7 C 126/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 24. 5. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované svou žalobou (návrhem na vydání EPR) domáhá zaplacení částky 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 4. 2015 částku 2 000 Kč, smlouva je označena pod názvem („ Loan application“), kterou žalované zaslala na bankovní účet, který žalovaná v žádosti uvedla. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka v celkové výši 2 000 Kč, kterou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 převedla na žalobkyni. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku žalobkyni neuhradila ničeho.

2. K jednání, které se ve věci konalo dne 18. 8. 2021, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy: internetový formulář„ loan application info“ ohledně částky 2 000 Kč, bez data a podpisů (loan number číslo), prohlášení číslo ze dne 21. 4. 2015, standardní podmínky úvěrové smlouvy platné pro klienty v České republice, kteří žádají o úvěr prostřednictvím zprostředkovatelů úvěrů, standartní evropské informace o spotřebitelském úvěru, kopie občanského průkazu žalované včetně potvrzení o změně místa trvalého pobytu, souhlas se zpracováním osobních údajů ze dne 21. 4. 2015, faktura číslo ze dne 21. 4. 2015, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 včetně přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni ze dne 15. 1. 2018 včetně podacího archu ze dne 18. 1. 2018, výzva k úhradě dluhu ze dne 9. 4. 2020 včetně výpisu z poštovního podacího archu ze dne 27. 4. 2020, sdělení právnická osoba ze dne 28. 6. 2021.

4. Osvědčením – výpisem z obchodního rejstříku Kyperské republiky doložila žalobkyně svou legitimaci.

5. V žalobě označená smlouva o zápůjčce„ Loan application info“ hovoří o poskytnutí částky 2 000 Kč na účet číslo bankovní účet, se splatností vrácení poskytnuté částky do 23. 5. 2015. jméno number číslo, příjmení number číslo. Tato smlouva není opatřena žádným podpisem žalované.

6. Žalobkyně soudu předložila prohlášení ze dne 21. 4. 2015 číslo včetně Standardních podmínek úvěrové smlouvy, standardních evropských informací o spotřebitelském úvěru, a kopie občanského průkazu žalované, včetně potvrzení o změně trvalého pobytu, ověřené dne 21. 4. 2015, a souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne 21. 4. 2015, ze kterých se podává, že společnost právnická osoba poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 2 000 Kč, se splatností do 21. 5. 2015, tedy důkazy ohledně zcela jiného smluvního ujednání, než je předmětem žaloby.

7. Oznámení o postoupení pohledávky společnosti právnická osoba ze dne 15. 1. 2018, včetně výpisu z poštovního podacího archu ze dne 18. 1. 2018, hovoří o postoupení pohledávky na společnost právnická osoba, a to pohledávky za žalovanou ze smlouvy o úvěru číslo hovoří o dlužné částce 4 859,10 Kč, tedy se týká zcela jiné pohledávky, než je předmětem této žaloby 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 žalobkyně prokázala postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně, společnosti právnická osoba na žalobkyni, ohledně pohledávky za žalovanou označené číslo. V příloze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní, – seznamu postupovaných pohledávek, je pohledávka za žalovanou označena číslo tedy číslem loan number z listiny označené„ Loan application info“.

9. Přípisem ze dne 9. 4. 2020, včetně výpisu z poštovního podacího archu ze dne 27. 4. 2020, žalobkyně dokládala že prostřednictvím své právní zástupkyně vyzývala žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky.

10. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle ust. § 561 odst.1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

13. Podle ust. § 2 písm. a) zák. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném od 1.5.2014 (do 19.9.2016), se pro účely tohoto zákona rozumí elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.

14. Podle ust. § 3 odst.1 citovaného zákona je datová zpráva podepsána, pokud je opatřena elektronickým podpisem. Pokud se neprokáže opak, má se za to, že se podepisující osoba před podepsáním datové zprávy s jejím obsahem seznámila.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Listina označená jako„ Loan application info“ ze dne 21. 4. 2015 není žádnou smlouvou o zápůjčce či úvěru v písemné formě, je to pouhý souhrn informací ke smlouvě o poskytnutí částky 2 000 Kč na účet č. bankovní účet, s označením identifikačních údajů žalované.

17. Otázkou zůstává otázka splnění požadavku písemnosti smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 4. 2015, poskytnuté žalované na jí uvedený účet. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal. Elektronické dokumenty je nutno podepsat pomocí tzv. elektronického podpisu, jehož právní status zakotvoval zák.č. 227/2000 Sb. Zaručený elektronický podpis je plnohodnotným ekvivalentem úředně ověřeného vlastnoručního podpisu, a vyznačuje se vysokou mírou spolehlivosti a autentičnosti, prostý elektronický podpis takovou míru identifikační a autentizační jistoty neskýtá.

18. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma úvěrové smlouvy, tak jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 10. 2009 sp. zn. 33 Cdo 3210/2007).

19. Žalobkyně neprokázala, zda a kdy se žalovaná (osoba s její elektronickou identitou) do systému právního předchůdce žalobkyně přihlásila a jaké konkrétní dokumenty odsouhlasila a v jakém znění, tedy, zda smlouva o zápůjčce ze dne 21. 4. 2015 byla žalované vůbec zobrazena a v jakém znění, když ani žalobknyě písemné znění této smlouvy soudu nepředkládá, a to nejen na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně, ale i v uživatelském rozhraní žalované (byla jí adresována) a autentizována (podepsána). K shora uvedeným tvrzením ohledně identifikace a verifikace žalované žalobkyně nenabídla soudu žádné důkazy (kromě kopie občanského průkazu žalované, který předkládala k písemné smlouvě o zápůjčce částky 2 000 Kč číslo poskytované žalované v hotovosti), zejména k doložení tvrzení, že ze strany právního předchůdce žalobkyně proběhla před uzavřením smlouvy identifikace a verifikace žalované. Žalobkyně soudu nenabídla důkazy k prokázání, že smlouva o zápůjčce ze dne 21. 4. 2015 byla žalované skutečně zobrazena v nyní předloženém znění nejen na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně, ale i v uživatelském rozhraní žalované (byla jí adresována) a autentizována (podepsána), a že žalovaná odsouhlasila právě soudu předložené znění smlouvy kliknutím na virtuální tlačítko„ clickthrough smlouva“ (či jiným způsobem a jakým).

20. Úvěrová smlouva nebyla platně uzavřena ani podle § 562 odst. 2 o. z., tedy za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňující zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Žalobkyně neprokázala, že jejím právním předchůdcem ovládané elektronické prostředí, ve kterém mělo dojít k právnímu jednání se žalovanou, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu. Nebylo prokázáno, že by v průběhu právního jednání se žalovanou došlo k fyzickému ověření její totožnosti, ani nedošlo k využití důvěryhodných služeb třetí osoby (tzv. poskytovatele elektronické identity). Pouhý přístup nějaké osoby k právním předchůdcem žalobkyně požadovaným dokladům, respektive k jejich kopiím či fotografiím a jejich zaslání či vložení do systému žalobkyně totožnost jednající osoby dostatečně nedokládá, natož pouhé sdělení identifikačních údajů (jméno, příjmení, datum narození, emailová adresa, telefonní číslo) žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že elektronické prostředí, ve kterém právní jednání právního předchůdce žalobkyně a žalované mělo probíhat, a které ovládá právní předchůdce žalobkyně, umožňuje informace o právním jednání zachytit systematicky a posloupně s vyloučením následných změn, není zřejmé, zda osobní údaje a kopie občanského průkazu žalované právní předchůdce žalobkyně získal v průběhu uzavírání smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 4. 2015 číslo o poskytnutí částky 2 000 Kč na účet, a nikoliv při uzavírání jiné smlouvy (smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 21. 4. 2015 o poskytnutí částky 2 000 Kč v hotovosti) nebo z úplně jiného důvodu.

21. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 2 000 Kč skutečně poskytla, bylo by možno právní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou posoudit jako právní vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. Žalobkyně však neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně částku 2 000 Kč dne 21. 4. 2015 skutečně žalované poskytla, když částka 2 000 Kč byla zaslána na účet č. bankovní účet, jehož majitelem a disponentem byla osoba odlišná od žalované, jak vyplynulo ze zprávy právnická osoba ze dne 28. 6. 2021.

22. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně uzavření smlouvy zápůjčce a o poskytnutí plnění žalované. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

23. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke svému tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce číslo o poskytnutí částky 2 000 Kč žalované dne 21. 4. 2015 na účet žalované (která byla předmětem smlouvy o postoupení pohledávek), či poskytnutí bezdůvodného obohacení žalované v tomto směru, soudu proto nezbylo, než žalobu zamítnout, a to včetně příslušenství, neboť žalobkyně neprokázala existenci žalovaného nároku.

24. Podle § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobkyně byla ve věci neúspěšná, a žalované, která byla ve věci úspěšná, žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly, bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).