7 C 120/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 817,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 900 Kč ve výši 8,05 % ročně od 23. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 917,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 817,37 Kč od 2. 5. 2017 do 22. 11. 2018 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 917,37 Kč od 23. 11. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované svou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení částky 1 817,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 817,37 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od 2. 5. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 3. 4. 2017 smlouvu o úvěru, a to elektronickými prostředky komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Ve smlouvě právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovanou jako úvěrovaným poskytnutí úvěru ve výši 900 Kč. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí nejpozději dne 1. 5. 2017 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 917,37 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 900 Kč dne 3. 4. 2017 (datum odepsání úvěru z účtu právní předchůdkyně žalobkyně) převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době neuhradila. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedla na žalobkyni. Žalovaná však žalobkyni ani přes předžalobní upomínku ničeho neuhradila.

2. K jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy: smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 1. 4. 2017, potvrzení o platbě ze dne 3. 4. 2017, výzva k úhradě před podáním žaloby a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2018 včetně podacího lístku ze dne 16. 11. 2018, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 4. 2020 včetně přílohy č. 1- seznamu pohledávek, sdělení [bankovní ústav] ze dne 11. 5. 2021.

4. Podle § 104 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru smlouva (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

5. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

6. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru:

11. Aktivní legitimace žalobkyně je prokázána oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2018 včetně podacího lístku ze dne 16. 11. 2018 a dále smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, dne 2. 4. 2020 včetně přílohy [číslo] seznamu pohledávek.

12. Dle soudu nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru dle listiny označené smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 1. 4. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Listina označená smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 1. 4. 2017 není opatřena řádným podpisem žalované. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní.

13. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena, a to buď písemně, nebo elektronicky, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalované nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis daným zákonem č. 297/2016 Sb. a změně některých dalších zákonů, tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a autentičnost podpisu.

14. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání smlouvy o úvěru. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

15. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že s ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované (srov. čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008, a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016), by soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem.

16. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuto žalované plnění bez právního důvodu. Ze sdělení [bankovní ústav] ze dne 11. 5. 2021 vyplývá, že žalovaná byla majitelkou účtu, na který právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 3. 4. 2017 částku ve výši 900 Kč. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou k úhradě ze dne 16. 11. 2018, danou k poštovní přepravě dne 16. 11. 2018. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 21. 11. 2018, 22. 11. 2018 měla žalovaná plnit, a od 23. 11. 2018 je tak žalovaná v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (poplatek za poskytnutí úvěru, úrok před splatností). Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán.

18. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Ve věci byl poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované srovnatelný (úspěch žalobkyně 49,52 %, úspěch žalované 50,48 %), bylo proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

19. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.