rovněž pokud se necítí psychicky vyrovnaně a vyhledal pomoc psychologa, je toto jednání žalovaného zcela přiměřenou reakcí na aktuální dění (prodělaná operace, nelehká rodinná situace spočívající v rozvodu rodičů a problematickém vztahu s matkou), a je žádoucí, aby v řešení svého stavu vytrval. Proto soud po zvážení poměrů účastníků a všech okolností považuje za odpovídající snížit výživné, byť ne v takové míře, v jaké žádala žalobkyně, čímž zároveň chce přispět ke smírnému vyřešení věci mezi účastníky, kteří tak budou moci směřovat své úsilí do napravování svých vztahů.

63. Zároveň soud nevyhověl požadavku žalobkyně ohledně zpětného snížení výživného, když žalovaný procházel těžkým obdobím, kdy prodělal operaci srdce, měl po ní jednorázové vyšší výdaje, a soud toto zohlednil, přičemž vzhledem k tomu, že žalovaný nemá jiné příjmy než výživné, nepovažuje za nezbytné určovat novou výši výživného zpětně, tak aby se žalovaný neocitnul v nějaké finanční tísni, když je zároveň zřejmé, že ani žalobkyně se tímto krokem soudu rovněž do nepříznivé finanční situace vzhledem ke své majetkové situaci nemůže dostat.

64. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů, když oba účastníci měli ve věci úspěch částečný.