3 T 88/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl dne datum v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Alexandry Šetkové a přísedících Petra Masáka, Jaroslavy Bláhové, Obžalovaný celé jméno obžalovaného, datum narození v obec, bytem adresa, s adresou pro doručování adresa obžalovaného, zaměstnání ve společnosti právnická osoba, se sídlem v obec, pro skutky spočívající v tom je vinen, že 1) dne datum kolem údaj o čase hodin v obci obec, nejméně na pozemní komunikaci č. číslo a na parkovišti u anonymizována dvě slova část obce, po předchozím požití alkoholických nápojů řídil osobní motorové vozidlo značka automobilu, registrační značka, když dechovou zkouškou kalibrovaným detekčním přístrojem značka číslo č. číslo, bylo u něj zjištěno v čase údaj o čase hodin hodnota promile alkoholu a při opakované dechové zkoušce kalibrovaným detekčním přístrojem značka číslo č. značka číslo, bylo u něj zjištěno v čase údaj o čase hodin hodnota promile alkoholu a v čase údaj o čase hodin hodnota promile alkoholu, a tohoto jednání se dopustil s vědomím, že mu byl rozsudkem Okresního soudu v Liberci z datum rozhodnutí, pod č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci datum, uložen i trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání délka (číslo) údaj o čase, a tento trest vykonává do datum, tedy mařil výkon rozhodnutí soudu tím, že vykonával činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána, ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, vykonával činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, 2) dne datum po údaj o čase hodině ve obec na parkovišti anonymizována dvě slova část obce, v úmyslu vyhnout se trestnímu stíhání pro skutek popsaný pod bodem 1) v průběhu úředního jednání se strážníky název policie ve obec celé jméno svědka a celé jméno svědka, těmto položil otázku:„ Pánové, šlo by to nějak na místě," dále„ nešlo by to nějak udělat," a„ pánové, já vím chlapi, ale nejde to udělat nějak," strážník celé jméno svědka řekl, že to jde udělat podle zákona, jak jim to zákon ukládá, a zeptal se obžalovaného, jak to myslel, že by to šlo udělat, na což obžalovaný reagoval slovy:„ Že by jsme nějak dali peněz," s cílem dosáhnout toho, aby strážníci zjištěnou trestnou činnost vyřešili jinak, tedy sám nabídl úplatek jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu, a čin spáchal vůči úřední osobě, čímž spáchal pod bodem 1) přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku, pod bodem 2) zločin podplácení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a odsuzuje se podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 28 (osmadvaceti) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovaný zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 trestního zákoníku se dále obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel ve výměře 2 (dvou) let.

1. Na základě důkazů provedených v hlavním líčení byl prokázán skutkový děj popsaný ve výroku rozsudku. Vina obžalovaného byla prokázána, pokud jde o skutek pod bodem 1, doznáním obžalovaného, které koresponduje s výpověďmi svědků jméno příjmení a celé jméno svědka a výsledky dechové zkoušky na přístroji značka.

2. Obžalovaný v přípravném řízení ke skutku pod bodem 1 uvedl, že se k jeho spáchání doznává, v hlavním líčení odmítl vypovídat.

3. Svědek příjmení jméno uvedl, že měl s kolegou celé jméno svědka službu, prováděli kontrolu v obci část obce, při zpáteční cestě proti nim jelo vozidlo jméno, které řídil obžalovaný, který při jízdě telefonoval, z tohoto důvodu se za ním vydali, tedy kvůli řešení přestupku telefonování za jízdy. Řidič odbočil na parkoviště v část obce, oni vystoupili s kolegou z vozu a čekali, až dotelefonuje. Zeptali se ho, proč telefonuje za jízdy, on na to, že mu telefonovala matka. Byl vyzván k předložení dokladů, předložil pouze občanský průkaz, řidičský průkaz nepředložil, přestože viděl, že ho má v peněžence. Zeptali se ho, jestli požil před jízdou alkohol, sdělil, že vypil hodnota piva. Sdělili mu, že provedou dechovou zkoušku, které se podrobil, byť s nevolí. Ještě předtím, než se dechové zkoušce podrobil, viděl na něm, že není v pořádku, měl skleněné oči. Dechová zkouška ukázala přítomnost alkoholu v dechu přes hodnota promile. Ještě, když seděl v autě, tak jim řekl, že má zákaz řízení na dobu údaj o čase měsíců.

4. Shodně jako svědek celé jméno svědka vypověděl i svědek celé jméno svědka uvedl, že prováděli s kolegou hlídkovou činnost v obci část obce, v protisměru zahlédli vozidlo, ve kterém řidič telefonoval, vydali se za ním, vozidlo se zastavilo u restaurace. Vystoupili, šli k řidiči, ten ještě telefonoval, počkali, až dokončí hovor. Kolega se ho zeptal, proč za jízdy telefonoval, řekl, že měl hovor s matkou. Byl vyzván k předložení řidičského a občanského průkazu a byl dotázán, jestli požil alkoholické nápoje. Uvedl jim, že měl hodnota piva a dále sdělil, že má zákaz řízení asi na údaj o čase měsíců. Byl vyzván k podrobení se dechové zkoušce na přítomnost alkoholu, s čímž souhlasil.

5. Z kontrolních lístků o kontrolních zkouškách bylo zjištěno, že byla provedena prostřednictvím kalibrovaného detekčního přístroje značka číslo. Zkouška proběhla dne datum v údaj o čase hodin s výsledkem hodnota promile alkoholu, v údaj o čase hodin hodnota promile alkoholu a v čase údaj o čase hodin hodnota promile alkoholu v dechu. Z protokolu o kontrole měřícího přístroje bylo zjištěno, že poslední kalibrace měla platnost do datum.

6. Z trestního příkazu Okresního soud v Liberci ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že obžalovanému byl uložen mimo jiné trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu údaj o čase let. Z rozsudku téhož soudu č. j. číslo jednací vyplývá, že byl uložen další trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu údaj o čase let. Konec výkonu tohoto trestu je stanoven na datum, neboť s ohledem na výpisy z centrální evidence vězněných osob trest zákazu činnosti uložený Okresním soudem v Liberci ve věci sp. zn. spisová značka byl vykonán dne datum.

7. Výše uvedenými důkazy bylo spolehlivě prokázáno, že se obžalovaný dopustil v jednočinném souběhu jednak přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť řídil motorové vozidlo v době, kdy mu tato činnost byla rozsudkem Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka zakázána, tedy mařil výkon rozhodnutí soudu tím, že vykonával činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána. Dále prokazatelně řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, tedy ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si přivodil vlivem návykové látky, vykonával činnost, kterou mohl ohrozit život nebo zdraví nebo způsobit značnou škodu na majetku. Tím jak po subjektivní tak po objektivní stránce naplnil všechny znaky přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku.

8. Skutek pod bodem 2 byl prokázán výpověďmi obou výše zmíněných svědků celé jméno svědka a celé jméno svědka a dále zvukovou stopou kamerového záznamu kamery název policie obec.

9. Obžalovaný v přípravném řízení ke skutku pod bodem 2 uvedl, že se z jeho strany nejednalo o úplatek či nabízení úplatku. Domníval se, že když jde o název policii, takže bude možné věc vyřešit blokovou pokutou, rozhodně se nejednalo o uplácení policistů z jeho strany. Vzhledem k tomu, že byl ovlivněn alkoholem, tak se asi nepřesně vyjádřil. Když ho policista upozornil na to, že se jedná o úplatek, tak se mu snažil vysvětlit situaci a sdělit, že nejde o úplatek, že jej neuplácí a neřekl, že mu dává peníze. Řekl, jestli by to namístě nešlo vyřešit nějak jinak, čímž myslel vyřešit to blokovou pokutou. Celá situace ho mrzí i s ohledem na to, že si policista myslel, že se jej snažil uplácet, k čemuž nedošlo. Kdyby dostal pokutu, namístě by ji zaplatil. Více se k věci odmítl vyjádřit. V hlavním líčení odkázal na svou prvotní výpověď a více k věci nevypovídal.

10. Svědek celé jméno svědka ke skutku pod bodem 2 uvedl, že poté, co obžalovanému sdělil, že bude provedena dechová zkouška, tak mu řekl, jestli by to nešlo nějak jinak. Věděl, kam směřuje, proto se ho zeptal, jak jinak, a on odpověděl, jestli by to nešlo jinak, on mu na to řekl, že jen v mezích zákona, obžalovaný na to řekl hodně peněz a držel peněženku. Na to ho upozornil, že se vše nahrává na kameru, poté se otočil a začal být agresivní a nervózní, vyprávěl, že seděl v kriminále a že až přijde do obec, že si to s ním vyřídí. Pořád se chtěl prát, proto zavolali kolegy z název. Zakázali mu další jízdu. On začal chodit kolem auta, říkali mu, ať zůstane u auta, on si sedl na místo řidiče, v zapalování byly klíčky, začal držet volant, proto ho z vozidla vytáhli, měli strach, aby neujel, čemuž se bránil, tak mu přiložili služební pouta a čekali, až přijede policie. Pomáhali ho dát do policejního auta, protože byl opět agresivní. Při zákroku použili jednu kameru, kterou měl u sebe kolega. Zmínka o penězích padla jen jednou v době, kdy kolega v zadní části vozidla připravoval přístroj na dechovou zkoušku.

11. Svědek celé jméno svědka ke skutku pod bodem 2 uvedl, že poté, co byl obžalovaný vyzván k předložení řidičského a občanského průkazu a na dotaz kolegy uvedl, že vypil před jízdou hodnota piva a že má zákaz řízení na údaj o čase měsíců, tak mu kolega řekl, že se to bude řešit. Na to obžalovaný reagoval tak, zda by to nešlo vyřešit jiným způsobem, kolega mu odpověděl, že ano podle zákona, on opakoval dál, jestli by to nešlo vyřešit jiným způsobem a zaznělo tam,,hodně peněz“. Na to ho kolega upozornil, že se všechno nahrává na služební kameru. Obžalovaný pak uvedl, že nic takového neříkal. Poté byl vyzván k dechové zkoušce, bylo na něm vidět, že je nervózní, odrazil mu ruku, když mu přístroj s náhubkem podával, výsledek zkoušky mu ukázal, byl pozitivní. Kolegovi říkal, že není koště a že až přijede do obec, že si to spolu vyřídí. Kolega ho vyzýval, aby setrval na místě do příjezdu policie, on se neustále vzdaloval od vozidla, pak přišel zpět, sedl si do vozidla, měli obavu, aby neodjel, tak ho vytáhli a byla mu přiložena pouta. Jestli při zmínce,,hodně peněz“ manipuloval s peněženkou, neví, protože v tu chvíli byl od něj vzdálený asi půl metru. Tato slova vnímal jako nabídku úplatku.

12. Ze záznamu kamery upevněné na oděvu svědka celé jméno svědka ze zvukové stopy je zřejmý obsah rozhovoru mezi obžalovaným a svědkem celé jméno svědka. Svědek přistupuje k řidiči se slovy,,dobrý den pane řidiči“, obžalovaný telefonuje, do telefonu sděluje,,jo, já musím končit, jo, čau“, svědek:,,tak abychom si to zjednodušili, budeme se dohadovat nebo se nebudeme dohadovat kvůli zastavení“, obžalovaný:,,ne ne“, svědek:,,chlape, proč telefonujete za jízdy“, obžalovaný:,,já jsem jen zastavil pánové, chtěl jsem zajet, zavolala mi maminka“, svědek:,,tak maminka se sice poslouchat musí, ale ne vždycky, tak mi předložte občanský a řidičský průkaz“, obžalovaný:,,občanku mám tady“, druhý svědek:,,vidíte těch pár metrů jste měl jet na parkoviště“, obžalovaný:,,já jsem hned zastavil“, svědek celé jméno svědka jste řídil a telefonoval, to budeme řešit nebo se budeme dohadovat? Uděláme to na místě nebo to budeme oznamovat?“ obžalovaný:,,pánové šlo by to nějak na místě?“ svědek:,,no pane celé jméno obžalovaného, ještě řidičák, máte?“, obžalovaný:,,tady někde“, svědek celé jméno svědka "dej mi klíč“, svědek celé jméno svědka "takže co bude následovat? Uděláme lustraci Vaší osoby, zjistíme, jestli máte nebo nemáte ten řidičák, pán ještě pil, takže uděláme dechovku“, obžalovaný:,,nešlo by to nějak udělat?“ svědek celé jméno svědka "šlo by to udělat podle zákona, kdyžtak pána natoč, já ho vylustruju, kolik jste jich měl pane, celé jméno obžalovaného„ hodnota piva, teď jsem odjel“, svědek celé jméno svědka "no vidíte, kdybyste netelefonoval, tak by se to ani nevědělo, nemáte zákaz řízení?“ obžalovaný:,,mám, no“, svědek celé jméno svědka "vy máte zákaz řízení? Pán má zákaz řízení“ obžalovaný:,,pánové já vím, chlapi, nejde to udělat nějak?“ svědek celé jméno svědka "no jde to udělat podle zákona, jak nám to ukládá, nebo jak jste to myslel, že by to šlo udělat jinak?“ obžalovaný:,,že bysme nějak dali peněz“. V tuto chvíli je zřejmé, že svědek sahá na kameru umístěnou na taktické vestě kolegy, obžalovaný poodstupuje vpravo, svědek celé jméno svědka "Takže nám ještě nabízíte peníze?“ obžalovaný:,,ne v žádném případě“, svědek celé jméno svědka "celou dobu se to nahrává, takže Vy nám nabízíte úplatek?“ obžalovaný:,,ne v žádném případě“ svědek celé jméno svědka celé jméno obžalovaného, "to zavání trestným činem, to je nabízení úplatku, to je trestný čin.“ Dále je na kamerovém záznamu zaznamenáno, jak se obžalovaný podrobuje dechové zkoušce, kterou je potřeba provádět opakovaně z důvodu krátké doby výdechu, obžalovaný je upozorňován, že páchá další trestný čin nabízení úplatku, svědek celé jméno svědka telefonicky žádá o zaslání hlídky název, obžalovaný sděluje, že má odsezeno hodnota let.

13. Soud po vyhodnocení všech důkazů vztahujících se ke skutku pod bodem 2 dospěl k závěru, že se ho obžalovaný dopustil tak, jak mu obžaloba kladla za vinu, tedy že bezprostředně poté, co se dopustil skutku pod bodem 1 během ústního jednání se strážníky název policie celé jméno svědka a celé jméno svědka jim nabídl úplatek formou slov,,pánové šlo by to nějak na místě, nešlo by to nějak udělat, pánové já vím, chlapi, ale nejde to udělat nějak“, na dotaz svědka celé jméno svědka, jak to myslel, reagoval slovy,,že bysme nějak dali peníze“. Tyto skutečnosti byly prokázány výpověďmi svědků zejména pak zvukovou stopou kamerového záznamu název policie. Okolnosti případu, kdy tato slova obžalovaný pronesl v souvislosti s tím, že bylo jasné, že bude řešen pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, neboť bylo zřejmé, že řídil v době, kdy mu byl uložen zákaz řízení motorových vozidel a poté, co požil alkoholické nápoje. Výše uvedená slova obžalovaný použil poté, co bylo z celkových okolností zřejmé, že bude řešen nejen pro přestupek kvůli telefonování během jízdy, ale právě pro výše uvedenou trestnou činnost. Pokud se obžalovaný hájil tím, že byl špatně pochopen, že,,udělat to nějak jinak“ myslel vyřídit na místě, že byl špatně pochopen, tak jeho obhajobě nelze přisvědčit, obžalovaný je totiž osobou, která má bohaté zkušenosti s trestním řízením a musel si být dobře vědom toho, že trestnou činnost není možné na místě vyřizovat blokovými pokutami, je evidentní, že chtěl dosáhnout toho, aby nebyl pro trestnou činnost řešen vůbec, čehož chtěl dosáhnout formou úplatku, jinak nelze vysvětlit jeho slova,,že bysme nějak dali peněz“. Je pravda, že po vyslovení těchto slov na dotazy svědka celé jméno svědka opakovaně sděluje, že nechtěl dát úplatek, to však bylo v situaci, kdy byl seznámen s tím, že je natáčen na kameru. Soud je proto přesvědčen, že obžalovaný nabídl úplatek svědkům celé jméno svědka a celé jméno svědka v situaci, kdy připravovali důkazy pro název pro potřeby zahájení trestního stíhání. Úplatek byl tedy nabízen v souvislosti s úředním postupem strážníků poté, co zjistili podezření, že se obžalovaný dopustil dvou přečinů, tedy v souvislosti s obstaráním věci obecného zájmu, kterým je úřední řešení protiprávních jednání včetně řízení, ve kterém má být o protiprávním jednání rozhodnuto. Obstarání věci obecného zájmu je zpravidla činnost, která souvisí s rozhodováním orgánu státní moci a správy, tedy i s rozhodováním strážníků obecní policie a na to navazující řízení podle trestního řádu. Obžalovanému muselo být zřejmé, že řízení vozidla v době výkonu trestu zákazu řízení motorových vozidel navíc pod vlivem alkoholu, kdy hladina alkoholu přesáhla jednu promile, mu hrozí trestní řízení a odsouzení. Obžalovaný se nejprve snažil se strážníky dohodnout a nakonec jim nabídl peníze, tedy úplatek, za který se považuje neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které má uplácená osoba obdržet, aniž by na takovouto výhodu tato osoba měla nárok. Tato nabídka byla směřována vůči strážníkům název policie, tedy vůči osobám, které podle § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku jsou definovány jako osoby úřední. Obžalovaný tedy jak po subjektivní tak po objektivní stránce naplnil všechny znaky skutkové podstaty podplácení podle § 332 odst. 1 alinea první odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.

14. O osobních poměrech obžalovaného bylo z jeho výpovědi zjištěno, že je rozvedený, má hodnota dospělé děti, nejvyšší dosažené vzdělání má vyučení v oboru anonymizována dvě slova, pracuje ve firmě právnická osoba v obec jako zaměstnání, měsíčně si vydělá částka hrubého, má dluhy ve výši částka, které mu vznikly ze škod, které způsobil trestnou činností, na jeho plat je vedena exekuce, měsíčně mu strhávají částka dále bylo z listinných důkazů zjištěno, že proti obžalovanému je proti němu vedeno hodnota exekucí, nevlastní žádnou nemovitost, v evidenci přestupků nemá žádný záznam. Z opisu rejstříku trestů bylo zjištěno, že v minulosti byl celkem hodnota soudně trestán, z posledního výkonu trestu odnětí svobody byl propuštěn dne datum. Opakovaně byl trestán za trestnou činnost různého charakteru, opakovaně byl postihován nepodmíněnými tresty odnětí svobody, hodnota byl odsouzen za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, v hodnota případě byl trestán rovněž za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku.

15. Při rozhodování o druhu a výši trestu soud respektoval kritéria stanovená v § 38 a § 39 tr. zákoníku. Obžalovaný spáchal celkem dva skutky, dopustil se dvou přečinů a jednoho zločinu, což je nutné vyhodnotit v jeho neprospěch. Polehčující okolností je, že se ke skutku pod bodem 1 doznal, což však nelze přeceňovat, neboť i bez doznání bylo předloženo dostatek usvědčujících důkazů prokazující vinu obžalovaného. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že pokud jde o přečin podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, obžalovaný je speciálním recidivistou, rovněž přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovaný v minulosti dopustil. Je zřejmé, že z předchozích odsouzení si nevzal ponaučení, znovu tuto trestnou činnost spáchala navíc se pokoušel odvrátit trestní stíhání spácháním zločinu podplácení podle § 332 odst. 1 alinea první odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, což svědčí o nenapravitelnosti obžalovaného, kterému nelze zabránit v páchání trestné činnosti jinak, než omezením osobním svobody. Z těchto důvodů byl obžalovanému uložen v sazbě stanovené v § 332 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 41 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 28 měsíců a pro výkon trestu byl zařazen do věznice s ostrahou, neboť k tomu byly splněny všechny zákonné podmínky stanovené v § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Dále vzhledem k tomu, že se trestné činnosti dopustil v souvislosti s řízením motorového vozidla, kdy závažným způsobem ohrozil bezpečnost silničního provozu, je nutné mu uložit rovněž trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, a to na dobu dvou let. Proti tomuto rozhodnutí je opravným prostředkem odvolání, které má odkladný účinek. Případné odvolání je třeba podat do osmi dnů od doručení písemného vyhotovení opisu rozsudku ve dvojím vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím zdejšího soudu. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo týká, zúčastněná osoba pro nesprávnost nároku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku, může je také napadat proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházející rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný, nebo že chybí. Odvolání musí být v uvedené lhůtě nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 tr. řádu také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy. Odvolání nemůže podat ten, kdo se tohoto práva po vyhlášení rozsudku výslovně vzdal.