7 C 149/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá určení, že výlučným vlastníkem podílu o velikosti jedné poloviny na nemovitostech pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku p. [číslo] ostatní plocha, to vše zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, byly ke dni úmrtí [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], tj. [datum], ve výlučném vlastnictví [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], trvale bytem [adresa žalovaného], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalovaného, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, u soudu podanou dne [datum], na žalovaném domáhala určení, že výlučným vlastníkem podílu o velikosti jedné poloviny na nemovitostech citovaných ve výroku ad. I. tohoto rozsudku byl ke dni úmrtí [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], tj. [datum], právě [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Žalobu odůvodnila tím, že je bývalou manželkou jmenovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], se kterým mají syna [jméno] [celé jméno žalovaného] mladšího, narozeného [datum]. Dne [datum] byla mezi [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], jakožto dárcem, a jeho synovcem – žalovaným, jakožto obdarovaným, uzavřena darovací smlouva, jejímž předmětem byl převod předmětných nemovitostí. Dárce byl delší dobu vážně nemocný, kdy byl opakovaně od [anonymizováno] [rok] hospitalizován v nemocnici v [obec] a [obec]. V době, kdy již na tom nebyl zdravotně dobře, ubezpečoval svého syna [jméno] [celé jméno žalovaného] mladšího, že sepsal závěť, ve které zůstavuje podíl na předmětné nemovitosti jemu jako svému synovi. Žalobkyně, ačkoliv již s bývalým manželem nesdíleli společnou domácnost, se mu v době jeho nemoci snažila vyjít co nejvíce vstříc a pokud byl doma, tak tak mu prala, nakupovala, vařila a nosila jídlo. Žalobkyně se domnívá, že dotčená darovací smlouva je neplatná, když k podpisu darovací smlouvy došlo v době, kdy byl dárce již ve velmi špatném zdravotním stavu a nebyl schopen ani opustit své lůžko a podpisy na darovací smlouvě ověřila paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], manželka žalovaného, která pracuje u České pošty v [obec]. Po zhlédnutí ověřeného podpisu na darovací smlouvě, se podpis na první pohled laika liší od podpisu, kterým se dárce podepsal v předcházejícím období. Zdůraznila, že převod vlastnického práva k dotčeným nemovitostem na žalovaného rozhodně nebylo vůlí dárce. Pochybuje o tom, že by dárce převedl vlastnické právo k předmětným nemovitostem na svého synovce v neprospěch svého syna. Darovací smlouva je pravděpodobně neplatná i proto, že dárce měl zájem zabezpečit v první řadě svého syna, a to tak, že by po jeho smrti došlo k přechodu vlastnického práva k dotčeným nemovitostem na nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalovaný se snažil nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem na úkor nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalovaný tak nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že postup žalovaného a jeho manželky, která podpis na darovací smlouvě ověřovala, jednoznačně naplňuje znaky nepoctivého jednání a zneužití práva, jemuž nemůže být poskytnuta ochrana. Žalobkyně má za to, že u darovací smlouvy se jedná o zdánlivé právní jednání, respektive, že o právní jednání vůbec nejde.

2. Co se týče naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení, pak žalobkyně uvedla, že tento spatřuje v tom, že je zákonným zástupcem [jméno] [celé jméno žalovaného] mladšího, jež má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť bez tohoto určení bude právní postavení [jméno] [celé jméno žalovaného] mladšího ve vztahu k předmětným nemovitostem a jejich možnému využití nadále nejisté, s tím, že naléhavý právní zájem není v řízení třeba prokazovat, neboť je dán již tím, že na základě této žaloby má být odstraněna spornost aktiv či pasiv dědictví (případně skutečnosti právně významné pro vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela) a že rozhodnutí vydané ve sporném řízení bude zpravidla (u sporného aktiva vždy) podkladem pro zahájení řízení o dědictví (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 1897/98, 21 Cdo 2138/2006, 22 Cdo 3726/2009).

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, s tím, že vedle sebe nemůže obstát posouzení darovací smlouvy ze dne [datum] jako smlouva neplatné či nicotné. Není ani jednoznačně tvrzeno, zda podle žalobkyně byla smlouva dárcem podepsána či nikoliv, zda byl schopen v důsledku svého zdravotního stavu smlouvu podepsat, uvážit právní jednání, nebo nebyl. Nepoctivost není kritériem platnosti právního jednání, tím by mohl být případný rozpor smlouvy s dobrými mravy. Za porušení dobrých mravů jistě nelze považovat jednání spočívající v tom, že dárce nedaruje svému synovi, ale synovci. Žádná nepoctivost to není. [jméno] [celé jméno žalobkyně] není manželkou žalovaného, a nikdy nebyla. Dalšími spoluvlastníky nemovitosti jsou rodiče žalovaného, kteří o celou nemovitost pečovali a investovali do ní. Zemřelý [jméno] [celé jméno žalovaného] se na tom nepodílel, svého závazku morálního i právního si byl zemřelý [jméno] [celé jméno žalovaného] plně vědom a chtěl jej splnit. S ohledem na svůj zdravotní stav přijímal pomoc od žalovaného a jeho rodičů. Po náležitém uvážení při plné schopnosti takového jednání se rozhodl situaci vyřešit tak, že svůj podíl na nemovitostech daruje žalovanému. Není pravdou, že by žalobkyně poskytovala pomoc bývalému manželovi [jméno] [celé jméno žalovaného]. Vztahy mezi nimi nebyly dobré. I pohřeb [jméno] [celé jméno žalovaného] zajistil otec žalovaného. Žalobkyně ani její syn dokonce nebyli ani na pohřbu zemřelého.

4. Soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení.

5. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Žalobkyně má pravdu v tom, že se lze u soudu domáhat určení, že zemřelý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], byl ke dni úmrtí, tj. [datum], výlučným vlastníkem dotčených nemovitostí, tj. podílu o velikosti 1/2 na nemovitostech: pozemku st. p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku p. [číslo] ostatní plocha, vše zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice (dále jen„ dotčené nemovitosti“). V tomto směru je i přiléhavá judikatura Nejvyššího soudu, na kterou žalobkyně odkazuje a v tomto směru je i správný petit žaloby.

7. Otázkou však zůstává, zda je to právě žalobkyně, tedy [celé jméno žalobkyně], [datum narození], kdo má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Je procesní povinností žalobkyně tvrdit a prokazovat existenci jejího naléhavého právního zájmu na jí požadovaném určení. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby) po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Je pravdou, že bez požadovaného určení by nemohlo být doprojednáno dědictví po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému [datum]. Jak se podává z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 585/2012 (například též 24 Cdo 3686/2020 + 30 Cdo 1584/2017), účastníky řízení o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, musejí být všichni známí dědicové, protože výrok rozsudku o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, je závazný jen pro účastníky řízení, a nikoliv pro ty dědice, kteří se tohoto řízení nezúčastnili. Žalobkyní zmiňovaná judikatura Nejvyššího soudu se vztahuje právě na řízení vedené dědici zemřelého. Pokud účastníky řízení nejsou všichni známí dědicové, nemá jiná osoba (jiný dědic) na určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písmeno c) o. s. ř., neboť takové rozhodnutí neodstraní stav nejistoty v právním vztahu a nemůže být spolehlivým základem pro projednání věci v dědickém řízení.

8. Žalobu na určení neplatnosti právního úkonu, stejně jako žalobu na určení vlastnictví k věci, jež byla předmětem takového úkonu, může podat i osoba, jež nebyla účastníkem smlouvy. Úspěch takové žaloby je podmíněn tím, že určení existence tohoto právního vztahu, jehož subjektem je třetí osoba, ovlivní právní postavení žalobce vůči žalovanému (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. prosince 2005 sp. zn. 30 C 1685/2004).

9. Žalobkyní ve věci je [celé jméno žalobkyně], [datum narození], v žalobě označená jako [celé jméno žalobkyně], [datum narození], zákonná zástupkyně [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum]. Tedy na straně žalující je účastníkem řízení [celé jméno žalobkyně], [datum narození], nikoliv nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození]. S ohledem na to, že žalobkyně ke dni úmrtí [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], již nebyla manželkou zemřelého, když jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] (jak je soudu známo z úřední činnosti). Jak se podává z dědického spisu po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném [datum], zemřelém dne [datum], vedeném u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. [spisová značka], zůstavitel nezanechal pořízení pro případ smrti (soudu známo z úřední činnosti). Za dané situace pak žalobkyně, která již ke dni úmrtí zemřelého nebyla jeho manželkou, by nebyla dědičkou v první třídě dědiců dle ustanovení § 1635 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nýbrž nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození].

10. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení o projednání pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], zemřelému dne [datum], zastaveno, když zůstavitel zanechal pozůstalost s majetkem nepatrné hodnoty, který byl vydán tomu, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele, tj. bratru zůstavitele [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] (soudu známo z úřední činnosti).

11. Žalobkyni se nepodařilo unést důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žalobkyně by nebyla účastna řízení o pozůstalosti po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném [datum]. Takový naléhavý právní zájem by mohl mít nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], který je synem zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], což je soudu známo též z úřední činnosti (spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. [spisová značka]). Dle názoru soudu je to nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], který by měl naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť požadované určení by ovlivnilo jeho právní postavení vůči žalovanému, když by byl účastníkem doprojednání dědictví po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného], pokud by bylo požadovanému určení soudem vyhověno (ohledně dotčené nemovitosti). Navíc i s ohledem na citovanou judikaturu Nejvyššího soudu by účastníkem takového řízení o určení, že dotčené nemovitosti byly ke dni úmrtí vlastnictvím zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného], museli být všichni známí dědicové, tedy v daném případě též nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], který však účastníkem tohoto řízení není, a takový nedostatek by dle názoru soudu nebylo možno odstranit ani návrhem na přistoupení nezletilého do řízení dle ustanovení § 92 odst. 1 o. s. ř. (viz. rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 3449/2014). Je pravdou, že [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], je osobou nezletilou, která dosud nemá plnou svéprávnost, nicméně tento nedostatek by mohl být odstraněn tím, že v případě, kdy by nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zastoupený svou zákonnou o zástupkyní [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], podal žalobu na požadovaném určení, tak, že by s tímto právním úkonem (podáním žaloby) mohl vyslovit souhlas soud v opatrovnickém řízení ohledně nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum]. Toto se však v daném případě nestalo, žalobcem není nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zastoupený zákonnou zástupkyní [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], nýbrž žalobkyní ve věci je [celé jméno žalobkyně], [datum narození].

12. Soud ve věci neprovedl dokazování navrhovanými důkazy tj. výpisy z listů vlastnictví, darovací smlouvou, účastnickou výpovědí žalobkyně, svědeckou výpovědí paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], účastnickou výpovědí žalovaného, výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalovaného], kupní smlouvou ze dne [datum] mezi žalovaným [právnická osoba], smlouvou o zřízení věcného břemene z [datum] mezi společností [právnická osoba] zemřelým [jméno] [celé jméno žalovaného] a rodiči žalovaného a spisem Okresního soudu v Litoměřicích [spisová značka], a to pro jejich nadbytečnost, když navrhované důkazy byly navrhovány k posouzení jádra sporu, tj. otázky platnosti či neplatnosti (eventuálně zdánlivosti) citované darovací smlouvy, nesměřovaly však k prokázání naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení.

13. Soudu tak nezbylo, než uzavřít, že žalobkyni se nepodařilo unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně toho, že má ve věci naléhavý právní zájem právě na požadovaném určení, a proto soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 44 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

15. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách.