27 C 22/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Lindou Toula Bergelovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o neplatnosti výpovědi nájmu

I. Žaloba na určení, že právní jednání žalované spočívající ve výpovědi nájmu nebytových prostor o výměře 12,25 m2 je neplatné, se zamítá.

II. Určuje se, že závazkový právní vztah – nájem bytu v zadním traktu budovy na adrese , adresa, založený nájemní smlouvou ze dne , datum, trvá i po , datum, .

III. Žaloba na určení, že závazkový právní vztah – nájem prostoru pod výše specifikovaným bytem trvá i po , datum, , se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi nájmu nebytových prostor (skladu) o výměře 12,25 m2 (dále jen „Sklad“), dále určení, že závazkový právní vztah – nájem zahrnující byt umístěný v zadním traktu budovy na adrese , adresa, (dále jen „Byt“) spolu se Skladem založený nájemní smlouvou ze dne , datum, ve znění změn a dodatků trvá i po , datum, . V žalobě uvedl, že žalobce je na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, (dále jen „Nájemní smlouva“) nájemcem Bytu, k němuž vlastnické právo svědčí Ústeckému kraji a žalované svědčí právo hospodaření se svěřeným majetkem kraje, přičemž součástí nájmu je i Sklad. Nájem byl původně sjednán na dobu neurčitou s tím, že jakmile žalobce ukončí pracovní poměr u žalované, uvolní a předá Byt do uplynutí tří měsíců od přidělení přiměřeného bytu. Doba trvání nájmu byla usnesením Rady Ústeckého kraje č. , číslo, ze dne , datum, změněna na dobu neurčitou a v tom směru byl uzavřen dodatek k Nájemní smlouvě. Žalobce užívá Byt a Sklad více než 30 let a po celou dobu za tyto prostory platí nájem. Sklad, jenž se nachází pod kuchyní Bytu, je s Bytem funkčně spojený, jedná se o prostor, jehož užívání je nepochybně spojeno s užíváním Bytu. Je v něm umístěn hlavní uzávěr vody a vedou tudy veškeré přívody a odpady do a z bytu. Nikdy po celou dobu trvání nájmu nebyla uzavřená samostatná nájemní smlouva, jejímž předmětem by byl nájem toliko Skladu, ani nikdy po celou dobu trvání nájmu žalovaná nedala vůči žalobci ani jinak najevo vůli či názor, že by nájem Bytu nezahrnoval i nájem Skladu. Žalobce je v dobré víře, nikdy nezpochybněné, že předmětem nájmu je Byt spolu se Skladem tvořící jednotný a neoddělitelný celek. Sklad neslouží k provozování podnikatelské činnosti, účelem sjednání nájmu dle Nájemní smlouvy bylo bydlení, Sklad byl vždy považován jako součást Bytu, respektive prostor určený k užívání spolu s Bytem. Žalovaná doručila žalobci výpověď nájmu Skladu dne , datum, . Výpověď byla dána bez uvedení důvodu a výpovědní doba činila tři měsíce a uplynula dne , datum, . Žalobce považuje výpověď za absolutně neplatnou, a to pro rozpor se zákonem a dobrými mravy. Pokud je užívání Skladu neoddělitelně spojeno s užíváním Bytu, pak nelze skončit nájem Skladu nezávisle na skončení nájmu Bytu. Žalobce nikdy za 30 let užívání Bytu a Skladu nebyl ze strany žalované kontaktován v otázce nájmu Skladu. Žalobci přitom svědčí právní zájem na určení neplatnosti výpovědi, když toto určení může vyřešit předmětnou spornou situaci. Žalovaná se zjevně domnívá, že Sklad je předmětem samostatné nájemní smlouvy, žalobce je však jiného názoru. Vyřešení této otázky bude mít faktický dopad do jejich právních vztahů. Žalobce je proto přesvědčen, že mu svědčí naléhavý právní zájem na určovacím výroku soudu, neboť žaloba je podána preventivně k odstranění právní nejistoty či odstranění ohrožení práva, přičemž dotčeného nároku se nelze domoci jinak a požadované určení bude představovat finální vyřešení sporu. Žalobce si je rovněž vědom toho, že dle judikatury žaloba na určení neplatnosti výpovědi má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, a tedy není dán naléhavý právní zájem na jejím určení. Žalobce je přesvědčen, že nájemní vztah ke Skladu nadále trvá, proto se domáhá určení, že nájem nadále trvá. Není na místě podávat žalobu na neoprávněnost podané výpovědi, když žalobce nepolemizuje s tím, zda došlo či nedošlo k naplnění výpovědního důvodu, ale napadá výpověď jako takovou, když tvrdí, že výpověď je v rozporu se zákonem a nelze ji vůbec podat, neboť užívání Skladu nelze skončit nezávisle na skončení nájmu Bytu.

2. K podané žalobě se žalovaná vyjádřila dne , datum, s tím, že navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Uvedla, že v současné době již uběhla výpovědní doba z podané výpovědi a žalobce je v prodlení s předáním a vyklizením Skladu, pročež žalovaná bude nucena zvážit podání žaloby na jeho vyklizení. Žalobci nesvědčí naléhavý právní zájem na určení právního vztahu, neboť právo již bylo žalobcem porušeno a žalovaná se bude domáhat ochrany žalobou na plnění, v jejímž rámci by případnou neplatnost výpovědi měl hodnotit soud jako předběžnou otázku. Žalobci rovněž bez tohoto určení nehrozí ohrožení jeho práva, nebo se rovněž jeho právní postavení nestane nejistým. Výpovědní doba uplynula dne , datum, , přičemž žalobce z podané výpovědi přesně věděl, na základě jakého zákonného ustanovení se nájem Skladu vypovídá a kdy tento nájem skončí, a do uplynutí výpovědní doby mohl Sklad pokojně užívat. Žalobce rovněž nevyužil možnosti dosažení nápravy jinou cestou, a to v zákonem stanovené lhůtě se u soudu domáhat přezkumu oprávněnosti výpovědi, v jehož rámci soud přezkoumává mimo jiné i to, zda podaná výpověď není neplatná, neurčitá, není v rozporu s dobrými mravy nebo zda se nejedná o zjevné zneužití práva. Dále žalovaná uvedla, že Sklad nikdy nebyl předmětem Nájemní smlouvy. Sklad rovněž není součástí Bytu, přičemž skutečnost, že se zde nachází hlavní uzávěr vody a vedou zde veškeré přívody a odpady do a z Bytu nemá žádný právní význam. To by totiž mohlo znamenat, že součástí nájemního vztahu by byly všechny prostory či místnosti, které jsou jakkoli na tyto přívody či odpady napojeny, případně i místnosti, kudy tyto přívody pouze procházejí. Hlavní uzávěr vody je nadto možné bez obtíží přemístit do Bytu.

3. Žalobce svá tvrzení doplnil dne , datum, tak, že od počátku nájmu Bytu je užívání Skladu vzájemně účelově vázáno na užívání Bytu a založeno Nájemní smlouvou, a to po dobu 31 let. O tom svědčí skutečnost, že od , datum, do , datum, (doručení výpovědi) žalovaná nijak tuto skutečnost nezpochybňovala, nájemné za žalobcem užívané prostory bylo vždy žalovanou stanoveno v jedné listině odděleně na Byt a Sklad z důvodu rozdílné ceny za užívání Bytu (vyšší) a Skladu (nižní), nicméně tento výpočet vždy končil celkovou částkou (celkem). Žalobce nájemné platil měsíčně vždy jednorázově, jednou částkou.

4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedla, že žalobce sám byl ředitelem (statutárním orgánem) žalované, a to od roku 1992 až do května 2020. Po naprostou většinu doby trvání Nájemní smlouvy byl tedy žalobce zároveň v pozici jak statutárního orgánu pronajímatele, tak nájemce. Musel by tedy sám sobě rozporovat své jednání, pročež tvrzení, že žalovaná skutečnost nijak nezpochybňovala, nemůže obstát. Žalobce začal bez dalšího nad rámec Nájemní smlouvy v průběhu jejího trvání a za doby svého působení na pozici ředitele užívat jak Sklad, tak i vedlejší místnost nazývanou „skleník“ (dále jen „Skleník“), tzn. celé přízemí zadního traktu budovy. Předmětné prostory žalobce neoprávněně užíval až do nástupu nových zaměstnanců, kteří si situace všimli a s žalobcem se dohodli, že za Sklad bude platit nájemné. V roce 2020, kdy na pozici ředitelky nastoupila , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , došlo k jeho vystěhování ze Skleníku, jenž užíval neoprávněně a neplatil za něj žádné nájemné. Skutečnost, že se výše nájemného za užívání Bytu a Skladu vyskytuje na jedné listině a bylo placeno jednou částkou, nijak nesvědčí o jakékoliv účelové vázanosti, když důvodem pro to je hospodárnost. Žalovaná dále uvedla, že Sklad potřebuje k zajištění řádného fungování muzea, které obhospodařuje a spravuje muzejní sbírku, pro níž potřebuje dostatečný úložný prostor. Sklad se spolu s Bytem nenachází pod žádným vchodovým či společným uzamčením, ale je zcela oddělený a přístupný pouze ze samostatného vchodu v přízemí zadního traktu budovy. Prostory Skladu jsou dále architektonicky totožné jako vedlejší místnost Skleník. To je možné pozorovat i ze stropních oblouků v obou místnostech, okna Skladu jsou stejně tak zabezpečena mřížemi typickými pro prostory žalované, které se instalují právě za účelem zabezpečení sbírkových předmětů. Je proto zřejmé, že obě místnosti sloužily a mají sloužit žalované za účelem zajištění jejího řádného fungování. Rovněž výměr Skladu svědčí o skutečnosti, že nebyl a ani nemohl být součástí Nájemní smlouvy coby příslušenství Bytu či jeho součást. Sklad má výměru 12,25 m2, přičemž Byt má výměru 62,65 m2. Sklad by v takovém případě odpovídal bezmála 20 % celkové výměry Bytu. V poměru Bytu se tak jedná o natolik veliký prostor, že nelze rozumně uvažovat o tom, že by se mělo jednat o prostory účelově vázané na užívání Bytu nebo o jeho součást. Za období od ledna 1994 až do ledna 2008 platil žalobce nájemné toliko za Byt, což vyplývá z výměrů nájemného. Žalobce tedy do roku 2008 za Sklad neplatil žádné nájemné, Nájemní smlouva ani její dodatky se Skladem totiž nepočítaly a nebyl jejich součástí. Za Sklad začal žalobce platit nájemné minimálně až od roku 2013, kdy byla uzavřena ústní či konkludentní, avšak samostatná, separátní a v žádném případě ne účelově vázaná nájemní smlouva na Byt. Nadto žalovaná doplnila, že výměr předložený žalobcem za období s účinností od 1. 1 2012 není nijak podepsaný ani datovaný, pročež nelze ověřit jeho pravost či správnost. Sklad se zároveň nachází v komplexu budov, s nimiž má žalovaná právo hospodařit, přičemž Sklad a Skleník se nacházejí přímo u parkánu, kde se běžně pohybují návštěvníci muzea nacházejícího se v budově na , adresa, . Ti se jako součást návštěvy mohou projí po parkánu až k plotu nacházejícím se za Skladem. S ohledem na polohu i vnější a vnitřní vzhled přízemních prostor (Skleník i Sklad) je zřejmé, že tyto jsou a byly zamýšleny jako prostor k využívání žalovanou coby prostor pro muzejní potřeby. Byt, který sloužil vždy jako byt služební pro zaměstnance žalované, je z toto důvodu zcela oddělený v prvním patře se samostatným poschodím po straně budovy.

5. Při ústním jednání konaném dne , datum, žalobce uvedl, že z fotografií je vidět, že až na Skleník, který je opticky oddělený, ta budova tvoří jeden celek i ten sklepní prostor a Sklad tvoří charakterově jeden celek. To, že to nebylo z počátku stavěno pro služební byt, je zřejmé, proto, že je to velmi stará historická budova, takže hledat tam dnešní prvky součásti, nebo nesoučásti je velmi obtížné. Z pohledu na zadní trakt budovy je vidět, že je to jeden řadový dům, který byl bezpochyby součástí staré městské zástavby jako celek a spodní prostory dlouhodobě funkčně přináležely k prostoru, který je dneska užíván pro bydlení. Klást na tuto budovu tytéž požadavky, jaké jsou kladeny na bytové prostory 20. století, nebo 21. století s ohledem na stáří té budovy a zjevně několik rekonstrukcí (ta budova sama od sebe, od samého počátku nebyla galerií, byl to běžný měšťanský dům), není považováno za úplně adekvátní. Dle přechodných ustanovení jak starého občanského zákoníku, tak nového občanského zákoníku lze na povahu věci usuzovat z toho, jakým způsobem se využívá a tady se využívá 30 let jedním způsobem, případně od nástupu paní ředitelky se jedná o 3,5 roku, kdy ona převzala danou věc a tuto věc nijak neřešila.

6. Žalovaná při ústním jednání uvedla, že je zřejmé, že Sklad není pod žádným vchodem, ani společně uzamčen s Bytem, je to naprosto samostatný prostor, typově architektonicky stejný jako Skleník a je jasné, že to slouží galerii k tomu, aby to mohla využívat pro své muzejní potřeby. Co se týká samotného Skladu o výměře 12 m2, tento představuje rozlohu 20 % Bytu, pročež je jasné, že se nemůže jednat o nějaké prostory, které slouží Bytu jako příslušenství. Uzávěry vody se dají jakýmkoliv jiným způsobem dát jinam, aby k nim měl žalobce přístup. , jméno FO, jde o funkčnost zadního traktu, tak pokud se jedná o č. p. , Anonymizováno, , tak ten je vpředu a č. p. , Anonymizováno, jako funkčně spojené tam jsou diecézní prostory muzea, a to bychom rovnou mohli uvažovat o celém komplexu budov, že by měly být součástí nějakého národního stavu, a to je zjevné, že není. Pokud tam máme schody v prvním patře, tak to sloužilo jako služební byty, právě pro zaměstnance galerie a je jasné, že to přízemí je funkčně oddělené a nemůže si žalobce zabírat další prostory neoprávněně. Žalobce přitom používal značnou část i Skleníku. V momentě, kdy byl žalobce sám ředitelem od roku 1992 až do roku 2020, tak až v průběhu času se zjistilo že za nebytové prostory ničeho nehradí (přišli na to nový zaměstnanci), kteří se domluvili se žalobcem, že začne za tyto nebytové prostory platit nějaké nájemné. Co se týká skleníku, tak po příchodu stávající ředitelky došlo k dohodě o vystěhování z těchto prostor, které užíval bez jakékoliv platby nájemného.

7. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spisu, ohledáním na místě samém a výslechem žalobce, a zjistil následující skutkové okolnosti:

8. Z nájemní smlouvy podepsané žalovanou jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem dne , datum, soud zjistil, že předmětem nájemní smlouvy je Byt specifikovaný jako byt I. kategorie 1+4, stávající se ze čtyř pokojů a kuchyně. Nájemné za užívání Bytu bylo stanovenou částkou , částka, měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že pokud nájemce ukončí pracovní poměr u pronajímatele, Byt bude uvolněn do třech měsíců od přidělení přiměřeného bytu. Dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, uzavřeným mezi žalovanou zastoupenou žalobcem coby pronajímatelem a žalobcem coby nájemcem, odsouhlaseným Radou Ústeckého kraje č. , Anonymizováno, , došlo ke zvýšení nájemného a rovněž bylo stanoveno, že v případě odchodu nájemce do starobního důchodu nájem Bytu neskončí. Dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě, jenž není podepsán, došlo ke zvýšení nájemného s účinností od , datum, .

9. Z výpovědi nájmu Skladu ze dne , datum, adresované žalobci žalovanou zastoupenou ředitelkou , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, je patrné, že byl vypověděn nájem Skladu o výměře 12,25 m2 dle § 2231 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) s výpovědní dobou tří měsíců od následujícího dne po dni doručení výpovědi.

10. Výměry nájemného ze služebního bytu od , datum, ze dne , datum, , od , datum, ze dne , datum, , od , datum, ze dne , datum, , od , datum, ze dne , datum, , od , datum, ze dne , datum, bylo stanoveno nájemné za plochu bytu 62,65 m2 a dále za sporák, kuchyňskou linku a kotel. Výměrem nájemného ze služebního bytu od , datum, ze dne , datum, bylo stanoveno nájemné za plochu bytu 62,65 m2 a dále za sporák, kuchyňskou linku, kotel a myčku nádobí. Výměry nájemného služebního bytu s účinností , datum, a od , datum, bylo zvýšeno nájemné u služebního bytu tak, že za bytové prostory o velikosti 62,65 m2 činí , částka, (následně , částka, ), za nebytové prostory o velikosti 12,25 m2 činí , částka, (následně , částka, ) a dále bylo stanoveno nájemné za sporák, kuchyňskou linku, kotel a myčku nádobí.

11. Ohledáním na místě samém dne , datum, za přítomnosti účastníků řízení soud zjistil, že Sklad je oddělený prostor od Bytu, má samostatný vchod, jenž se nachází přímo pod Bytem. Vedle Skladu se pod schody vedoucími do Bytu nachází sklepní kóje, kterou využívá žalobce. Sklad má proti vchodu prosklené okno (dveře), které jsou ze strany z parkánu opatřené mříží, stejně jako prostor vedle (Skleník).

12. Z fotografií a grafického znázornění budov, s nimiž žalovaná hospodaří je zřejmé, že Byt se nachází nad Skladem a Skleníkem. Při pohledu z parkánu, kde se nachází zamřížované okno do Skladu a dveře do Skleníku je mezi živým plotem zřetelná průchozí cesta pro návštěvníky muzea.

13. Žalobce při svém výslechu uvedl, že nikdo z nových zaměstnanců neupozorňoval na to, že neplatí nájem z nebytových prostor. Už od roku 2012 a i ještě před tím platil zvlášť za bytový a nebytový prostor, což bylo vyjádřeno v soupisu plateb, a to z jednoduchého důvodu, že za bytový prostor se platilo více než za nebytový prostor. Asi v roce 2021 mu přišel návrh výměru od stávající ředitelky na stávající částku , částka, , nepodepsaný jako dodatek č. , hodnota, ., který žalobce akceptoval, přičemž tam bylo asi pod bodem 3.2., že soupis jednotlivých položek je přílohou, kterou žalobce však nemá dodnes, stejně jako smlouvu o zvýšení nájemného. Nejen, že ve Skladu jsou nějaké měřice, ale vedou tam odpady. Sklad je spojený s Bytem už jen samotnou architekturou, protože přechází-li z podesty, přes schodiště, tak logicky si sám sobě šlape na hlavu. Pokud topí v Bytě, tak temperuje Sklad. Pokud by se to vrátilo žalované, nebo by tam něco měla, tak by žalobce topil žalované, a žalobce nevěří, že tam žalovaná zavede silnoproud, aby topila pro změnu žalobci. Ve Skladu je jenom světlo, přičemž zvláštní smlouva se na Sklad neuzavírala, připojila se ke smlouvě k Bytu a poté žalobce z této výměry platil. Původní smlouvu o nájmu z roku 1993 podepisoval zástupce žalobce, který byl již v tuto dobu ředitelem. Skleník využíval pouze operativně, prostor pod schodištěm využíval celou dobu, hned jak začal využívat byt, a Sklad začal využívat asi po roce 2000. Nájemné se změnilo vzápětí poté, co žalobce začal využívat Sklad, mzdová účetní to započítala do měsíčního nájmu. Žalobce uvedl, že je možné, že až někdy do roku 2000 platil za Byt samostatně. K tomu, zda od roku 2013 začal platit jak za byt 52 m2, tak za 12 m2 a zda dle rozpisu platil žalobce do roku 2012 pouze nájem a od roku 2013 platil nájemné za byt a za nebytový prostor, žalobce uvedl, že neví, asi ano.

14. Ve svém závěrečném návrhu žalobce navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť v řízení bylo prokázáno, že Sklad nejméně po dobu 14 let sloužil jako součást užívacího práva k Bytu, je v zásadě jako samostatný (mimo ta práva k Bytu) bez stavebních úprav, je spojen minimálně v poloze vytápění a energií s Bytem, tzn. slouží k využívání tohoto bytu a lze jej považovat za součást, nebo příslušenství bytu. Dle smlouvy o nájmu bytu, která je nadále platná a která není dotčená výpovědí, tzn. výpověď z parciální části bytu, nebo příslušenství, považuje v tuto chvíli za nezákonnou, ale i za neplatnou a má za to, že nadále trvá nájemní právo žalobce i k této části příslušenství Bytu.

15. Žalovaná závěrem uvedla, že bylo dokázáno, že prostory nejsou jasně součástí jakéhokoliv bytu v prvním patře. Nejsou pod žádným společným, ani vchodovým uzamčením, není zde jakékoliv topení, veškeré uzávěry je možné udělat samostatně, co se týká doby používání nájmu, tak z výměr nájemného je zřetelné, že až do roku 2013 nebylo za Sklad placeno jakékoliv nájemné, a to bylo placeno vždy zvlášť, sám žalobce má k dispozici prostor 4+1 v prvním patře, k tomu má i sklepní lóži napravo pod schody a tento prostor není jakkoliv účelově ani funkčně s Bytem spojen, z toho důvodu se nejedná o jakékoliv příslušenství, nebo součást Bytu. Proto žádá, aby žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu, jednak pro nedostatek naléhavého právního zájmu a pokud soud shledá, že ten naléhavý právní zájem zde je, tak aby ji zamítl v celém rozsahu i tak.

16. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

17. Podle § 3074 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

18. Podle § 686 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „starý o. z.“), nájemní smlouva musí obsahovat označení předmětu a rozsahu užívání, výši nájemného, a výši úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo způsob jejich výpočtu. Měla by též obsahovat i popis příslušenství a popis stavu bytu. Nebyla-li nájemní smlouva uzavřena písemně, vyhotoví se o jejím obsahu zápis.

19. Pode § 120 odst. 1 starého o. z. součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.

20. Podle § 121 odst. 1 a 2 starého o. z. příslušenstvím věci jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány.

21. Podle § 505 o. z. součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

22. Podle § 510 odst. 1 o. z. příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím.

23. Podle § 511 o. z. jsou-li pochybnosti, zda je něco příslušenstvím věci, posoudí se případ podle zvyklostí.

24. Z výše uvedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

25. Dne , datum, uzavřely žalovaná jako pronajímatel a žalobce jako nájemce nájemní smlouvu, na jejímž základě byl žalobci předán Byt do užívání. Žalobce užíval Byt včetně sklepní kóje pod schody a cca od roku 2000 i Sklad, přičemž zřejmě od roku 2013 za něj začal platit nájemné dle výměry. Výpovědí ze dne , datum, pak žalovaná vypověděla nájem Skladu s výpovědní dobou tří měsíců. Sklad je oddělený prostor od Bytu, má samostatný vchod, jenž se nachází přímo pod Bytem. Vedle Skladu se pod schody vedoucími do Bytu nachází sklepní kóje, kterou využívá žalobce. Sklad má proti vchodu prosklené okno (dveře), které jsou ze strany z parkánu opatřené mříží, stejně jako prostor vedle (Skleník). Od roku 1992 do roku 2020 přitom žalobce byl ředitelem žalované.

26. Předně soud konstatuje, že u části žaloby, jíž se žalobce domáhal určení, že právní jednání žalované spočívající ve výpovědi nájmu Skladu je neplatné, soud neshledal naléhavý právní zájem svědčící žalobci, neboť požadované určení má pouze povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah (nájemní), přičemž takováto předběžná otázka objektivně nemůže řešit celý obsah sporného právního vztahu, když právní vztah mezi stranami mohl být kdykoli poté např. ukončen jiným právním úkonem. Proto věcnému projednání této části žaloby brání absence naléhavého právního zájmu (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022 sp. zn. 26 Cdo 2981/2021, ze dne 27. 1. 2005 sp. zn. 29 Odo 539/2003 či ze dne 30. 3. 2010 sp. zn. 23 Cdo 128/2008). S ohledem na uvedené soud výrokem I. tohoto rozhodnutí tuto část žaloby bez věcného projednání zamítl.

27. V části žaloby, jíž se žalobce domáhal určení, že závazkový právní vztah – nájem Bytu a Skladu trvá, soud již tento naléhavý právní zájem shledal, když její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva (vzniklý podanou výpovědí), respektive jeho nejisté postavení, zda žalovaná podá žalobu na vyklizení, a zároveň k odpovídající nápravě žalobce nemohl dospět jinak (žalobou na plnění). V rámci projednání této žaloby pak lze jako otázku předběžnou vyřešit i otázku neplatnosti výpovědi (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014 sp. zn. 33 Cdo 1734/2013).

28. Vzhledem k tomu, že žalobce se žalobou domáhal rovněž určení, že trvá i nájemní vztah k Bytu, soud o této otázce musel rozhodnout, byť o tomto nebylo mezi stranami sporu, když podaná výpověď se týkala toliko Skladu. Proto soud výrokem II. určil, že nájemní vztah k Bytu stále trvá.

29. Ohledně nájemního vztahu ke Skladu se soud nejprve zabýval otázkou, zda tento vztah vůbec vznikl. V Nájemní smlouvě z roku 1993 není uvedeno žádné příslušenství či součást Bytu, nicméně dle tehdy platného a účinného starého o. z. (jenž se dle přechodných ustanovení o. z. použije na otázku posouzení vzniku nájmu), se takové určení ve smlouvě pouze doporučovalo, nebylo nikoli jeho nezbytnou součástí. Z toho tedy nelze dovodit, zda Sklad byl či nebyl součást Nájemní smlouvy. Nicméně z výpovědi žalobce vyplynulo, že Sklad začal využívat až v průběhu nájemního vztahu k Bytu (cca od roku 2000) a až od roku 2013 začal za Sklad platit nájemné. Mezi stranami rovněž bylo nesporné, že žalobce Sklad skutečně využíval a za jeho užívání platil nájemné (od roku 2013), lze proto uzavřít, že pokud Sklad nebyl součástí Nájemní smlouvy z roku 1993 (kdy žalobce v tomto smyslu neunesl důkazní břemeno), byla mezi stranami uzavřena konkludentní nájemní smlouva v roce 2013. Vhledem k tomu, že v období od roku 1992 do roku 2020 jednal na straně pronajímatele i nájemce žalobce, je evidentní, že uvedená jednání nemohla být tehdy zúčastněnými stranami nijak zpochybněna, rovněž nelze hledat v uvedeném konkludentním úkonu vysoce formální požadavky (jednání odpovídající návrhu na uzavření smlouvy o nájmu Skladu a jeho následná akceptace, která by byla učiněna bez výhrad). Jak soud však již předeslal, vyšel z toho, že existence nájemního vztahu od roku 2013 byla mezi stranami nesporná.

30. Co se týče samotné výpovědi, tato byla dána s odkazem na § 2231 o. z. s tříměsíční výpovědní dobou. Žalobce brojil proti výpovědi s tím, že užívání Skladu je neoddělitelně spojeno s užíváním Bytu, pročež nelze skončit nájem Skladu nezávisle na skončení nájmu Bytu. Soud se tedy zabýval otázkou, zda Sklad je součástí či příslušenstvím Bytu a dospěl k závěru, že nikoliv. Součást věci byla podle starého o. z. i o. z. definována v podstatě shodně tak, že součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Základním rysem součásti tedy je, že pokud bychom ji od věci oddělili, věc samotnou bychom znehodnotili. Již z toho je zřejmé, že Sklad umístěný mimo Byt nelze za součást Bytu považovat, neboť jeho oddělením od Bytu by k jeho znehodnocení nedošlo (bylo by jej možné bez dalšího užívat i nadále). Co se týče příslušenství bytu, ani zde se úprava v o. z. výrazně neliší od úpravy dřívější, když je definováno jako vedlejší věc, jejímž účelem je, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejího hospodářského určení. Jednat se může zejména o komory, sklepy, které lze považovat za samostatné, avšak zároveň je nelze považovat za součást bytu. Sklad však dle názoru soudu nesplňuje ani definici příslušenství, neboť zejména při ohledání na místě samém soud neshledal, že by účelem Skladu bylo užívat jej společně s Bytem. Vchod do Skladu vede dveřmi nacházejícími se pod Bytem, vedle Skladu se po pravé straně nachází dveře do sklepní kóje nacházející se pod schody vedoucími do Bytu, kterou využívá žalobce, a po levé straně dveře do Skleníku, jenž využívá žalovaná. Všechny prostory zároveň jsou součástí budovy, k níž žalované svědčí právo hospodařit. Prosklené dveře (okno) Skladu i Skleníku jsou ze strany od parkánu opatřeny stejnou mříží a architektonicky mají stejný vzhled. Sklad není ani žádným způsobem oddělen od okolních prostor, kam mohou vstupovat návštěvníci muzea. Žalobce na existenci společného užívání usuzoval z toho, že ve Skladu je hlavní uzávěr vody a vedou zde přívody a odpady z a do Bytu. Uvedené však nesvědčí o tom, že by Sklad byl ze své povahy určen k užívání společně s Bytem, když pouhé umístnění uzávěru vody (které lze nadto dle vyjádření žalované bezproblémově přesunout) a vedení přívodů a odpadů do a z Bytu není s to založit účelovou vázanost těchto prostor. Stejně tak žalobcovo tvrzení o tom, že topením v Bytě vytápí i Sklad a že si při východu z Bytu „sám sobě šlape na hlavu“, když takto to funguje v jakémkoli bytovém domě a opět z toho nelze jakkoli posuzovat účelové určení takových prostor. Skutečnost, že Sklad žalobce dlouhodobě užíval společně s Bytem a to tak, že v něm skladuje knihy, neznamená, že takovéto užívání, byť dlouhodobé, je samo o sobě schopno změnit, respektive založit určení Skladu ke společnému užívání s Bytem. Jednak je zřejmé, že podstatnou část doby, kdy žalobce takto Sklad užíval, byl v postavení statutárního orgánu pronajímatele i nájemce, pročež je zjevné, že sám sobě nebude toto užívání rozporovat, jednak skutečnost, že Sklad stejným způsobem využíval po takto dlouhou dobu, je v podstatě podstatou nájemního vztahu, nikterak to ovšem nemůže působit na funkční určení Skladu, který lze využívat i samostatně. Žalobce nadto sám uvedl, že Sklad začal užívat až v průběhu trvání nájemního vztahu k Bytu, tedy nikoliv automaticky ihned s počátkem užívání Bytu a sklepní kóje, a že poté, co jej začal využívat se zvýšilo nájemné, což rovněž svědčí o tom, že jednak Sklad nebyl od počátku součástí Nájemní smlouvy, jednak že se nepovažoval jako prostor přináležející k Bytu, za nějž žalobce řádně platil po celou dobu nájem. Žalobce dále poukazoval na skutečnost, že výměra nájemného za Byt a Sklad se nacházela na jedné listině a on jej hradil jednou částkou. Z toho však nelze ohledně účelové vázanosti zjistit ničeho, když je zřejmé, že důvodem byla hospodárnost a efektivnost, neboť se jednalo o platby nájemného mezi týmiž stranami. Ze všech uvedených důvodů soud neshledal účelovou vázanost Skladu k Bytu, přičemž i výměra Skladu, která činí cca 20 % výměry Bytu, poukazuje rovněž na to, že se jedná o zcela samostatný prostor, který žalobce užíval na základě samostatné nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že soud z žádných důvodů neshledal výpověď neplatnou, nájemní vztah ke Skladu skončil uplynutím výpovědní doby. Proto soud výrokem III. tohoto rozsudku žalobu na určení, že nájemní vztah ke Skladu i po uplynutí této doby trvá, zamítl.

31. Vzhledem k tomu že žalovaná byla ve věci úspěšná, má vůči žalobci dle § 142 odst.1 o. s. ř., právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to i v části, v níž došlo k určení nájemního vztahu k Bytu, neboť zde žalovaná svým chováním nezavdala příčinu k podání návrhu na zahájení řízení (§ 143 o. s. ř.). Náklady řízení žalované činí celkem , částka, a sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a 3 a. t. (příprava a převzetí zastoupení včetně nahlížení do spisu dne , datum, , 2x vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne , datum, , , datum, a , datum, ), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrady v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestami realizovanými k Okresnímu soudu v Litoměřicích podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 24 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

32. Soud nepřiznal žalované odměnu za tři úkony právní služby, a to sepsání právního rozboru věci dne , datum, , jenž žalovaná nijak nedoložila, nadto plná moc opravňující právního zástupce jednat za žalovanou byla datována až k , datum, , další poradu s klientem dne , datum, , kterou žalovaná rovněž nijak nedoložila a lze pochybovat o její účelnosti, když při ústním jednání předcházejícího dne nedošlo k žádným procesním změnám a po této poradě nebyl učiněn zásadní procesní úkon ze strany žalované, a nahlížení do spisu, když tento úkon právní služby je považován za součást úkonu – převzetí a příprava zastoupení (např. NSS , spisová značka, ), přičemž výjimku, již je nutné vykládat restriktivně, představuje situace, kdy by se nahlížení do spisu blížilo prostudování spisu po skončení vyšetřování podle § 11 odst. 1 písm. f) a. t. (např. pokud spis obsahuje velké množství listin, s nimiž by se právní zástupce účastníka nemohl seznámit jiným způsobem, a to ani při využití elektronické komunikace, např. objemný spis vyžádaný od jiného orgánu, z něhož má být významně důkazně čerpáno, nebo protistrana založí do spisu krátce před prvním jednáním ve věci značné množství listin, s nimiž účastník nemá možnost se jinak seznámit, k tomu viz NS , spisová značka, ).

33. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst.1 o. s. ř.).