7 C 120/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství Jméno manželky, rozené rodné přijmení, narozené rodné přijmení Datum narození manželky, a tituly před jménem jméno FO, narozeného dne Datum narození manžela, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství s manželem, důvody rozpadu manželství spatřovala v chování manžela. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil, nicméně potvrdil, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, důvody rozpadu manželství spatřoval v chování manželky.

2. Soud nevyhověl žádosti manžela o odročení jednání. Manžel odůvodňoval svůj návrh tím, že je v současné době umístěn v ústavní ochranné léčbě, nemá přístup ke svému počítači ani k části osobních věcí, a nemůže si proto podle svého názoru řádně uspořádat podklady a připravit důkazy k jednání. Uváděl, že projednání věci za těchto podmínek by představovalo zásah do jeho práva na spravedlivý proces. Požadoval odročení jednání nejméně o dva měsíce po svém propuštění z ústavní ochranné léčby.

3. Podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o.s.ř.“ či „občanského soudního řádu“) může soud jednání odročit jen z důležitých důvodů. Posouzení existence důležitého důvodu je věcí úvahy soudu s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétní věci a k požadavku na hospodárné a rychlé projednání věci. Současně je třeba respektovat právo účastníků na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zásadu rovnosti účastníků řízení zakotvenou v § 18 občanského soudního řádu.

4. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyly dány důvody pro další odročení jednání. Především je třeba uvést, že zdravotní stav manžela ani jeho umístění v ústavní ochranné léčbě mu nebránily v účasti na jednání, neboť soud zajistil jeho účast prostřednictvím videokonference, v jejímž rámci mohl uplatňovat svá procesní práva, vyjadřovat se ke všem prováděným důkazům, navrhovat další důkazy a činit procesní návrhy. Právo účastníka být přítomen projednání své věci tak bylo plně zachováno.

5. Soud současně neshledal důvodnou námitku manžela, že se nemohl na jednání připravit. Jak je soudu známo z jeho úřední činnosti, manželovi byly v průběhu ochranné léčby umožňovány vycházky mimo zdravotnické zařízení. Nebylo rovněž tvrzeno ani prokázáno, že by mu bylo znemožněno komunikovat se soudem, zasílat písemná podání nebo označovat důkazy. Manžel ostatně v průběhu řízení opakovaně činil podání vůči soudu a aktivně uplatňoval svá procesní práva. Samotná skutečnost, že neměl k dispozici vlastní počítač nebo všechny osobní dokumenty v rozsahu, který považoval za optimální, bez dalšího neodůvodňuje závěr o nemožnosti účinně vykonávat procesní práva ani nepředstavuje důležitý důvod pro opakované odročování jednání.

6. Soud přihlédl rovněž k tomu, že jednání nařízené na den datum již bylo odročeno na den datum. Ani v době tohoto jednání však nebylo zřejmé, kdy bude manžel z ochranné léčby propuštěn, přičemž nebylo možné předpokládat, že k jeho propuštění dojde v dohledné době. Vyhovění požadavku manžela na odročení řízení po jeho propuštění by tak znamenalo odložení projednání věci na zcela neurčitou dobu, jejíž konec nebylo možné předvídat. Takový postup by byl v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (§ 6 o. s. ř.) i s požadavkem, aby věc byla projednána bez zbytečných průtahů.

7. Soud přitom vzal v úvahu i celkovou délku řízení. Ta nebyla způsobena postupem soudu, který projednává žalobu o rozvod manželství, nýbrž především zákonnou povinností soudu vyčkat pravomocného rozhodnutí o úpravě poměrů účastníků k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství (§ 755 odst. 1 občanského zákoníku). Za této situace by další odročení vedlo pouze k dalšímu neodůvodněnému prodlužování řízení, aniž by bylo zřejmé, že by mohlo přinést lepší podmínky pro uplatnění procesních práv manžela.

8. Ze všech uvedených důvodů soud neshledal existenci důležitého důvodu ve smyslu § 101 odst. 3 občanského soudního řádu a žádosti manžela o další odročení jednání nevyhověl. Soud je přesvědčen, že postupem, kdy byla účast manžela zajištěna prostřednictvím videokonference, byla plně zachována jeho procesní práva i právo na spravedlivý proces.

9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o.z.“ či „občanského zákoníku“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

10. Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí, je-li to potřebné, i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti pro dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

11. Podle § 755 odst.3 o.z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

12. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).

13. Podle § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „z.ř.s.“) k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi nebo pokud souhlas manželů s rozvodem manželství a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývají z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti.

14. Soud provedl dokazování obsahem spisu, zejména návrhem na rozvod manželství, listinnými podáními účastníků a jejich procesními úkony učiněnými v průběhu řízení.

15. Z provedených důkazů soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne datum. Návrh na rozvod manželství podala manželka dne datum. Na návrhu po celou dobu řízení setrvala a rovněž při jednání soudu výslovně potvrdila, že na rozvodu manželství nadále trvá. Manželům se dne datum narodil syn jméno FO, a dne datum dcera jméno FO.

16. Jak vyplynulo ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. spisová značka, zejména rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum, č.j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, ve spojení s usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, tímto rozsudkem byla provedena úprava poměrů k nezletilým dětem účastníků na dobu po rozvodu manželství rodičů, tímto byla splněna jedna z podmínek rozvodu manželství stanovená v § 755 odst. 3 o.z.

17. Ze zjištění soudu dále vyplynulo, a bylo deklarováno i ve shora citovaném rozsudku, že manželé spolu nežijí ve společné domácnosti déle než tři roky, a manželka potvrdila, že spolu nežijí od datum, nevedou společné hospodářství, nesdílejí rodinný život a neplní základní funkce manželského soužití. Manželka dlouhodobě deklarovala, že obnovení manželského soužití nepřichází v úvahu.

18. Manžel se k návrhu na rozvod v průběhu řízení věcně nevyjádřil, nepředložil žádné důkazy a nenavrhl provedení žádného dokazování. V rámci svých procesních vyjádření opakovaně pouze požadoval odročení jednání a vyjadřoval nesouhlas se způsobem vedení řízení, případně uváděl své přesvědčení o nespravedlivém postupu soudu. Současně však nezpochybňoval tvrzení navrhovatelky o dlouhodobém rozvratu manželství a připustil, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno.

19. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku může soud manželství rozvést, jestliže je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Soud dospěl k závěru, že uvedené zákonné podmínky byly v projednávané věci splněny.

20. Především je nepochybné, že manželé spolu po mimořádně dlouhou dobu nežijí, a to déle než tři roky. Takto dlouhé odloučení samo o sobě představuje významnou skutkovou okolnost svědčící o trvalosti a závažnosti rozvratu manželského soužití. Současně nebyly zjištěny žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že by existovala reálná perspektiva obnovení manželského života účastníků. Naopak navrhovatelka po celou dobu řízení jednoznačně projevovala vůli manželství ukončit a manžel netvrdil žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly možnosti obnovení společného soužití.

21. Přestože manžel s rozvodem manželství nesouhlasil, jeho nesouhlas sám o sobě nepředstavuje zákonný důvod pro zamítnutí návrhu. Rozhodující je existence kvalifikovaného rozvratu manželství ve smyslu § 755 odst. 1 občanského zákoníku, nikoliv subjektivní přání jednoho z manželů zachovat formální existenci manželského svazku. Z provedeného dokazování soud zjistil, že manželství účastníků již dlouhodobě neplní svůj účel a fakticky existuje pouze jako formální právní svazek.

22. Soud dále zkoumal, zda nejsou dány okolnosti bránící rozvodu ve smyslu § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Takové okolnosti však zjištěny nebyly. Zejména manžel v průběhu celého řízení netvrdil, že by mu rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma, ani neuvedl žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno existenci takové újmy dovozovat. Nevznesl ani žádnou námitku odpovídající důvodu pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. Soud proto neměl důvod zabývat se zjišťováním příčin rozvratu manželství a posuzováním okolností, které by mohly vést k zamítnutí návrhu podle uvedeného ustanovení. Novela občanského zákoníku účinná od datum ostatně výslovně vychází z principu, že příčiny rozvratu se zjišťují pouze tehdy, tvrdí-li manžel, který návrh na rozvod nepodal, skutečnosti rozhodné pro aplikaci § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku.

23. Pokud jde o rozsah dokazování, soud neshledal potřebným provádět výslech účastníků. Z obsahu spisu byly skutkové okolnosti významné pro rozhodnutí spolehlivě zjištěny a mezi účastníky nebyly v podstatných bodech sporné. Navrhovatelka po celou dobu řízení tvrdila existenci hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu manželství a na návrhu setrvala. Manžel tato tvrzení věcně nepopíral a sám připustil existenci takového rozvratu. Nenavrhl provedení žádných důkazů, které by skutkový stav zpochybňovaly, ani netvrdil existenci okolností, jež by mohly vést k zamítnutí návrhu. Za této situace by výslech účastníků nepřinesl žádná nová skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci.

24. Soud přitom přihlédl i k tomu, že právní úprava účinná od datum sleduje zjednodušení rozvodového řízení a omezení formalistického dokazování tam, kde skutkové okolnosti nejsou mezi účastníky sporné a kde není namítána existence okolností bránících rozvodu.

25. V projednávané věci manžel netvrdil skutečnosti, které by odůvodňovaly postup podle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. Zejména netvrdil, že by mu rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma. Za této situace soud nebyl povinen zjišťovat příčiny rozvratu manželství ve smyslu § 756 občanského zákoníku a soustředil dokazování na zjištění, zda je manželství účastníků hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno.

26. Zákon č. 268/2025 Sb. byl vyhlášen dne datum a nabyl účinnosti dne datum. Obsahuje rozsáhlé změny hmotného i procesního práva týkající se rozvodu, avšak neobsahuje žádná speciální přechodná ustanovení upravující dokončení dříve zahájených rozvodových řízení. V takovém případě soud vyšel z obecných intertemporálních zásad, a to že procesní právo se použije okamžitě na probíhající řízení, a u statusových věcí (manželství, rozvod) se zpravidla posuzuje existence podmínek pro vydání rozhodnutí podle práva účinného v době rozhodování soudu, když rozvod manželství není nárokem vzniklým v minulosti, ale rozhodnutím měnícím osobní stav pro budoucnost.

27. I kdyby soud použil hmotněprávní úpravu rozvodu manželství platnou do datum, pak i tak v daném případě byly splněny podmínky pro rozvod manželství účastníků. Soud měl za prokázané, že účastníci spolu nežijí ve společné domácnosti déle než tři roky, nevedou společné hospodářství, neplní funkce manželského soužití a navrhovatelka dlouhodobě a setrvale trvá na rozvodu. Manžel existenci hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu manželství nezpochybňoval a sám ji připustil, účastníci se pouze neshodli na důvodech rozvratu manželství. Z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by bylo možno očekávat obnovení manželského soužití. Je jednoznačné, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno. Nelze očekávat obnovení manželského soužití, manželství účastníků neplní žádnou ze svých funkcí. Je zřejmé, že mezi účastníky je tak ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského zákoníku patrný trvalý rozvrat, který neodčinitelně brání dalšímu plnění společenského účelu manželství, soud tak manželství účastníků ve smyslu § 755 odst. 1 o.z. rozvedl.

28. Soud nepovažoval za potřebné provádět výslech účastníků, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn z obsahu spisu a z procesních stanovisek účastníků. Mezi účastníky nebyla sporná existence hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu manželství, manžel netvrdil existenci okolností podle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku a nenavrhl provedení žádných důkazů. Soud proto uzavřel, že výslech účastníků by nepřinesl další skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, účastníci ani při jednání soudu se svým výslechem nevyjádřili souhlas dle § 131 odst. 1 o.s.ř. (resp. manželka jen pokud by to bylo nezbytně nutné). Další důkazy účastníci nenavrhli. 29. nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 z.ř.s. dle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci splněny nebyly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích, a to ve dvojím vyhotovení. Podle § 759 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. Podle § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. Podle § 11 písm. b) téhož zákona pak platí, že každý, kdo má povinnost mít občanský průkaz, je povinen podat žádost o vydání nového občanského průkazu u příslušného správního orgánu nejpozději do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jeho dosavadního občanského průkazu podle § 34 odst. 3 zákona o občanských průkazech. Podle § 9 odst.1 cit. zákona je správním orgánem příslušným k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu zásadně obecní úřad obce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy (dále jen "pověřený úřad", kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností).