7 C 104/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zaplacení 246 633,27 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a obligačním úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností UniCredit bank Czech Republic, a. s., IČO , IČO, , uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu , Anonymizováno, půjčce č. , hodnota, s tím, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s požadovanou odbornou péčí posuzoval schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši , částka, , byl veden pod č. , hodnota, . Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru s úrokovou sazbou ve výši 10,9 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby ve výši podle smlouvy a sazebníků, zejména jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru, měsíční poplatky za správu a vedení úvěru a případně také úhradu za pojištění schopnosti splácet úvěr. Celkovou výši úvěru včetně příslušenství byl žalovaný povinen splácet ve sjednaných pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný sjednané splátky úvěru a úroku a poplatky nesplácel řádně a včas, v důsledku toho banka prohlásila celý úvěr za splatný ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, , zahrnující i poplatky za zaslané upomínky a výzvy. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právě s pohledávkou spojenými byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byl žalovaný informován písemným oznámením právního předchůdce žalobkyně. I přes předžalobní výzvu k úhradě, která byla žalovanému odeslána doporučeně dne , datum, dosud neuhradil žalovaný žalobkyni ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání, které ve věci proběhlo dne , datum, , se žalobkyně a žalovaný nedostavili, žalobkyně svou neúčast omluvila, nebylo požádáno z důležitého důvodu o odročení jednání, ačkoliv předvolání bylo žalovanému doručeno řádně, soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.

4. Z listiny nazvané smlouva o , Anonymizováno, půjčce č. , hodnota, – , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s. a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši , částka, , a to částku ve výši , částka, na úhradu stávajících úvěrů klienta, respektive bez prokazování účelu, dále částku ve výši , částka, na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a částku ve výši , částka, na úhradu pojištění schopnosti žadatele splácet úvěr. Byla sjednána úroková sazba ve výši 10,9 % ročně. Žalovaný se zavázal hladit měsíční poplatek za správu a vedení úvěru ve výši , částka, . Roční procentní sazba nákladů (RPSN), byla sjednána ve výši 18,17 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit celý úvěr včetně veškerého příslušenství pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, ve formě 84 měsíčních splátek. V článku V. bylo sjednáno, že pokud žalovaný podepsal žádost o pojištění schopnosti splácet úvěr, v níž mimo jiné vyslovil souhlas s rámcovou pojistnou smlouvou uzavřenou mezi bankou jako pojistníkem a pojišťovnou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako pojistitelem, je podpisem této smlouvy splacení jeho závazku vyplývajících z této smlouvy pojištěno.

5. Z dohody o úhradě úplaty ze dne , datum, , uzavřené mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a. s. a žalobkyní, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník uhradila úplatu za soubor postupovaných pohledávek právnímu předchůdci žalobkyně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 4/2022 ze dne , datum, , uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a. s. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně příloh, zejména seznamu o postupovaných pohledávek, vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným plynoucí ze smlouvy o , Anonymizováno, půjčce ze dne , datum, , č. , hodnota, na žalobkyni. A prohlášení o okamžiku postoupení z , datum, .

6. Z výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky ve lhůtě do , datum, .

7. Z oznámení o postoupení pohledávky z , datum, vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně oznamoval žalovanému postoupení pohledávky vyplývající z citované smlouvy o , Anonymizováno, půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, na žalobkyni.

8. Z výpisu z poštovního podacího archu ze dne , datum, vyplynulo, že tohoto dne byla žalovanému zasílána ze strany právního předchůdce žalobkyně zásilka.

9. Z podacího lístku ze dne , datum, vyplývá, že právní zástupce žalobkyně tohoto dne zasílal žalovanému zásilku.

10. Z oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o , Anonymizováno, půjčce č. , hodnota, do , datum, .

11. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně soud zjistil existenci žalobkyně a ověřil její aktivní legitimaci ve věci.

12. Ze souhrnného výpisu z úvěru bylo zjištěno, že žalovaný na konto úvěru č. , hodnota, uhradil celkem částku , částka, , a to dne , datum, 9 915,95 Kč, dne , datum, 8 340 Kč, dne , datum, 8 340 Kč, dne , datum, 8 340 Kč, dne , datum, 8 340 Kč, dne , datum, 5 973,16 Kč, dne , datum, 2 389,86 Kč, dne , datum, 217,70 Kč, dne , datum, . , částka, , dne , datum, 8 340 Kč, dne , datum, 8 340 Kč, dne , datum, 8 340 Kč, dne , datum, 1 486,58 Kč, dne , datum, 6 924,35 Kč, dne , datum, 64,86 Kč, dne , datum, 8 346,48 Kč, dne , datum, 137,77 Kč, dne , datum, 8 294,99 Kč, dne , datum, 175,19 Kč, dne , datum, 8 243,99 Kč, dne , datum, 91,49 Kč, dne , datum, 8 315,11 Kč, dne , datum, 429,59 Kč, dne , datum, 7 974,31 Kč, dne , datum, 12,82 Kč, dne , datum, 8 403,49 Kč, dne , datum, 13,04 Kč, dne , datum, 8 403,14 Kč, dne , datum, 653,30 Kč, dne , datum, 7 757,08 Kč, dne , datum, 581,85 Kč, dne , datum, 7 837,88 Kč, dne , datum, 556,03 Kč, dne , datum, 7 851,01 Kč, dne , datum, 8 340 Kč, dne , datum, 76,95 Kč, dne , datum, 8 343,15 Kč, dne , datum, 60,86 Kč, dne , datum, 8 346,02 Kč, dne , datum, 2 685,35 Kč, dne , datum, 5 718,53 Kč, dne , datum, 361,76 Kč, dne , datum, 8 051,32 Kč, dne , datum, 1 460,58 Kč, dne , datum, 6 931,24 Kč, dne , datum, 45,44 Kč, dne , datum, 8 374,98 Kč, dne , datum, 39,56 Kč, dne , datum, 8 394,29 Kč, dne , datum, 27,61 Kč, dne , datum, 1 216,56 Kč, dne , datum, 15 715,69 Kč, dne , datum, 174,53 Kč, dne , datum, 8 235,85 Kč, dne , datum, 196,83 Kč, dne , datum, 8 208,89 Kč, dne , datum, 30,08 Kč, dne , datum, 8 386,06 Kč, dne , datum, 712,97 Kč, dne , datum, 7 709,19 Kč, dne , datum, 1 358,65 Kč, dne , datum, 7 045,27 Kč, dne , datum, 8 340 Kč, dne , datum, 8 340 Kč, dne , datum, 8 340 Kč, dne , datum, 21,96 Kč, dne , datum, 8 403,17 Kč, dne , datum, 72,34 Kč, dne , datum, 8 298,81 Kč, dne , datum, 4 757,45 Kč, dne , datum, 3 617,29 Kč, dne , datum, 179,41 Kč, dne , datum, 8 252,82 Kč, dne , datum, 16,42 Kč, dne , datum, 8 395,29 Kč, dne , datum, 149,27 Kč, dne , datum, 8 270,29 Kč, dne , datum, 30,77 Kč, dne , datum, 8 385,25 Kč, dne , datum, 79,57 Kč, dne , datum, 8 340,50 Kč, dne , datum, 256,32 Kč, dne , datum, 8 157,91 Kč, dne , datum, 10,24 Kč, dne , datum, 8 419,40 Kč, dne , datum, 24,24 Kč, dne , datum, 2 885,64 Kč, dne , datum, 9 140,29 Kč, dne , datum, 4 373,76 Kč a dne , datum, 292,90 Kč.

13. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu, na základě které se zavázal žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , a to , částka, na úhradu stávajících úvěrů, , částka, na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a , částka, na úhradu pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Na konto tohoto úvěru uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně částku celkem , částka, . Vzhledem k tomu, že se žalovaný opakovaně ocitl v prodlení s úhradou měsíčních splátek, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznamoval přípisem ze dne , datum, . Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky žalobkyní prostřednictvím jejího právního zástupce výzvou ze dne , datum, , danou k poštovní přepravě dne , datum, , ve lhůtě do , datum, .

14. Podle ustanovení § 657 občanského zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, účinného do , datum, (dále jen „obč. zák.“ či „občanského zákoníku“)) smlouvou o úvěru přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Podle ustanovení § 658, odst. 1 občanského zákoníku při úvěru peněžité lze dohodnout úroky.

16. Podle § 3, odst. 1 uvedeného zákona výkon práv a povinností vyplývajících v občanskoprávním vztahu nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

17. Podle § 39 obč. zák. je absolutně neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z moci úřední i bez návrhu.

18. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

19. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

20. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, (ve znění účinném k době zavření smlouvy o úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinna s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu:

22. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu § 657 obč. zák. dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , a to , částka, na úhradu stávajících úvěrů, , částka, na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a , částka, na úhradu pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Na konto tohoto úvěru uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně částku celkem , částka, . Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně ve smyslu § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , čímž je ve věci dána aktivní legitimace žalobkyně.

23. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Právní předchůdce žalobkyně coby poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

25. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

26. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (nyní § 86 zákona o spotřebitelském úvěru) je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: „….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“27. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES1 byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 9 odst. 1 (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 9 zákona o spotřebitelském úvěru by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému Aspi). Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci § 39 obč. zák. (absolutní neplatnost právního jednání).

28. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní, které soud provedl při ústním jednání, vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdce žalobkyně nemohl dospět k odůvodněnému závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet, aniž by alespoň základním způsobem neověřila příjmy, ale též skutečné výdaje žalovaného. Za postup s odbornou péčí při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat ani postup, kdy se věřitel spolehne na jeho objektivně nedoložené tvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Standard odborné péče předpokládá ověření poskytnutých údajů (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

29. Právní předchůdce žalobkyně zcela rezignoval na zjišťování pravidelných a nezbytných výdajů žalovaného. Rozhodující jsou konkrétní výše příjmů žalovaného a jeho výdajů, např. nájemného v bytě, kde žadatel o úvěr bydlí, konkrétní obvyklá spotřeba plynu a elektřiny v tomto bytě, konkrétní náklady na vytápění tohoto bytu, konkrétní náklady na léky, konkrétní výše pravidelných splátek dluhů apod. Pakliže právní předchůdce žalobkyně využil údaje o životním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, pak je třeba zdůraznit to, že tyto údaje (stejně jako další veřejně dostupné státem publikované údaje, např. o průměrných nákladech na bydlení) lze využít pouze k porovnání se zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o výdajích spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Nelze je však převzít a vycházet z nich jako ze skutečných výdajů. K řádnému posouzení úvěruschopnosti pak nepostačuje ani pouhé provedení lustrace žalovaného v databázích SOLUS a NRKI, jelikož tato zjištění sice jsou zcela jistě důležitá, avšak pokud nejsou zjištěny skutečné příjmy a výdaje spotřebitele, jsou sama o sobě nedostatečná. Na základě těchto skutečností a po jejich vyhodnocení, stejně matematickém jako logickém i realistickém, nemohl předchůdce žalobkyně dospět k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet.

30. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 39 obč. zák.. pro rozpor se zákonem. Protože smlouvu má soud za absolutně neplatnou, tak žalobní nároky plynoucí z této smlouvy (obchodní úrok a zákonné úroky z prodlení jdoucí před výzvou, poplatky) nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán. Pokud by žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce žalovanému poskytl částku, a v jaké výši, soud by toto hodnotil jako bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 451 odst. 1,2 obč. zák.

31. Žalobkyni se však nepodařilo unést důkazní břemeno ohledně tvrzení, že byla žalovanému poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně částka , částka, . Jak vyplývá ze samotné smlouvy o úvěru, právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , a to , částka, na úhradu stávajících úvěrů, , částka, na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a , částka, na úhradu pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr, s tím, že v čl. V. smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaný podepsal žádost o pojištění schopnosti splácet úvěr, v níž mimo jiné vyslovil souhlas s rámcovou pojistnou smlouvou uzavřenou mezi bankou, jako pojistníkem, a pojišťovnou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., jako pojistitelem, je podpisem této smlouvy splacení jeho závazku vyplývajících z této smlouvy pojištěno. Soudu však nebyla předložena žádná žádost o pojištění schopnosti splácet úvěr, podepsaná žalovaným, ani pojistná smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, .. Soud tak nemá za prokázané, že by žalovaný pojistnou smlouvu o pojištění schopnosti splácet dotčený úvěr uzavřel, a že by se zavázal na toto pojištění uhradit částku , částka, . Soud ani nemá za prokázané, že by právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku , částka, na úhradu stávajících úvěrů žalovaného, toto nebylo soudu nijak doloženo, ani soudu k tomuto nebyly nabídnuty žádné důkazy. Soud tak nemá za prokázané, že by se žalovaný na úkor žalobkyně (právního předchůdce žalobkyně) bezdůvodně obohatil, a v jaké výši. I kdyby žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému částku , částka, ba úhradu stávajících úvěrů, pak již tuto částku žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátil, když na konto dotčené smlouvy uhradil celkem , částka, .

32. Na základě všech shora uvedených skutečností tak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

33. Podle § 142 odst. 2 o. s .ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Protože žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, a žalovanému, který byl převážně úspěšný, dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly (náhradu nákladů řízení nepožadoval), bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.