7 C 164/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zaplacení 24 454, Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 64,34 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále také jen „smlouva“), a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně e-mailem. Žalobkyně ke způsobu uzavření smlouvy uvedla, že na telefonní číslo, které žadatel o úvěr uvede, je zaslána SMS zpráva s potvrzením, že na e-mailovou adresu byly zaslány potřebné dokumenty. Po zadání žádosti do systému systém vygeneruje jedinečný podpisový kód a platební příkaz, na základě nějž je odeslána na uvedený účet žadatele částka , částka, . Další SMS zprávou žadatel v odpovědi potvrdí, že souhlasí s parametry úvěru, podpisem smlouvy a dalších souvisejících dokumentů. Žalobkyně pak dokumenty podepíše a schválení úvěru je oznámeno klientovi na e-mailovou adresu. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se jej zavázala uhradit v 48 měsíčních splátkách po , částka, , s úrokem ve výši 64,34 % ročně. Úvěr byl žalované poskytnut dne , datum, . Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátek, žalobkyni ničeho neuhradila. Kvůli prodlení o délce 65 dnů byl žalované úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru.Žalobkyně v žalobě požadovala zaplacení částky ve výši , částka, (co do částky 4 899,84 se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši , částka, za každý den prodlení žalované od , datum, do dne vyhotovení žaloby a co do zbývající částky , částka, se jedná o součet (i) nové dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , (ii) smluvní pokuty ve výši , částka, dle bodu 6.1. smlouvy, (iii) náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, dle bodu 6.2. smlouvy a (iv) úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, ) se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 64,34 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobkyně uvedla, že prověřila schopnost žalované řádně hradit úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází NRKI a SOLUS a z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované a její hodnocení).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila., právnická osoba, listiny označené „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ č. , hodnota, ze dne , datum, včetně Dodatku č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „dodatek“), předsmluvního formuláře ze dne , datum, , prohlášení klienta ze dne , datum, , oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a listiny označené „Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A)“ soud zjistil, že byla vyhotovena listina - návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva datovaná , datum, , kde jako poskytovatelka úvěru je označena žalobkyně a jako klientka žalovaná. Na základě této smlouvy se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, a žalovaná se měla zavázat splatit úvěr s dohodným úrokem ve výši 64,34 % ročně a RPSN ve výši 87,15 % ve sjednaných 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná se tak měla zavázat k úhradě celkové částky , částka, . Podle čl. 6.5. smlouvy si měly smluvní strany ujednat, že jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6.1. smlouvy si měly strany ujednat, že jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši , částka, , a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů a podle čl. 6.2. smlouvy mělo být ujednáno, že poskytovatel má vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením, přičemž výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku , částka, . Smlouva ani další dokumenty související se smlouvou však nejsou opatřeny podpisem žalované, u kolonky klient je uvedeno „Jedinečný kód: , Anonymizováno, , , datum, 13:02:51“. Z dodatku soud zjistil, že ohledně podpisu smlouvy klientem je sjednáno tak, že klient žalobkyni zašle na uvedené telefonní číslo SMS zprávu, kterou vyjádří souhlas, sdělí jméno, příjmení a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši , částka, , kterou mu žalobkyně zaslala na bankovní účet po posouzení úvěruschopnosti. Z listiny označené „Důkaz o odeslání , částka, “ se podává, že uvedená platba byla odeslána dne , datum, . Z listiny označené „Zaslaná SMS (Informace o vyplacení)“ se podává, že dne , datum, byla na telefonní číslo: , tel. číslo, odeslána SMS zpráva uvedeného znění. Z listiny označené „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“ se podává, že dne , datum, byly z telefonní čísla , tel. číslo, odeslána SMS zpráva ve znění „Souhlasím, , jméno FO, , , Anonymizováno, “.

4. Z prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne , datum, se podává, že žalovaná měla prohlásit, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv třetí osobě či státu. Nebyla proti ní podána jakákoliv žaloba a ani si není vědoma důvodů, pro které by se tak mohlo stát, není vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není vůči ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazku podle smlouvy, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, nebyl proti její osobě podán insolvenční návrh, ani v posledních třech letech nebyl zamítnut insolvenční návrh proti její osobě pro nedostatek majetku a veškeré údaje, které z její strany budou uvedeny ve smlouvě, jakož i veškeré informace, které v souvislosti s touto smlouvou poskytla či poskytne, jsou pravdivé a úplné.

5. Z čestného prohlášení manažera specializovaného útvaru Hybridní pošty , právnická osoba, . z , datum, , bylo zjištěno, že , právnická osoba, poskytuje žalobkyni službu tzv. Hybridní pošty, neboli Post Servis s tím, že tato služba spočívá v komplexním řešení firemní korespondence pro hromadné podavatele prostřednictvím této služby zákazník předává data ke zpracování v elektronické podobě a Post Servis je tiskne a obálkuje, tedy transformuje do fyzické podoby, vyrobené zásilky, pak okamžitě předává k vyloučení ve formě obyčejného psaní.

6. Z listin označených „Pojištění schopnosti splácet úvěry“, „Informace o pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry“, informace pro pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry přílohy č. , hodnota, k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne , datum, a přihlášky do pojištění se podává, že žalobkyně uzavřela s , právnická osoba, a.s., pojistnou smlouvu pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, žalovaná měla sjednat pojištění s měsíčním pojistným ve výši , částka, . Žádný z dokumentů není opatřen podpisem žalované, u kolonky podpis zájemce o pojištění je uvedeno „Jedinečný kód , Anonymizováno, , , datum, 13:02:53“ a v příloze č. , hodnota, k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr je uvedeno „Jedinečný kód , Anonymizováno, , , datum, 13:02:52“.

7. Z otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu – dokladu o vyplacení úvěru se podává, že dne , datum, byla z účtu 123-1799220227/0100 na účet č. , č. účtu, zaslána částka , částka, s VS , var. symbol, .

8. Z dodejky ze dne , datum, se podává, že žalobkyně zasílala žalované zásilku na dresu , adresa, , tato byla vrácena s relací pošty, že se žalovaná odstěhovala.

9. Z hodnocení klienta ze dne , datum, se podává, že žalovaná prohlásila, že je rozvedená, s maturitou, bydlí sama v pronájmu, kdy výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) činí , částka, , výdaje na ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) činí , částka, , celkové výdaje žalované s připočtením částky životního minima (, částka, ) činí celkem , částka, . Žalovaná dále uvedla, že pobírá příjem , částka, . Z potvrzení , právnická osoba, . o provedené platbě ze dne , datum, vyplynulo, že na účet č. , č. účtu, byla dne , datum, připsána částka , částka, z titulu starobního důchodu od , datum, do , datum, a dne , datum, připsána částka , částka, z titulu starobního důchodu od , datum, do , datum, .

10. Z listiny označené „Základní informace o klientovi“ bylo zjištěno číslo účtu žalované: , tel. číslo, /0600, její e-mailová adresa: , e-mail, a telefonní číslo: , tel. číslo, .

11. Ze skóringu žalobkyně (NRKI) soud zjistil, že žalovaná dosahovala skóre 408 bodů, tedy spadala do kategorie II. (menší riziko). Z výpisu záznamů z registru SOLUS byl generován negativní výsledek k žalované. Z fotokopie občanského průkazu byla ověřena totožnost žalované. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne , datum, soud ověřil, že žalobkyně má od ČNB povolení mimo jiné k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

12. Z kopie občanského průkazu žalované se podává, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalované.

13. Z karty klienta ke smlouvě č. , hodnota, se podává, že žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila.

14. Ze dvou výzev k zaplacení ze dnů , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru, a vyzývala žalovanou k úhradě tří splátek. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatnění dluhu a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky , částka, . K těmto výzvám však nebyly doloženy doklady o odeslání či doručení.

15. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě celého dluhu před podáním žaloby, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy. Z poštovního podacího archu ze dne , datum, soud ověřil, že žalované byla odeslána tohoto dne zásilka.

16. Z přípisu banky Moneta Money bank, a.s. ze dne , datum, bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je od , datum, žalovaná, disponentem je žalovaná a , jméno FO, . Na uvedený účet byla dne , datum, připsána částka , částka, z účtu žalobkyně.

17. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že dne , datum, žalobkyně poukázala na účet žalované (účet č. , č. účtu, ) částku ve výši , částka, , která byla na účet připsána dne , datum, . Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.

18. Podle § 104 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni vyhotovení smlouvy, tj. , datum, , (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje mimo jiné písemnou formu.

19. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném ke dni vyhotovení smlouvy, tj. , datum, (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

21. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

22. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru:

26. Otázkou zůstává otázka splnění požadavku písemnosti smlouvy. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal.

27. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma smlouvy tak, jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší, než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007).

28. Žalobkyně neprokázala a nenabídla soudu důkazy k prokázání tvrzení, zda a kdy se žalovaná (osoba s její elektronickou identitou) do systému žalobkyně přihlásila a jaké konkrétní dokumenty odsouhlasila a v jakém znění, tedy, zda smlouva byla žalované skutečně zobrazena v nyní předloženém znění nejen na webových stránkách žalobkyně, ale i v uživatelském rozhraní žalované (byla jí adresována) a autentizována (podepsána), a že žalovaná odsouhlasila právě soudu předložené znění smlouvy (kliknutím na virtuální tlačítko „clickthrough smlouva“ či jiným způsobem a jakým) a dále že smlouva je v systému žalobkyně uložena takovým způsobem, že její znění nelze měnit. Takovýmto důkazem není žalobkyní vytvořený dodatek opatřený namísto podpisu žalované jedinečným kódem: 5302552780 ani listina „Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A)“, vše obsahující popis uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku, ani ostatní důkazy předložené žalobkyní (zejména listiny označené „Důkaz o odeslání , částka, “, „Zaslaná SMS (Informace o vyplacení)“ a „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“). I kdyby soud vyšel z toho, že takto předložené důkazy prokazují skutečnosti v nich uvedené, tak ani tyto důkazy neprokazují, v jakém zcela konkrétním znění se žalované zobrazilo znění navrhované smlouvy, jaké zcela konkrétní znění smlouvy takto žalovaná měla odsouhlasit, a že smlouva byla žalované zaslána ve formátu, který nelze měnit a že smlouva byla vyhotovena na trvalém nosiči dat, a že se jedná právě o znění smlouvy, které soudu předložila žalobkyně.

29. Úvěrová smlouva nebyla platně uzavřena ani podle § 562 odst. 2 o. z., tedy za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňující zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Žalobkyně neprokázala, že žalobkyní ovládané elektronické prostředí, ve kterém mělo dojít k právnímu jednání s žalovanou, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem v podobě jedinečného kódu alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu, a že úvěrová smlouva je v uživatelském rozhraní žalobkyně uložena takovým způsobem, že znění smlouvy nelze měnit.

30. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2682/2013. V dané věci dospěl soud k závěru, že nedošlo k řádnému uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky učiněné elektronickými prostředky. Smlouva není opatřena řádným podpisem žalované, a soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky zachycující její obsah. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným podpisem žalované nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaná podepsala elektronicky dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a změně některých dalších zákonů, a nebylo prokázáno, že úvěrová smlouva je v uživatelském rozhraní žalobkyně uložena takovým způsobem, že znění smlouvy nelze měnit. Soudu tak nezbylo než konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy ve znění předložené žalobkyní.

31. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované:

32. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

33. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

34. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

35. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které mimo jiné odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

36. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, Anonymizováno, ve věci C-449/13 CA Consumer Finance SA proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

37. Žalobkyně, coby poskytovatelka úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

38. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

39. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že: „…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“.

40. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES1 byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému Aspi), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z. (absolutní neplatnost právního jednání).

41. Žalobkyně dle soudu neprokázala, že by dostála své povinnosti s odbornou péčí posuzovat schopnost spotřebitele (žalované) splácet úvěr, který je předmětem tohoto sporu. V projednávaném případě žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalované, nikoliv však řádně a s odbornou péčí. Po posouzení úvěruschopnosti žalované dospěla k závěru, že jí zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného úvěru. K tomuto závěru však nemohla dospět, pokud by uvažovala v kontextu reálného života a logických závěrů učiněných z údajů, které sama zjistila. Výdaje na osobu žalované představující částku , částka, měsíčně (životní minimum) nemají žádný vypovídací charakter. Stejně by mohla žalovaná uvést jinou částku výdajů, avšak není zřejmé, jaký je konkrétní charakter a výše pravidelných měsíčních výdajů žalované. , adresa, 915 Kč uvedená u nákladů na bydlení má představovat nájemné a inkaso, částka , částka, výši ostatních nákladů, uvedené však nebylo nijak ověřováno. Žalobkyně si měla především vyžádat dokumenty (např. SIPO, výpisy z účtu atd.) prokazující tvrzené výdaje na bydlení a ostatní životní náklady a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Nejeví se pravděpodobným, že by ostatní výdaje žalované činily , částka, (např. výdaje na stravování, hygienické potřeby, léky, záliby apod.) a že by její výdaje odpovídaly životnímu minimu. Výsledek, k němuž žalobkyně došla prostým odečtením příjmů (, částka, ) a neověřených výdajů (celkem: , částka, , z toho životní minimum , částka, , náklady na bydlení , částka, a ostatní náklady , částka, ) k volným finančním prostředkům (, částka, ), nekoresponduje s tím, jak žalovaná ve skutečnosti s těmito prostředky nakládala. Žalobkyně si nechala předložit potvrzení o příjmech žalované ze dne , datum, za účelem ověření výše příjmu žalované, k výdajům si však ničeho nevyžádala. Navíc i z interního skóringu žalobkyně, dle nějž je žalovaná v rizikové skupině II, je evidentní, že volné finanční prostředky žalované ve výši , částka, jsou jen hypotetické. Žalobkyně tak zcela rezignovala na zjišťování pravidelných a nezbytných výdajů žalované. Vycházela pouze z odhadovaných výdajů uvedených žalovanou, aniž by si jejich skutečnou výši prověřovala. Rozhodující zde přitom je konkrétní výše nákladů na spotřebu plynu a elektřiny v domě/bytě ve kterém bydlí, náklady na vytápění tohoto domu/bytu, konkrétní náklady na léky, stravu, ošacení apod. Pakliže žalobkyně využila údaje o životním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, pak je třeba zdůraznit to, že tyto údaje (stejně jako další veřejně dostupné státem publikované údaje, např. o průměrných nákladech na bydlení) lze využít pouze k porovnání se zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o výdajích spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nelze je však převzít a vycházet z nich jako ze skutečných výdajů. K řádnému posouzení úvěruschopnosti pak nepostačuje ani to, že žalobkyně provedla lustraci žalované v databázích SOLUS a NRKI, jelikož tato zjištění sice jsou zcela jistě důležitá, avšak pokud nejsou zjištěny skutečné příjmy a výdaje spotřebitele, jsou sama o sobě nedostatečná. Na základě těchto skutečností a po jejich vyhodnocení, stejně matematickém jako logickém i realistickém, nemohla žalobkyně dospět k závěru, že je žalovaná schopna úvěr splácet, aniž by alespoň základním způsobem neověřila též skutečné výdaje žalované. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, dospěl by soud k závěru, že smlouva, pokud by byla uzavřena, je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem.

42. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany žalobkyně poskytnuto žalované plnění bez právního důvodu. Z dokladu o vyplacení úvěru a sdělení banky Moneta Money bank, a.s. vyplývá, že žalobkyně dne , datum, odeslala ve prospěch účtu č. , č. účtu, částku , částka, , a na tento účet vedený na žalovanou byla částka připsána dne , datum, . Jak se podává z karty klienta, žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Soud proto uložil žalované, aby žalobkyni uhradila částku ve výši , částka, , neboť v tomto rozsahu se žalovaná na úkor žalobkyně dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatila a je dle § 2991 odst. 1 o. z. povinna bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než předžalobní výzvou ze dne , datum, , danou k poštovní přepravě též dne , datum, . Důkazem o výzvě zaslané žalobkyní žalované dříve není ani čestné prohlášení ze dne , datum, vydané , právnická osoba, ., že žalobkyni poskytuje služby hybridní pošty, z prohlášení není zřejmé, kdy (kterého dne) a v jakém konkrétní znění byla zaslána ze strany žalobkyně zásilka, a že byla zaslána žalované. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. , datum, , dne , datum, tak měla žalovaná plnit, a od , datum, je žalovaná v prodlení.

43. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se v prodlení s placením dluhu a je tedy povinna podle § 1970 o. z. zaplatit i úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše zákonného úroku z prodlení u prodlení nastalého dne , datum, činí 14,75 % ročně. (výrok I. rozsudku).

44. Protože úvěrová smlouva včetně přílohy 1 (pojištění schopnosti splácet úvěr) nebyla platně uzavřena, tak žalobní nároky plynoucí z této smlouvy (obchodní úrok, poplatky, smluvní pokuty a úrok z prodlení) nelze přiznat, neboť uvedené nároky se váží k hlavnímu závazku, který nebyl platně sjednán (výrok II.).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 13,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,72 % a úspěchu žalované v rozsahu 43,28 %).

46. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (, datum, ), tj. částky , částka, , sestávající z požadované částky , částka, , požadované částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši 64,34 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce , částka, (tj. 56,72 %), sestávající z částky , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Obdobně judikoval i Krajský soud v , adresa, ve svém rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .

47. Řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku , částka, , a to z titulu porušení smluv o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a dlužníkem. Pokud jde o opakovanost podání, pak okresní soud vychází z konstantní rozhodovací praxe odvolacího soudu, kdy splněním podmínky jsou alespoň 3 srovnatelné návrhy. Porovnáním obsahu těchto návrhů s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výší poskytnutého úvěru, sazbou úroků, daty zesplatnění úvěrů a výší dlužných částek (dále jen proměnné skutečnosti). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ. Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru, týkají se stejného okruhu skutečností a spočívají v přenesení jednotlivých údajů (vstupních dat) z předložených listin do textu návrhu bez toho, že by se tyto odlišnosti projevily v potřebě užití jiných smluvních ujednání nebo ustanovení právních předpisů a v důsledku toho v odlišném právním posouzení věci. Pokud jde o aplikovatelnost § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. na tento typ sporů, odkazuje soud na odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 234/15 ze dne , datum, , rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2095/15 ze dne , datum, , rozhodnutí Krajského soudu v , právnická osoba, – pobočky v Táboře ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 149/15 ze dne , datum, a v neposlední řadě také např. na usnesení Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, .

48. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, žaloba) a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na jednání soudu , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 132 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,63 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .49. 13,44 % z , částka, činí , částka, .

50. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce (§ 149 odst.1 o. s. ř.). Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.